Jarní mrazy a měnová politika

Noční mrazy podle ovocnářské unie ČR způsobily jednu z největších škod na úrodě za poslední století. V Čechách prý mrazy zlikvidovaly téměř veškerou úrodu ovoce, na Moravě zhruba polovinu. Podobné potíže mají i ovocnáři v okolních zemích a taky i pěstitelé zeleniny.

Jako vždy v podobných případech, i tentokrát se otevřela otázka pomoci z veřejných peněz. Ministerstvo zemědělství už ohlásilo, že pěstitelům ovoce poskytne pomoc v hodnotě vysokých desítek milionů korun.

Trochu to připomíná vlekaře a jejich nataženou ruku vždy, když nesněží tolik, kolik by potřebovali. Nejefektivnější, tržně čisté řešení u ovocnářů i u vlekařů by bylo založeno na standardním soukromém pojištění (ano, pojišťovny pojištění proti důsledkům jarních mrazů běžně nabízejí).

Z tohoto pohledu bychom čekali, že ovocnáří a další poškození dostanou „pomoc“ od svých pojišťoven. Není ale jasné, do jaké míry byli takto skutečně pojištění. A není jasné ani to, do jaké míry by měli být takto pojištění.

Možná, že kdyby byli plně pojištěni touto cestou, české ovoce by bylo tak drahé, že by nebylo konkurenceschopné, a v Česku by se tudíž třeba ani nepěstovalo. To by nebylo příjemné jak z pohledu soběstačnosti (kdyby znova zamrzla mezinárodní doprava jako během covidu, byli bychom bez příslušného ovoce), tak z pohledu kultivace krajiny (namísto dnenších ovocných sadů bychom zřejmě viděli ještě víc řepky nebo logistických center).

Každopádně by ale v debatě o přiměřené pomoci z peněz nás všech neměly zaznívat zavádějící tvrzení. Zemědělci tvrdí, že pojištění proti dopadům jarních mrazů neexistuje. Rychlý průzkum ale ukazuje, že přinejmenším dvě velké české pojišťovny takové pojištění nabízejí.

Ať už ale škody zaplatí kdokoliv (spotřebitelé ve vyšších cenách, daňoví poplatníci vyšším deficitem státního rozpočtu, zemědělci svými krachy), postup globálního oteplování a s ním spojená vyšší kolísavost počasí znamenají, že takových škod a plteb bude čím dál víc. Jde o jeden z argumentů ve prospěch tvrzení, že nás čekají roky se spíše vyššími inflačními tlaky, a tedy že neutrální úroková sazba centrálních bank bude zřejmě vyšší, než byla v nedávné minulosti.

Svůj verdikt o tom, zda je nutné posunout předpoklad o neutrální úrokové sazbě, nám brzo (nejspíš v příštím týdnu) sdělí i ČNB. Už teď je ale jisté, že letošní jarní mrazy přinesou zvýšení inflace (nabídka ovoce bude slabší), a tedy že jde o faktor ve směru pomalejšího letošního poklesu úrokových sazeb ČNB.

Michal Skořepa