Palestina - Voda a životní prostředí, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Země se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody, který je způsoben nejen malým počtem zdrojů, ale také jejich neefektivním využitím. Úřady usilují o obnovu vodovodních a kanalizačních soustav s cílem zabránit ztrátám. Prioritou zůstává výstavba čistíren odpadních vod: na Západním břehu se doposud zpracovává méně než 25 % odpadních vod. Sektor zpracování a recyklace pevných odpadů není příliš rozvinutý, téměř veškerý odpad končí na skládkách. V poslední době se ale s ohledem na environmentální rizika objevují snahy o změnu této situace. Samostatnou kapitolou je Gaza, kde probíhající konflikt způsobil značné škody na infrastruktuře i na životním prostředí jako takovém.

Zásobování vodou je v Palestině dlouhodobým problémem, který je zčásti způsoben nedořešenými vztahy s Izraelem. Ten kontroluje na základě dohod z Osla 80 % vodních zdrojů na Západním břehu (v praxi je tento poměr ještě vyšší). Dalším problémem je nakládání s dostupnými zdroji, včetně nedostatečného zpracování a využití odpadních vod. Situaci se zásobováním vodou dále komplikuje růst populace, ačkoli dlouhodobě mírně zpomaluje. V Gaze před současným konfliktem pokrývaly část spotřeby odsolovací stanice, zbytek pak vodovody z Izraele a studny, přičemž místní voda vzhledem ke znečištění nebyla pitná. Velká část této infrastruktury byla konfliktem poničena - podle hodnocení vztaženému ke konci ledna 2024 byly škody vyčísleny na více 500 mil. USD.

Kromě vládních zdrojů jsou investice do infrastruktury pokrývány z prostředků zahraničních donorů a rozvojových investic. Jedná se především o výstavbu velkokapacitních čističek odpadních vod a opravy vodovodní infrastruktury, na Západním břehu zejména z důvodu opotřebování či nedostatečných kapacit. Palestinský vodní úřad v tomto kontextu představil na roky 2020 až 2025 celkem 20 projektů cílených na oblast zpracování odpadních vod v hodnotě více jak 360 mil. USD a dalších 30 projektů za více než 160 mil. USD se pak zaměřuje na zásobování vodou.

Z 96 mil. m ³ odpadních vod vyprodukovaných každoročně na Západním břehu je pouze 11 mil. m ³ zpracovaných. Zbylých téměř 90 % odpadních vod končí v údolních tocích, z nichž část následně prochází čištěním na izraelské straně hranice. Tato praxe palestinskou stranu stojí kolem 40 mil. EUR ročně, nadto se jedná o environmentální riziko a rovněž nevyužitou příležitost, kdy by se tato voda mohla znovu využít například v zemědělství.

Konkrétními klíčovými investicemi v oblasti vodního hospodářství, které v současné doby probíhají nebo jsou plánovány, je čistička v Hebronu s plánovanou počáteční kapacitou 15 tis. m ³ denně, která je dílem již v provozu a v plné verzi by měla sloužit až 250 tis. osob. Z evropských peněz jsou dále placené projekty čističek v Náblusu a v Tubásu. Projekty v Gaze byly se začátkem konfliktu pozastaveny, diskuze o poválečné obnově jsou zatím na začátku. Jedním z velkých projektů byla odsolovací stanice s kapacitou 55 mil. m ³ ročně. Během konfliktu bylo poškozeno dle odhadů téměř 60 % stávající infrastruktury, kterou bude třeba po jeho skončení obnovit.

Zapojení českých firem se nabízí zejména ve spolupráci se soukromým sektorem, který se na výstavbě infrastruktury podílí nebo ji bude po dokončení využívat. Slibné příležitosti se rýsují v oblasti energetiky, konkrétně napojení vodní infrastruktury na obnovitelné zdroje energie, či na poli infrastruktury pro zavlažování.

Zpracování pevného odpadu je v Palestině rovněž zásadním problémem, k jehož řešení se místní samosprávy odhodlávají jen velmi pomalu a postupně. Na Západním břehu se vyprodukuje ročně více než 600 tis. tun pevného odpadu, z něhož jsou cca dvě třetiny sváženy na dvě oficiální skládky. Zbylá třetina je pak nelegálně spalována nebo končí na černých skládkách. Třídění a recyklace jsou zatím v počátcích. Některé samosprávy, do jejichž gesce nakládání s odpady spadá, se však o ně začínají snažit. Problémem je nedostatek financí, kvůli čemuž se tyto snahy omezují především na osvětové kampaně, šanci na úspěch mají investice nebo spolupráce s lokálními firmami. Samostatnou kapitolou je zpracování kamenného odpadu z těžebního průmyslu, který je největším palestinským exportním odvětvím. Firmy působící v tomto oboru mají zájem o potenciální další využití tohoto dosud odpadního materiálu. V Gaze konflikt způsobil škody na životním prostředí v odhadované výši 411 mil. USD, jedná se zejména o kontaminaci podzemních vod a půdy, přítomnost nebezpečného odpadu a zničení pobřežní oblasti s přesahem do mořského prostředí.