Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. květnu 2024 dosáhla hodnoty 2,84 %

11. 6. 2024

Ke konci května 2024 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 2,84 %, což byla spolu se Zlínským krajem třetí nejnižší hodnota mezi 14 kraji ČR. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost v kraji snížila o 0,11 procentního bodu, přičemž podíl nezaměstnaných mužů poklesl o 0,14 procentního bodu a podíl nezaměstnaných žen o 0,07 procentního bodu. Nabídka volných pracovních míst na úřadech práce v kraji čítala na konci května 13,6 tis. míst, což znamenalo nejnižší květnovou hodnotu od roku 2017.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci května 2024 hodnoty 2,84 %, což znamenalo nejvyšší květnovou hodnotu v kraji od roku 2017. Zatímco ve srovnání s koncem předchozího měsíce se nezaměstnanost v kraji i celé ČR snížila (v kraji o 0,11 procentního bodu, v celé ČR o 0,12 p. b.), oproti konci května 2023 vzrostla (v kraji o 0,25 p. b., celostátně o 0,17 p. b.). V souladu s celostátním vývojem došlo v kraji k meziměsíčnímu poklesu podílu nezaměstnaných mužů (o 0,14 procentního bodu na 2,45 %) i podílu nezaměstnaných žen (o 0,07 procentního bodu na 3,25 %). V komparaci s koncem května 2023 se v kraji oba výše uvedené podíly zvýšily, první jmenovaný o 0,35 procentního bodu a druhý jmenovaný o 0,14 procentního bodu.

Neumístění uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadů práce k 31. květnu 2024
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ve srovnání všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci května 2024 pohyboval v rozmezí od 2,73 % v Kraji Vysočina po 5,87 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 3,62 %). Druhá nejnižší hodnota v tomto žebříčku patřila Praze (2,74 %), druhá nejvyšší Moravskoslezskému kraji (5,20 %). Pardubický kraj si oproti předchozímu měsíci opět o jednu příčku polepšil, spolu se Zlínským krajem mu patřila třetí nejnižší hodnota (2,84 %).

Ve srovnání všech 77 okresů (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci pátého měsíce roku 2024 pohybovala v rozmezí od 1,41 % v okrese Praha-východ po 8,12 % v okrese Karviná. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 14. až 33. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,65 % v okrese Chrudim po 3,12 % v okrese Svitavy. Oproti konci předchozího měsíce se nezaměstnanost snížila ve většině okresů ČR (v 72 ze 77), mezi okresy kraje nejvíce na Chrudimsku a Svitavsku (o 0,17 procentního bodu) a nejméně na Pardubicku (o 0,03 procentního bodu).

Podíl nezaměstnaných osob a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. květnu 2024
Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci pátého měsíce roku 2024 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 10 261 nezaměstnaných osob, z toho 16,6 % patřilo mezi osoby se zdravotním postižením a 5,4 % mezi absolventy a mladistvé. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo na úřadech práce v kraji 3 685 uchazečů o zaměstnání, přičemž její průměrná měsíční výše dosáhla částky 10 630 Kč (celostátně 11 254 Kč). Většina z uchazečů na úřadech práce v Pardubickém kraji spadala mezi dosažitelné uchazeče (9 498 osob), tj. mezi osoby ve věku 15–64 let, které mohly při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Do evidence úřadů práce v kraji se v květnu 2024 nově hlásilo 1 441 osob. Evidence byla naopak ukončena 1 764 osobám, z toho 201 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Ve srovnání s předchozím měsícem se tak počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji snížil o 323, v komparaci se stavem ke konci května 2023 vzrostl o 1 067.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let v Pardubickém kraji a ČR
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ke konci května 2024 evidovaly úřady práce v kraji celkem 13 601 volných pracovních míst, což znamenalo nejnižší květnovou hodnotu od roku 2017. Ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na úřadech práce v kraji snížil o 276, oproti stavu z konce května 2023 poklesl o 1 432. Většina z celkového počtu volných pracovních míst ke konci května 2024 byla určena pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání (v kraji 74,8 %, v celé ČR 73,0 %). Na uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity připadalo na úřadech práce v kraji 17,4 % z celkového počtu volných pracovních míst (celostátně 14,0 %), na uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 5,2 % míst (celostátně 7,4 %) a na uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 2,6 % míst (v celé ČR 5,6 %).

Rozptyl podílu nezaměstnaných osob v okresech Pardubického kraje¹⁾
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci května 1,3 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 1,6krát. Okres Ústí nad Orlicí měl oproti uchazečům 1,4krát více pracovních míst, okres Chrudim 1,2krát více a okres Svitavy 1,1krát více.