Evropská centrální banka odstartuje cyklus snižování sazeb (Týdenní zpráva z finančního trhu)

V tomto týdnu ECB pravděpodobně zahájí cyklus snižování sazeb opatrným 25bodovým cutem. Po jejím zasedání budou k dispozici detailnější data o vývoji mezd a ekonomiky eurozóny za Q1, která by měla hovořit spíše pro opatrné uvolňování měnové politiky. Tuzemská data by měla ukázat na zrychlení mzdového růstu a zvyšování kupní síly domácností, které by se mělo odrážet v posilování spotřebitelské poptávky. Oproti prognóze ČNB by však podle nás mzdový růst mohl být nižší. Americký trh práce podle našeho odhadu přidal v květnu 225 tis. nových pracovních míst v nezemědělském sektoru. Zatím jen nepatrné ochlazování tamního trhu práce příliš nepřispívá k tlumení inflačních tlaků. Jeho další ochlazování bude klíčové k určení míry uvolnění měnové politiky Fedu. V posledních týdnech finanční trhy tyto sázky snižovaly a přiblížily se tak k našemu očekávání ohledně prvního snížení úrokových sazeb až v příštím roce.

Zvyšování kupní síly přispívá k oživení spotřebitelské poptávky.

Tuzemský mzdový růst v Q1 24 pravděpodobně zrychlil. Průměrná nominální mzda podle nás vzrostla o 6,2 % po 6,3 % y/y ve Q4 23. K výraznému zrychlení podle nás ale došlo na mezičtvrtletní dynamice, a to na 2,6 % po 1,3 % v Q4 23. Vzhledem k prudkému zpomalení inflace na začátku roku by tak reálné mzdy mezičtvrtletně výrazně vzrostly o 2,4 % a 4,1 % v meziročním vyjádření. Jejich úroveň však stále pouze odpovídá úrovním z poloviny roku 2018. Náš odhad růstu nominálních mezd je oproti ČNB (6,4 % y/y) níže a jeho naplnění by znamenalo protiinflační signál. Nicméně vzhledem k ostatním faktorům (slabší koruna, slabší růst, byť spotřeba domácností byla nad očekávání silnější, a vyšší inflace vlivem růstu cen potravin) je bilance rizik vůči květnové prognóze ČNB z našeho pohledu smíšená. Mimo vývoj mezd budou důležitými vstupy také síla pokračujícího oživování spotřebitelské poptávky a květnová inflace (zveřejněná 11. června).

Data tuzemské ekonomické aktivity podle nás ukáží na příznivý vstup tuzemské ekonomiky do Q2 24, když průmyslová výroba i maloobchodní tržby v dubnu meziměsíčně vzrostly o 1,2 %, respektive 1,3 % (bez prodejů aut). V průmyslu by se měla odrazit obnovená výroba aut, kterou v březnu omezil výpadek dodávek součástek. K jejich úplnému obnovení ale nedošlo. To omezí oživení výroby, ačkoli část výpadku bude kompenzovat dokončování vozů. Přestože se nálada v průmyslu od začátku roku zlepšila, její úroveň zůstává nízká. Růst nových objednávek a lepšící se vyhlídky pro německý průmysl ovšem vybízejí k opatrnému optimismu. Růst maloobchodních tržeb by měl odrážet oživování spotřeby domácností s ohledem na lepší spotřebitelskou náladu a vyšší ochotu utrácet. Tu podpoří růst kupní síly domácností. Oživení spotřeby je zatím citelnější ve službách. Zatímco maloobchodní tržby byly v březnu 1,8 % pod průměrem roku 2019, tržby za služby tuto úroveň předčily o 4 %. Vzhledem k silnější poptávce po službách a vyššímu podílu mzdových nákladů zůstávají cenové tlaky ve službách zvýšené.

ECB na čtvrtečním zasedání pravděpodobně zahájí cyklus uvolňování měnové politiky s 25bodovým „cutem“, a to navzdory tomu, že poslední data tomu příliš nenahrávala. Otazník stále visí nad dalším tempem uvolňování. Vzhledem k inflačním rizikům plynoucím ze solidního růstu mezd a oživující ekonomiky eurozóny, zejména pak spotřebitelské poptávky, bude tempo snižování pozvolné. V případě jejich naplnění by ECB mohla snižování sazeb v závěru roku pozastavit. Ve vztahu k těmto rizikům zůstane rétorika ECB zřejmě jestřábí. Nicméně vzhledem k našemu očekávání ohledně poklesu inflace do blízkosti 2% cíle na podzim, bude ECB mít k dalšímu snížení sazeb prostor v září. Klíčová data o vývoji mezd v Q1 24 budou zveřejněna až 7. června, tedy těsně po zasedání. Finanční trh i přes široce očekávané zahájení snižování sazeb ECB postupně redukoval sázky na uvolňování měnové politiky v tomto roce a nyní plně zaceňuje v úhrnu pouze dvojí snížení sazeb, naproti tomu náš základní scénář počítá se třemi „cuty“.

Klíčovým údajem z USA bude páteční NFP report za květen, který by měl ukázat na solidní přírůstek nových pracovních pozic v nezemědělském sektoru o 225 tis. oproti 175 tis v dubnu. Mělo by to být primárně zásluhou sektorů zdravotnictví a vlády, které v dubnu překvapily slabými přírůstky. Míra nezaměstnanosti podle nás mírně klesne na 3,8 %. Počet volných pracovních míst podle reportu JOLTS je sice oproti vrcholu z března 2022 nižší o 30 %, stále však zůstává nad úrovněmi z období před pandemií. Navíc poměr volných míst oproti zaměstnanosti v březnu činil 5,1 %, což je rovněž nad předpandemickými 4,5 %. Dále by data ze zámoří měla ukázat na setrvání ISM indexu z průmyslu pod 50bodovou hranicí

Inflace v eurozóně překonala očekávání, v USA nepřekvapila.

Americká data deflátoru soukromé spotřeby (PCE) za duben nepřekvapila. Meziměsíčně celkový deflátor vzrostl o 0,3 % a ten jádrový o 0,2 %, byť pohledem na více desetinných míst to bylo jen těsně (0,249 %). Obavy ohledně dalšího zrychlování inflace se tak pohledem tohoto Fedem preferovaného ukazatele nenaplnily. Údaj v souladu s očekáváními byl naopak pro investory určitou úlevou. V návaznosti na to dolar v závěru týdne vůči euru zvýšil ztráty a dolarové sazby mírně klesly, v týdenním srovnání jsou však stále o pár bodů vyšší (2-7 bb).

Inflace v eurozóně za květen překvapila směrem nahoru, když zrychlila z dubnových 2,4 % y/y na 2,6 %. Jádrová inflace zrychlila ještě o něco více, když v květnu dosáhla 2,9 % y/y. Zatímco ceny potravin a zboží meziměsíčně klesly, nižší srovnávací základna v cenách energií přispěla ke zrychlení inflace. Zásadně k tomu ale přispěly i ceny služeb. To bylo částečně ovlivněno vypadnutím efektu levného jízdného v Německu z meziročního růstu. Vliv na to mělo však pravděpodobně také zdražení služeb spojených s cestováním vzhledem k počtu svátků a volných pracovních dní v květnu, což se odrazilo ve vyšší poptávce po nich. Meziroční růst cen služeb v květnu zrychlil na 4,1 %, tedy na sedmiměsíční maximum. S ohledem na pokračující solidní růst mezd a oživující poptávku inflační čísla příliš nevycházejí vstříc očekávanému začátku uvolňování měnové politiky ECB v tomto týdnu.

Růst tuzemského HDP za Q1 24 byl revidován směrem dolů o 0,2 pb na 0,3 % q/q a v meziročním vyjádření tak růst stagnoval na 0,2 %. Stále však platí, že růst v prvním letošním čtvrtletí táhla spotřeba domácností (+1,0 % q/q), naopak fixní investice hluboce propadly o 7,9 % q/q, a to napříč kategoriemi s výjimkou rezidenčního segmentu, kde zřejmě dochází k pozvolnému oživení vzhledem k růstu poptávky a nižším úrokovým sazbám. Detailněji jsme o tom psali zde: https://bit.ly/GDP_1Q24_CZ.

Zrychlení inflace v eurozóně nad očekávání a mírnící se sázky na tempo uvolňování měnové politiky ECB v letošním roce pomohly euru vymazat ztráty vůči dolaru. Dolaru tak nakonec nepomohly ani jestřábí komentáře členů FOMC. Dolarové tržní sazby v týdnu jen mírně vzrostly, stejně tak i ty eurové. Středoevropské měny měly minulý týden tendenci oslabovat. Česká koruna postupně odevzdávala zisky z předcházejícího týdne a skončila těsně pod 24,70 CZK/EUR. Maďarský forint vůči euru během týdne oslabil o výrazných 1,4 % a polský zlotý o 0,5 %.

Další zprávy o bankách