ECB poprvé snižuje sazby, další kroky však halí nejistota
Centrální banka si může vybrat pauzu již v červenci.
Evropská centrální banka včera poprvé od roku 2019 přistoupila ke snížení depozitní sazby, a to o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Hlavním důvodem je dosavadní progres v desinflačním procesu. Pro trhy ani analytiky nešlo o překvapení, neboť centrální bankéři tento krok dopředu zřetelně avizovali, což se odrazilo i na minimální reakci eurové křivky nebo eurodolaru.
Včerejší rozhodnutí se opírá o aktualizovanou makroekonomickou prognózu. Ta dle očekávání nedoznala dramatických změn, celkově ale vyznívá více proinflačně než minulá. Růst HDP byl pro tento rok revidován mírně směrem nahoru (0,9 %), stejně jako celková inflace v letech 2024 (2,9 %) a 2025 (2,2 %). ECB ale vyšší inflační výhled pro příští rok (+0,2 p.b.), resp. pomalejší odeznívání cenových tlaků evidentně nepovažuje za kardinální problém. Důležitý je z jejího pohledu očekávaný pokles celkové i jádrové inflace na 2% cíl ve druhé polovině roku 2025, který podporuje širší desinflační příběh. V roce 2026 už nová prognóza počítá s průměrnou inflací přesně na cíli.
Doprovodná komunikace a tisková konference Ch. Lagarde rovněž nepřekvapily a nesly se v relativně vágním duchu. Trhy se tak nedočkaly žádných konkrétnějších informací směrem k dalšímu postupu ECB, v souladu s politikou závislosti na příchozích datech. Z komentářů Ch. Lagarde je však zjevné, že úrokové sazby budou výhledově klesat, ale otazník visí nad tím, jak rychle. Nedávná makro čísla totiž centrální banku nepříjemně překvapila, ať již šlo o vyšší inflaci a mzdovou dynamiku, nižší míru nezaměstnanosti nebo svižnější růst HDP.
Shrnuto, podtrženo, poslední inflační míle bude ještě hodně komplikovaná. Co z toho vyplývá pro budoucí kroky ECB? Rozhodně větší opatrnost, kvůli které si ECB zřejmě vybere pauzu již na příštím červencovém zasedání. Daleko pravděpodobněji se jeví další pokles sazeb až v září, kdy bude mít centrální banka k dispozici i novou prognózu. O konkrétních krocích však rozhodnou příchozí data – pokud by měla vyznívat podobně jako v posledních měsících, ECB si vybere delší pauzu. Pokud zhruba v souladu s prognózou, pak je ve hře dvojí snížení sazeb do konce roku (září a prosinec) a pokračování v roce 2025, kdy odhadujeme pokles depozitní sazby na neutrální úroveň 2,5 %.
Přečtěte si také k úrokovým sazbám
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun