ČNB by mohla zpomalit tempo snižování úrokových sazeb (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Očekáváme, že Česká národní banka na čtvrtečním zasedání zpomalí tempo snižování úrokových sazeb z dosavadních 50 bb na 25 bb, a to vzhledem k nadále opatrnému postoji členů bankovní rady a nově zveřejněným údajům, které z našeho pohledu celkově překvapily v proinflačním směru. Indikátory sentimentu z Evropy v tomto týdnu pravděpodobně příliš nepotěší. Deflátory soukromé spotřeby za květen by měly potvrdit zmírňování poptávkových inflačních tlaků v USA.

Fedem preferovaný cenový index v květnu zhruba stagnoval

Poslední data pravděpodobně přimějí tuzemskou centrální banku k tomu, aby ubrala na tempu, jakým snižuje úrokové sazby. ČNB začala snižovat úrokové sazby o 25 bb v prosinci loňského roku. Následoval pokles o 50 bb na každém z dalších tří zasedání. Výsledkem je, že základní repo sazba nyní činí 5,25 %. Pokles sazeb byl však pomalejší, než by podle predikce ČNB bylo optimální. Bankovní rada svůj opatrný postoj opodstatňuje předchozím oslabením koruny a rychlým růstem cen služeb. Poslední data jsou oproti květnové prognóze ČNB z našeho pohledu celkově vychýlena v proinflačním směru. Proto jsme revidovali naši prognózu vývoje sazeb ČNB a nyní očekáváme snížení o 25 bb na každém z letošních zasedání. V souladu s tím předpokládáme, že repo sazba do konce roku klesne na 4,0 %. Navzdory zvýšené dynamice reálných mezd, spotřeby domácností a HDP jako celku zůstávají všechny tyto ukazatele hluboko pod předpandemickou úrovní z Q4 19. To by mělo v kombinaci s inflací v tolerančním pásmu nadále vytvářet tlak na snižování úrokových sazeb. I přesto ale existuje nezanedbatelné riziko, že bankovní rada na některých zasedáních může sazby ponechat beze změny. Další vývoj sazeb bude pravděpodobně záviset na nově zveřejněných datech. Náš odhad terminální úrovně repo sazby ponecháváme na 3,5 % a její dosažení nyní očekáváme v Q1 25.

V Evropě budou tento týden zveřejněny indikátory ekonomického sentimentu. Vzhledem přetrvávajícím problémům v německém průmyslu se obáváme - podobně jako v případě již zveřejněného PMI – červnového meziměsíčního zhoršení Ifo indexu. Napjatý trh práce a s ním spojený růst reálných mezd by se naopak mohl odrazit ve zlepšení německého spotřebitelského sentimentu. Důvěra v ekonomiky eurozóny jako celku podle šetření Evropské komise sice podle nás v červnu vykáže drobný nárůst z 96,0 na 96,2 bodu, i tak by to ale znamenalo, že se stále nacházela 0,4 směrodatné odchylky pod svým dlouhodobým průměrem.

Cenové statistiky z USA by měly potvrdit zmírňování poptávkových inflačních tlaků. Fedem preferovaný cenový ukazatel v podobě deflátoru soukromé spotřeby (PCE) podle našeho odhadu v květnu meziměsíčně stagnoval po růstu o 0,3 % o měsíc dříve. Zpomalit by měla rovněž dynamika jeho jádrové složky z 0,2 % m/m na 0,1 % m/m. Celkově tak očekáváme, že PCE deflátory potvrdí vyznění květnových spotřebitelských cen, které na trhy přinesly po proinflačních překvapeních z Q1 24 určitou úlevu. Přetrvávající napětí na trhu práce však bude nejspíše Fed udržovat i nadále v ostražitém módu, který se vyznačuje především tím, že úvahy o uvolňování měnové politiky podmiňuje dalšími příznivými daty.

Koruna minulý týden korigovala část předchozích zisků

Data v USA vyslala smíšené signály. Zklamání přinesly květnové maloobchodní tržby, jejichž meziměsíční růst ve výši 0,1 % byl o dvě desetiny pod tržním konsenzem. Směrem dolů byl navíc revidován údaj za předchozí měsíc. V rámci struktury tržby bez aut dokonce podruhé v řadě meziměsíčně poklesly. Přísná měnová politika Fedu se pak pravděpodobně odráží i na nemovitostním trhu, kde v květnu překvapivě poklesl počet nově zahájených staveb a vydaných stavebních povolení. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti dosáhl 238 tis, tedy obdobné hodnoty jako o týden dříve. Přestože se z historického pohledu jedná o stále nízké hodnoty, oproti začátku roku, kdy se jejich počet pohyboval kolem 200 tis., poslední data přece jen naznačují určité zmírňování napětí na tamním trhu práce. Mírně pozitivně naopak překvapila americká průmyslová výroba za květen, která oproti dubnu vzrostla o 0,9 %, zatímco se čekalo pouze +0,3 % m/m, a také předběžné PMI. Kompozitní index se v červnu zvýšil na 54,6 b. a byl tak nejvýše od dubna 2022.

Evropské PMI za červen zklamaly. Trhy vyhlížely mírný nárůst indexů ve zpracovatelském průmyslu i službách, ty ale ve skutečnosti viditelně poklesly a kompozitní PMI se tak v Německu (50,6 b) i eurozóně jako celku (50,8 b) opět začal přibližovat hranici 50 bodů, která je předělem mezi zlepšováním a zhoršováním stavu. Červnová data tak přerušila trend postupného zlepšování, který trval od začátku letošního roku. Nadále platí, že situace ve zpracovatelském průmyslu zůstává špatná (43,4 b. v Německu, 45,6 b. v eurozóně). Naproti tomu PMI ve službách se přes mírný meziměsíční pokles nachází bezpečně v pásmu expanze (53,5 b. v Německu, 52,6 b. v eurozóně). Slabší data z Evropy v kombinaci s překvapivě silnými údaji z USA v závěru týdne podpořily dolar proti euru, který v mezitýdenním srovnání nakonec uzavřel silnější o 0,1 % na 1,069 USD/EUR.

Tuzemské výrobní ceny v květnu klesly napříč odvětvími. Meziměsíčně se ceny průmyslových výrobců snížily o 1,2 % a v meziročním vyjádření byly vyšší o 1,0 %, což bylo výrazně pod tržním konsensem (2,0 % y/y). Výrazně klesly oproti dubnu zejména ceny energií, ropy a koksu, což se podepsalo i na snížení cen v samotném zpracovatelskému průmyslu. Zároveň pokračoval svižný pokles cen zemědělských výrobců, které byly v meziročním vyjádření o více jak 10 % nižší. Zatímco ceny stavebních materiálů v květnu dále klesaly o 0,2 % m/m a 1,3 % y/y, meziroční růst cen stavebních prací zůstal v blízkosti 2 %. Celkově květnové statistiky o vývoji cen v produkční sféře podle nás indikují, že by inflace měla v dalších měsících zůstat v tolerančním pásmu centrální banky. Více jsme psali zde: https://bit.ly/PPI_May24.

Radní ČNB se ve svých vyjádřeních shodovali, že na nadcházejícím zasedání (27. 6.) se budou rozhodovat mezi snížením sazeb o 25 nebo 50 bb. Tato slova měla poměrně viditelný dopad na devizovém trhu. Koruna v průběhu týdne oslabila až lehce nad 24,90 CZK/EUR, kde se udržela ve čtvrtek i pátek. Do té doby totiž trhy zaceňovaly spíše opatrnější „cut“ o 25 bb, po vyjádřeních členů bankovní rady však postupně mírně narostly spekulace na možnost výraznějšího kroku. K oslabení koruny nicméně mohlo přispět i to, že její výrazné květnové posílení nemělo oporu v rozšíření diferenciálu tržních úrokových sazeb, a tuzemská měna tak korigovala své předchozí nadměrné posílení. Další domácí impulz bude pro korunu spojen právě až se zasedáním ČNB tento čtvrtek. Týden před zasedáním totiž členům bankovní rady začala tzv. mediální karanténa, během které neposkytují rozhovory. A ani tuzemský datový kalendář nenabídne do té doby žádné zásadní makroekonomické statistiky. Náš aktuální výhled naleznete zde: https://bit.ly/Forecast_update_06_2024_CZ.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám