Cizinci v Kraji Vysočina v roce 2023: v kraji žilo celkem 30 065 cizinců, meziročně o 2,4 % méně

Počet cizinců¹ žijících v České republice se v roce 2023 po skokovém nárůstu v předchozím období meziročně snížil o 47 958 osob (-4,3 %) na 1 065 740 osob. V Kraji Vysočina žilo ke konci roku 30 065 cizinců, meziročně o 2,4 % méně. V regionálním srovnání se jedná o třetí nejnižší počet cizinců po kraji Olomouckém a Zlínském. Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel kraje činil 5,8 %. Nejpočetnějšími byly mezi cizinci osoby se státním občanstvím Ukrajiny (69 %), Slovenska (7,8 %) a Vietnamu (4,1 %).

V důsledku ruské invaze na Ukrajinu a vysoké migrační vlny válečných uprchlíků počet cizinců žijících v České republice v roce 2022 meziročně výrazně vzrostl. Podle předběžných údajů Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR k 31. 12. 2023 počty cizinců zůstaly na podobné úrovni. V ČR se počet cizinců meziročně snížil o 47 958 osob (-4,3 %) na 1 065 740 osob. Na Vysočině se počet cizinců oproti roku 2022 snížil jen o 740 osob (-2,4 %). Ke konci roku 2023 zde podle předběžných údajů Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR žilo 30 065 cizinců. V regionálním srovnání šlo o třetí nejnižší počet cizinců po kraji Olomouckém a Zlínském.

Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel kraje činil 5,8 %, meziročně je nižší o 0,2 procentního bodu. V mezikrajském srovnání se jedná o čtvrtý nejnižší podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel kraje a pohybuje se výrazně pod průměrem ČR (9,8 %), tedy pod podílem celkového počtu cizinců v ČR na obyvatelstvu ČR.

Ke konci roku 2021 dominovali mezi cizinci v kraji muži (59,7 %) nad ženami (40,3 %). Tento poměr se příchodem válečných uprchlíků změnil. Ke konci roku 2022 bylo mezi cizinci v kraji 15 257 mužů (49,5 %) a 15 548 žen (50,5 %). V roce 2023 získali převahu opět muži, ale mnohem mírnější, než tomu bylo před ruskou agresí na Ukrajině - ke konci roku 2023 bylo mezi cizinci na Vysočině mužů 15 310 (50,9 %) a žen 14 755 (49,1 %). Mírná převaha mužů platí i v jednotlivých okresech našeho kraje s výjimkou Žďáru nad Sázavou, kde je mezi cizinci více žen.

Na území kraje nejsou cizinci zastoupeni rovnoměrně. Více než třetina z celkového počtu cizinců žila v okrese Jihlava (10 370 cizinců) a pětina cizinců se usídlila v okrese Pelhřimov (6 148 osob). Na okresy Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou připadá 17,3 % (5 214 osob), resp. 15,3 % (4 599 osob) cizinců na Vysočině. Přes 12 % cizinců žije v okrese Třebíč (3 734 osob).

V meziročním srovnání sledujeme u 2 okresů nárůst počtu cizinců a u 3 pokles. Největší přírůstek, o 303 osob, byl zaznamenán v okrese Jihlava. V relativním vyjádření se tento přírůstek rovná +3 %. Druhým okresem s nárůstem počtu cizinců byl Havlíčkův Brod, kde přibylo mezi cizinci 103 osob (+2 %). Největší pokles počtu cizinců nastal v okrese Žďár nad Sázavou, a to o 466 osob, což znamená relativně -9,2 %. V okrese Pelhřimov ubylo 454 cizinců (-6,9 %), v okrese Třebíč 226 cizinců (-5,7 %).

Přes dvě třetiny (69 %) všech cizinců v kraji představují občané Ukrajiny. Druhou nejčetnější skupinou mezi cizinci jsou Slováci (7,8 %). Občané Vietnamu se na celkovém počtu cizinců na Vysočině podílejí 4,1 %. Pomyslnou hranici tisícovky osob překonal vloni ještě počet občanů Mongolska. Řádově stovkami osob jsou zastoupeni státní příslušníci Rumunska a Bulharska, následováni občany Maďarska, Srbska, Moldavska a Polska.

Z časové řady počtu cizinců na Vysočině je zřejmé, že skupina cizinců z Ukrajiny vykazuje v dlouhodobém kontextu nejvýznamnější růst. Druhou nejvíce rostoucí skupinou cizinců jsou občané z Maďarska, kteří jsou na Vysočině sice až sedmou nejčetnější národností, ale v pětiletém období 2019 – 2023 se jejich počet zvýšil o 78 %. Třetí nejvíce rostoucí skupinou cizinců jsou občané z Mongolska, kterých na Vysočině ke konci roku 2023 žilo 1 064 a jejichž počet se za posledních 5 let navýšil o 58 %.

Dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR bylo ke konci roku 2023 v Kraji Vysočina přes 22 a půl tisíce zaměstnaných cizinců² (meziročně +6,7 %). Nejvíce zaměstnaných cizinců bylo evidováno na Jihlavsku (7 047 osob), dále na Havlíčkobrodsku (4 827 osob) a na Pelhřimovsku (4 607 osob). Na Žďársku bylo zaměstnáno 3 507 cizinců. Nejméně cizinců bylo zaměstnáno na Třebíčsku (2 518 osob). Velkou většinu zaměstnaných cizinců tvořily osoby evidované na úřadu práce (91,7 %), cizinců s platným živnostenským oprávněním bylo k 31. prosinci 2023 na Vysočině 1 862 (8,3 %).

¹ Za cizince jsou v ČR považovány osoby s jiným než českým státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím ČR. Jedná se o občany zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska s povolením k trvalému nebo přechodnému pobytu, občany ostatních zemí s povolením k trvalému pobytu, dlouhodobému pobytu nebo pobývající v ČR na základě víz nad 90 dní a cizince pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany. Nejsou zahrnuti cizinci s aktuálně platným azylem v ČR (kteří jsou považováni za součást populace ČR).