Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. srpnu 2024 dosáhla hodnoty 3,06 %

11. 9. 2024

Ke konci srpna 2024 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 3,06 %, přičemž nižší hodnoty než v Pardubickém kraji dosáhl tento podíl pouze ve třech krajích ČR, v Praze, Plzeňském kraji a Kraji Vysočina. V komparaci s předchozím měsícem se nezaměstnanost zvýšila ve všech okresech kraje, přičemž na území kraje vzrostla průměrně o 0,08 procentního bodu. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo na úřadech práce v kraji na konci srpna 3,9 tis. uchazečů o zaměstnání a její průměrná měsíční výše byla ve srovnání s celostátním průměrem o sedm set korun nižší.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci srpna 2024 hodnoty 3,06 %, což znamenalo nejvyšší srpnovou hodnotu v kraji od roku 2017. Ve srovnání s koncem srpna 2023 se nezaměstnanost v kraji zvýšila o 0,28 procentního bodu, tj. o 0,05 procentního bodu více než na území celé ČR. Také meziměsíčně, tj. oproti konci července 2024, vzrostla krajská nezaměstnanost více, její nárůst činil 0,08 procentního bodu, přičemž celostátní nárůst byl v tomto období o 0,03 procentního bodu nižší. Podíl nezaměstnaných žen se pak v kraji meziměsíčně zvýšil o 0,12 procentního bodu na 3,63 % ke konci osmého měsíce roku 2024 a podíl nezaměstnaných mužů o 0,03 procentního bodu na 2,52 %.

Neumístění uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadů práce k 31. srpnu 2024
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ve srovnání všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci osmého měsíce roku 2024 pohyboval v rozmezí od 2,92 % v Praze po 6,03 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 3,82 %). Druhá nejnižší hodnota v tomto žebříčku patřila Plzeňskému kraji a Kraji Vysočina (oba shodně 2,97 %) a čtvrtá nejnižší Pardubickému a Zlínskému kraji (shodně 3,06 %). Naopak druhá nejvyšší hodnota náležela stejně jako v předchozích 31 měsících Moravskoslezskému kraji (5,44 %).

V rámci komparace všech 77 okresů (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci srpna 2024 pohybovala v rozmezí od 1,52 % v okrese Praha-východ po 8,55 % v okrese Most. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 15. až 36. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,85 % v okrese Chrudim po 3,38 % v okrese Svitavy. Ve srovnání s koncem předchozího měsíce se nezaměstnanost zvýšila v 63 ze 77 okresů ČR, přičemž mezi okresy kraje nejvíce vzrostla na Pardubicku (o 0,09 p. b.) a nejméně na Chrudimsku a Orlickoústecku (shodně o 0,07 p. b.).

Podíl nezaměstnaných osob a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. srpnu 2024
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci osmého měsíce roku 2024 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 10 923 nezaměstnaných osob, z toho 20,8 % patřilo mezi osoby, které pečovaly o dítě do 15 let, 16,3 % mezi osoby se zdravotním postižením a 5,8 % mezi absolventy a mladistvé. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo na úřadech práce v kraji 3 929 uchazečů o zaměstnání, přičemž její průměrná měsíční výše dosáhla částky 10 855 Kč (celostátně 11 567 Kč). Většina z uchazečů na úřadech práce v Pardubickém kraji spadala mezi dosažitelné uchazeče (10 251 osob), tj. mezi osoby ve věku 15–64 let, které mohly při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Do evidence úřadů práce v kraji se v srpnu 2024 nově hlásilo 1 624 osob. Evidence byla naopak ukončena 1 373 osobám, z toho 136 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Ve srovnání s předchozím měsícem se tak počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji zvýšil o 251, v komparaci se stavem ke konci srpna roku 2023 vzrostl o 1 222.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let v Pardubickém kraji a ČR
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ke konci srpna 2024 evidovaly úřady práce v kraji celkem 13 514 volných pracovních míst, což znamenalo nejnižší srpnovou hodnotu od roku 2017. Ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na úřadech práce v kraji snížil o 34, oproti stavu z konce srpna 2023 poklesl o 1 531. Přibližně čtvrtina (24,5 %) z celkového počtu 13,5 tis. volných pracovních míst v kraji ke konci srpna 2024 byla podle evidence úřadů práce vhodná pro absolventy a mladistvé (celostátně 18,3 %) a necelá čtyři procenta (3,5 %) volných pracovních míst v kraji byla určena pro uchazeče se zdravotním postižením (celorepublikově 4,0 %).

Rozptyl podílu nezaměstnaných osob v okresech Pardubického kraje¹⁾
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věc

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci srpna 1,2 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 1,4krát. Okres Ústí nad Orlicí měl oproti uchazečům 1,3krát více pracovních míst a okres Chrudim 1,1krát více. Nejméně příznivou situací se prezentoval okres Svitavy, který měl pouze o 27 volných pracovních míst více než uchazečů o zaměstnání.