Velká Británie - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Britská vláda chce docílit úplné dekarbonizace energetického systému do roku 2035 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Desetibodový plán pro zelenou průmyslovou revoluci spolu se Strategií Net Zero a Energy Security Strategy má navíc podle vlády do roku 2030 přinést bezprecedentní investice soukromého sektoru ve výši 100 mld. GBP do nových britských průmyslových odvětví, včetně pobřežních větrných elektráren. Energetický „manifest“ vlády z března 2023 Powering Up Britain se zaměřuje na čistou energii - jadernou, pobřežní větrnou a vodíkovou energii, mimo jiné iniciativy včetně zvyšování energetické účinnosti, infrastruktury elektrických vozidel a zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS). Prostřednictvím programu Green Industries Growth Accelerator (GIGA) s alokací 120 mil. GBP vláda přislíbila pro zelený průmysl na vývoj technologií včetně pobřežních větrných farem a projektů zachycování a ukládání uhlíku. V roce 2023 také vzniklo ministerstvo pro energetickou bezpečnost a net zero.

V reakci na rostoucí velkoobchodní ceny energií v důsledku ruské agrese britská vláda v dubnu 2022 zveřejnila novou britskou strategii energetické bezpečnosti. Energy Security Strategy má za úkol zvýšení podílu energie vyráběné v UK a omezit závislost na dovozu – v krátkodobém horizontu prodloužením licencí na těžbu v Severním moři, v dlouhodobém pak pomocí obnovitelných zdrojů. UK po ruské invazi přestala dovážet ruskou ropu, plyn a uhlí. Ambicí vládní strategie je poskytovat 95 % elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů do roku 2030 na cestě k úplné dekarbonizaci energetického systému do roku 2035. K tomu má pomoci redefinování cílů následujících v oblasti jádra a obnovitelných zdrojů. Všechny stávající provozované reaktory (14) kromě jednoho mají být odstaveny do roku 2030. Strategie stanoví navýšení nukleární kapacity z dnešních 8 GW na 24 GW do roku 2050. Tento cíl by mohl znamenat výstavbu až osmi nových reaktorů. Za účelem urychlení realizace projektů byla zřízena agentura Great British Nuclear, jejímž prvním krokem byla probíhající soutěž na malé modulární reaktory (SMR), ale v budoucnu budou zvažovány i další projekty v gigawattovém měřítku. Vláda investuje také 2 mld. GBP do vývoje nové generace 16 malých modulárních nukleárních reaktorů (SMRs). Vývoj vede konsorcium vedené firmou Rolls-Royce,?Laing?O’Rourke?a?Atkins. Pokračuje výstavba jaderného zdroje?Hinkley?Point C (datum spuštění 2031) a plánovány jsou další dva jaderné bloky (Sizewell?C,?Bradwell B). Do bloku Sizewell C plánuje vláda investovat 1,3 mld. GBP, odhad stavby je 15 let. Na výstavbu dalších dvou jaderných elektráren Wylfa ve Walesu a Oldbury v Gloucestershire bylo přislíbeno v březnu 2024 až 160 mil. GBP. Stát také investuje až 300 mil. GBP do britské výroby paliva potřebného k pohonu technologicky vyspělých nových jaderných reaktorů, známých jako HALEU, které se v současnosti komerčně vyrábí pouze v Rusku. Příležitosti se pro české firmy nacházejí také v budoucím decommissioningu odstavených elektráren, v budování nových zařízení a v programech na nakládání s jaderným odpadem. Úřad pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDA) v současné době eviduje 13 bývalých energetických reaktorů a areálů výzkumných reaktorů v různých fázích vyřazování. NDA v současnosti vynakládá ročně na decommissioning přibližně 4 mld GBP.

Kromě jaderné energetiky se Británie soustředí především na větrnou energii . Británie se chce stát lídrem v oblasti zelené energie a větrných elektráren, které mají generovat až 50 GW do roku 2030. Vláda investuje 160 mil. GBP do výroby nové generace turbín, včetně plovoucích větrných mlýnů schopných dodávat 5 GW energie do roku 2030. Vláda plánuje také navýšení kapacity větrných elektráren na pevnině. V současnosti je plně zprovozněno 13,9 GW pobřežních větrných elektráren, což je čtyřnásobný nárůst kapacity instalované v roce 2012. Celkem 80 dalších projektů o výkonu přibližně 77 GW jsou buď ve fázi výstavby nebo schválené.

V roce 2022 došlo také k nárůstu solárních kapacit, a to na 5,3 %, což znamená generaci přibližně 14,6 GW. Nová vládní strategie zvyšuje cíl na 70 GW do roku 2030.

V souvislosti s přechodem na čistou energii britská vláda investuje do technologií na ukládání energie (bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny) a na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CCUS). V roce 2022 se provozní kapacita energetických úložišť zvýšila na téměř 800 MWH. Británie založí nová CCUS ve dvou průmyslových klastrech do poloviny dekády s cílem zachytit a uložit 20–30 megatun oxidu uhličitého ročně do roku 2030. Na podporu těchto cílů chce vláda poskytnout finanční prostředky ve výši 20 mld. GBP.

Zároveň bude také poptávka po centralizovaných systémech propojujících elektrárny s továrnami a dalších technologiích k udržení stability elektrické sítě. Rozvoj Smart Grid vytváří příležitosti pro tradiční dodavatele energetické infrastruktury a zároveň otevírá trh novým hráčům (poskytovatelé IT, síťové a telekomunikační společnosti a systémoví integrátoři, kteří mohou profitovat z velkých investic do technologií. Britská vláda zkoumá, jak reformovat a zefektivnit proces plánování, urychlit modernizaci přenosu a zlepšit dodávky sítě. To vytváří příležitosti pro firmy, které nabízejí řešení pro zvýšení energetické účinnosti, optimalizaci a modernizaci sítě.

Jelikož většina emisí skleníkových plynů přímo souvisí s využitím energie z fosilních paliv a až 30 % všech emisí uhlíku v Británii má na svědomí vytápění budov, vláda plánuje zakázat využívání fosilních zdrojů pro vytápění nových obytných domů (tedy včetně kotlů na zemní plyn), což skýtá příležitosti pro dodavatele alternativních řešení. Vláda na podzim 2023 zmírnila požadavky vlastníky domů a bytů a některé povinnosti a zákazy odložila. Zvažuje se k vytápění domácností využít například i vodík (vláda má ambici vyvinout 10 GW nízkouhlíkové výrobní kapacity vodíku do roku 2030). Britský trh je také otevřen inovativním a experimentálním technologiím výroby energie z odpadu (například technologie typu ORC na nízkotepelnou transformaci odpadu na palivo). Vláda také vyčlenila 1 mld. GBP na zateplování domácností. Akcent bude kladen rovněž na úsporná energetická/tepelná/chladící řešení, například kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, výměníky tepla či úspornou chladící techniku. Vláda chce konkrétně podpořit instalaci 90 tis. tepelných čerpadel v domácnostech po celé zemi, na což bylo vyčleněno 450 mil. GBP. Příležitosti pro dodávky českých systémů i komponentů představují například jak specializované strojírenské dodávky, tak ucelená řešení, baterie, články, měniče, střídače a kabely; dále zejména komponenty pro energetickou dimenzi tzv. smart energy, včetně smart homes a smart cities. Příležitost by také mohla být pro přečerpávací vodní elektrárny sloužící k vykrývání energetických špiček.

Energetika také patří mezi sektory, kde jsou v UK výrazně zastoupeny české investice, na které mohou další firmy navázat.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí