Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank)
Makroekonomika  |  21.04.2024 14:30:00

„Ekonomové to mají blbě“; vyšší sazby ve skutečnosti povzbuzují ekonomický růst, začíná si myslet část Wall Street

Vyšší úrokové sazby povzbuzují ekonomický růst. Za takový výrok se klidně může nebohý student ekonomické vysoké školy dočkat i vyhazovu od zkoušky. Nicméně právě s takovou ideou si nyní pohrává rozšiřující se okruh slovutných finančníků nejen z Wall Street.

Nechápavě totiž hledí na americkou ekonomiku a snaží se přijít na kloub, jak je možné, že navzdory poměrně agresivnímu zvyšování základní úrokové sazby v podání centrální banky USA, efektivně z nuly na 5,3 procenta během ani ne půldruhého roku, stále vznikají tisíce a tisíce nových pracovních míst, mnoha ekonomy vyhlížená recese se nedostavuje, a naopak se zdá, že může dojít na věc historicky poměrně ojedinělou, tedy na „měkké přistání“. Čili na zkrocení inflace prostřednictvím navýšení úrokových sazeb, jejichž výše ovšem ekonomiku nezadusí – nebo alespoň ne natolik, aby se dostala do vážnějšího útlumu, doprovázeného výraznějším růstem míry nezaměstnanosti.

V minulosti tomu totiž zpravidla bylo tak, že vyšší úrokové sazby zadusily jak výraznou inflaci, tak s ní ovšem také ekonomický růst jako takový. Tentokrát je to ale prý jiné. Tato domněnka se sice ekonomům a finančníkům již vícekrát vymstila, například před globální finanční krizí let 2008 a 2009, kdy zhusta uvěřili, že ekonomie se naučila uspokojivě vyhlazovat hospodářské cykly. Aby je krize přesvědčila o opaku. Tentokrát je to ale prý opravdu jiné, míní například David Einhorn, zakladatel hedgeového fondu Greenlight Capital, jenž spravuje majetek za v přepočtu bezmála 50 miliard korun.

Einhorn a někteří další experti soudí, že zmíněné zvýšení úrokových sazeb v podání americké centrální banky Američany významně obohacuje, neboť zvyšuje výnos dluhopisů, které drží, či úročení jejich bankovních vkladů. Lidé tedy mají více peněz ze svých investic do dluhopisů či třeba ze svých spořících účtů. Tyto peníze pak z nemalé části obratem utrácejí, čímž pomáhají udržovat pracovní místa, ba svojí poptávkou vytvářejí pracovní místa nová.

V minulosti byl tento efekt bohatnutí z vyššího výnosu dluhopisů a vyššího úročení vkladů méně významný. Takže nepřevážil tradiční efekt vyšších úrokových sazeb, tedy zadušení ekonomiky a pracovních míst. Od té doby ale veřejný dluh USA narostl tak závratně, že mezi investory po celé zemi je dramaticky více vládních dluhopisů. Americký vládní dluh se v posledních deseti letech zdvojnásobil, na 35 bilionů dolarů. Takže zvýšení úrokových sazeb v podání centrální banky USA znamená, že investoři po celé zemi (a pochopitelně i zahraniční investoři do amerického dluhu) mají každý měsíc navíc v souhrnu nějakých padesát miliard dolarů. Podstatnou částí těchto nově získaných peněz mohou skrze spotřebu a další investice podporovat růst ekonomiky, resp. bránit jejímu pádu do útlumu.

To, že vyšší úrokové sazby podporují ekonomický růst, tvrdí už roky například ekonom Warren Mosler, jeden z nejhlasitějších stoupenců takzvané moderní monetární teorie, známé pod zkratkou MMT. Převážná většina ostatních ekonomů ale jeho teorií dosud nebrala moc vážně, ba se jí vysmívala. Mosler má dnes pocit, že dochází na jeho slova. Pokud by Mosler či Einhorn měli pravdu, vyhlížený pokles úrokových sazeb v USA může ve skutečnosti růst americké ekonomiky zbrzdit, ba dokonce způsobit růst míry nezaměstnanosti. V krajním případě by teprve poté mohlo dojít na ono obávané „tvrdé přistání“.

Převážná většina ekonomů a finančníků ale stále důvěřuje léty prověřené teorii. Nicméně probíhající pokles inflace bez vyvolání recese je hádankou i pro mnohé z nich. Například ekonomové Pierpaolo Benigno a Gauti Eggertson proto rozvinuli vlastní novou teorii, která onu hádanku vysvětluje, aniž by se hned uchylovala ke zdůvodnění Einhornovu či Moslerovu. Podle Benigna a Eggertsona inflační vlna, jež Spojené státy a mnohé další země zachvátila počátkem dvacátých let, byla – ještě v důsledku pandemie covidu – mnohem více způsobena poptávkovým než nabídkovým šokem. Jejich společná teorie vysvětluje, že při dosažení dostatečně vysoké míry zaměstnanosti může centrální banka zvýšením úrokových sazeb srazit inflaci, aniž by přitom napáchala větší škody v ekonomice, v podobě například výrazného nárůstu míry nezaměstnanosti.

Benigno a Eggertson tedy objasňují „měkké přistání“ v rámci konvenční ekonomické teorie, aniž se uchýlili k radikálně převratnému, dosud většinově odmítanému postoji Einhornovu či Moslerovu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

TRINITY BANK

Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.

Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.

Více informaci na: www.trinitybank.cz


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Po 15:24  Důvěra v českou ekonomiku se v závěru roku lehce zhoršila (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Po 14:56  Kanadský PPI vyšší, než se očekávalo X-Trade Brokers (XTB)
Po 14:13  Co stojí za pádem brazilského realu? X-Trade Brokers (XTB)
Po 10:33  Nezaměstnanost v Polsku stoupla (23.12.2024) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688