Zelené technologie táhnou rakouskou ekonomiku, na vývoji se podílí i Češi

Ochraně životního prostředí věnuje Rakousko velkou pozornost. Udržitelnost a zdravé životní prostředí jsou klíčovými podpůrnými stavebními kameny pro úspěšný a hospodářsky významný turistický sektor. Obchodní příležitosti se vyskytují v oblastech technologií k redukci emisí a řešení dopadů změny klimatu, kvality vod, oběhového hospodářství i přeshraniční spolupráce. Významný podíl na vývoji zelených technologií mají i Češi.

Rakousko a Česko mají mimo jiné společnou hraniční řeku Dyji. Foto: Shutterstock

12 % HDP Rakouska je generováno v oblastech spojených se zelenými technologiemi. Ty vykazují dvojnásobně rychlé tempo růstu, než je průměrné tempo růstu ostatních průmyslových oborů. V sektoru pracuje více než 195 tisíc zaměstnanců. Je zároveň zaměřen na export, na němž se podílí více než 75 procenty. Přibližně třetina tržeb oboru environmentálních technologií pochází z oblasti odpadových technologií a recyklace. Největší podíl obratu v tomto segmentu však připadá na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost.

RAKOUSKO-ČESKÉ SENZORY NA MONITOROVÁNÍ VODY

Pro ochranu přírody hraje důležitou roli i oblast informačních technologií s ohledem na správné monitorování ekologických systémů, sběr informací o stavu životního prostředí a vyhodnocování dat. V rámci česko-rakouského projektu s názvem „Inovativní technologie sledování vody a mikrobiologických parametrů ve vodním ekosystému“, který byl financován z kooperačního programu Interreg, byly vyvinuty senzorické systémy na online monitorování vodních systémů.

Jedním z těch hlavních byl takzvaný ropný senzor, který byl dokonce nominován na Inovativní cenu roku 2022 v Dolním Rakousku v kategorii výzkum. Tento senzor o velikosti chytrého telefonu je schopný detekovat znečištění ve vodě za pomoci odrazu UV záření. I tenká vrstva ropy ve vodě má vysoký UV reflexivní potenciál. Při promítnutí světelného paprsku na hladinu vody tak dochází k jeho odrazu. Zařízení je schopno ze spektra odrazu zjistit, zda je ve vodě přítomná ropa, či nikoliv. Může proto ve vodě detekovat různé minerální oleje, jako je benzín, diesel nebo motorový olej i ve velmi malých množstvích.

Přelomová je schopnost dosáhnout výsledků bez jakékoliv nutnosti využít laboratoř. V případě nehody a jiných rizik kontaminace je přitom rychlá analýza situace a detekce znečištění klíčová. Takovýto senzor by mohl být v kombinaci s fotovoltaickým článkem namontován například na bóji a nepřetržitě tak měřit, zda se nevyskytl nějaký problém.

Vývoj vedl tým z rakouské Dunajské univerzity Krems (Donau-Universität Krems) v čele s Martinem Braindlem, vedoucím Centra pro vodní a environmentální senzoriku. V rámci projektu pak spolupracoval s týmem ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) a také Vysokého učení technického (VUT) v Brně. Dolní Rakousko a Česko mají společnou hraniční řeku Dyji. To vytváří potřebu řešit vodohospodářské problémy společně a přeshraničně. Obě oblasti jsou navíc srovnatelné z hlediska topografie a infrastruktury, proto společná inovativní řešení nabízejí pro veřejnost, uživatele a podniky podobné výhody a navíc potenciál tvorby přidané hodnoty. Rakouský sektor zelených technologií může být současně v řadě oblastí inspirací pro české firmy a regiony, které se mohou potýkat s některými podobnými otázkami.

ZAPOJENÍ VĚDY A VÝZKUMU

Rakouské zelené technologie se rozvíjí enormním tempem a svůj podíl na tom má vysoké zapojení vědy a výzkumu do projektů. Příkladem je Green-Tech-Valley-Cluster v Grazu, který spojuje dohromady 300 firem a výzkumných pracovišť, z čehož 20 patří mezi technologické lídry. Pracuje v něm na 2300 vědeckých pracovníků a realizoval již na 600 zelených technologických řešení. Další klastr s podobným zaměřením je Clean Tech-Cluster (CTC) v Horním Rakousku, v jehož rámci jsou v oblastech energetiky a životního prostředí realizovány i mezinárodní projekty.

INOVAČNÍ EKOSYSTÉM POVZBUZUJE STARTUPY

Program Interreg není jediným místem, kde se rakouské a české firmy nebo výzkumné týmy při hledání inovačních řešení mohou setkávat. Mnoho příležitostí se nabízí také ve Vídni nebo v Grazu, které jsou centry rakouských startupů. Na mapě „Green Tech Startups Austria 2024“ lze nalézt rekordních 194 nových projektů, které se věnují udržitelnému rozvoji. Startupům se daří díky silnému inovačnímu ekosystému. V uplynulém roce poskytl veřejný sektor startupům, scale-upům a spin-offům prostřednictvím Rakouské agentury pro podporu výzkumu (FFG) finanční prostředky ve výši přes 100 milionů eur.

Rakousko je velmi úspěšné i v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Ministerstvo pro ochranu klimatu poskytne letos na projekty v oblasti cyklického hospodářství 41 milionů eur. Dotace zahrnují například kategorie vývoj a implementace udržitelného designu a navržení výrobních procesů, produktů a jejich užívání v souladu s principy udržitelnosti, udržitelný design, výroba a recyklace textilií, nebo zařízení na recyklaci a využití odpadů ze stavebnictví. V roce 2025 vstoupí v platnost také povinné zálohování PET lahví a plechovek. V oblasti odpadového hospodářství platí pro firmy v Rakousku přísné předpisy týkající se evidenčních a ohlašovacích povinností, vytvoření koncepce nakládání s odpady, zákonných povinností likvidace odpadů a v případě společností s více než 100 zaměstnanci povinného jmenování zástupce pro nakládání s odpady.

Tání ledovců ohrožuje rakouský cestovní ruch. Foto: Shutterstock

DALŠÍ ŠANCE PRO ČESKÉ FIRMY

I když je rakouský sektor zelených technologií vyspělý a velmi kompetitivní, je dostatečně velký, což umožňuje najít v daném prostředí svou niku a konkurenční výhodu. Příležitosti pro české firmy se nabízí v oblastech IT řešení v kontextu lepšího monitorování, analyzování, vyhodnocování dat spojených s ochranou životního prostředí nebo v oblasti udržitelné elektromobility a s tím spojenými službami. Škodě Enyaq například patří šestá příčka mezi nejprodávanějšími elektromobily v zemí.

KLIMATICKÁ ZMĚNA OHROŽUJE CESTOVNÍ RUCH

Podle zprávy o klimatu (Klimabericht) stoupla průměrná teplota v Rakousku oproti roku 1980 o 2 stupně, čímž roste rychleji, než je tomu v jiných částech světa. Klimatická změna představuje velkou výzvu pro udržitelnost zejména zimní turistiky a zimních sportů. Symbolem této změny je mimo jiné tání alpských ledovců, jakož i zvýšené teploty jak v zimě, tak v létě a samozřejmě změny v tom, jak dlouho se udrží sněhová pokrývka v Alpách. Za posledních 60 let se zvýšil počet dní, kdy není sníh o 42, což má dopad zejména na oblasti s nadmořskou výškou nižší než 1500 m.

Řada lyžařských areálů se bude muset adaptovat na teplejší zimy a řada rakouských regionů bude muset přehodnotit své modely fungování cestovního ruchu, budou-li chtít, aby nedošlo k jeho poklesu. Klimatické změny mají na Rakousko dopad i v řadě dalších oblastí jako například stabilita svahů v horských regionech. Problémy spojené s erozí půdy a hornin budou v některých místech vyžadovat například preventivní stavební zásahy apod. Totéž se týká adaptace přírody (typy rostlin), dopadů na zemědělství (lepší zacházení se zemědělské půdou apod.), aktivní péče o krajinu. To všechno nevyhnutelně nutí k lepšímu managementu přírodních zdrojů.

KVALITA VOD SE TRVALE ZLEPŠUJE

Se stavem životního prostředí úzce souvisí čisté vodní toky a čištění odpadních vod. Daří se snižovat podíl nitrátů, a obecně se kvalita toků a vod v Rakousku poslední léta trvale zlepšuje. Úkoly a cíle rakouské vodní politiky pokrývají tři hlavní oblasti, a to ochranu povrchových a podzemních vod, regulaci využívání vody a ochranu před povodněmi.

V květnu letošního roku byly ministerstvem zemědělství schváleny dotace ve výši 149 milionů eur, z čehož je 74 milionů eur určeno na infrastrukturu pitné a odpadové vody s důrazem na adaptace v důsledku sucha, 41 milionů eur na ochranu před povodněmi a 34 milionů eur na ekologizaci řek. Projekty, které se týkají kvality vody a protipovodňových opatření jsou spolufinancovány též spolkovými zeměmi a obcemi. Přes vysokou úroveň know-how Rakouska v oblasti ekologických technologií existují v uvedené oblasti obchodní příležitosti i pro inovativní firmy ze zahraničí.

Robert Otepka, ekonomický diplomat

S přispěním stážistů, Velvyslanectví ČR ve Vídni