ČSÚ (ČSÚ)
Makroekonomika  |  10.10.2024 11:31:08

Vývoj obyvatelstva České republiky: Úmrtnost

Úmrtnost

V roce 2023 zemřelo téměř 113 tisíc obyvatel Česka, což představovalo meziroční pokles o 6,2 % nesený zejména pokračujícím snižováním úmrtnosti na covid-19. Naděje dožití při narození meziročně vzrostla, u mužů na 76,9 let (nárůst o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (nárůst o 0,8 roku). Kojenecká úmrtnost byla v roce 2023 mírně nižší než o rok dříve, hodnoty 2,2 promile dosáhla ale již i v roce 2021. Nejčastější příčinou smrti zůstalo některé z onemocněních oběhové soustavy s 43,7 tisíci zemřelými, druhé místo patřilo i v roce 2023 novotvarům s 27,9 tisíci úmrtími (první dvě místa příčin smrti jsou dlouhodobě stabilní). Počet úmrtí na covid-19 se významně snížil a v seřazení podle kapitol MKN-10 zaujal až 12. pozici.

Rok 2023 byl druhým rokem v pořadí, kdy po pandemii covidu-19 počet zemřelých výrazněji poklesl. Počet

112 795 úmrtí odpovídá stavu z let 2018 a 2019 a představuje meziroční úbytek o 7 424 úmrtí (relativně o

6,2 %). Během poslední dekády, tedy mezi roky 2014 a 2023, došlo naopak k nárůstu počtu zemřelých (o 7 130, relativně o 6,7 %), což reflektuje dlouhodobější vývoj – počet úmrtí má v Česku s určitými meziročními výkyvy rostoucí trend již od roku 2007, hlavně vlivem změn věkového složení populace (v letech 2020 a 2021 k vyšším počtům zemřelým významně přispěl i covid-19)

Úmrtí mužů tvoří standardně větší část zemřelých, jejich běžný podíl se pohybuje v rozmezí 50–51 %, čemuž odpovídal i rok 2023 s 51,4 % úmrtí na straně mužů, tj. 58 030 zemřelých mužů a 54 765 žen. Přitom v druhé polovině minulého desetiletí byl podíl mužů na úmrtích lehce vyšší než v jeho první půli. I nárůst počtu úmrtí mezi krajními roky 2014 a 2023 evidujeme u mužů markantnější než u žen – o 8,0 % (4 290 úmrtí), u žen došlo ke zvýšení o 5,5 % (2 840 úmrtí). S tím v korespondenci pokles počtu zemřelých mezi roky 2022 a 2023 byl nižší u mužů než u žen – o 5,5 % versus 6,9 % (o 3 374 méně zemřelých mužů a o 4 050 žen). V průběhu poslední dekády se sedmdesátníky stávají silné ročníky narozených ze čtyřicátých let

20. století, přičemž míra úmrtnosti mužů je vyšší než míra úmrtnosti žen i v tomto seniorském věku.

Sezónnost úmrtnosti

Tab. 5.1 Zemřelí podle měsíce úmrtí, 2014–2023

Měsíc úmrtí 2014 2017 2020 2022 2023 Průměr let 2015-2019 Rozdíl 2023 a průměr 2015-2019 Rozdíl 2023 a 2022
Zemřelí celkem 105 665 111 443 129 289 120 219 112 795 111 130 1 665 -7 424
Leden 9 127 12 359 10 226 11 034 11 440 10 571 869 406
Únor 8 276 10 009 9 802 10 388 9 185 9 945 -760 -1 203
Březen 9 332 9 649 10 219 10 695 9 925 10 272 -347 -770
Duben 8 654 8 751 9 279 9 963 9 122 9 059 63 -841
Květen 8 604 8 921 8 795 9 236 8 816 8 887 -71 -420
Červen 8 243 8 399 8 847 8 748 8 509 8 402 107 -239
Červenec 8 779 8 367 9 178 9 219 8 580 8 845 -265 -639
Srpen 8 443 8 655 9 379 9 477 8 929 8 924 5 -548
Září 8 579 8 583 9 459 9 564 8 362 8 457 -95 -1 202
Říjen 9 130 9 410 14 189 10 232 9 510 9 253 257 -722
Listopad 8 592 8 857 15 751 9 491 9 594 8 876 718 103
Prosinec 9 906 9 483 14 165 12 172 10 823 9 637 1 186 -1 349

Počty zemřelých v jednotlivých měsících roku jsou v Česku provázány s ročními obdobími, respektive častějším výskytem respiračních onemocnění v zimní sezóně, popřípadě v menší míře také s vlnami veder v letních měsících. Standardně tak k nejvyšším počtům úmrtí dochází v zimních měsících roku a březnu,

k nejnižším pak od května do září. I měsíční počty úmrtí v roce 2023, které se pohybovaly od 8 362 úmrtí v září po 11 440 úmrtí v lednu, si zachovaly toto typické rozložení, najdeme ale určité odchylky od průměru let 2015–2019 [1] . V lednu roku 2023, kdy doznívala chřipková epidemie z prosince 2022, zemřelo o 8,2 % (o 869 úmrtí) více osob než v průměrném lednu z let 2015–2019 (při celkovém ročním zvýšení počtu úmrtí o 1,5 %, tj. o 1 665), v únoru a březnu pak naopak méně (o 7,6 %, respektive o 3,4 %). Znatelně více osob v meziměsíčním porovnání s lety 2015–2019 zemřelo také koncem roku 2023 – v prosinci o 12,3 % (o 1 186 úmrtí), v listopadu o 8,1 %. V souvislosti s celkově nižším počtem úmrtí mezi lety 2022 a 2023 počet zemřelých meziměsíčně klesl v případě všech kalendářních měsíců s výjimkou ledna a listopadu, relativně nejvýrazněji v září, únoru a prosinci (o 12,6 % až 11,1 %).

Měsíční index (očištěný o nestejný počet dní v kalendářních měsících) porovnávající měsíční počet zemřelých konkrétního měsíce s průměrným měsícem daného roku, byl v roce 2023 stejně jako absolutní počty zemřelých nejvyšší v lednu (1,19) a prosinci (1,13). V těchto měsících a v listopadu přesahoval i index pro jmenované měsíce v průměru let 2015–2019. Nejnižší měsíční indexy zemřelých evidujeme v roce 2023 v červenci a září (0,90), které byly spolu s únorovým a březnovým indexem nižší než jim odpovídající měsíční indexy pro období let 2015–2019.

Obr. 5.1 Zemřelí podle měsíce úmrtí – měsíční indexy*, 2015–2023

* Měsíční index vypovídá o vztahu měsíčního počtu zemřelých k průměrnému měsíci daného roku. Jedná se o očištěný index (přepočet na stejný počet dnů v měsíci).

Věkové složení zemřelých

Okolo 80–85 % zemřelých v letech 2014–2023 představovali senioři ve věku 65 let a starší. Jejich zastoupení na úhrnu zemřelých mírně rostlo až do roku 2020 (na 84,5 %), poté o necelý procentní bod pokleslo a následně stagnovalo, přičemž v roce 2023 tvořily osoby 65leté a starší 84,1 % zemřelých, tj. 94 875 úmrtí. Úmrtí žen jsou do věkové skupiny 65 a více let kumulována ještě výrazněji než úmrtí mužů, v roce 2023 ze všech zemřelých žen jich bylo 89,7 % ve věku 65 a více let, mezi muži byli zastoupeni ze

78,8 %. Necelou polovinu všech úmrtí v poslední dekádě představovali starší senioři ve věku 80 a více let, když se jejich podíl držel kolem 45 %, jen v roce 2021 klesl na 42,7 % a v roce 2023 dosáhl 45,3 % (absolutně 51 101 úmrtí). Podíl úmrtí osob o desítku let starších, tedy ve věku 90 a více let, v letech 2014–

2023 většinově mírně rostl (s výjimkou let 2021 a 2023) z 11,4 % na 14,6 %, resp. 14,8 % v roce 2022 (16 512 úmrtí v roce 2023). Obě tyto skupiny starších seniorů jsou z hlediska četnosti úmrtí větší u žen než u mužů; v roce 2023 byli 80 a víceletí zastoupeni mezi zemřelými ženami z 57,0 %, kdežto mezi zemřelými muži jen z 34,3 %, ve věku 90 let a více šlo o podíly 21,4 % na straně žen a pouze 8,2 % na straně mužů. Nárůst počtu úmrtí mezi krajními roky dekády mají na svědomí pouze seniorské věkové skupiny, relativně nejvýrazněji právě 90letí a starší, v případě úmrtí v mladších věkových skupinách nastal naopak pokles počtů.

Úmrtí ve věku 15–64 let tvořila v letech 2014–2023 celkem 15,2 % až 19,6 % všech zemřelých, přičemž nejvyššího podílu bylo dosaženo na počátku období, v dalších letech jejich zastoupení pravidelně klesalo k minimu v roce 2020, následoval nepatrný nárůst a stagnace. V roce 2023 tak v produktivním věku zemřelo 15,6 % obyvatel, tj. 17 560 osob. Mezi muži jsou úmrtí 15–64letých zastoupena významně častěji než mezi ženami, v roce 2023 představovala 20,9 % úmrtí mužů a 10,0 % úmrtí žen. Dětská úmrtí, respektive zemřelí do 14 let, se v Česku vyskytují minimálně, představují méně než 0,5 % zemřelých. Ač v absolutních počtech dochází k více úmrtím na straně chlapců než dívek, v minulém desetiletí zemřelo v jednotlivých letech o 21 až 93 více chlapců, v relativním zastoupení na celku úmrtí podle pohlaví nejsou markantní rozdíly. Tab. 5.2 Zemřelí, 2014–2023

2014 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Zemřelí celkem 105 665 112 920 112 362 129 289 139 891 120 219 112 795
v tom ve věku: 0 -14 421 454 463 397 406 397 360
15-64 20 746 19 280 18 793 19 648 22 493 18 567 17 560
65+ 84 498 93 186 93 106 109 244 116 992 101 255 94 875
Zemřelí muži 53 740 57 273 57 339 66 599 73 522 61 404 58 030
v tom ve věku: 0 -14 241 246 262 236 239 209 194
15-64 14 232 13 169 12 750 13 428 15 426 12 656 12 109
65+ 39 267 43 858 44 327 52 935 57 857 48 539 45 727
z toho 80+ 17 444 18 714 19 001 23 034 23 422 20 855 19 902
z toho 90+ 3 313 4 122 4 402 5 328 5 431 5 063 4 773
Zemřelé ženy 51 925 55 647 55 023 62 690 66 369 58 815 54 765
v tom ve věku: 0 -14 180 208 201 161 167 188 166
15-64 6 514 6 111 6 043 6 220 7 067 5 911 5 451
65+ 45 231 49 328 48 779 56 309 59 135 52 716 49 148
z toho 80+ 30 053 32 142 31 463 36 642 36 354 33 762 31 199
z toho 90+ 8 751 11 191 11 286 13 365 12 919 12 673 11 739

Vliv věkové struktury populace, zejména posun početně slabších/silnějších generací do vyššího věku, který vedle úrovně úmrtnosti také ovlivňuje věkovou strukturu zemřelých (hlavně její vývoj v čase) eliminují například ukazatele úmrtnostních tabulek. Tabulkové počty zemřelých uvádí, kolik by v jednotlivých věcích při zachování pravděpodobností úmrtí daného roku zemřelo osob, pokud by počáteční velikost generace byla vždy stejná.

Mezi lety 2014 a 2023 nastal u obou pohlaví posun těžiště úmrtnosti do vyššího věku, což charakterizuje méně tabulkových počtů úmrtí v nižším věku (hodnoceno od věku kolem 40 let, neboť počty úmrtí v nižších věcích jsou díky velmi nízké úmrtnosti v nich rozkolísané) a vyšší počet úmrtí ve vyšším věku na konci desetiletí. K pravidelně vyšším počtům úmrtí v roce 2023 než v roce 2014 docházelo u mužů od věku 79 let, u žen od věku 89 let. O rok se u obou pohlaví posunul také modální věk (věk nejvyššího počtu úmrtí), na 84 let u mužů a 88 let u žen [2] . Stejná Trend posunu tabulkových počtů zemřelých do vyššího věku je zřejmá i mezi lety 2019 a 2023 (i 2022 a 2023), z čehož (a z pozitivního vývoje úrovně úmrtnosti – viz dále) vyplývá, že vývoj úmrtnosti v posledních dvou letech již vyrovnal a překonal negativní vlivy epidemie covidu-19.

Z hlediska odlišností mezi muži a ženami platí, že počty tabulkových úmrtí žen jsou, a to dlouhodobě, kumulována nejen do vyššího věku, ale také užšího věkového intervalu, zatímco u mužů je interval nejvyššího počtu úmrtí širší a s nižším vrcholem (obr. 5.2).

Obr. 5.2 Tabulkové počty zemřelých* podle pohlaví a věku, 2014 a 2023


* Ukazatel úmrtnostních tabulek udávající počet zemřelých podle věku při standardizované věkové struktuře.

Míry úmrtnosti podle věku

Rok 2023 přinesl meziroční pokles měr úmrtnosti prakticky napříč celým věkovým spektrem. Z pohledu pětiletých věkových skupin35 došlo k jejich snížení pravidelně ve skupinách od 45–49 let u mužů a od 35–39 let u žen, přičemž věkové kategorie dětského a mladšího dospělého věku s velmi nízkou (a tudíž v čase kolísavou) úmrtností lze v tomto porovnání pominout. Snížení úmrtnosti v téměř celém rozsahu věkové struktury je patrné i z porovnání měr úmrtnosti z let 2014 a 2023 – z relevantně vysokých měr úmrtnosti pouze míra úmrtnosti žen 90letých a starších byla v roce 2014 nižší (nepatrně) než v roce 2023. Nejvýraznější snížení měr úmrtnosti mezi krajními roky desetiletí nastalo v absolutním vyjádření u mužů i žen ve věkové skupině 85–89 let (o 11 úmrtí na tisíc osob stejného věku u mužů a o 19 u žen) a věkové skupině 80–84 let. Meziroční snížení měr úmrtnosti je nejpatrnější v o pětiletku vyšší věkové skupině 90 let a více – u mužů o 25 úmrtí na tisíc osob stejného věku, u žen o 24; věkové skupiny osmdesátníků se drží na dalších pozicích.

Tab. 5.3 Míry úmrtnosti podle pětiletých věkových skupin a pohlaví (na 1 000 obyvatel), 2014–2023

Věková skupina Muži Ženy
2014 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2014 2018 2019 2020 2021 2022 2023
0 2,8 2,7 2,9 2,7 2,6 2,3 2,3 2,1 2,4 2,2 1,8 1,8 2,0 1,9
1–4 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1
5–9 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1
10–14 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1
15–19 0,5 0,5 0,4 0,3 0,4 0,4 0,3 0,2 0,2 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2
20–24 0,7 0,7 0,7 0,6 0,6 0,7 0,6 0,2 0,2 0,3 0,2 0,2 0,3 0,3
25–29 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,8 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2
30–34 0,9 0,9 0,9 0,9 1,0 1,1 1,0 0,3 0,4 0,4 0,4 0,5 0,4 0,4
35–39 1,2 1,3 1,2 1,3 1,5 1,4 1,4 0,5 0,6 0,6 0,6 0,7 0,6 0,5
40–44 2,0 1,9 1,8 1,9 2,1 1,9 2,0 0,9 0,8 0,9 0,9 1,1 0,9 0,9
45–49 3,4 3,0 3,0 3,0 3,6 3,1 2,9 1,7 1,5 1,5 1,6 1,8 1,5 1,4
50–54 5,5 5,6 5,3 5,5 6,5 5,1 4,8 2,6 2,4 2,3 2,6 2,9 2,5 2,2
55–59 9,6 8,6 8,3 9,0 10,7 8,4 8,2 4,3 4,0 4,0 4,3 4,9 4,0 3,8
60–64 16,1 15,1 14,9 16,0 18,9 14,2 13,0 7,0 7,2 7,0 7,0 8,4 6,7 5,9
65–69 25,1 24,0 23,2 25,6 29,3 23,1 21,4 11,4 11,2 10,7 11,5 13,7 10,5 10,2
70–74 35,9 36,7 35,5 40,7 46,5 36,7 33,2 18,6 18,9 18,0 20,0 23,2 18,3 17,2
75–79 56,6 54,5 53,6 64,3 72,5 56,7 52,0 33,4 31,6 31,7 35,5 39,0 32,8 29,8
80–84 93,2 90,6 88,1 106,3 108,6 91,1 84,4 65,0 61,7 59,3 69,1 69,8 61,5 54,9
85–89 159,0 154,8 154,4 182,9 184,9 164,5 148,0 126,0 124,5 119,1 135,0 135,5 120,9 107,5
90+ 278,4 269,9 271,2 313,9 328,3 301,8 276,6 237,3 248,8 242,5 281,3 271,6 263,9 239,8
Celkem* 10,4 11,0 10,9 12,6 14,2 11,6 10,9 9,7 10,3 10,2 11,6 12,5 10,7 9,9

* Tzv. hrubá míra úmrtnosti uvedená v řádku „celkem“ je definovaná jako podíl zemřelých ke střednímu stavu obyvatelstva daného roku (v promile) a z nemalé části je ovlivněna věkovou strukturou žijící populace, takže při pokračujícím populačním stárnutí nemá pro porovnání vývoje úmrtnosti v delším časovém horizontu (i místně) dobrou vypovídací schopnost.

Kojenecká úmrtnost

Počet kojeneckých úmrtí, tj. úmrtí dětí do jednoho roku věku, ke kterým došlo v roce 2023, je historickým minimem Česka. Je samozřejmě spoluvytvářen i značným snížením počtu živě narozených dětí, přesto 200 loni zaznamenaných kojeneckých úmrtí znamenalo i snížení kojenecké úmrtnosti na hodnotu 2,2 ‰.

Meziročně tak počet úmrtí kojenců klesl o 30 a kojenecká úmrtnost o 0,1 promilového bodu. Při porovnání let

2014 a 2023 bylo úmrtí dětí do jednoho roku věku o 63 méně a kojenecká úmrtnost se snížila o 0,2 promilového bodu. Zatímco počet kojeneckých úmrtí klesl rokem 2023 již posedmé v řadě, kojenecká úmrtnost v poslední dekádě spíše oscilovala kolem hodnoty 2,4 ‰ (hodnoty 2,2 ‰ dosáhla i v roce 2021).

Tab. 5.4 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, 2014–2023

2014 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Zemřelí kojenci do 1 roku věku 263 292 288 249 246 230 200
v tom ve věku: 0 dnů 45 58 48 63 54 36 48
0–6 dokončených dnů 115 123 109 134 109 87 84
7–27 dokončených dnů 57 64 66 38 43 38 41
0–27 dokončených dnů 172 187 175 172 152 125 125
28–364 dokončených dnů 91 105 113 77 94 105 75
Kojenecká úmrtnost* celkem 2,4 2,6 2,6 2,3 2,2 2,3 2,2
v tom ve věku: 0 dnů 0,4 0,5 0,4 0,6 0,5 0,4 0,5
0–6 dokončených dnů 1,0 1,1 1,0 1,2 1,0 0,9 0,9
7–27 dokončených dnů 0,5 0,6 0,6 0,3 0,4 0,4 0,4
0–27 dokončených dnů (novorozenecká úmrtnost) 1,6 1,6 1,6 1,6 1,4 1,2 1,4
28–364 dokončených dnů (ponovorozenecká úmrt.) 0,8 0,9 1,0 0,7 0,8 1,0 0,8

* Počet zemřelých v daném věku na 1 000 živě narozených dětí.

Mezi lety 2022 a 2023 bylo méně jen ponovorozeneckých úmrtí (děti starší čtyř týdnů), novorozeneckých úmrtí (do 28 dnů věku dítěte) byl stejný počet. Obdobně klesla jen ponovorozenecká úmrtnost (z 1,0 ‰ na 0,8 ‰) a novorozenecká úmrtnost naopak vzrostla (z 1,2 ‰ na 1,4 ‰). Mezi krajními roky desetiletí, 2014 a 2023, se snížil počet novorozeneckých i ponovorozeneckých úmrtí (o 47 a 16), kojenecká úmrtnost klesla jen ve své složce novorozenecké (z 1,6 ‰ na 1,4 ‰).

Naděje dožití (střední délka života)

Střední délka života, nebo-li počet let, kterých mají osoby narozené v roce 2023 naději se dožít při zachování měr úmrtnosti tohoto roku, se v roce 2023 pro muže i ženy poměrně výrazně zvýšila. Meziroční nárůst byl u mužů o 0,7 roku na 76,9 let, u žen o 0,8 roku na 82,8 let, což jsou hodnoty vyšší než v roce 2019 (76,3 a 82,1 let) a příznivý vývoj úmrtnostních podmínek posledních dvou let tak nejen vyrovnal negativní dopad epidemie covidu-19 v letech 2020 a 2021, ale i navázal na pozitivní vývoj před covidovou pandemií. Mezi krajními roky desetiletí tak došlo k nárůstu střední délky života o 1,2 roku u mužů (z 75,7 na 76,9 let), respektive o 1,1 roku u žen (z 81,7 na 82,8 let).

Tab. 5.5 Naděje dožití ve vybraných věcích podle pohlaví, 2014–2023


K meziročnímu nárůstu naděje dožití při narození žen v roce 2023 i mezi roky 2014 a 2023 přispěly nejvýrazněji věkové skupiny osmdesátnic, konkrétně vývoj úmrtnosti ve věkových skupinách 80–84 let a 85– 89 let, a to mezi roky 2022 a 2023 o 0,26 roku z celkových 0,8 roku (tj. 34 % z celkového meziročního zvýšení), mezi roky 2014 a 2023 o 0,36 roku z celkových 1,1 roku (tj. 34 %). V případě mužů je situace různorodější. Meziročně zaznamenáváme nejvyšší příspěvek ke zvýšení naděje dožití u věkových skupin kolem 70 let – snížení úmrtnosti ve věku od 65 let do 79 let přispělo nárůstem o 0,36 roku z celkového zvýšení o 0,7 roku (tj. 48 %) mezi roky 2022 a 2023, když maximální příspěvek připadl na věkovou skupinu 70–74letých (nárůst o 0,13 roku). Oproti tomu mezi krajními roky dekády se na zvýšení střední délky života mužů nejvíce podílel pokles úmrtnosti šedesátníků. Vývoj úmrtnosti ve věkových skupinách 65–69 let a 60– 64 let přinesl mezi roky 2014 a 2023 zvýšení o 0,46 roku z celkových 1,2 roků (tj. 39 % z celkového zvýšení mezi okraji desetiletí).

Rozdíl ve střední délce života mužů a žen odpovídal v roce 2023 hodnotě z roku 2022, činil 5,9 roku a nevymykal se ani ostatním rokům desetiletí, kdy se pohyboval mezi 5,8–6,0 roky (s výjimkou většího rozdílu v letech 2020 a 2021). K určitému posunu ale dochází ve výši příspěvku jednotlivých věkových skupin k diferenci naděje dožití mezi muži a ženami. Zatímco v roce 2014 ji z více než dvou pětin tvořila rozdílná úmrtnost mužů a žen ve věkových skupinách v rozmezí 60 až 74 let (vůbec nejvyšší příspěvek u 65– 69letých 0,91 roku z celkových 6,0 roku), v roce 2023 to byla, v obdobné váze (téměř 2/5 rozdílu nadějí dožití při narození), rozdílná úmrtnost v rozmezí 65 až 79 let (vůbec nejvíc přispěli 70–74letí ve výši 0,80 roku z celkových 5,9 roku). Přitom všechny věkové skupiny od 70 let a výše se v roce 2023 podílely na diferenci naděje dožití podle pohlaví výrazněji než v roce 2014 a od věkové skupiny 75–79 let byla vyšší i absolutní hodnota příspěvku.

Obr. 5.3 Příspěvky věkových skupin k rozdílu naděje dožití mezi roky 2014, 2022 a 2023 podle pohlaví


Pozn.: Záporný příspěvek k celkovému růstu naděje dožití při narození u některých věkových skupin mladých dospělých (muži i ženy) i dětí (ženy) koresponduje se zvýšením měr úmrtnosti v těchto věkových skupinách a časových intervalech v reálné populaci (zde tabulková populace, očištěná od vlivu změn věkového složení), jde ale spíše o náhodné výkyvy podpořené nízkou úrovní úmrtnosti v daných věkových skupinách.

Obr. 5.4 Příspěvky věkových skupin k rozdílu naděje dožití mezi muži a ženami (%), 2014 a 2023

Úmrtnost podle věkové skupiny

Zemřelí podle základní příčiny smrti

Statistika zemřelých podle příčin smrti není v čase plně srovnatelná, a to z důvodu průběžných (větších či menších) aktualizací Mezinárodní klasifikace nemocí (v ČR je od roku 1994 v platnosti její desátá revize, dále MKN-10). Zásadními mezníky byly v posledních deseti letech roky 2018 a 2021 [3] . Krom toho byla v jarních měsících roku 2020 MKN-10 operativně aktualizována o onemocnění covid-19.

Tab. 5.6 Zemřelí podle pohlaví a vybraných příčin smrti, 2014–2023 [4] [5]

Základní příčina smrti (kód dle MKN-10) 2014 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Celkem 105 665 112 920 112 362 129 289 139 891 120 219 112 795
Novotvary (C00-D48) 27 603 28 266 28 869 28 716 27 717 28 170 27 921
ZN tlustého střeva, konečníku a řiti (C18-C21) 3 540 3 481 3 532 3 435 3 351 3 402 3 327
ZN slinivky břišní (C25) 1 998 2 159 2 266 2 327 2 343 2 312 2 428
ZN průdušnice, průdušky a plíce (C33-C34) 5 259 5 275 5 334 5 304 4 898 4 973 4 917
ZN prostaty (C61) 3 090 2 993 3 183 3 234 3 213 3 182 3 204
Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00-E90) 4 090 5 137 5 160 5 897 6 091 5 756 5 696
Diabetes mellitus (E10-E14) 3 500 4 280 4 268 4 993 5 092 4 839 4 851
Poruchy duševní a poruchy chování (F00-F99) 1 210 1 674 1 822 2 023 1 996 1 908 1 844
Vaskulární a neurčená demence (F01, F03) 1 035 1 486 1 594 1 749 1 684 1 608 1 562
Nemoci nervové soustavy (G00-G99) 2 664 3 636 3 719 4 184 3 986 4 246 4 054
Alzheimerova nemoc (G30) 1 369 2 098 2 182 2 601 2 294 2 561 2 398
Nemoci oběhové soustavy (I00-I99) 48 627 48 792 47 393 51 299 47 873 46 286 43 745
Ischemické nemoci srdeční (I20-I25) 26 039 23 291 22 336 23 353 21 866 19 829 18 092
Akutní infarkt myokardu (I21-I22*) 5 476 3 989 3 793 3 642 3 392 2 969 2 696
Selhání srdce (I50) 3 045 5 499 5 477 6 728 6 543 7 290 7 151
Cévní nemoci mozku (I60-I69) 9 410 7 985 7 419 7 552 7 112 6 884 6 506
Ateroskleróza (I70) 1 586 1 601 1 535 1 611 1 442 1 429 1 281
Nemoci dýchací soustavy (J00-J99) 6 210 8 315 8 192 8 290 7 735 8 504 8 619
Zánět plic (pneumonie) (J12-J18) 2 258 3 400 3 451 3 796 3 552 3 772 3 719
Nemoci trávicí soustavy (K00-K93) 4 474 4 926 5 023 5 087 5 362 5 429 5 269
Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01-Y98) 5 714 5 845 5 685 5 633 5 300 5 448 5 334
Dopravní nehody (V01–V99, Y85) 790 736 720 666 598 604 600
Sebevraždy (X60–X84, Y870) 1 489 1 352 1 191 1 224 1 221 1 302 1 253
Covid-19 (U07, U10) - - - 10 539 25 455 6 035 1 699
Ostatní 5 073 6 329 6 499 7 621 8 376 8 437 8 614

Pozn.: K větším aktualizacím MKN-10 došlo v letech 2018 a 2021. ZN = zhoubný novotvar

* Kód I22 Pokračující infarkt myokardu od roku 2018 nepoužíván pro základní příčinu smrti, místo něho určena akutní forma I21.

Pohledem kapitol MKN-10 zemřelo v roce 2023 v Česku nejvíce osob na nemoci oběhové soustavy – 43,7 tisíce, tj. 38,8 % všech úmrtí, když nejčetnější z nich byly ischemické nemoci srdeční s 18,1 tisíci úmrtími (16,0 % úhrnu), na selhání srdce zemřelo 7,2 tisíce osob a na cévní nemoci mozku 6,5 tisíce. Druhou nejčastější skupinou příčin byly novotvary s 27,9 tisíci úmrtími (24,8 % celku), přičemž nejčetnější mezi nimi, zhoubný novotvar průdušnice, průdušky a plíce, způsobil 4,9 tisíce úmrtí (4,4 %), dalšími byly zhoubný novotvar tlustého střeva, konečníku a řiti či zhoubný novotvar prostaty a ženského prsu. Na třetí příčce figurovala se značným odstupem kapitola nemoci dýchací soustavy – 8,6 tisíce zemřelých (7,6 %). S výjimkou covidových let 2020 a 2021 je uvedené pořadí prvních třech skupin příčin smrti typické a platné po celé desetiletí 2014–2023 i starší období. Na místo čtvrté v počtu úmrtí se v roce 2023 poprvé dostala kapitola nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek s 5,7 tisíce zemřelými (5,0 % úhrnu), která v jiných letech minulé dekády figurovala nejčastěji na páté, případně šesté pozici. Naprostou většina úmrtí v této skupině

(85 % v roce 2023) představují zemřelí na diabetes mellitus. Další dvě skupiny příčin smrti způsobily velmi podobný počet úmrtí – na páté v pořadí vnější příčiny i šesté nemoci trávicí soustavy zemřelo 5,3 tisíce osob (4,7 %); sedmé byly s 4,1 tisíci (3,6 %) nemoci nervové soustavy z více než poloviny reprezentované Alzheimerovou nemocí.

Tab. 5.6 Zemřelí podle pohlaví a vybraných příčin smrti, 2014–2023 (pokračování)

 


Meziroční pokles počtu úmrtí o 7,4 tisíce osob (tj. relativně o 6,2 %) je ukryt hlavně v poklesu počtu úmrtí na covid-19 – v roce 2023 na něj zemřelo 1 699 osob, což oproti roku 2022 znamená pokles o 4 336 úmrtí, relativně o 71,8 %. Kapitola MKN-10 označená Kódy pro speciální účely, v Česku z příčin smrti obsahující jen covid-19 a s ním související stavy, se v žebříčku příčin odsunula až na 12. místo (ze čtvrtého v roce 2022). Vedle toho se mezi roky 2022 a 2023 snížil počet úmrtí ve všech četněji zastoupených skupinách příčin smrti s výjimkou nemocí dýchací soustavy (nárůst o 1,4 %, který koresponduje s dlouhodobějším vývojem během uplynulé dekády). Větší meziroční snížení počtu úmrtí (vedle covidu-19), evidujeme u nemoci oběhové soustavy (pokles o 2,5 tisíce zemřelých, tj. o 5,5 %; pokles koresponduje s dlouhodobějším vývojem), novotvarů (dlouhodoběji stagnace počtů) či nemocí nervové soustavy (během desetiletí nárůst).

U mužů a žen jsou dlouhodobě i v roce 2023 první tři nejčastější skupiny příčin smrti shodné. U žen ale bývá markantnější zastoupení nemocí oběhové soustavy – v roce 2023 dosahoval podíl úmrtí na nemoci oběhové soustavy na úhrnu úmrtí žen / mužů 41,3 %, resp. 36,4 %. Naopak u mužů bývá významnější pozice novotvarů (v roce 2023 zahrnovaly 26,1 % všech úmrtí mužů, zatímco žen zemřelo na novotvary 23,3 %) a nemocí dýchací soustavy (7,9 % všech úmrtí mužů a 7,4 % úhrnu úmrtí žen). Na dalších místech se už žebříček příčin smrti mužů a žen rozchází. U mužů jsou významnější vnější příčiny úmrtí (6,4 % a 4. místo v roce 2023), dále nemoci trávicí soustavy (5,3 % a 5. místo) a až na 6. pozici skončily nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (4,6 %; celkově čtvrté) a na 7. místě nemoci nervové soustavy (3,0 % úmrtí mužů). U žen mají vyšší váhu nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (5,5 % úmrtí a 4. místo v roce 2023) a nemoci nervové soustavy (4,2 % a 5. místo), naopak oproti mužům ztrácejí nemoci trávicí soustavy na 6. místě (4,0 %) a ještě výrazněji na pozici 7. vnější příčiny smrti (3,0 % úmrtí žen).

Standardizované míry úmrtnosti na jednotlivé příčiny smrti umožňují oproti absolutním počtům zemřelých metodicky čistší srovnání úrovně úmrtnosti, a to v čase, místně i mezi pohlavími, neboť očišťují úmrtnost od vlivu rozdílů ve věkovém složení. V roce 2023 bylo pořadí sledovaných skupin příčin smrti podle standardizovaných měr úmrtnosti stejné jako podle absolutních počtů. U žen bez výjimky, u mužů se i v roce 2023 zopakovala odlišnost vyskytující se pravidelně od roku 2018 – nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek se podle standardizovaných měr posouvají na páté místo před nemoci trávicí soustavy, které jsou až šesté.

Jak ukazují různé ukazatele úmrtnosti, jsou úmrtnostní poměry mužů horší než úmrtnostní poměry žen. Index porovnávající standardizovanou míru úmrtnosti mužů a žen dosáhl v roce 2023 hodnoty 1,59 a během období 2014–2023 se pohyboval v rozmezí 1,53 až 1,65. Z hlediska jednotlivých příčin evidujeme mužskou nadúmrtnost na všechny skupiny (zde sledovaných) četnějších příčin smrti, její výše je ale různá.

Nadprůměrný index mužské nadúmrtnosti pozorujeme dlouhodobě pro vnější příčiny smrti (2,85 v roce

2023), covid-19 (1,95), nemoci dýchací soustavy (1,78), nemoci trávicí soustavy (1,77) a novotvary (1,66). Na opačné straně škály, s nejnižší mužskou nadúmrtností, figurují nemoci nervové soustavy (1,18) [6] , respektive skupina Alzheimerova nemoc a jiné demence, na něž měly v posledních čtyřech letech už vyšší úmrtnost ženy (a dlouhodobě je úmrtnost na ně mezi pohlavími vyrovnaná, přičemž v absolutních počtech úmrtí ženy vedou).

Tab. 5.7 Standardizované míry úmrtnosti podle pohlaví a vybraných příčin smrti (na 100 000 obyvatel), 2014–2023

   


Obr. 5.5 Standardizované míry úmrtnosti podle pohlaví a vybraných skupin příčin smrti (na 100 000 obyvatel), 2014–2023

Pozn.: Pro standardizaci byl použit standard evropské populace, vydaný Eurostatem v roce 2013 (zdroj: http://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products - manuals - and - guidelines/ - /KS - RA - 13 - 028 ) .

Z hlediska příčin smrti jsou specifická úmrtí v kojeneckém věku, protože kojenci umírají i na příčiny, které se ve vyšším věku již nevyskytují. Tyto příčiny jsou v rámci kapitol MKN-10 soustředěny převážně do kapitoly označené „Některé stavy vzniklé v perinatálním období“ a v roce 2023 způsobily 51,5 %, tj. 103 z celkových 200 úmrtí dětí do jednoho roku věku. „Některé stavy vzniklé v perinatálním období“ zapříčiňují pravidelně polovinu a častěji i více úmrtí kojenců. Druhou pozici na žebříčku nejčetnějších příčin úmrtí kojenců dlouhodobě, a nejinak i v roce 2023, zabírají „Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality“, naposledy s 17,5 % (35) úmrtími. Třetí příčka běžně, včetně roku 2023, patří „Příznakům, znakům a abnormálním klinickým a laboratorním nálezům“ – 8,5 %, tj. 17 úmrtí, které jsou, v průměru celé dekády, z přibližně 2/3 tvořeny syndromem náhlé smrti dítěte (SIDS). Čtvrté místo většinou zaujímají vnější příčiny a o další dvě pozice se dělívají nemoci dýchací soustavy a nemoci nervové soustavy – tyto tři skupiny dlouhodobě nepřesahují 5,0 % kojeneckých úmrtí každá. Rok 2023 byl ale výjimečný s až 8,0 % podílem úmrtí dětí do jednoho roku na vnější příčiny. V novorozeneckém období (první čtyři týdny života) bývá převaha „Některých stavů vzniklých v perinatálním období“ ještě markantnější – v roce 2023 způsobily

73,6 %, tj. 92 z celkových 125 novorozeneckých úmrtí (dlouhodobě podíl kolem ¾) a spolu s druhými „Vrozenými vadami, deformacemi a chromozomálními abnormalitami“ stojí běžně za 90 % a více novorozeneckými úmrtími. Naopak v ponovorozeneckém období (od čtyř týdnů věku do jednoho roku) bývá zastoupení prvních třech skupin příčin smrti vyrovnanější a jejich pořadí se v jednotlivých letech mění. V roce 2023 se „Některé stavy vzniklé v perinatálním období“ dokonce do první trojice nedostaly, dělily se o čtvrté a páté místo s nemocemi dýchací soustavy a o první příčku žebříčku ponovorozeneckých úmrtí se podělily „Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality“ a vnější příčiny smrti (každá 18,7 %, tj. 14 ze 75 ponovorozeneckých úmrtí).

Obr. 5.6 Zemřelí kojenci podle věku a příčiny smrti (%), 2014–2023

Místo úmrtí

Dlouhodobě dochází v Česku k nejvíce úmrtím ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, v roce 2023 to bylo 66,7 tisíce, tj. 59,1 % všech úmrtí. Stejně tak stabilní bývá i druhé a třetí místo – doma zemřelo 28,6 tisíce, tj. 25,3 % všech úmrtí roku 2023 a v zařízení sociálních služeb 11,3 tisíce (tj. 10,0 %). Pořadí dalších sledovaných míst úmrtí (např. veřejná místa, převoz, aj.) se v desetiletí 2014–2023 měnilo, šlo ale o lokality s nízkým zastoupením na úhrnu úmrtí (maximální podíl každé do 2,4 %).

Význam jednotlivých míst úmrtí se částečně diferencuje podle pohlaví, věku a příčiny smrti, přičemž tyto odlišnosti zůstávají v čase zachovány. Muži častěji než ženy umírají doma (v roce 2023 byl podíl úmrtí doma u mužů 27,6 %, u žen 22,8 %) a ve venkovním a jiném veřejném prostoru (4,1 % versus 1,1 %), ženy naopak v zařízeních sociálních služeb (14,5 % úmrtí žen a 5,7 % úmrtí mužů).

Věkově specifické je zastoupení zdravotnických zařízení lůžkové péče jako místa úmrtí hlavně u mladých osob a dětí – zatímco u dětí do 14 let zde v roce 2023 došlo k 63,1 % úmrtí, mladých dospělých (od 15 do 39 let) ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče zemřelo jen 33,5 % (přesto i u mladých dospělých zůstávají prvním místem úmrtí). U osob od 15 do 39 let je oproti ostatním věkovým skupinám značně významnější zastoupení úmrtí ve veřejném prostoru (ulice, veřejné místo, „jinde“) s 26,7 % v roce 2023 (v úhrnu jde jen o 2,7 % všech úmrtí). Domov bývá pravidelně druhým nejčastějším místem úmrtí, ale jeho podíl se v jednotlivých věkových skupinách liší: např. ve středním věku (od 40 do 59 let) došlo k úmrtním doma ve třetině případů, zatímco u dětí a seniorů 80letých a starších jen v jedné pětině. Zařízení sociálních služeb mají logicky nejvyšší zastoupení u starších seniorů (17,2 % v roce 2023 ve věkové skupině 80 a víceletých), ale i v jejich případě zaujímají zařízení sociálních služeb až třetí místo v žebříčku míst úmrtí.  

Tab. 5.8 Zemřelí podle místa úmrtí, 2023

Zatímco pořadí míst úmrtí podle četnosti úmrtí v nich zůstává stabilní, váhy prvních třech nejčastějších mají po celou dobu platnosti číselníku míst úmrtí v současné podobě (od roku 2013) pravidelné vývojové trendy. Zastoupení úmrtí ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče se pravidelně snižuje (s výjimkou roku 2021 a ještě 2016) a pokles podílu úmrtí v nich mezi roky 2014 a 2023 byl o 9,6 %. Naopak váha úmrtí doma a v zařízeních sociálních služeb narůstala (v sociálních službách opět s výjimkou covidového roku 2021), mezi krajními roky minulé dekády o 23,2 % u úmrtí doma a o 60,2 % u úmrtí v zařízení sociálních služeb.

Obr. 5.7 Zemřelí podle vybraného místa úmrtí (%), 2014–2023

Zemřelí s migračním původem

Tab. 5.9 Zemřelí podle státního občanství*, 2014–2023

Statistika zemřelých zahrnuje nejen úmrtí českých státních občanů, kteří jsou obyvateli Česka, ale i občanů cizích států. Počet zemřelých obyvatel s cizím státním občanstvím se během uplynulého desetiletí sice meziročně zvyšoval (s výjimkou roku 2016 a 2022) z 560 (rok 2014) až na 1 645 úmrtí v roce 2023, na úhrnu všech úmrtí ale stále zaujímá nízký podíl – 1,5 % v roce 2023. Nejčastěji umírajícími státními občany byly většinou Slováci, dále evidujeme významnější zastoupení Ukrajinců a Poláků a poté Rusů, Němců či Vietnamců. V roce 2023 bylo nejvíc úmrtí cizinců mezi Ukrajinci, zaujali 40,0 % všech úmrtí cizích státních občanů (658 úmrtí), následovali Slováci s 19,5 % (320) a Poláci s 10,2 % (167).

Tab. 5.10 Zemřelí podle státu narození*, 2014–2023

Stát narození 2014 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Zemřelí s cizím státem narození 6 423 6 798 8 560 8 054 9 076 7 512 7 435
podíl na všech zemřelých (%) 6,08 6,02 7,62 6,23 6,49 6,25 6,59
Česko 99 242 106 122 103 802 121 235 130 815 112 707 105 360
Slovensko 4 022 4 328 5 686 5 187 5 901 4 713 4 514
Ukrajina 668 755 833 833 910 857 1 127
Polsko 313 395 462 443 423 434 380
Rumunsko 231 243 331 291 308 262 235
Rusko 150 150 175 161 198 182 196

* Výběr a řazení států narození podle četnosti v roce 2023.

Vývoj počtu a podílu zemřelých obyvatel narozených jinde než v Česku nebyl v dekádě 2014–2023 pravidelný. Podíl zemřelých narozených v cizině se pohyboval od 5,6 % (rok 2016) po 7,6 % (rok 2019) a v roce 2023 dosáhl 6,6 % všech zemřelých, tj. 7 435 úmrtí. Slovensko [9] bylo po celé poslední desetiletí jednoznačně nejčastějším místem, kde se tito zemřelí narodili, se zastoupením blížícím se 2/3 úhrnu úmrtí narozených v cizině (60,7 % v roce 2023). Na druhém místě se pravidelně objevují zemřelí narození na Ukrajině (15,2 % v roce 2023), dále v Polsku.



[1] Roky 2020 a 2021 jsou pro porovnání opominuty z důvodu jejich atypičnosti dané probíhající epidemií onemocnění covid-19.

[2] Pro srovnání, pokud vezmeme reálnou populaci Česka a reálné počty zemřelých ovlivněné početností jednotlivých generací, byl v roce 2023 modální věk při úmrtí mužů o 8 let nižší, tj. 76 let, žen o 2 roky vyšší, tj. rovných 90 let. 35 Míry úmrtnosti pro věkové skupiny jsou definované jako počet zemřelých v dané věkové skupině na 1 000 obyvatel stejného věku.

[3] Podrobněji v publikacích Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2018 (Kód publikace: 130069-19 , Vývoj obyvatelstva České republiky - 2018 | Produkty (gov.cz)) a Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2021 (Kód publikace: 130069-22, Vývoj obyvatelstva České republiky - 2021 | Produkty (gov.cz) ) .

[4] Podrobnější informace o příčinách smrti v publikaci Zemřelí podle zkráceného seznamu příčin smrti v ČR, krajích a okresech 2014–2023 (Kód publikace: 130206-24, Zemřelí podle zkráceného seznamu příčin smrti v ČR, krajích a okresech - 2014 – 2023 | Produkty (gov.cz) ) a v datové sadě Zemřelí podle příčin smrti a pohlaví v ČR, krajích a okresech

[5] –2023 (Kód: 130143-24, Zemřelí podle příčin smrti a pohlaví v ČR, krajích a okresech - 2006–2023 | Produkty (gov.cz) )

[6] Pro nemoci duševní a poruchy chování byl v roce 2023 index mužské nadúmrtnosti ještě nižší (1,12), nepatří ale mezi nejčetnější skupiny příčin smrti (dle kapitol MKN-10 v roce 2023 až 11. místo). Zde jsou v tabulce zahrnuty pro obsažení diagnóz vaskulární a neučené demence v této kapitole, běžně sledovaných spolu s Alzheimerovou nemocí.

[7] V absolutním vyjádření se více než snížení úmrtnosti na nemoci nervové soustavy podílelo její snížení na novotvary s celkově významně vyšší úmrtností. Meziroční pokles úmrtnosti na novotvary byl o 13 úmrtí mužů na 100 tis. mužů, resp. 5 úmrtí žen na 100 tis. žen (u nemocí nervové soustavy šlo o hodnoty 2, resp. 4), zatímco relativně klesla o 3,7 % u mužů a 2,4 % u žen (u nemocí nervové soustavy se jednalo o 4,6 %, resp. 10,5 %).

[8] Nepravidelnosti u úmrtnosti na nemoci dýchací soustavy spoluvytváří také v různých letech různě načasovaný a silný výskyt epidemií infekčních virových onemocnění dýchací soustavy.

[9] Výraznější nárůst počtu zemřelých narozených na Slovensku pro rok 2019 částečně odráží zavedení nové metodické kontroly dat.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Pá 15:39  US - index ISM v průmyslu v říjnu klesl na 46,5 bodu ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Pá 15:29  Schodek státního rozpočtu již přesahuje 200 miliard Kč Raiffeisenbank a.s. (Raiffeisenbank a.s.)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688