Evropská centrální banka sníží sazby o 25 bb (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Klíčovou událostí ve Spojených státech bude zveřejnění inflace za srpen. Ta zřejmě dále zvolnila své tempo. Na 50bodové snížení úrokových sazeb na zasedání příští týden to ale podle našeho názoru stačit nebude. Z politických událostí přitáhne pozornost úterní televizní debata prezidentských kandidátů Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa. Evropská centrální banka pak ve čtvrtek sníží sazby o dalších 25 bazických bodů. Z evropských dat stojí za zmínku výsledky červencové průmyslové produkce. Ta ale dle již zveřejněných výsledků z velkých ekonomik v meziměsíčním srovnání zřejmě vykáže pokles. Inflace bude zveřejněna i na domácí půdě. I zde v důsledku nižších cen energií očekáváme její zpomalení.

Inflace v USA dále zpomalí své tempo

Americká inflace v srpnu zřejmě zpomalila z červencových 2,9 % y/y na 2,6 % y/y. V meziměsíčním vyjádření podle našeho odhadu o 0,2 % m/m stoupla. Ceny imputovaného nájemného, které tvoří 36 % amerického spotřebního koše, zpomalují své tempo růstu. Za poslední tři měsíce rostly v průměru o 0,36 % m/m, což představuje anualizovaný růst o 3,8 %. Podobný výsledek očekáváme i v srpnu. V každém případě je to výrazně méně než 5,8 % y/y zaznamenaných za posledních dvanáct měsíců. Ceny nových i ojetých automobilů poklesly v srpnu o 1,2 % m/m, zatímco ceny pohonných hmot rostly pouze umírněně. Zpomalení cenových tlaků vykazuje i sektor služeb. Inflace tedy podle všeho směřuje k cíli americké centrální banky, čímž dává zelenou k prvnímu snížení úrokových sazeb na zasedání, které proběhne příští týden (podle naší prognózy o 25 bb). Z politických událostí bude pozornost směřovat na první televizní debatu mezi prezidentskými kandidáty Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou, která proběhne v úterý.

Evropská centrální banka ve čtvrtek sníží úrokové sazby o dalších 25 bb. Zatímco inflace dopadla v souladu s očekáváními, vývoj mezd a ukazatele aktivity spíše zklamávaly. Slabší ekonomická výkonnost tak představuje riziko snížení úrokových sazeb i v říjnu, ačkoli náš základní scénář počítá s uvolňováním měnových podmínek jednou za kvartál. Klíčový pro další nastavení měnové politiky bude vývoj ekonomické aktivity, když inflační data zatím dávají ECB prostor pro pozvolné kroky. Z dat bude stát za pozornost evropská průmyslová produkce. Ta ale podle již zveřejněných výsledků z velkých národních ekonomik poklesne o 0,8 % m/m.

Inflačních dat za srpen se dočkáme i v Česku. Ta zřejmě poklesne z červencových 2,2 % na rovná 2 % y/y. Hlavní příčinou budou ceny pohonných hmot, které v srpnu výrazně poklesly. Navíc loni ve stejném období rostly a zvýšily tak srovnávací základnu. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny zůstaly podle našeho odhadu beze změny. Jádrová inflace oproti tomu podle nás zrychlí z 2,3 % y/y na 2,4 %. Na meziměsíční bázi po sezónním očištění (o vliv sezónně vyšších cen zájezdů) však zvolní z červencového růstu o 0,4 % m/m na 0,2 % m/m.

Data minulého týdne vyznívala v neprospěch dolaru

Data zveřejňovaná minulý týden vyznívala v neprospěch amerického dolaru. Index ISM i PMI skončily mírně za očekáváními a zvýšily tak obavy o kondici amerického průmyslu. Počet volných pracovních pozic JOLTS za červenec byl nižší, než s čím trh počítal (7 676 tisíc vs. 8 100 tisíc), za tržním konsenzem zůstal i ADP report (99 tisíc vs 144 tisíc). O něco hůře dopadla i klíčová statistika Nonfarm payrolls, když místo očekávaných 165 tisíc nových pracovních míst tento počet dosáhl jen 118 tisíc. Směrem dolů pak byla revidována statistika za červenec. I tak ale míra nezaměstnanosti poklesla ze 4,3 % na 4,2 %. Otázku, zda Fed na příštím zasedání sníží sazby o 25 bb nebo o 50, tak data s určitostí nezodpověděla. Německé tovární objednávky za červenec naopak potěšily již druhý měsíc v řadě svým meziměsíčním růstem. Ten byl nicméně dán několika objednávkami velkého rozsahu, bez nichž by byl naopak reportován pokles (-0,4 % m/m). Naopak hůře dopadla průmyslová výroba. Nepotěšila ani struktura růstu HDP za druhý kvartál za eurozónu jako celek. Zatímco spotřeba vlády výrazně rostla (0,6 % q/q), fixní investice i spotřeba domácností mezikvartálně poklesly (2,2 % q/q a 0,1 % q/q). Euro tak nakonec ve srovnání se začátkem týdne bylo zhruba o 0,4 % silnější a obchodovalo se za 1,108 USD/EUR.

V Česku byl kalendář nabitý. Sérii dat zahajoval index PMI, který i v srpnu zůstal pod padesátibodovou hranicí. Klesal ale nejpomaleji za poslední dva roky. Více k tématu zde: https://bit.ly/4dQ2ASR. Díky vyšším příjmům se schodek státního rozpočtu ke konci srpna oproti červenci snížil o 16,5 mld. CZK na 175,8 mld. CZK. V poměru k HDP se jednalo o nejlepší výsledek od roku 2019. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3TdP8zQ. Naopak určité zklamání přinesl vývoj českých mezd. Jejich meziroční růst ve druhém letošním čtvrtletí totiž zpomalil z 7,2 % na 6,5 %. V reálném vyjádření pak došlo ke zpomalení z 5,0 % na 3,9 % y/y, zatímco tržní konsensus očekával 4,3 %. Mezičtvrtletně sice reálné mzdy rostly již pátý kvartál v řadě, jejich dynamika se však podle našeho odhadu významně zmírnila, a to z 2,3 % v Q1 na 0,4 % v Q2 (po sezonním očištění). Více jsme k tomu psali zde: https://bit.ly/Wages_2Q24_CZ. To odpovídá i stále relativně umírněnému růstu maloobchodních tržeb. Ty za červenec bez prodejů aut meziměsíčně v reálném vyjádření stouply o 0,7 %. Více zde: https://bit.ly/4cWWj6A. Sérii dat završil v pátek trojboj české průmyslové produkce, zahraničního obchodu a stavebnictví. Zatímco na průmyslovou výrobu a zahraniční obchod negativně dopadly celozávodní dovolené v automobilovém průmyslu a vykázaly tak slabé výsledky, českému stavebnictví se v červenci dařilo. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/4efzKvg. Koruna se držela po celý týden převážně v pásmu 25,00-25,100 CZK/EUR. Poměrně stabilní byl i kurz polského zlotého, který osciloval mezi 4,27-4,29 PLN/EUR. Nejvíce rozkolísaný byl kurz maďarského forintu, který oslabil z pondělních 392,5 těsně pod úroveň 395 HUF/EUR.

Další zprávy o bankách