Phonexia je světovým lídrem v rozpoznávání řeči (Řekni, kdo ti lidé jsou)

Brněnská Phonexia je světovým lídrem v rozpoznávání řeči a hlasové biometrii, která je stejně unikátní jako otisk prstu. Její produkty používají nejen banky a call centra, ale především policejní a bezpečnostní jednotky ve více než 60 zemích.

Ve Phonexii panuje dvojvládí, ředitelku Markétu Lőrinczy (vpravo) doplňuje Zuzana Roznosová jako Co-CEO. „Funguje nám to skvěle, obě jsme manažerky, manželky i mámy,“ říká Markéta Lőrinczy. Foto: Phonexia

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Kdybychom tuto průpovídku vztáhli na analytický software brněnské firmy Phonexia, pak by byl takto „polidštěný“ šedesátkrát. Zhruba 60 jazyků totiž umí přečíst, poslechnout si, přepsat a přeložit, až 140 jazyků pak rozpoznává. Srovnání s člověkem ale pokulhává, již jen proto, že základem řečové technologie Phonexie jsou neuronové sítě a jde tak o inteligenci veskrze umělou. Řečová analýza a práce s konkrétním jazykem, kam patří i vyhledávání sémanticky podobných slov, je navíc jen dílkem toho, co Phonexia v rámci své modulární platformy nabízí.

Vlajkovou lodí brněnské společnosti je rychlá a přesná hlasová biometrie. „Otisk hlasu každého člověka je zcela unikátní. My pracujeme s tím, že si zvuk vycházející z vokálního traktu dokážeme přeložit do matematických vektorů. Na rozdíl od řady dalších firem nás při biometrii nezajímá sémantika, je tedy jedno, jakým jazykem mluvíte a co přesně říkáte,“ upřesňuje Markéta Lőrinczy, ředitelka Phonexie.

STAČÍ PÁR VTEŘIN

Pro určení, zda hlas skutečně patří dané osobě, stačí porovnání několikavteřinových nahrávek nebo hovoru na živo. Kromě přesného přiřazení hlasu umí Phonexia přidat i další charakteristiky: určit jazyk, pohlaví mluvčího, a také odhadnout jeho věk. A o tom, že to v Brně umějí, svědčí zákazníci z více než šedesáti zemí světa. Až 80 procent byznysu tvoří klienti z řad vládních institucí nebo policejních a bezpečnostních složek. Ne každý zákazník je o tom ochoten mluvit. Softwarovou platformu od Phonexie ale používá třeba Spolkový kriminální úřad, irská policie Garda Síochána nebo chorvatské ministerstvo vnitra. Forenzní ústav v Curychu software od Phonexie testoval v roce 2021 a došel k závěru, že po kalibraci je chybovost v určení hlasu 1,2 %, což je nejpřesnější technologie pro rozpoznávání řečníka na trhu.

Brněnská firma sbírá také ocenění odborné veřejnosti. V roce 2021 získala Phonexia druhé místo v soutěži VoxCeleb, kterou pořádá Oxfordská univerzita, o rok dříve vyhrála i soutěž v určení orientálních dialektů. A hned několikrát zabodovala také v žebříčcích, které sestavuje americký Národní institut standardů a technologie (NIST). „Pravidelně soutěžíme s velkými týmy, za nimiž stojí technologičtí giganti. A dokážeme je porazit. Nejsme nejlepší ve všem, ale na rozdíl od konkurence umíme nabídnout hodně služeb v rámci jedné platformy, kterou navíc odladíme podle specifických požadavků zákazníka,“ líčí Markéta Lőrinczy.

Každý hlas je unikátní, stejně jako otisk prstu. A je jedno, co zrovna říká. Ilustrace: Shutterstock

ZAOSTŘENO NA DEEPFAKE

Letos v květnu Phonexia spustila čtvrtou generaci své řečové platformy, která nabízí mimo jiné ještě jednodušší a intuitivnější uživatelské rozhraní nebo snadnější zpracování delších nahrávek. V Brně zároveň vyvíjejí doplňky, které se více zaměří na zneužití systému. Pokud totiž stroj dokáže hlas rozpoznat a určit, dokáže ho i napodobit, a tím pádem přelstít hlasové biometrické systémy. Syntetická řeč není zatím ještě dokonalá, v budoucnu by ale umělá hlasová syntéza mohla byznys Phonexie ohrozit. Jedinou obranou je tak vyvíjet obdobu antiviru, který by v jednom balíku se softwarem dokázal odhalit počítačem generované hlasy a jiné triky z kategorie deepfake.

Na zmírnění nebezpečí, kdy se podvodník díky umělému hlasu bude vydávat za někoho jiného, firma získala grant od ministerstva vnitra. Ostatně jeden z mnoha: aktuálně je Phonexia zapojena hned do dvou velkých celoevropských projektů, které jsou financovány z programu Horizon Europe. Řeší v nich umělou inteligenci, která bude vstřícnější k lidem, i otázku přeshraničního sdílení biometrických dat policejními složkami.

Souběžně s vývojem další generace produktů se Phonexia porozhlíží po nových trzích. V jejich získávání hrají stále nejdůležitější roli dobré reference, které se šíří mezi zákazníky. Phonexia ale sází také na veletrhy a konference, a to v sektorech bezpečnostního a obranného průmyslu. Jen letos se objeví v 11 zemích. Novinkou v obchodní strategii, která se opírá o síť distributorů, je pak účast na akcích s podporou ekonomické diplomacie. Loni Phonexia vyrazila s premiérem Petrem Fialou na velkou cestu do Asie, letos se pak její zástupci objevili na prezentacích, které ministerstvo zahraničí pořádalo v Gruzii nebo Chorvatsku. „Je to nový způsob propagace, který chceme prohlubovat. Nepotřebujeme, aby diplomaté prodávali naše služby, bereme to jako svého druhu misii, šíření dobrého jména naší firmy. A věříme, že v budoucnu na to dokážeme byznysově navázat,“ říká Markéta Lőrinczy.

Vydávat se do světa ale Phonexia nechce za každou cenu. Právě proto, že její produkty pracují s unikátními hlasy a analýzou řeči, má firma nastavená přísná pravidla etického byznysu. Do některých zemí se zkrátka nevydává. „Neobchodujeme se zeměmi, které jsou na blacklistu NATO nebo Evropské unie, nevyvážíme do autoritářských režimů. Proto jsme nikdy nedodali naše produkty ani do Ruska, ani do Číny,“ dodává ředitelka brněnské firmy.

Globální drive má navíc v případě Phonexie pevné lokální kořeny v moravské metropoli. Výzkumná skupina pro datovou analýzu řeči vznikla na Vysokém učením technickém (VUT) v Brně již roku 1997, devět let předtím, než z ní vzešel tehdejší univerzitní spin-off, předstupeň dnešní Phonexie. Pevné napojení na brněnskou akademickou sféru funguje dodnes. „Výsledky výzkumu máme z první ruky a dokážeme je rychle dostat do stádia produktu. Nebojíme se inovovat a jsme flexibilní,“ říká šéfka Phonexie a dodává ještě jeden důvod, v čem může být moravská firma úspěšnější než velcí globální technologičtí hráči. Mezi pěti společníky Phonexie jsou dodnes i „otcové-zakladatelé“ z VUT a firma si tak udržuje svůj vědecko-výzkumný, brněnský background.

HOLKY Z BRNA

V případě brněnské Phonexie se navíc k regionální hrdosti přidává ta manažerská. Jako jedna z mála firem Phonexia před rokem v rámci změny obchodní strategie zavedla čtyřdenní pracovní týden, který končí čtvrtkem. Pochvalují si ho celkem očekávaně zaměstnanci, ale již méně předvídatelně také management.

Ve firmě mimochodem panuje ženské dvojvládí, Markéta Lőrinczy pracuje v tandemu se Zuzanou Roznosovou jako svou „Co-CEO“. „Byznys, který děláme, je především mužská záležitost. O to víc je znát, když přijdeme na jednání a přinášíme tam jinou energii, uvažování nad věcmi i kreativitu. Funguje nám to skvěle, obě jsme manažerky, manželky i mámy. Ale především jsme zůstaly holky z Brna, které dělají úžasně zajímavou práci, co je baví,“ uzavírá Markéta Lőrinczy.

BLAHOSLAV HRUŠKA