Turecko - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
I v roce 2023 Turecko platilo za potravinářského giganta – soběstačného v?dodávkách většiny produktů. Nepodařilo se ovšem zvrátit viditelný trend posledních cca 10-15 let, tedy, že růst zemědělského sektoru výrazně zaostával za růstem sektorů ostatních. V 1Q 2023 došlo ke snížení růstu v zemědělském sektoru o 3,8 %, nicméně od 2Q 2023 došlo opět k návratu růstu o 1,2 %. Podíl zemědělského sektoru na HDP v roce 2023 činil 4,4 %. V sektoru bylo v roce 2023 zaměstnáno 14,8 % práceschopného obyvatelstva t. j. 4,7 mil. osob.
Sektor zemědělství byl v roce 2023 ovlivněn třemi základními určujícími faktory: inflací, následky tragického zemětřesení v únoru 2023 a snahu státu více kontrolovat export strategických plodin. Inflace v oblasti potravin byla do velké míry závislá na rostoucích cenách vstupů tj. zejména ropy, energií a hnojiv. Odpovídajícím způsobem rostly i ceny potravin. Zatímco nárůst cen ve skupině potraviny a nealkoholické nápoje byl podle oficiálních údajů v roce 2021 43,79%, činila tato hodnota v roce 2022 77,87% a v roce 2023 72,01%. Růst ceny potravin táhne vzhůru celkovou inflaci (72,3% v roce 2022 a 64,8% v roce 2023), která se však podle nezávislých expertů pohybovala v uplynulých letech výrazně nad 100%.
Turecko vyváží mnoho zemědělských produktů, jako jsou obiloviny, luštěniny, technické plodiny, cukr, ořechy, čerstvé a sušené ovoce, zelenina, olivový olej a živočišné produkty. Zemědělství se provozuje ve všech tureckých regionech. V hornatých východních oblastech je hlavní činnost založena na chovu zvířat, který má čtvrtinový podíl na hrubé hodnotě celkové zemědělské produkce. V současné době je snaha zaměřena především na umělou inseminaci, šlechtění, včelařství, chov ryb, výrobu krmiv a mléka.
Kromě digitalizačních a dalších technologických řešení vedoucích k zefektivnění produkce, je možné šance pro zahraniční dodavatele hledat ve vakcinačních látkách a celkově potřebách pro domácí mazlíčky. V posledních měsících se také opětovně oživila turecká poptávka po živém skotu.
Česká republika je v Turecku považována za zemi s moderní zemědělskou i potravinářskou produkcí. České firmy umí reagovat na poptávku po nových technologiích, jako jsou např. systémy zavlažování, modernizace a řízení provozů, pokročilé veterinární postupy a kvalitní genetický materiál i osiva.
Zejména pak v živočišné výrobě mají čeští chovatelé velmi dobré jméno, i když omezováním dovozu skotu z?turecké strany i klesající spotřebou hovězího masa na turckém trhu způsobenou na jedné straně změnou návyků spotřebitele – maso se stává příliš drahé, nedochází k plnému rozvoji obchodního potenciálu. Svoji roli zde hraje také skutečnost, že turecké administrativě se nedaří dostatečně účinně motivovat domácí chovatele skotu k?vlastní produkci. Výsledkem tohoto mixu je tedy nejen dlouhodobě klesající import živého skotu, ale také pokles dobytku chovaného přímo v?Turecku.
Český agrární vývoz do Turecka v roce 2023 činil cca 120 mil. USD, na čemž se vývoz živého skotu podílel cca 99 mil. USD.
I přes výše zmíněné pozorujeme opětovné oživení turecké poptávky po živém skotu. Řada domácích chovatelů se stále obrací na ZÚ Ankara i GK Istanbul s?dotazy ohledně českých chovů a vzhledem k?nepříznivé situaci na domácím trhu se všeobecně očekává mírné zvýšení tureckého importu v?této oblasti. Pro ČR, jakožto historicky největšího exportéra živého skotu do Turecka, je tento vývoj velice zajímavý.
Z?hlediska specifických odvětví je možné upozornit i na neustále rostoucí turecké exporty ryb – i zde je možné stále rozvíjet R&D projekty a navazovat na úspěšně běžící spolupráci mezi univerzitami obou zemí, Turecko v?této oblasti nabízí i řadu investičních příležitostí.?Jedná se o obecně platnou skutečnost v živočišném průmyslu, která se týká mimo jiné i drůbeže. V roce 2023 Turecko vyvezlo do více než 100 zemí ryby a rybí produkty v hodnotě 1,7 mld. USD.
Dle vyjádření Ministerstva zemědělství a lesnictví narostl počet domácích mazlíčků v posledních třech letech o 30-40 % (v Turecku ale neplatí povinnost své psy registrovat jako např.: v ČR, takže přesné statistiky o počtu psů a koček v zemi neexistují a vychází se spíše z dat založených na údajích o poptávce; vedle toho v TR existuje obrovská populace toulavých psů a koček). Zde opět Turecko nedisponuje domácími kapacitami na uspokojení vlastních potřeb a to nejen v oblasti vakcinace psů a koček, ale také v oblasti jejich krmiv, kde obzvláště movití majitelé domácích mazlíčků preferují zahraniční produkty před těmi domácími.
Při dovozu vakcinačních prostředků či krmiv do Turecka je třeba brát v potaz poměrně složité certifikační procedury. Odpovědnou institucí je v tomto směru Ministerstvo zemědělství a lesnictví, konkrétně „ General Directorate of Food and Control/Veterinary Health Products Department “. Existuje zde také celá řada domácích společností specializujících se na právní pomoc v průběhu certifikačního procesu. Obecně je cestou také využití prověřeného tureckého importéra, který tyto záležitosti obstará za zahraniční společnost.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz