Kuvajt - Voda a životní prostředí, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Kuvajt nedisponuje přírodními zdroji pitné vody, její nedostatek řeší odsolováním mořské vody. Je jedním z největších producentů CO2 na světě s ambicí snížit emise skleníkových plynů o 7,4 % do roku 2035. Musí rovněž sanovat zátěže z minulosti dané iráckou invazí a způsobené nerozvinutým systémem likvidace odpadů (jde například o sanaci ropou znečištěné půdy, skládky odpadu, recyklaci plastů a pneumatik). Kuvajt proto spouští programy a udržitelné plány obnovy životního prostředí za použití špičkových technologií a sofistikovaných prostředků. České firmy by v této snaze mohly přispět svými inovativními technologiemi, například v oblasti ekologické recyklace, sanace půdy, systémy pro získávání pitné vody a v oblasti čištění a využití odpadních vod.
Kuvajt, který je jednou z nejbohatších zemí světa, patří mezi největší producenty odpadu na obyvatele. Každoročně se v tomto malém arabském státě vyprodukuje více než 2 miliony tun pevného odpadu. Vysoká životní úroveň a rychlý hospodářský růst stojí za velmi vysokou produkcí odpadu na obyvatele – až 1,5 kg denně. Asi 90 % odpadů domácností končí na skládkách a objemy odpadů neustále narůstají. Třídění a recyklace, v našem smyslu chápání, nejsou zatím v Kuvajtu běžnou praxí a zavedení efektivního a ekologického systémového řešení je stále v rovině plánů. V dubnu 2023 se objevilo v místním tisku, že průmyslový úřad PAI (Public Authority for Industry) finalizuje výběr společnosti, která poskytne konzultační služby ve věci projektové studie a zakázkové dokumentace na několikaletý projekt zbudování první průmyslové zóny v oblasti Shagaya za účelem recyklace širokého spektra, zejména však průmyslových odpadů a odpadních vod.
Dosavadní metodou nakládání s pevným odpadem je převážně ukládání na skládky. Přestože je Kuvajt malou zemí, jejich počet je nadprůměrný. V zemi je osmnáct skládek, z toho čtrnáct lokalit je uzavřeno a čtyři jsou stále v provozu. Nekontrolované skládky byly v minulosti špatně řízeny, což vedlo k přeměně skládek v živnou půdu pro patogeny, toxické plyny (metan, oxid uhličitý atd.) a spontánní požáry. Vzhledem k rychlému rozvoji měst se obytné oblasti rozšířily až k okrajům skládek, což představuje vážné ohrožení zdraví obyvatel. Medializovanou kauzou byly opakované požáry největší skládky pneumatik na světě (42 mil. pneumatik), která byla pod tlakem veřejnosti přesunuta a konečně započala postupná recyklace.
Fraunhofer UMSICHT dostal v roce 2017 od kuvajtského veřejného úřadu pro životní prostředí zakázku (EPA), aby připravil národní strategii nakládání s odpady v Kuvajtu. Všechna data jsou v několika fázích sbírána a analyzována s pomocí webového interaktivního GIS systému (Environmental Monitoring Information System for Kuwait, eMISK). Cílem je tvorba právního rámce za účelem změny a tvorby finančních nástrojů jako základ pro budoucí realizaci infrastruktury pro ekologické nakládání s odpady, likvidaci a sanitaci stávajících skládek. V lednu 2022 byla představena Kuvajtská národní strategie nakládání s odpady do roku 2040 a Strategie řízení a obnovy skládek. Implementační fáze má být zahájena a pokračovat v několika příštích letech.
Kuvajt nemá téměř žádné přírodní zdroje pitné vody a vodu získává desalinací. Díky vládním dotacím patří její cena pro spotřebitele mezi nejnižší na světě. Navzdory tomu, že se Kuvajt řadí mezi země s nejnižšími obnovitelnými vodními zdroji na obyvatele, má jednu z nejvyšších měr spotřeby per capita. V posledních dekádách navíc zažívá země poměrně rychlý růst populace a expanzi výstavby měst. Výsledkem je, že se stávající čističky odpadních vod, které byly postaveny daleko od měst, v současné době nacházejí velmi blízko nové obytné zástavby. V plánu je proto výstavba nových čističek v odlehlejších lokalitách nebo např. čistička pro novou rezidenční čtvrť v South Mutlaa za 159 mil. KD (528 mil. USD) s předpokladem dokončení v roce 2025. Kuvajtská vláda považuje revitalizovanou odpadní vodu za cenný zdroj pro zavlažování, který je schopen přispět k národní politice rozšiřování výsadby, zavlažování v zemědělství, zalesňování a k zlepšení životního prostředí v Kuvajtu.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
16.09.2024 Cena ropy je nejnižší za poslední 3 roky.
11.09.2024 Investiční pohled na Apple: Budou nové iPhony…
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Snaha o navrácení lesku Barbie v době klesajícího prodeje. Barbie telefon jako tahák sezóny?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz