Turecko - Obranný a bezpečnostní sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Turecko má druhou největší armádu v NATO, na obranu pravidelně vyčleňuje více než 2 % HDP ročně. Důraz na vývojovou a výrobní soběstačnost vedl k rozvoji sektoru jak v objemu, tak kvalitě. Turecké subjekty předpokládají, že s nimi zahraniční firmy budou spolupracovat. Obranný průmysl je pod silnou, centralizovanou a efektivní státní kontrolou. Uspět v sektoru vyžaduje mít silného místního zástupce. Strategické projekty zajímavé pro zahraniční subdodavatele jsou například vrtulníky Gokbey a ATAK, národní projekt stíhačky TFX, lehký podzvukový bitevník HURJET, projekt národního tanku Altay či spolupráce v oblasti dronů.
Turecký obranně-průmyslový export a import jsou dlouhodobě zhruba na stejné úrovni (import i export dlouhodobě dosahují cca 5 mld.) USD. na celkových tureckých exportech se obranný průmysl podílí 2,5%. I přes schopnost vyvinout a vyrobit úspěšný konečný produkt, je turecký obranný průmysl stále závislý na dodávkách technologicky nejvyspělejších komponent. Poptávka zde panuje zejména v oblasti avioniky. Konkrétně lze zmínit subdodávky pro víceúčelový vrtulník Gökbey či bitevní vrtulník T129 ATAK. Turečtí partneři zde poptávají zejména palivová čerpadla, jednotky řízení paliva a jednotky dávkování paliva. Poptávané jsou poté i vojenské konektory, přepěťové ochranné jednotky a palubní systémy na výrobu kyslíku. Systém nákupu zde pro hlavního výrobce avioniky v zemi, státní společnost TUSAS/TAI, do značné míry zajišťuje SSB (Defence Industry Agency). I v těchto souvislostech je potřebná podpora místního agenta zahraniční firmy.
Z dlouhodobého hlediska může být pro některé české subjekty zajímavé uvažovat o přenesení výroby do Turecka, které by jim zajistilo komparativní výhodu u státních zakázek v porovnání s ostatními zahraničními subjekty. Díky snaze o co největší samostatnost turecká administrativa nabízí řadu výhod a pobídek pro společnosti, jež se rozhodnou pro produkci v Turecku. Patří sem například odpočet daně z příjmu právnických osob až do 100 %, bezplatné přidělování pozemků, osvobození od pojistného na sociálním zabezpečení, osvobození od DPH a cla či mnoho programů na podporu školení. Ještě více je poté podporováno R&D v této oblasti, kde je možné dosáhnout na osvobození od: daně z příjmu právnických osob, daně z příjmu pro pracovníky výzkumu a vývoje, od DPH na konečné produkty či proplacení až 100 % výdajů na výzkum a vývoj. Podrobné znění a podmínky pobídek je možné získat u Prezidentské kanceláře pro investice.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz