Ceny průmyslových výrobců vykázaly v srpnu výrazný meziměsíční pokles, díky čemuž se zpomalil jejich meziroční růst z červencových 1,7 % na 1,1 %

Ceny zemědělských výrobců dále zmírnily svůj meziroční pokles, na čemž se podepsal především efekt nízké srovnávací základny.

 Výrobní ceny v tuzemském průmyslu vykázaly v srpnu zmírnění meziročního růstu z 1,7 % na 1,1 %, zatímco trh očekával zpomalení růstu cen na úroveň 1,5 %.

ČNB ve své prognóze z počátku srpna očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním 3. čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 1,1 %, tedy stejným tempem jako ve 2. čtvrtletí.

Data za červenec a srpen naznačují, že meziroční růst výrobních cen v průmyslu za celé letošní 3. čtvrtletí zřejmě vyjde jen nepatrně prognózou centrální banky.

Zpracovatelský průmysl vykázal v srpnu zpomalení meziročního růstu cen z 1,0 % na 0,2 %.

Z jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu si zaslouží zmínku zmírnění meziročního růstu výrobních cen u počítačů, elektronických a optických přístrojů, anebo u motorových vozidel.

Výrazněji se naopak zmírnil meziroční pokles cen u potravinářských výrobků, což ze statistického pohledu samo o sobě tlačilo meziroční růst cen ve zpracovatelském průmyslu v porovnání s červencem nahoru.

Vývoj cen v potravinářském průmyslu pozvolna povede k meziročnímu nárůstu cen pro konečné spotřebitele, což ale bude vidět spíše až v letošním závěrečném čtvrtletí.

V případě zemědělských výrobců došlo v srpnu k dalšímu viditelnému zmírnění meziročního poklesu výrobních cen: z červencových 3,7 % na 0,5 %.

V rostlinné výrobě meziroční výrobní ceny v srpnu meziročně poklesly o 3,6 %, když v červenci jejich meziroční propad činil 7,4 %.

Živočišná výroba hlásí meziroční růst výrobních cen o 3,2 %, když v červenci výrobní ceny v živočišné výrobě meziročně rostly o 0,7 %.

ČNB ve své srpnové prognóze počítala pro letošní 3. čtvrtletí s meziročním poklesem cen v zemědělství o 1,5 % po meziročním propadu o 10,4 % vykázaném v letošním 2. čtvrtletí.

Skutečný meziroční pokles výrobních cen v tuzemském zemědělství za celé 3. čtvrtletí může být dle našich odhadů nepatrně výraznější, než s čím počítala srpnová prognóza z dílny ČNB.

Srpen přinesl slabší meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu, než jaký očekával finanční trh.

Cenový růst v tuzemském průmyslu za celé 3. čtvrtletí překoná prognózu ČNB zřejmě jen zcela nepatrně.

V září by meziroční tempo růstu cen v tuzemském průmyslu mohlo ze srpnových 1,1 % dále zpomalit.

V zemědělství se v důsledku statistických efektů zmírňuje tempo meziročního poklesu cen, v samotném září si ale ceny v tuzemském zemědělství mohou i nadále udržet alespoň mírný meziroční pokles.

Jestliže červenec přinesl vyšší než očekávaný růst výrobních cen v tuzemském průmyslu, tak srpen přinesl překvapení na opačné straně.

Z pohledu ČNB je srpnová statistika vývoje cen v tuzemském průmyslu jistě vítanou zprávou.

Z pohledu prognózy centrální banky se zároveň příznivě vyvíjejí ceny v zemědělství, navzdory zmírňujícímu se meziročnímu poklesu.

Příští měnové zasedání bankovní rady ČNB se bude konat 25. září a jako velmi pravděpodobný scénář se z našeho pohledu jeví opětovné snížení úroků ČNB o čtvrt procentního bodu.

Repo sazba by tak na zářijovém zasedání měla klesnout ze stávajících 4,50 % na úroveň 4,25 %.

Na další uvažování ČNB budou mít vliv také kroky velkých centrálních bank: poté, co ECB minulý týden snížila ve stávajícím cyklu již podruhé své úrokové sazby, tak se tuto středu bude pozornost upírat k americkému Fedu, jenž by měl proces snižování svých sazeb zahájit a otázkou spíše je, zda první krok bude v rozsahu čtvrt procentního bodu anebo zda Fed sníží své úroky rovnou o půl procentního bodu.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.