Vývoj obyvatelstva České republiky: Úmrtnost
V roce 2023 zemřelo téměř 113 tisíc obyvatel Česka, což představovalo meziroční pokles o 6,2 % nesený zejména pokračujícím snižováním úmrtnosti na covid-19. Naděje dožití při narození meziročně vzrostla, u mužů na 76,9 let (nárůst o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (nárůst o 0,8 roku). Kojenecká úmrtnost byla v roce 2023 mírně nižší než o rok dříve, hodnoty 2,2 promile dosáhla ale již i v roce 2021. Nejčastější příčinou smrti zůstalo některé z onemocněních oběhové soustavy s 43,7 tisíci zemřelými, druhé místo patřilo i v roce 2023 novotvarům s 27,9 tisíci úmrtími (první dvě místa příčin smrti jsou dlouhodobě stabilní). Počet úmrtí na covid-19 se významně snížil a v seřazení podle kapitol MKN-10 zaujal až 12. pozici.
Rok 2023 byl druhým rokem v pořadí, kdy po pandemii covidu-19 počet zemřelých výrazněji poklesl. Počet
112 795 úmrtí odpovídá stavu z let 2018 a 2019 a představuje meziroční úbytek o 7 424 úmrtí (relativně o
6,2 %). Během poslední dekády, tedy mezi roky 2014 a 2023, došlo naopak k nárůstu počtu zemřelých (o 7 130, relativně o 6,7 %), což reflektuje dlouhodobější vývoj – počet úmrtí má v Česku s určitými meziročními výkyvy rostoucí trend již od roku 2007, hlavně vlivem změn věkového složení populace (v letech 2020 a 2021 k vyšším počtům zemřelým významně přispěl i covid-19)
Úmrtí mužů tvoří standardně větší část zemřelých, jejich běžný podíl se pohybuje v rozmezí 50–51 %, čemuž odpovídal i rok 2023 s 51,4 % úmrtí na straně mužů, tj. 58 030 zemřelých mužů a 54 765 žen. Přitom v druhé polovině minulého desetiletí byl podíl mužů na úmrtích lehce vyšší než v jeho první půli. I nárůst počtu úmrtí mezi krajními roky 2014 a 2023 evidujeme u mužů markantnější než u žen – o 8,0 % (4 290 úmrtí), u žen došlo ke zvýšení o 5,5 % (2 840 úmrtí). S tím v korespondenci pokles počtu zemřelých mezi roky 2022 a 2023 byl nižší u mužů než u žen – o 5,5 % versus 6,9 % (o 3 374 méně zemřelých mužů a o 4 050 žen). V průběhu poslední dekády se sedmdesátníky stávají silné ročníky narozených ze čtyřicátých let
20. století, přičemž míra úmrtnosti mužů je vyšší než míra úmrtnosti žen i v tomto seniorském věku.
Sezónnost úmrtnosti
Tab. 5.1 Zemřelí podle měsíce úmrtí, 2014–2023
Měsíc úmrtí | 2014 | 2017 | 2020 | 2022 | 2023 | Průměr let 2015-2019 | Rozdíl 2023 a průměr 2015-2019 | Rozdíl 2023 a 2022 |
Zemřelí celkem | 105 665 | 111 443 | 129 289 | 120 219 | 112 795 | 111 130 | 1 665 | -7 424 |
Leden | 9 127 | 12 359 | 10 226 | 11 034 | 11 440 | 10 571 | 869 | 406 |
Únor | 8 276 | 10 009 | 9 802 | 10 388 | 9 185 | 9 945 | -760 | -1 203 |
Březen | 9 332 | 9 649 | 10 219 | 10 695 | 9 925 | 10 272 | -347 | -770 |
Duben | 8 654 | 8 751 | 9 279 | 9 963 | 9 122 | 9 059 | 63 | -841 |
Květen | 8 604 | 8 921 | 8 795 | 9 236 | 8 816 | 8 887 | -71 | -420 |
Červen | 8 243 | 8 399 | 8 847 | 8 748 | 8 509 | 8 402 | 107 | -239 |
Červenec | 8 779 | 8 367 | 9 178 | 9 219 | 8 580 | 8 845 | -265 | -639 |
Srpen | 8 443 | 8 655 | 9 379 | 9 477 | 8 929 | 8 924 | 5 | -548 |
Září | 8 579 | 8 583 | 9 459 | 9 564 | 8 362 | 8 457 | -95 | -1 202 |
Říjen | 9 130 | 9 410 | 14 189 | 10 232 | 9 510 | 9 253 | 257 | -722 |
Listopad | 8 592 | 8 857 | 15 751 | 9 491 | 9 594 | 8 876 | 718 | 103 |
Prosinec | 9 906 | 9 483 | 14 165 | 12 172 | 10 823 | 9 637 | 1 186 | -1 349 |
Počty zemřelých v jednotlivých měsících roku jsou v Česku provázány s ročními obdobími, respektive častějším výskytem respiračních onemocnění v zimní sezóně, popřípadě v menší míře také s vlnami veder v letních měsících. Standardně tak k nejvyšším počtům úmrtí dochází v zimních měsících roku a březnu,
k nejnižším pak od května do září. I měsíční počty úmrtí v roce 2023, které se pohybovaly od 8 362 úmrtí v září po 11 440 úmrtí v lednu, si zachovaly toto typické rozložení, najdeme ale určité odchylky od průměru let 2015–2019 [1] . V lednu roku 2023, kdy doznívala chřipková epidemie z prosince 2022, zemřelo o 8,2 % (o 869 úmrtí) více osob než v průměrném lednu z let 2015–2019 (při celkovém ročním zvýšení počtu úmrtí o 1,5 %, tj. o 1 665), v únoru a březnu pak naopak méně (o 7,6 %, respektive o 3,4 %). Znatelně více osob v meziměsíčním porovnání s lety 2015–2019 zemřelo také koncem roku 2023 – v prosinci o 12,3 % (o 1 186 úmrtí), v listopadu o 8,1 %. V souvislosti s celkově nižším počtem úmrtí mezi lety 2022 a 2023 počet zemřelých meziměsíčně klesl v případě všech kalendářních měsíců s výjimkou ledna a listopadu, relativně nejvýrazněji v září, únoru a prosinci (o 12,6 % až 11,1 %).
Měsíční index (očištěný o nestejný počet dní v kalendářních měsících) porovnávající měsíční počet zemřelých konkrétního měsíce s průměrným měsícem daného roku, byl v roce 2023 stejně jako absolutní počty zemřelých nejvyšší v lednu (1,19) a prosinci (1,13). V těchto měsících a v listopadu přesahoval i index pro jmenované měsíce v průměru let 2015–2019. Nejnižší měsíční indexy zemřelých evidujeme v roce 2023 v červenci a září (0,90), které byly spolu s únorovým a březnovým indexem nižší než jim odpovídající měsíční indexy pro období let 2015–2019.
Obr. 5.1 Zemřelí podle měsíce úmrtí – měsíční indexy*, 2015–2023
* Měsíční index vypovídá o vztahu měsíčního počtu zemřelých k průměrnému měsíci daného roku. Jedná se o očištěný index (přepočet na stejný počet dnů v měsíci).
Věkové složení zemřelých
Okolo 80–85 % zemřelých v letech 2014–2023 představovali senioři ve věku 65 let a starší. Jejich zastoupení na úhrnu zemřelých mírně rostlo až do roku 2020 (na 84,5 %), poté o necelý procentní bod pokleslo a následně stagnovalo, přičemž v roce 2023 tvořily osoby 65leté a starší 84,1 % zemřelých, tj. 94 875 úmrtí. Úmrtí žen jsou do věkové skupiny 65 a více let kumulována ještě výrazněji než úmrtí mužů, v roce 2023 ze všech zemřelých žen jich bylo 89,7 % ve věku 65 a více let, mezi muži byli zastoupeni ze
78,8 %. Necelou polovinu všech úmrtí v poslední dekádě představovali starší senioři ve věku 80 a více let, když se jejich podíl držel kolem 45 %, jen v roce 2021 klesl na 42,7 % a v roce 2023 dosáhl 45,3 % (absolutně 51 101 úmrtí). Podíl úmrtí osob o desítku let starších, tedy ve věku 90 a více let, v letech 2014–
2023 většinově mírně rostl (s výjimkou let 2021 a 2023) z 11,4 % na 14,6 %, resp. 14,8 % v roce 2022 (16 512 úmrtí v roce 2023). Obě tyto skupiny starších seniorů jsou z hlediska četnosti úmrtí větší u žen než u mužů; v roce 2023 byli 80 a víceletí zastoupeni mezi zemřelými ženami z 57,0 %, kdežto mezi zemřelými muži jen z 34,3 %, ve věku 90 let a více šlo o podíly 21,4 % na straně žen a pouze 8,2 % na straně mužů. Nárůst počtu úmrtí mezi krajními roky dekády mají na svědomí pouze seniorské věkové skupiny, relativně nejvýrazněji právě 90letí a starší, v případě úmrtí v mladších věkových skupinách nastal naopak pokles počtů.
Úmrtí ve věku 15–64 let tvořila v letech 2014–2023 celkem 15,2 % až 19,6 % všech zemřelých, přičemž nejvyššího podílu bylo dosaženo na počátku období, v dalších letech jejich zastoupení pravidelně klesalo k minimu v roce 2020, následoval nepatrný nárůst a stagnace. V roce 2023 tak v produktivním věku zemřelo 15,6 % obyvatel, tj. 17 560 osob. Mezi muži jsou úmrtí 15–64letých zastoupena významně častěji než mezi ženami, v roce 2023 představovala 20,9 % úmrtí mužů a 10,0 % úmrtí žen. Dětská úmrtí, respektive zemřelí do 14 let, se v Česku vyskytují minimálně, představují méně než 0,5 % zemřelých. Ač v absolutních počtech dochází k více úmrtím na straně chlapců než dívek, v minulém desetiletí zemřelo v jednotlivých letech o 21 až 93 více chlapců, v relativním zastoupení na celku úmrtí podle pohlaví nejsou markantní rozdíly. Tab. 5.2 Zemřelí, 2014–2023
2014 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
Zemřelí celkem | 105 665 | 112 920 | 112 362 | 129 289 | 139 891 | 120 219 | 112 795 |
v tom ve věku: 0 -14 | 421 | 454 | 463 | 397 | 406 | 397 | 360 |
15-64 | 20 746 | 19 280 | 18 793 | 19 648 | 22 493 | 18 567 | 17 560 |
65+ | 84 498 | 93 186 | 93 106 | 109 244 | 116 992 | 101 255 | 94 875 |
Zemřelí muži | 53 740 | 57 273 | 57 339 | 66 599 | 73 522 | 61 404 | 58 030 |
v tom ve věku: 0 -14 | 241 | 246 | 262 | 236 | 239 | 209 | 194 |
15-64 | 14 232 | 13 169 | 12 750 | 13 428 | 15 426 | 12 656 | 12 109 |
65+ | 39 267 | 43 858 | 44 327 | 52 935 | 57 857 | 48 539 | 45 727 |
z toho 80+ | 17 444 | 18 714 | 19 001 | 23 034 | 23 422 | 20 855 | 19 902 |
z toho 90+ | 3 313 | 4 122 | 4 402 | 5 328 | 5 431 | 5 063 | 4 773 |
Zemřelé ženy | 51 925 | 55 647 | 55 023 | 62 690 | 66 369 | 58 815 | 54 765 |
v tom ve věku: 0 -14 | 180 | 208 | 201 | 161 | 167 | 188 | 166 |
15-64 | 6 514 | 6 111 | 6 043 | 6 220 | 7 067 | 5 911 | 5 451 |
65+ | 45 231 | 49 328 | 48 779 | 56 309 | 59 135 | 52 716 | 49 148 |
z toho 80+ | 30 053 | 32 142 | 31 463 | 36 642 | 36 354 | 33 762 | 31 199 |
z toho 90+ | 8 751 | 11 191 | 11 286 | 13 365 | 12 919 | 12 673 | 11 739 |
Vliv věkové struktury populace, zejména posun početně slabších/silnějších generací do vyššího věku, který vedle úrovně úmrtnosti také ovlivňuje věkovou strukturu zemřelých (hlavně její vývoj v čase) eliminují například ukazatele úmrtnostních tabulek. Tabulkové počty zemřelých uvádí, kolik by v jednotlivých věcích při zachování pravděpodobností úmrtí daného roku zemřelo osob, pokud by počáteční velikost generace byla vždy stejná.
Mezi lety 2014 a 2023 nastal u obou pohlaví posun těžiště úmrtnosti do vyššího věku, což charakterizuje méně tabulkových počtů úmrtí v nižším věku (hodnoceno od věku kolem 40 let, neboť počty úmrtí v nižších věcích jsou díky velmi nízké úmrtnosti v nich rozkolísané) a vyšší počet úmrtí ve vyšším věku na konci desetiletí. K pravidelně vyšším počtům úmrtí v roce 2023 než v roce 2014 docházelo u mužů od věku 79 let, u žen od věku 89 let. O rok se u obou pohlaví posunul také modální věk (věk nejvyššího počtu úmrtí), na 84 let u mužů a 88 let u žen [2] . Stejná Trend posunu tabulkových počtů zemřelých do vyššího věku je zřejmá i mezi lety 2019 a 2023 (i 2022 a 2023), z čehož (a z pozitivního vývoje úrovně úmrtnosti – viz dále) vyplývá, že vývoj úmrtnosti v posledních dvou letech již vyrovnal a překonal negativní vlivy epidemie covidu-19.
Z hlediska odlišností mezi muži a ženami platí, že počty tabulkových úmrtí žen jsou, a to dlouhodobě, kumulována nejen do vyššího věku, ale také užšího věkového intervalu, zatímco u mužů je interval nejvyššího počtu úmrtí širší a s nižším vrcholem (obr. 5.2).
Obr. 5.2 Tabulkové počty zemřelých* podle pohlaví a věku, 2014 a 2023
* Ukazatel úmrtnostních tabulek udávající počet zemřelých podle věku při standardizované věkové struktuře.
Míry úmrtnosti podle věku
Rok 2023 přinesl meziroční pokles měr úmrtnosti prakticky napříč celým věkovým spektrem. Z pohledu pětiletých věkových skupin35 došlo k jejich snížení pravidelně ve skupinách od 45–49 let u mužů a od 35–39 let u žen, přičemž věkové kategorie dětského a mladšího dospělého věku s velmi nízkou (a tudíž v čase kolísavou) úmrtností lze v tomto porovnání pominout. Snížení úmrtnosti v téměř celém rozsahu věkové struktury je patrné i z porovnání měr úmrtnosti z let 2014 a 2023 – z relevantně vysokých měr úmrtnosti pouze míra úmrtnosti žen 90letých a starších byla v roce 2014 nižší (nepatrně) než v roce 2023. Nejvýraznější snížení měr úmrtnosti mezi krajními roky desetiletí nastalo v absolutním vyjádření u mužů i žen ve věkové skupině 85–89 let (o 11 úmrtí na tisíc osob stejného věku u mužů a o 19 u žen) a věkové skupině 80–84 let. Meziroční snížení měr úmrtnosti je nejpatrnější v o pětiletku vyšší věkové skupině 90 let a více – u mužů o 25 úmrtí na tisíc osob stejného věku, u žen o 24; věkové skupiny osmdesátníků se drží na dalších pozicích.
Tab. 5.3 Míry úmrtnosti podle pětiletých věkových skupin a pohlaví (na 1 000 obyvatel), 2014–2023
Věková skupina | Muži | Ženy | ||||||||||||
2014 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2014 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
0 | 2,8 | 2,7 | 2,9 | 2,7 | 2,6 | 2,3 | 2,3 | 2,1 | 2,4 | 2,2 | 1,8 | 1,8 | 2,0 | 1,9 |
1–4 | 0,1 | 0,2 | 0,1 | 0,2 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 |
5–9 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 |
10–14 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 | 0,1 |
15–19 | 0,5 | 0,5 | 0,4 | 0,3 | 0,4 | 0,4 | 0,3 | 0,2 | 0,2 | 0,2 | 0,1 | 0,2 | 0,2 | 0,2 |
20–24 | 0,7 | 0,7 | 0,7 | 0,6 | 0,6 | 0,7 | 0,6 | 0,2 | 0,2 | 0,3 | 0,2 | 0,2 | 0,3 | 0,3 |
25–29 | 0,7 | 0,7 | 0,7 | 0,7 | 0,7 | 0,7 | 0,8 | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 0,2 | 0,2 |
30–34 | 0,9 | 0,9 | 0,9 | 0,9 | 1,0 | 1,1 | 1,0 | 0,3 | 0,4 | 0,4 | 0,4 | 0,5 | 0,4 | 0,4 |
35–39 | 1,2 | 1,3 | 1,2 | 1,3 | 1,5 | 1,4 | 1,4 | 0,5 | 0,6 | 0,6 | 0,6 | 0,7 | 0,6 | 0,5 |
40–44 | 2,0 | 1,9 | 1,8 | 1,9 | 2,1 | 1,9 | 2,0 | 0,9 | 0,8 | 0,9 | 0,9 | 1,1 | 0,9 | 0,9 |
45–49 | 3,4 | 3,0 | 3,0 | 3,0 | 3,6 | 3,1 | 2,9 | 1,7 | 1,5 | 1,5 | 1,6 | 1,8 | 1,5 | 1,4 |
50–54 | 5,5 | 5,6 | 5,3 | 5,5 | 6,5 | 5,1 | 4,8 | 2,6 | 2,4 | 2,3 | 2,6 | 2,9 | 2,5 | 2,2 |
55–59 | 9,6 | 8,6 | 8,3 | 9,0 | 10,7 | 8,4 | 8,2 | 4,3 | 4,0 | 4,0 | 4,3 | 4,9 | 4,0 | 3,8 |
60–64 | 16,1 | 15,1 | 14,9 | 16,0 | 18,9 | 14,2 | 13,0 | 7,0 | 7,2 | 7,0 | 7,0 | 8,4 | 6,7 | 5,9 |
65–69 | 25,1 | 24,0 | 23,2 | 25,6 | 29,3 | 23,1 | 21,4 | 11,4 | 11,2 | 10,7 | 11,5 | 13,7 | 10,5 | 10,2 |
70–74 | 35,9 | 36,7 | 35,5 | 40,7 | 46,5 | 36,7 | 33,2 | 18,6 | 18,9 | 18,0 | 20,0 | 23,2 | 18,3 | 17,2 |
75–79 | 56,6 | 54,5 | 53,6 | 64,3 | 72,5 | 56,7 | 52,0 | 33,4 | 31,6 | 31,7 | 35,5 | 39,0 | 32,8 | 29,8 |
80–84 | 93,2 | 90,6 | 88,1 | 106,3 | 108,6 | 91,1 | 84,4 | 65,0 | 61,7 | 59,3 | 69,1 | 69,8 | 61,5 | 54,9 |
85–89 | 159,0 | 154,8 | 154,4 | 182,9 | 184,9 | 164,5 | 148,0 | 126,0 | 124,5 | 119,1 | 135,0 | 135,5 | 120,9 | 107,5 |
90+ | 278,4 | 269,9 | 271,2 | 313,9 | 328,3 | 301,8 | 276,6 | 237,3 | 248,8 | 242,5 | 281,3 | 271,6 | 263,9 | 239,8 |
Celkem* | 10,4 | 11,0 | 10,9 | 12,6 | 14,2 | 11,6 | 10,9 | 9,7 | 10,3 | 10,2 | 11,6 | 12,5 | 10,7 | 9,9 |
* Tzv. hrubá míra úmrtnosti uvedená v řádku „celkem“ je definovaná jako podíl zemřelých ke střednímu stavu obyvatelstva daného roku (v promile) a z nemalé části je ovlivněna věkovou strukturou žijící populace, takže při pokračujícím populačním stárnutí nemá pro porovnání vývoje úmrtnosti v delším časovém horizontu (i místně) dobrou vypovídací schopnost.
Kojenecká úmrtnost
Počet kojeneckých úmrtí, tj. úmrtí dětí do jednoho roku věku, ke kterým došlo v roce 2023, je historickým minimem Česka. Je samozřejmě spoluvytvářen i značným snížením počtu živě narozených dětí, přesto 200 loni zaznamenaných kojeneckých úmrtí znamenalo i snížení kojenecké úmrtnosti na hodnotu 2,2 ‰.
Meziročně tak počet úmrtí kojenců klesl o 30 a kojenecká úmrtnost o 0,1 promilového bodu. Při porovnání let
2014 a 2023 bylo úmrtí dětí do jednoho roku věku o 63 méně a kojenecká úmrtnost se snížila o 0,2 promilového bodu. Zatímco počet kojeneckých úmrtí klesl rokem 2023 již posedmé v řadě, kojenecká úmrtnost v poslední dekádě spíše oscilovala kolem hodnoty 2,4 ‰ (hodnoty 2,2 ‰ dosáhla i v roce 2021).
Tab. 5.4 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, 2014–2023
2014 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |
Zemřelí kojenci do 1 roku věku | 263 | 292 | 288 | 249 | 246 | 230 | 200 |
v tom ve věku: 0 dnů | 45 | 58 | 48 | 63 | 54 | 36 | 48 |
0–6 dokončených dnů | 115 | 123 | 109 | 134 | 109 | 87 | 84 |
7–27 dokončených dnů | 57 | 64 | 66 | 38 | 43 | 38 | 41 |
0–27 dokončených dnů | 172 | 187 | 175 | 172 | 152 | 125 | 125 |
28–364 dokončených dnů | 91 | 105 | 113 | 77 | 94 | 105 | 75 |
Kojenecká úmrtnost* celkem | 2,4 | 2,6 | 2,6 | 2,3 | 2,2 | 2,3 | 2,2 |
v tom ve věku: 0 dnů | 0,4 | 0,5 | 0,4 | 0,6 | 0,5 | 0,4 | 0,5 |
0–6 dokončených dnů | 1,0 | 1,1 | 1,0 | 1,2 | 1,0 | 0,9 | 0,9 |
7–27 dokončených dnů | 0,5 | 0,6 | 0,6 | 0,3 | 0,4 | 0,4 | 0,4 |
0–27 dokončených dnů (novorozenecká úmrtnost) | 1,6 | 1,6 | 1,6 | 1,6 | 1,4 | 1,2 | 1,4 |
28–364 dokončených dnů (ponovorozenecká úmrt.) | 0,8 | 0,9 | 1,0 | 0,7 | 0,8 | 1,0 | 0,8 |
* Počet zemřelých v daném věku na 1 000 živě narozených dětí.
Mezi lety 2022 a 2023 bylo méně jen ponovorozeneckých úmrtí (děti starší čtyř týdnů), novorozeneckých úmrtí (do 28 dnů věku dítěte) byl stejný počet. Obdobně klesla jen ponovorozenecká úmrtnost (z 1,0 ‰ na 0,8 ‰) a novorozenecká úmrtnost naopak vzrostla (z 1,2 ‰ na 1,4 ‰). Mezi krajními roky desetiletí, 2014 a 2023, se snížil počet novorozeneckých i ponovorozeneckých úmrtí (o 47 a 16), kojenecká úmrtnost klesla jen ve své složce novorozenecké (z 1,6 ‰ na 1,4 ‰).
Naděje dožití (střední délka života)
Střední délka života, nebo-li počet let, kterých mají osoby narozené v roce 2023 naději se dožít při zachování měr úmrtnosti tohoto roku, se v roce 2023 pro muže i ženy poměrně výrazně zvýšila. Meziroční nárůst byl u mužů o 0,7 roku na 76,9 let, u žen o 0,8 roku na 82,8 let, což jsou hodnoty vyšší než v roce 2019 (76,3 a 82,1 let) a příznivý vývoj úmrtnostních podmínek posledních dvou let tak nejen vyrovnal negativní dopad epidemie covidu-19 v letech 2020 a 2021, ale i navázal na pozitivní vývoj před covidovou pandemií. Mezi krajními roky desetiletí tak došlo k nárůstu střední délky života o 1,2 roku u mužů (z 75,7 na 76,9 let), respektive o 1,1 roku u žen (z 81,7 na 82,8 let).
Tab. 5.5 Naděje dožití ve vybraných věcích podle pohlaví, 2014–2023
K meziročnímu nárůstu naděje dožití při narození žen v roce 2023 i mezi roky 2014 a 2023 přispěly nejvýrazněji věkové skupiny osmdesátnic, konkrétně vývoj úmrtnosti ve věkových skupinách 80–84 let a 85– 89 let, a to mezi roky 2022 a 2023 o 0,26 roku z celkových 0,8 roku (tj. 34 % z celkového meziročního zvýšení), mezi roky 2014 a 2023 o 0,36 roku z celkových 1,1 roku (tj. 34 %). V případě mužů je situace různorodější. Meziročně zaznamenáváme nejvyšší příspěvek ke zvýšení naděje dožití u věkových skupin kolem 70 let – snížení úmrtnosti ve věku od 65 let do 79 let přispělo nárůstem o 0,36 roku z celkového zvýšení o 0,7 roku (tj. 48 %) mezi roky 2022 a 2023, když maximální příspěvek připadl na věkovou skupinu 70–74letých (nárůst o 0,13 roku). Oproti tomu mezi krajními roky dekády se na zvýšení střední délky života mužů nejvíce podílel pokles úmrtnosti šedesátníků. Vývoj úmrtnosti ve věkových skupinách 65–69 let a 60– 64 let přinesl mezi roky 2014 a 2023 zvýšení o 0,46 roku z celkových 1,2 roků (tj. 39 % z celkového zvýšení mezi okraji desetiletí).
Rozdíl ve střední délce života mužů a žen odpovídal v roce 2023 hodnotě z roku 2022, činil 5,9 roku a nevymykal se ani ostatním rokům desetiletí, kdy se pohyboval mezi 5,8–6,0 roky (s výjimkou většího rozdílu v letech 2020 a 2021). K určitému posunu ale dochází ve výši příspěvku jednotlivých věkových skupin k diferenci naděje dožití mezi muži a ženami. Zatímco v roce 2014 ji z více než dvou pětin tvořila rozdílná úmrtnost mužů a žen ve věkových skupinách v rozmezí 60 až 74 let (vůbec nejvyšší příspěvek u 65– 69letých 0,91 roku z celkových 6,0 roku), v roce 2023 to byla, v obdobné váze (téměř 2/5 rozdílu nadějí dožití při narození), rozdílná úmrtnost v rozmezí 65 až 79 let (vůbec nejvíc přispěli 70–74letí ve výši 0,80 roku z celkových 5,9 roku). Přitom všechny věkové skupiny od 70 let a výše se v roce 2023 podílely na diferenci naděje dožití podle pohlaví výrazněji než v roce 2014 a od věkové skupiny 75–79 let byla vyšší i absolutní hodnota příspěvku.
Obr. 5.3 Příspěvky věkových skupin k rozdílu naděje dožití mezi roky 2014, 2022 a 2023 podle pohlaví
Pozn.: Záporný příspěvek k celkovému růstu naděje dožití při narození u některých věkových skupin mladých dospělých (muži i ženy) i dětí (ženy) koresponduje se zvýšením měr úmrtnosti v těchto věkových skupinách a časových intervalech v reálné populaci (zde tabulková populace, očištěná od vlivu změn věkového složení), jde ale spíše o náhodné výkyvy podpořené nízkou úrovní úmrtnosti v daných věkových skupinách.
Obr. 5.4 Příspěvky věkových skupin k rozdílu naděje dožití mezi muži a ženami (%), 2014 a 2023
Zemřelí podle základní příčiny smrti
Statistika zemřelých podle příčin smrti není v čase plně srovnatelná, a to z důvodu průběžných (větších či menších) aktualizací Mezinárodní klasifikace nemocí (v ČR je od roku 1994 v platnosti její desátá revize, dále MKN-10). Zásadními mezníky byly v posledních deseti letech roky 2018 a 2021 [3] . Krom toho byla v jarních měsících roku 2020 MKN-10 operativně aktualizována o onemocnění covid-19.
Tab. 5.6 Zemřelí podle pohlaví a vybraných příčin smrti, 2014–2023 [4] [5]
Základní příčina smrti (kód dle MKN-10) | 2014 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Celkem | 105 665 | 112 920 | 112 362 | 129 289 | 139 891 | 120 219 | 112 795 |
Novotvary (C00-D48) | 27 603 | 28 266 | 28 869 | 28 716 | 27 717 | 28 170 | 27 921 |
ZN tlustého střeva, konečníku a řiti (C18-C21) | 3 540 | 3 481 | 3 532 | 3 435 | 3 351 | 3 402 | 3 327 |
ZN slinivky břišní (C25) | 1 998 | 2 159 | 2 266 | 2 327 | 2 343 | 2 312 | 2 428 |
ZN průdušnice, průdušky a plíce (C33-C34) | 5 259 | 5 275 | 5 334 | 5 304 | 4 898 | 4 973 | 4 917 |
ZN prostaty (C61) | 3 090 | 2 993 | 3 183 | 3 234 | 3 213 | 3 182 | 3 204 |
Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00-E90) | 4 090 | 5 137 | 5 160 | 5 897 | 6 091 | 5 756 | 5 696 |
Diabetes mellitus (E10-E14) | 3 500 | 4 280 | 4 268 | 4 993 | 5 092 | 4 839 | 4 851 |
Poruchy duševní a poruchy chování (F00-F99) | 1 210 | 1 674 | 1 822 | 2 023 | 1 996 | 1 908 | 1 844 |
Vaskulární a neurčená demence (F01, F03) | 1 035 | 1 486 | 1 594 | 1 749 | 1 684 | 1 608 | 1 562 |
Nemoci nervové soustavy (G00-G99) | 2 664 | 3 636 | 3 719 | 4 184 | 3 986 | 4 246 | 4 054 |
Alzheimerova nemoc (G30) | 1 369 | 2 098 | 2 182 | 2 601 | 2 294 | 2 561 | 2 398 |
Nemoci oběhové soustavy (I00-I99) | 48 627 | 48 792 | 47 393 | 51 299 | 47 873 | 46 286 | 43 745 |
Ischemické nemoci srdeční (I20-I25) | 26 039 | 23 291 | 22 336 | 23 353 | 21 866 | 19 829 | 18 092 |
Akutní infarkt myokardu (I21-I22*) | 5 476 | 3 989 | 3 793 | 3 642 | 3 392 | 2 969 | 2 696 |
Selhání srdce (I50) | 3 045 | 5 499 | 5 477 | 6 728 | 6 543 | 7 290 | 7 151 |
Cévní nemoci mozku (I60-I69) | 9 410 | 7 985 | 7 419 | 7 552 | 7 112 | 6 884 | 6 506 |
Ateroskleróza (I70) | 1 586 | 1 601 | 1 535 | 1 611 | 1 442 | 1 429 | 1 281 |
Nemoci dýchací soustavy (J00-J99) | 6 210 | 8 315 | 8 192 | 8 290 | 7 735 | 8 504 | 8 619 |
Zánět plic (pneumonie) (J12-J18) | 2 258 | 3 400 | 3 451 | 3 796 | 3 552 | 3 772 | 3 719 |
Nemoci trávicí soustavy (K00-K93) | 4 474 | 4 926 | 5 023 | 5 087 | 5 362 | 5 429 | 5 269 |
Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01-Y98) | 5 714 | 5 845 | 5 685 | 5 633 | 5 300 | 5 448 | 5 334 |
Dopravní nehody (V01–V99, Y85) | 790 | 736 | 720 | 666 | 598 | 604 | 600 |
Sebevraždy (X60–X84, Y870) | 1 489 | 1 352 | 1 191 | 1 224 | 1 221 | 1 302 | 1 253 |
Covid-19 (U07, U10) | - | - | - | 10 539 | 25 455 | 6 035 | 1 699 |
Ostatní | 5 073 | 6 329 | 6 499 | 7 621 | 8 376 | 8 437 | 8 614 |
Pozn.: K větším aktualizacím MKN-10 došlo v letech 2018 a 2021. ZN = zhoubný novotvar
* Kód I22 Pokračující infarkt myokardu od roku 2018 nepoužíván pro základní příčinu smrti, místo něho určena akutní forma I21.
Pohledem kapitol MKN-10 zemřelo v roce 2023 v Česku nejvíce osob na nemoci oběhové soustavy – 43,7 tisíce, tj. 38,8 % všech úmrtí, když nejčetnější z nich byly ischemické nemoci srdeční s 18,1 tisíci úmrtími (16,0 % úhrnu), na selhání srdce zemřelo 7,2 tisíce osob a na cévní nemoci mozku 6,5 tisíce. Druhou nejčastější skupinou příčin byly novotvary s 27,9 tisíci úmrtími (24,8 % celku), přičemž nejčetnější mezi nimi, zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plíce, způsobil 4,9 tisíce úmrtí (4,4 %), dalšími byly zhoubný novotvar tlustého střeva, konečníku a řiti či zhoubný novotvar prostaty a ženského prsu. Na třetí příčce figurovala se značným odstupem kapitola nemoci dýchací soustavy – 8,6 tisíce zemřelých (7,6 %). S výjimkou covidových let 2020 a 2021 je uvedené pořadí prvních třech skupin příčin smrti typické a platné po celé desetiletí 2014–2023 i starší období. Na místo čtvrté v počtu úmrtí se v roce 2023 poprvé dostala kapitola nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek s 5,7 tisíce zemřelými (5,0 % úhrnu), která v jiných letech minulé dekády figurovala nejčastěji na páté, případně šesté pozici. Naprostou většina úmrtí v této skupině
(85 % v roce 2023) představují zemřelí na diabetes mellitus. Další dvě skupiny příčin smrti způsobily velmi podobný počet úmrtí – na páté v pořadí vnější příčiny i šesté nemoci trávicí soustavy zemřelo 5,3 tisíce osob (4,7 %); sedmé byly s 4,1 tisíci (3,6 %) nemoci nervové soustavy z více než poloviny reprezentované Alzheimerovou nemocí.
Tab. 5.6 Zemřelí podle pohlaví a vybraných příčin smrti, 2014–2023 (pokračování)
Meziroční pokles počtu úmrtí o 7,4 tisíce osob (tj. relativně o 6,2 %) je ukryt hlavně v poklesu počtu úmrtí na covid-19 – v roce 2023 na něj zemřelo 1 699 osob, což oproti roku 2022 znamená pokles o 4 336 úmrtí, relativně o 71,8 %. Kapitola MKN-10 označená Kódy pro speciální účely, v Česku z příčin smrti obsahující jen covid-19 a s ním související stavy, se v žebříčku příčin odsunula až na 12. místo (ze čtvrtého v roce 2022). Vedle toho se mezi roky 2022 a 2023 snížil počet úmrtí ve všech četněji zastoupených skupinách příčin smrti s výjimkou nemocí dýchací soustavy (nárůst o 1,4 %, který koresponduje s dlouhodobějším vývojem během uplynulé dekády). Větší meziroční snížení počtu úmrtí (vedle covidu-19), evidujeme u nemoci oběhové soustavy (pokles o 2,5 tisíce zemřelých, tj. o 5,5 %; pokles koresponduje s dlouhodobějším vývojem), novotvarů (dlouhodoběji stagnace počtů) či nemocí nervové soustavy (během desetiletí nárůst).
U mužů a žen jsou dlouhodobě i v roce 2023 první tři nejčastější skupiny příčin smrti shodné. U žen ale bývá markantnější zastoupení nemocí oběhové soustavy – v roce 2023 dosahoval podíl úmrtí na nemoci oběhové soustavy na úhrnu úmrtí žen / mužů 41,3 %, resp. 36,4 %. Naopak u mužů bývá významnější pozice novotvarů (v roce 2023 zahrnovaly 26,1 % všech úmrtí mužů, zatímco žen zemřelo na novotvary 23,3 %) a nemocí dýchací soustavy (7,9 % všech úmrtí mužů a 7,4 % úhrnu úmrtí žen). Na dalších místech se už žebříček příčin smrti mužů a žen rozchází. U mužů jsou významnější vnější příčiny úmrtí (6,4 % a 4. místo v roce 2023), dále nemoci trávicí soustavy (5,3 % a 5. místo) a až na 6. pozici skončily nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (4,6 %; celkově čtvrté) a na 7. místě nemoci nervové soustavy (3,0 % úmrtí mužů). U žen mají vyšší váhu nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (5,5 % úmrtí a 4. místo v roce 2023) a nemoci nervové soustavy (4,2 % a 5. místo), naopak oproti mužům ztrácejí nemoci trávicí soustavy na 6. místě (4,0 %) a ještě výrazněji na pozici 7. vnější příčiny smrti (3,0 % úmrtí žen).
Standardizované míry úmrtnosti na jednotlivé příčiny smrti umožňují oproti absolutním počtům zemřelých metodicky čistší srovnání úrovně úmrtnosti, a to v čase, místně i mezi pohlavími, neboť očišťují úmrtnost od vlivu rozdílů ve věkovém složení. V roce 2023 bylo pořadí sledovaných skupin příčin smrti podle standardizovaných měr úmrtnosti stejné jako podle absolutních počtů. U žen bez výjimky, u mužů se i v roce 2023 zopakovala odlišnost vyskytující se pravidelně od roku 2018 – nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek se podle standardizovaných měr posouvají na páté místo před nemoci trávicí soustavy, které jsou až šesté.
Jak ukazují různé ukazatele úmrtnosti, jsou úmrtnostní poměry mužů horší než úmrtnostní poměry žen. Index porovnávající standardizovanou míru úmrtnosti mužů a žen dosáhl v roce 2023 hodnoty 1,59 a během období 2014–2023 se pohyboval v rozmezí 1,53 až 1,65. Z hlediska jednotlivých příčin evidujeme mužskou nadúmrtnost na všechny skupiny (zde sledovaných) četnějších příčin smrti, její výše je ale různá.
Nadprůměrný index mužské nadúmrtnosti pozorujeme dlouhodobě pro vnější příčiny smrti (2,85 v roce
2023), covid-19 (1,95), nemoci dýchací soustavy (1,78), nemoci trávicí soustavy (1,77) a novotvary (1,66). Na opačné straně škály, s nejnižší mužskou nadúmrtností, figurují nemoci nervové soustavy (1,18) [6] , respektive skupina Alzheimerova nemoc a jiné demence, na něž měly v posledních čtyřech letech už vyšší úmrtnost ženy (a dlouhodobě je úmrtnost na ně mezi pohlavími vyrovnaná, přičemž v absolutních počtech úmrtí ženy vedou).
Tab. 5.7 Standardizované míry úmrtnosti podle pohlaví a vybraných příčin smrti (na 100 000 obyvatel), 2014–2023
Obr. 5.5 Standardizované míry úmrtnosti podle pohlaví a vybraných skupin příčin smrti (na 100 000 obyvatel), 2014–2023
Pozn.: Pro standardizaci byl použit standard evropské populace, vydaný Eurostatem v roce 2013 (zdroj: http://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products - manuals - and - guidelines/ - /KS - RA - 13 - 028 ) .
Z hlediska příčin smrti jsou specifická úmrtí v kojeneckém věku, protože kojenci umírají i na příčiny, které se ve vyšším věku již nevyskytují. Tyto příčiny jsou v rámci kapitol MKN-10 soustředěny převážně do kapitoly označené „Některé stavy vzniklé v perinatálním období“ a v roce 2023 způsobily 51,5 %, tj. 103 z celkových 200 úmrtí dětí do jednoho roku věku. „Některé stavy vzniklé v perinatálním období“ zapříčiňují pravidelně polovinu a častěji i více úmrtí kojenců. Druhou pozici na žebříčku nejčetnějších příčin úmrtí kojenců dlouhodobě, a nejinak i v roce 2023, zabírají „Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality“, naposledy s 17,5 % (35) úmrtími. Třetí příčka běžně, včetně roku 2023, patří „Příznakům, znakům a abnormálním klinickým a laboratorním nálezům“ – 8,5 %, tj. 17 úmrtí, které jsou, v průměru celé dekády, z přibližně 2/3 tvořeny syndromem náhlé smrti dítěte (SIDS). Čtvrté místo většinou zaujímají vnější příčiny a o další dvě pozice se dělívají nemoci dýchací soustavy a nemoci nervové soustavy – tyto tři skupiny dlouhodobě nepřesahují 5,0 % kojeneckých úmrtí každá. Rok 2023 byl ale výjimečný s až 8,0 % podílem úmrtí dětí do jednoho roku na vnější příčiny. V novorozeneckém období (první čtyři týdny života) bývá převaha „Některých stavů vzniklých v perinatálním období“ ještě markantnější – v roce 2023 způsobily
73,6 %, tj. 92 z celkových 125 novorozeneckých úmrtí (dlouhodobě podíl kolem ¾) a spolu s druhými „Vrozenými vadami, deformacemi a chromozomálními abnormalitami“ stojí běžně za 90 % a více novorozeneckými úmrtími. Naopak v ponovorozeneckém období (od čtyř týdnů věku do jednoho roku) bývá zastoupení prvních třech skupin příčin smrti vyrovnanější a jejich pořadí se v jednotlivých letech mění. V roce 2023 se „Některé stavy vzniklé v perinatálním období“ dokonce do první trojice nedostaly, dělily se o čtvrté a páté místo s nemocemi dýchací soustavy a o první příčku žebříčku ponovorozeneckých úmrtí se podělily „Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality“ a vnější příčiny smrti (každá 18,7 %, tj. 14 ze 75 ponovorozeneckých úmrtí).
Obr. 5.6 Zemřelí kojenci podle věku a příčiny smrti (%), 2014–2023
Místo úmrtí
Dlouhodobě dochází v Česku k nejvíce úmrtím ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, v roce 2023 to bylo 66,7 tisíce, tj. 59,1 % všech úmrtí. Stejně tak stabilní bývá i druhé a třetí místo – doma zemřelo 28,6 tisíce, tj. 25,3 % všech úmrtí roku 2023 a v zařízení sociálních služeb 11,3 tisíce (tj. 10,0 %). Pořadí dalších sledovaných míst úmrtí (např. veřejná místa, převoz, aj.) se v desetiletí 2014–2023 měnilo, šlo ale o lokality s nízkým zastoupením na úhrnu úmrtí (maximální podíl každé do 2,4 %).
Význam jednotlivých míst úmrtí se částečně diferencuje podle pohlaví, věku a příčiny smrti, přičemž tyto odlišnosti zůstávají v čase zachovány. Muži častěji než ženy umírají doma (v roce 2023 byl podíl úmrtí doma u mužů 27,6 %, u žen 22,8 %) a ve venkovním a jiném veřejném prostoru (4,1 % versus 1,1 %), ženy naopak v zařízeních sociálních služeb (14,5 % úmrtí žen a 5,7 % úmrtí mužů).
Věkově specifické je zastoupení zdravotnických zařízení lůžkové péče jako místa úmrtí hlavně u mladých osob a dětí – zatímco u dětí do 14 let zde v roce 2023 došlo k 63,1 % úmrtí, mladých dospělých (od 15 do 39 let) ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče zemřelo jen 33,5 % (přesto i u mladých dospělých zůstávají prvním místem úmrtí). U osob od 15 do 39 let je oproti ostatním věkovým skupinám značně významnější zastoupení úmrtí ve veřejném prostoru (ulice, veřejné místo, „jinde“) s 26,7 % v roce 2023 (v úhrnu jde jen o 2,7 % všech úmrtí). Domov bývá pravidelně druhým nejčastějším místem úmrtí, ale jeho podíl se v jednotlivých věkových skupinách liší: např. ve středním věku (od 40 do 59 let) došlo k úmrtním doma ve třetině případů, zatímco u dětí a seniorů 80letých a starších jen v jedné pětině. Zařízení sociálních služeb mají logicky nejvyšší zastoupení u starších seniorů (17,2 % v roce 2023 ve věkové skupině 80 a víceletých), ale i v jejich případě zaujímají zařízení sociálních služeb až třetí místo v žebříčku míst úmrtí.
Tab. 5.8 Zemřelí podle místa úmrtí, 2023
Zatímco pořadí míst úmrtí podle četnosti úmrtí v nich zůstává stabilní, váhy prvních třech nejčastějších mají po celou dobu platnosti číselníku míst úmrtí v současné podobě (od roku 2013) pravidelné vývojové trendy. Zastoupení úmrtí ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče se pravidelně snižuje (s výjimkou roku 2021 a ještě 2016) a pokles podílu úmrtí v nich mezi roky 2014 a 2023 byl o 9,6 %. Naopak váha úmrtí doma a v zařízeních sociálních služeb narůstala (v sociálních službách opět s výjimkou covidového roku 2021), mezi krajními roky minulé dekády o 23,2 % u úmrtí doma a o 60,2 % u úmrtí v zařízení sociálních služeb.
Obr. 5.7 Zemřelí podle vybraného místa úmrtí (%), 2014–2023
Zemřelí s migračním původem
Tab. 5.9 Zemřelí podle státního občanství*, 2014–2023
Statistika zemřelých zahrnuje nejen úmrtí českých státních občanů, kteří jsou obyvateli Česka, ale i občanů cizích států. Počet zemřelých obyvatel s cizím státním občanstvím se během uplynulého desetiletí sice meziročně zvyšoval (s výjimkou roku 2016 a 2022) z 560 (rok 2014) až na 1 645 úmrtí v roce 2023, na úhrnu všech úmrtí ale stále zaujímá nízký podíl – 1,5 % v roce 2023. Nejčastěji umírajícími státními občany byly většinou Slováci, dále evidujeme významnější zastoupení Ukrajinců a Poláků a poté Rusů, Němců či Vietnamců. V roce 2023 bylo nejvíc úmrtí cizinců mezi Ukrajinci, zaujali 40,0 % všech úmrtí cizích státních občanů (658 úmrtí), následovali Slováci s 19,5 % (320) a Poláci s 10,2 % (167).
Tab. 5.10 Zemřelí podle státu narození*, 2014–2023
Stát narození | 2014 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Zemřelí s cizím státem narození | 6 423 | 6 798 | 8 560 | 8 054 | 9 076 | 7 512 | 7 435 |
podíl na všech zemřelých (%) | 6,08 | 6,02 | 7,62 | 6,23 | 6,49 | 6,25 | 6,59 |
Česko | 99 242 | 106 122 | 103 802 | 121 235 | 130 815 | 112 707 | 105 360 |
Slovensko | 4 022 | 4 328 | 5 686 | 5 187 | 5 901 | 4 713 | 4 514 |
Ukrajina | 668 | 755 | 833 | 833 | 910 | 857 | 1 127 |
Polsko | 313 | 395 | 462 | 443 | 423 | 434 | 380 |
Rumunsko | 231 | 243 | 331 | 291 | 308 | 262 | 235 |
Rusko | 150 | 150 | 175 | 161 | 198 | 182 | 196 |
* Výběr a řazení států narození podle četnosti v roce 2023.
Vývoj počtu a podílu zemřelých obyvatel narozených jinde než v Česku nebyl v dekádě 2014–2023 pravidelný. Podíl zemřelých narozených v cizině se pohyboval od 5,6 % (rok 2016) po 7,6 % (rok 2019) a v roce 2023 dosáhl 6,6 % všech zemřelých, tj. 7 435 úmrtí. Slovensko [9] bylo po celé poslední desetiletí jednoznačně nejčastějším místem, kde se tito zemřelí narodili, se zastoupením blížícím se 2/3 úhrnu úmrtí narozených v cizině (60,7 % v roce 2023). Na druhém místě se pravidelně objevují zemřelí narození na Ukrajině (15,2 % v roce 2023), dále v Polsku.
[1] Roky 2020 a 2021 jsou pro porovnání opominuty z důvodu jejich atypičnosti dané probíhající epidemií onemocnění covid-19.
[2] Pro srovnání, pokud vezmeme reálnou populaci Česka a reálné počty zemřelých ovlivněné početností jednotlivých generací, byl v roce 2023 modální věk při úmrtí mužů o 8 let nižší, tj. 76 let, žen o 2 roky vyšší, tj. rovných 90 let. 35 Míry úmrtnosti pro věkové skupiny jsou definované jako počet zemřelých v dané věkové skupině na 1 000 obyvatel stejného věku.
[3] Podrobněji v publikacích Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2018 (Kód publikace: 130069-19 , Vývoj obyvatelstva České republiky - 2018 | Produkty (gov.cz)) a Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2021 (Kód publikace: 130069-22, Vývoj obyvatelstva České republiky - 2021 | Produkty (gov.cz) ) .
[4] Podrobnější informace o příčinách smrti v publikaci Zemřelí podle zkráceného seznamu příčin smrti v ČR, krajích a okresech 2014–2023 (Kód publikace: 130206-24, Zemřelí podle zkráceného seznamu příčin smrti v ČR, krajích a okresech - 2014 – 2023 | Produkty (gov.cz) ) a v datové sadě Zemřelí podle příčin smrti a pohlaví v ČR, krajích a okresech
[5] –2023 (Kód: 130143-24, Zemřelí podle příčin smrti a pohlaví v ČR, krajích a okresech - 2006–2023 | Produkty (gov.cz) )
[6] Pro nemoci duševní a poruchy chování byl v roce 2023 index mužské nadúmrtnosti ještě nižší (1,12), nepatří ale mezi nejčetnější skupiny příčin smrti (dle kapitol MKN-10 v roce 2023 až 11. místo). Zde jsou v tabulce zahrnuty pro obsažení diagnóz vaskulární a neučené demence v této kapitole, běžně sledovaných spolu s Alzheimerovou nemocí.
[7] V absolutním vyjádření se více než snížení úmrtnosti na nemoci nervové soustavy podílelo její snížení na novotvary s celkově významně vyšší úmrtností. Meziroční pokles úmrtnosti na novotvary byl o 13 úmrtí mužů na 100 tis. mužů, resp. 5 úmrtí žen na 100 tis. žen (u nemocí nervové soustavy šlo o hodnoty 2, resp. 4), zatímco relativně klesla o 3,7 % u mužů a 2,4 % u žen (u nemocí nervové soustavy se jednalo o 4,6 %, resp. 10,5 %).
[8] Nepravidelnosti u úmrtnosti na nemoci dýchací soustavy spoluvytváří také v různých letech různě načasovaný a silný výskyt epidemií infekčních virových onemocnění dýchací soustavy.
[9] Výraznější nárůst počtu zemřelých narozených na Slovensku pro rok 2019 částečně odráží zavedení nové metodické kontroly dat.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz