Albánie - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Albánie využívá na výrobu elektrické energie výhradně vodní elektrárny. Jednostranná závislost na vodních zdrojích však představuje riziko v případě slabých srážek, a proto se vláda rozhodla výrobu elektrické energie diverzifikovat cestou výstavby solárních a větrných elektráren. Albánie má pro výrobu solární energie velký potenciál, počet hodin slunečního svitu se pohybuje od 2 100 do 2 700 za rok, což je dvakrát více než v České republice. Záměrem vlády je dosáhnout v příštích 5 letech podílu solární energie na celkových kapacitách ve výši 25 % (cca 850 MW).

Vláda výstavbu a provoz velkých „strategických“ solárních elektráren přenechala plně soukromým investorům. Ti se však musí o příslušnou licenci utkat mezi sebou v aukci. Stát garantuje po dobu 15 let výkupní množství elektřiny, což bývá obvykle 50-70 % instalované kapacity, a tuto elektřinu bude kupovat za v aukci investorem nabídnutou nejnižší výkupní cenu.

V polovině ledna 2024 byla vyhlášena třetí státní aukce na výstavbu a provoz solárních parků až do celkové instalované kapacity ve výši 300 MW, z čehož na jednoho nabízejícího připadne minimálně 10 MW a max. 100 MW. Uzávěrka aukce je 17. května 2024, k vyhlášení vítězů má dojít 10. července 2024. Oproti minulým aukcím si nyní nabízející musí vhodnou lokalitu vytipovat sami a předložit závazek vlastníka pozemku tento pro stavbu elektrárny prodat či pronajmout. Současně musí předložit studii sociálních a environmentálních dopadů elektrárny na danou lokalitu. Znalost místního prostředí bude proto pro investory nezbytná. Stát bude opět garantovat výkup elektřiny za nejnižší nabídnutou cenu po dobu 15 let. Státem maximálně akceptovatelná cena byla pro tuto aukci stanovena na 59,97 EUR za 1 MWh.

Historicky první vládní aukci na velkokapacitní solární park Karavasta o instalovaném výkonu 140 MW vyhrála v roce 2020 francouzská firma Voltalia s cenou 24,89 EUR/MWh fixovanou po dobu 15 let. Stát tedy bude po dobu 15 let za tuto cenu odebírat 70 MW kapacity, druhá polovina bude prodávána na volném trhu. Elektrárna byla uvedena do zkušebního provozu koncem roku 2023. Náklady na výstavbu činí 125 mil. EUR. Firma obdržela licenci na provoz elektrárny po dobu 30 let. Svoji velikostí jde o největší solární elektrárnu na Balkáně. Druhým velkým projektem ve výstavbě je solární park Spitalla o instalovaném výkonu 100 MW, z čehož 70 MW bude rezervováno pro odkup státem po dobu 15 let za cenu 29,89 EUR/MWh a 30 MW instalovaného výkonu bude určeno pro nabídku na volný trh. Aukci vyhrála opět francouzská firma Voltalia, kontrakt byl podepsán v roce 2021, elektrárna je ve výstavbě, uvedení do provozu se očekává v roce 2024.

Kromě účasti v aukcích vypisovaných Ministerstvem infrastruktury a energetiky mohou zájemci o provozování solárních elektráren požádat příslušné ministerstvo o schválení individuálního projektu. V roce 2022 bylo takto schváleno 7 projektů s celkovým instalovaným výkonem 300 MW, z nichž jsou 3 elektrárny o výkonu 50 MW (Blue1, Blue2 a Nova Solar) a zbylé 4 o výkonu do 25 MW. Současně bude uvedeno do provozu cca 20 malých zdrojů do 5 MW.

Ministerstvo infrastruktury a energetiky Albánie připravilo též program výstavby větrných elektráren formou udělování licencí soukromým investorům na základě mezinárodních aukcí. Aukce je dvoukolová, v prvním kole se posuzují reference z oboru a finanční zázemí investorů. V druhém kole pak technické a finanční nabídky. Lokality jsou dané, investoři si nicméně mohou vybrat jednu nebo i více z nich. Volitelná je i velikost investice od 10 MW do 75 MW. Stát bude garantovat výkupní množství a cenu elektřiny po dobu 15 let. Všechny projekty budou tzv. „utility-scale on-shore wind power plants, což jsou energetické zdroje instalované na pevnině a napojené na distribuční síť. Celková výše licencí udělených v první aukci má být 100-150 MW. Projekt je finančně a technicky podpořen Evropskou bankou pro rekonstrukci a rozvoj, která se podílela na přípravě technické studie jednotlivých lokalit. Do pěti let má být uvedeno do provozu celkem 350-400 MW instalovaného výkonu větrných zdrojů, což představuje 12 % energetického mixu v roce 2028.

První aukce byla vypsána v roce 2021, v září 2022 bylo ze 16 zájemců vybráno 6 firem, které byly z Turecka, Francie, Rakouska a Albánie. Tyto firmy postoupily do druhého kola, kde měly předložit technickou a cenovou nabídku s max. výkupní cenou ve výši 75 EUR/MWh. Koncem července 2023 vláda vyhlásila vítěze, kterým se stalo konsorcium francouzské a albánské firmy s bezkonkurenční cenou 44,88 EUR/MWh a nabídnutým instalovaným výkonem 75 MW. Vzhledem k tomu, že nabídku pro druhé kolo podaly z kvalifikovaných firem pouze tři, vláda rozhodla udělit licence též zbývajícím dvěma firmám/konsorciím. Celková výše licencí udělených v první aukci se proto zvýšila na 222,5 MW instalovaného výkonu. První větrné elektrárny z této aukce mají být připojeny na síť již v roce 2025.

Kromě účasti v aukcích vypisovaných Ministerstvem infrastruktury a energetiky mohou zájemci o provozování větrných elektráren požádat o schválení individuálního projektu. V dubnu 2022 byl takto schválen projekt z roku 2008, kterým je výstavba větrné elektrárny v oblasti Lezhe a Shenjin. Elektrárnu postaví a bude provozovat konsorcium italské a albánské firmy. Jedná se o dva solární parky s 39 turbínami a instalovaným výkonem 234 MW. Práce na tomto projektu byly již zahájeny a první turbína by měla dodávat elektřinu již v roce 2024. Projekt přijde na 244 mil. EUR. U těchto individuálních projektů však stát výkupní množství a cenu předem negarantuje.

Potenciál pro výrobu větrné energie je značný, zejména v oblastech kolem pobřeží Jaderského moře. Roční průměrná rychlost větru se pohybuje mezi 6-8m/s a průměrná energetická hustota větru je mezi 250-600 W/m2. Možnosti jsou minimálně pro výstavbu 20 větrných parků s celkovým instalovaným výkonem více jak 2 000 MW.

Postupně dochází i k modernizaci přenosové a distribuční sítě, aby nedocházelo k výpadkům elektřiny z důvodu výkyvů v odběrech. EBRD za účelem modernizace distribuční sítě poskytla státní distribuční společnosti OSHEE půjčku ve výši 1,75 mld. CZK. Projekty pokryté půjčkou počítají se zaváděním technologií na snižování ztrát v distribuci (cca 22 %) cestou tzv. „smart grid“ a pomocí digitalizace sítě. Největším projektem bude výstavba moderní rozvodny vysokého napětí v Tiraně, která bude umístěná v podzemí města. Na modernizaci distribuční sítě poskytla v listopadu 2021 půjčku ve výši 1, 25 mld. CZK i francouzská rozvojová agentura AFD.

Státní přenosový operátor OST plánuje v letech 2024-26 investovat do modernizace přenosové sítě 400 kV a 110 kV celkem 3,3 mld. CZK. Zejména přenosová síť 110 kV, včetně rozvoden, je velmi zastaralá a má za sebou více jak 50 let provozu.

V oblasti dálkových vedení se připravuje projekt výstavby propojení vedením 400 kV se Severní Makedonií (součást koridoru VIII propojující Itálii, Albánii, Severní Makedonii a Bulharsko) s odhadovanými náklady ve výši 1,8 mld. CZK (z čehož 1,0 mld. CZK poskytne německá rozvojová banka KfW). Výstavba na makedonské straně započala v roce 2021, na albánské straně byl zatím vybrán dodavatel, kterým je konsorcium turecké firmy a albánského výrobce stožárů a albánské montážní firmy. Práce na vedení dlouhém 130 km (úsek Fier-Elbassan o délce 74 a úsek Elbassan-Qafe Thane o délce 56 km) by měly být zahájeny v roce 2023. Projekt zahrnuje i výstavbu 3 nových rozvoden 400/110kv v oblasti Elbassanu a modernizaci rozvodny 400/110 kV v regionu Fier. Albánie je v současné době propojena vedením 400 kV pouze s Kosovem a Černou Horou.

V souvislosti s účastí na COP 26 si vláda stanovila za cíl závazek redukce CO2 emisí o 20,9 % do r. 2030 a dosáhnutí uhlíkové neutrality do roku 2050.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí