Malajsie - Voda a životní prostředí, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Malajsie je země bohatá na vodní zdroje, přičemž přibližně 95 % zdrojů vody pochází z vnitrozemských říčních systémů. Zhruba 97 % dodávek vody pro domácí, průmyslové a zemědělské potřeby pochází právě z těchto povrchových vodních zdrojů, tedy řek. Malajsie má 189 povodí – 89 v poloostrovní Malajsii, 78 ve státě Sabah a 22 v Sarawaku. Dalším důležitým zdrojem vody jsou srážky, kde průměrný roční úhrn srážek činí přibližně 3 000 mm a dle odhadů se jedná až o roční zdroj vody přibližně ve výši zásob dosahující 900 mld. m3.

I přes rovníkové klima vyznačující se vydatnými srážkami, trpí Malajsie poměrně nedostatečně vyvinutým vodohospodářským sektorem, v důsledku čehož existuje nerovnoměrný přístup k vodě, sucha, či naopak povodně, degradace vodních zdrojů a další negativní důsledky. Dle nejnovějších průzkumů (duben 2024) bude Malajsie čelit ještě většímu riziku povodní, vln horka a tropických bouří, než bylo doposud předpokládáno.

Dvanáctý transformační ekonomický plán Malajsie a jeho vize na roky 2021–2025 proto ještě více cílí na úsilí o zajištění přístupu k zásobování pitnou vodou a má za cíl pokrýt 98 % populace. K tomu mají pomoci nástroje jako program Ameniti Sosial, zaměřený na malé venkovské projekty s alokací cca 1,5 mld. Kč. V textu dvanácté pětiletky je rovněž ukotven cíl realizovat řadu projektů s náklady až 80 mld. Kč v oblastech jako zmírňování povodní, integrovaná správa povodí a pobřeží, ochrana proti erozi a také programy pro předpovědi povodní a systémy varování. Implementaci posledních z nich urychlily i stoleté povodně, které postihly Malajsii v prosinci 2021 či katastrofální sucha z roku 2016 způsobené fenoménem „El Niňo", kdy hladiny vody v mnoha přehradách a nádržích výrazně poklesly. Během stále častějších období sucha klesají hladiny hlavních přehrad pod únosnou míru a některé oblasti jsou nuceny po přechodnou dobu hospodařit pouze s určitým přídělem vody.

I přes to, že Malajsie disponuje určitou vodohospodářskou infrastrukturou, přetrvávají mnohé výzvy (především nedostatek vodních zdrojů, úprava a čištění vody, nedostatečná a zastaralá distribuční síť a také čištění odpadních vod), které mohou být právě obchodními příležitostmi pro české firmy.

Malajsie se potýká se nedostatečnou vodohospodářskou infrastrukturou, zastaralou vodovodní sítí, kontaminací a překvapivě také nedostatkem vodních zdrojů. Samostatnou kapitolou jsou pak ztráty a úniky před vodoměrem, které jsou vyčísleny na miliardy malajsijských ringitů ročně. Zatímco akceptovatelný poměr představuje 20 – 25 %, celonárodní průměr v Malajsii činí 37,2 %. Určité státy však výrazně zaostávají i za tímto číslem (Kelantan přes 50 % a Perlis dokonce 63 %). V rámci údržby a opravy vodovodní sítě již nyní vznikají několikadenní odstávky dodávek vody, a to často pro několikasettisícové oblasti. Tedy na hony vzdálené od veřejných služeb vysokopříjmových zemí, mezi které se chce i Malajsie brzy zařadit.

V současnosti činí spotřeba v Malajsii cca 245 – 270 l na obyvatele denně, tedy cca 170 m3 ročně na hlavu. Tato spotřeba je srovnatelná např. s mnohem rozvinutějším Dánskem. Zároveň však vysoký poměr - 45 % - směřuje do zemědělství. A to je v zemi s obrovským úhrnem srážek nelichotivý výsledek. (pro srovnání, Česká republika vykazuje spotřebu 90 l na obyvatele denně).

Malajsie nadále zaostává v oblasti sběru použité vody. Také kanalizační a čisticí systémy ve svém rozvoji zaostaly za rozvojem vodovodní sítě a především ostrovní část Malajsie (Sarawak, Sabah) bude muset v nadcházejících letech investovat značné prostředky do jejich vybudování. Hlavní hráč v oblasti čištění odpadních vod v současné době plánuje standardizaci a modernizaci kanalizační sítě tak, aby se omezily její environmentální vlivy (zápach, znečištění) a zároveň bylo možné zpracování většího množství vody. Vláda do roku 2035 plánuje postavit přes 50 čistíren odpadních vod s celkovou investicí do 2 mld. MYR (500 mil USD).

Zbrusu novým mega projektem čističky odpadních vod je obří zakázka v hodnotě 8 mld. Kč, která má vzniknout v Kuchingu ve státě Sarawak za účelem pokrytí zvýšené poptávky po upravené vodě v souvislosti se vznikem nových industriálních zón, ale i rostoucí populací. V první fázi bude mít tento projekt kapacitu 200 mil. litrů denně, nicméně po ukončení poslední fáze výstavby se počítá s kapacitou 800 mil. litrů denně. Čistička tak bude plnit spádové zařízení pro oblast celého jižního Bornea, čímž vzniknou další příležitosti pro další návazné obchodní aktivity.

Segment čištění odpadních vod v Malajsii obecně zaostává. Nedostatečný pokrok v odpadním průmyslu je důsledkem především vysokých nákladů na provoz a údržbu. Indah Water Konsortium Sdn. Bhd., je hlavním provozovatelem kanalizace v zemi. Pouze omezený počet obyvatel v Malajsii má přímý přístup k čistírnám odpadních vod. Značná část populace stále spoléhá na septické nádrže a neekologické splachovací systémy. Indah Water, jak bylo již zmíněno, je hlavním hráčem v oblasti čištění odpadních vod a má v gesci většinu vodního odpadového hospodářství. V současné době prochází standardizací a modernizací sítí tak, aby se omezily environmentální vlivy a zároveň bylo možné zpracování většího množství vody. Předpokládá se, že v nadcházejících letech budou předloženy novou vládou další projekty týkající se infrastruktury odpadních vod, a tudíž i příležitost pro české firmy se zúčastnit či zapojit do tendrů.

Malajsie v souladu s „Shared Prosperity Vision 2030“ a dalšími vládními strategiemi, usiluje také o redukci pevného odpadu, a to systémem „3R“ (Reduce, Reuse, Recycle). Více než 50 % pevného odpadu tvoří odpad organický (zejména nezužitkované potraviny). Další výzvou, se kterou se země potýká, je vysoká míra skládkování a nízká míra zpracování pevného odpadu – např. kogenerací, kompostováním a podobně. Cílem vlády je dosáhnout 30% míry recyklace odpadu domácností do roku 2030.

Perspektivními produkty v těchto odvětvích je například čištění odpadních vod, monitorovací vybavení, pumpy, provzdušňovače, filtry či průmyslové čističky, technologie nakládání s nebezpečným odpadem, recyklace a čištění v oblasti těžby a zpracování ropy a zemního plynu (minimalizace environmentálních dopadů, zvýšení energetické efektivity), průmyslové čištění vzduchu, analýza emisí, lapače prachu, monitorovací vybavení, a to i pro automobily, ale také environmentální poradenství, audity, hodnocení dopadu na životní prostředí, zejména v oblasti chemického průmyslu a těžby ropy a podobně.

Další poptávané produkty jsou nadzemní nádrže na vodu, služby spojené s rekultivací a sanací, dekontaminace během procesu zpracování palmového oleje, úprava vody či čištění vody od olejových skvrn. Samostatnou kapitolou by byl potenciál pro spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti vodního a odpadového hospodářství anebo povodňových rizik. Malajsie nejde stranou ani v oblasti druhotného využití surovin a cirkulární ekonomiky. Stále více místních obyvatel si totiž uvědomuje společenskou odpovědnost a přizpůsobuje tomu své spotřebitelské chování a tlak na producenty. Můžeme se tak setkávat i s konceptem bezobalového obchodování a „zero-waste konceptu“. Napříč všemi oblastmi pro spolupráci pak lze uplatnit IT technologie, které jsou určeny pro zmíněné produkty.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí