Visačky na drony i létající vážky - Češi se představili na Amsterdam Drone Week

Amsterdam Drone Week je jedna z největších světových veletržních a konferenčních akcí v oblasti bezpilotní techniky zaměřená na integraci technologie dronů do komerční sféry a do každodenního života, stejně jako na sdílení znalostí o současných řešeních, inovacích a předpisech pro leteckou mobilitu. Ani letos na něm nechyběl český stánek.

Na Amsterdam Drone Week vystavoval také startup Flapper Drones, který se zaměřuje na létající objekty inspirované přírodou. Foto Flapper Drones

Skupinovou účast českých firem organizovala Aliance pro bezpilotní letecký průmysl ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR Haagu, akce proběhla s podporou nástroje ekonomické diplomacie PROPED. Na prestižní scéně se prezentovali zástupci čtyř českých firem, a to konkrétně UpVision, Dronetag, AirView a Flapper Drones. Mezi řešeními, nabízenými těmito firmami, byl například systém dálkové identifikace dronů (RemoteID) od firmy Dronetag, produkt pro správu řízení provozu dronů „Unmanned Traffic Management“ firmy UpVision, dále software Avag společnosti AirView, který slouží jako cloudové řešení pro shromažďování, správu a interpretaci dat z dronů nebo přírodou inspirovaná létající platforma firmy Flapper Drones. Účast takto vyspělých českých technologických firem na Amsterdam Drone Week potvrdila roli ČR jako jednoho z evropských lídrů v oblasti bezpilotního letectví, který se aktivně uplatňuje při technologickém rozvoji tohoto perspektivného odvětví jak v evropském, tak i v celosvětovém měřítku.

Evropský trh prudce roste

Oblast bezpilotních služeb má celkově obrovský komerční potenciál. Předpokládá se, že letos dosáhne velikost trhu bezpilotních služeb jen v rámci Evropy hodnoty více než 15 mld. eur, skýtá tedy nepochybně velké množství příležitostí pro uplatnění mnoha inovativních českých firem jak v Nizozemsku, tak díky provázanosti EU i v celém západoevropském regionu.

V hustě osídlených oblastech a regionech, jako je například Nizozemsko, probíhá čím dál intenzivněji každodenní boj o prostor, potřebný k uspokojování stále komplexnějších potřeb obyvatel, od zásobování zbožím a službami až po rekreační aktivity. Jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví, která nabízejí nové příležitosti řešení této bitvy o malý prostor v přelidněných městských aglomeracích, je nepochybně oblast bezpilotní letecké mobility. Drony a jejich regulovaný a bezpečný pohyb se postupně stále více stávají součástí řešení nedostatku místa a společně s rozvojem autonomních vozidel budou v blízké budoucnosti hrát čím dál důležitější roli v městské mobilitě na zemi i ve vzduchu.

FOTOGALERIE

Na letošním Amsterdam Drone Weeks se představila řada českých firem. Foto: Velvyslanectví ČR v Haagu

Trendem je pohyb dronů ve městech

K důležitým tématům, na něž se zaměřuje aktuální vývoj v tomto strategickém a dynamicky se vyvíjejícím oboru, patří Urban Air Mobility, tedy provoz dronů v městském prostředí k účelům zásilek různého charakteru i budoucího převozu osob velkými drony s prvky U-space, síťová identifikace a další systémy pro zajištění bezpečného provozu dronů nebo autonomní provoz dronů a jejich uplatnění napříč mnoha obory (v energetice, lesnictví a zemědělství, infrastruktuře a dopravě, v těžebním průmyslu, stavebnictví, ve veřejných službách, ale také v oblasti bezpečnosti, armády nebo průzkumu).

Pokud jde o využití dronů ve městech, velký důraz je kladen na rozvoj inteligentních, bezpečných a zejména udržitelných řešení mobility, stejně jako na zajištění přístupnosti a udržitelnosti měst, s cílem zvýšení kvality života jejich obyvatel. Nová forma letecké mobility v městském prostředí vyžaduje zvláštní pozornost, věnovanou rozvoji stávající a nové infrastruktury. Městské plánování tak bere čím dál více v úvahu potřebu integrace dronových letišť a vertiportů v zájmu zlepšení městského provozu. Vzhledem k tomu, že struktura vzdušného prostoru by měla odpovídat i pozemní infrastruktuře, plánování koridorů UAM je úzce propojeno s plánováním infrastruktury pozemní. Změna stávající struktury vzdušného prostoru na geografické zóny nebo U-space však vyžaduje hloubkový implementační plán jak na národní úrovni, tak na úrovni celé EU.

Drony jako taxislužba

Mimo prostor měst se pak drony v civilní oblasti čím dál častěji používají také k doručování léků a potravin do oblastí, které jsou jinak těžko dostupné, stejně jako k hašení požárů v nepřístupném prostoru. Do budoucna se v této souvislosti počítá s nasazením dronů i k přepravě hasičů. Čím dál důležitějším tématem se tak stávají otázky bezpečnosti provozu a sjednocení předpisů na celoevropské úrovni. Z nich je aktuálně nejdůležitější zavedení systému povinné dálkové identifikace dronů, takzvaná Remote ID, které je v EU povinné od letošního roku. Dále se řeší U-space pro řízení provozu dronů ve vzdušném prostoru, které je od roku 2023 integrováno v zemích EU, stejně jako systém iConspicuity pro zviditelnění klasického pilotovaného provozu v U-space a zvýšení bezpečnosti provozu dronů a pilotovaných prostředků. Kromě toho by v rámci letošních Olympijských her v Paříži mělo dojít k oficiální premiéře dronů pro přepravu osob, což představuje další technologickou výzvu a velmi lukrativní trend. Dronová taxi mají sloužit k přepravě osob také během světové výstavy EXPO 2025 v japonské Osace, Dubaj má konkrétní plány na spuštění dronové taxislužby v roce 2026 a další města budou jistě brzy následovat.

Stanislav Beneš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Haagu