Belgie postaví dvě nová testovací centra na vodík
Belgie se profiluje jako evropské centrum produkce, dovozu i tranzitu zeleného vodíku. Neopomíjí ale ani výzkum a vývoj tohoto energetického zdroje. Vláda proto schválila investici do výstavby dvou výzkumných a testovacích center v Antverpách a Charleroi.
Ilustrační foto Shutterstock
Belgie chce svoje dosavadní zaměření na dovoz čistého vodíku přes belgické přístavy a další distribuci skrze síť spojující Antverpy s Německem přes Liege i napojení do Charleroi u hranic s Francií doplnit o oblast vodíkového výzkumu. Dvě nová centra budou využívána jako sdílené infrastruktury, které budou otevřeny k provádění experimentů také externím partnerům, jako jsou univerzity, výzkumné ústavy a průmysl. Obě zařízení by měla být uvedena do provozu v roce 2026. Bude je spravovat Institut von Karman. Cílem bude v obou centrech realizovat řadu rozsáhlých výzkumných a vývojových projektů v oblasti zeleného vodíku s průmyslovými subjekty se zaměřením na dekarbonizaci průmyslu. Program s názvem „Vodíkové testovací zařízení“, který řídí ministryně energetiky Tinne Van der Straeten a státní tajemník pro plán obnovy Thomas Dermine, bude mít rozpočet 16,2 milionu eur, z toho 7,5 milionu eur bude vláda čerpat v rámci unijního Národního plánu pro obnovu.
Firmy již ohlásily zájem
V Charleroi bude areál tohoto projektu o rozloze 2,5 hektaru napojen na budoucí vodíkovou distribuční síť. Společně s dalšími subjekty bude tvořit průmyslový park čistých technologií. Využití tohoto výzkumného centrem již avizovala celá řada subjektů, jako například společnost AGC pro analýzu plazmatu, konsorcium BeBlue pro výzkum vesmíru nebo společnosti Haffner, která se specializuje na obnovitelné zdroje energie a vyrábí vodík z biomasy. Bruselská univerzita ULB na místě vybuduje vlastní zařízení.
Pro vodíkové centrum Antverpy byla vybrána lokalita v přístavu, do níž bude vodík dodáván prostřednictvím připojení k páteřní síti. Ekosystém bude sdružovat hráče z chemického průmyslu a námořní dopravy, jako jsou Compagnie Maritime Belge (CMB), společnost zaměřená na technologické inovace Sirris nebo průmyslová nadnárodní společnost Atlas Copco.
Pro české subjekty v oblasti výzkumu a z průmyslu se nabízí příležitost navázat již v této přípravné fázi spolupráci s oběma výzkumnými centry, což umožní se v budoucnu připojit k belgickým výzkumným a průmyslovým projektům. Ty mohou být zajímavé z českého hlediska také svým napojením na německý trh.
Eva Kordová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Bruselu
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?