Turecko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025, souhrnná teritoriální informace
Hospodářský růst Turecka je v posledních letech jedním z nejvyšších v rámci skupiny zemí G20 (4,5% v roce 2023). Země disponuje mladou a rostoucí populací přesahující 85 mil. obyvatel. Míra nezaměstnanosti v post-covidovém období dle oficiálních statistik klesá a pohybuje se mírně nad 9 %. Míra zadlužení země byla doposud zvládatelná, deficit státního rozpočtu v roce 2023 ale výrazně narostl (5,2 % vůči HDP), což se projevilo i na růstu celkového veřejného dluhu (cca 30 %) s předpokladem dalšího zvýšení. Za zhoršením veřejných financí stojí mj. ničivé zemětřesení z počátku roku 2023 a nákladné předvolební sliby, včetně prudkého zvýšení minimální mzdy. Výdaje na obnovu po zemětřesení budou i nadále představovat vysokou zátěž pro státní rozpočet. Vláda tak zdůvodňuje vedení expanzivní fiskální politiky i v roce 2024 s plánovaným deficitem ve výši 6,4% HDP (78,7 mld. EUR). To vše dohromady s vysokým deficitem běžných plateb se zahraničím znamená pro Turecko značné komplikace.
Mezi výrazné problémy země v tuto chvíli dále patří rekordně vysoká inflace. Zpřísnění neortodoxní monetární politiky (boj s inflací prostřednictvím snižování úrokové míry ze strany CB) po prezidentských volbách (květen 2023) přineslo částečné úspěchy v boji s růstem cen. V 2. pol. roku 2023 docházelo ke snižování inflace, která však opět narostla v lednu 2024 z důvodu skokového zvýšení minimální mzdy a částečně utlumila optimismus tureckých úřadů. Celková inflace v roce 2023 činila 64,8 %. Podle Centrální banky by měl inflační vrchol nastat v polovině roku 2024 s roční inflací na úrovni 70-75 % a následně by měla inflace do konce roku 2024 klesnout na 38 %. Podle mezinárodních finančních institucí se jedná o optimistický scénář (např. WB predikuje 57,2 %, ale skutečná inflace bude zřejmě vyšší a srovnatelná s rokem 2023).
Po prezidentských volbách došlo k ukončení většiny opatření na podporu TL, která oslabila z cca 20 TL/USD na 32,2 TL/USD (9. 5. 2024). Do země se podle IMF začínají pomalu vracet spekulativní investoři, kteří testují podmínky. Turecko potřebuje k financování deficitu běžného účtu přímé zahraniční investice, nicméně institucionální investoři zatím vyčkávají i s ohledem netransparentní právní a ekonomické prostředí. Pozitivní skutečností je ukončení prezidentského ekonomického dirigismu a jmenování mezinárodně důvěryhodných osob na pozice ministra financí a guvernéra centrální banky.
Nehledě na současnou makroekonomickou nestabilitu, je Turecko země s velkým růstovým potenciálem. Díky rozvinuté produkční infrastruktuře a levné pracovní síle (50 % populace pracuje za minimální mzdu cca 544 USD, přičemž průměrná mzda v Turecku dosahuje cca 1000 USD), existenci celní unie s EU a moderní základní infrastruktuře, má Turecko předpoklady být významnou produkční i importní alternativou k asijským zemím.
Turecko - Hospodářské ukazatele
EIU, OECD, IMD, TUIKTurecko | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
Růst HDP (%) | 5,7 | 4,5 | 3,1 | 3,4 | 3,4 |
Veřejný dluh (% HDP) | 31,1 | 29,8 | 30,9 | 30 | 29,5 |
Míra inflace (%) | 72,4 | 53,9 | 52,4 | 28,4 | 19,2 |
Populace (mil.) | 85,3 | 85,8 | 86,3 | 86,7 | 87,1 |
Nezaměstnanost (%) | 10,5 | 9,4 | 9,1 | 9,1 | 9,3 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 37 777,7 | 40 670,0 | 42 810,0 | 44 910,0 | 47 240,0 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | -49,1 | -45,2 | -37,5 | -33,6 | -18,6 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -89,6 | -86,6 | -69,8 | -59,3 | -49 |
Průmyslová produkce (% změna) | 5,7 | 0,9 | 1,8 | 0 | 2 |
Exportní riziko OECD | 5/7 | 5/7 | 5/7 | 5/7 | 5/7 |
Vývoj HDP
Turecko | 5,7 | 4,5 | 3,1 | 3,4 | 3,4 |
Svět | 3 | 2,5 | 2,4 | 2,6 | 2,7 |
Rozvojové a vynořující se ekonomiky | 3,8 | 4 | 3,7 | 4 | 4 |
Podíl sektorů
zemědělství | 5,9 |
průmysl | 27,2 |
služby | 67,5 |
Turecko - Import dle zemí
Turecko - Import dle zboží
Celkem | 363,7 |
Předměty obchodu zvláštní | 65,4 |
Zlato (ne mincovní, ne rudy a koncentráty zlata) | 20,4 |
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 18,6 |
Odpad, šrot železný, ocelový, ingoty ze železa, oceli | 9,7 |
Uhlí, případně mleté, ne však aglomerované | 8,1 |
Turecko - Příležitosti pro český export
- ICT, elektronika, kyberbezpečnost
- Obranný a bezpečnostní sektor
- Zemědělství a potravinářství
- Železniční sektor
- Průmyslové technologie, průmysl 4.0
- Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
16.10.2024 Od tisku dopisů po komplexní CDP. Cortex je…
11.10.2024 RoboMarkets upravuje svůj evropský obchodní…
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Radoslav Jusko, Ronda Invest
ČNB skóruje v poměru držených rezerv vůči HDP. Překážka k přijetí eura?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz