Silnice a dálnice v Moravskoslezském kraji k 1. 1. 2024

V Moravskoslezském kraji se k 1. 1. 2024 nacházelo celkem 3 494 km silnic a dálnic. Hustota silniční sítě (při přepočtu na rozlohu kraje) byla ve srovnání s dalšími kraji mírně podprůměrná. Na silnicích a dálnicích bylo vybudováno 1 929 mostů o celkové délce 74 km, dále 5 tunelů, 500 podjezdů a 142 železničních přejezdů.

Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic bylo na území Moravskoslezského kraje k 1. 1. 2024 celkem 3 494 km silnic a dálnic, což bylo o 39,7 km více než na začátku roku 2014. Jednalo se tak o pátou nejkratší silniční síť mezi všemi kraji, podíl na celkové délce silnic a dálnic v republice činil 6,3 %. Nejdelší síť (9 663 km, tj. podíl 17,3 %) měl Středočeský kraj, naopak nejkratší byla v Praze (80 km; 0,1 %). Je na místě připomenout, že mezi tyto komunikace nespadají ty, které jsou ve správě krajů, měst a obcí.

V porovnání na 1 000 obyvatel středního stavu byl silnicemi a dálnicemi nejvíce zasíťovaný kraj Vysočina (9,8 km), nejméně pak Praha (0,1 km) a hned po ní Moravskoslezský kraj (2,9 km). Stejnou pozici zaujímal kraj i s 5,8 km pozemních komunikací na 1 000 osobních automobilů, přičemž celorepublikový průměr činil 8,9 km. Na vyšších příčkách, přesto stále pod republikovým průměrem (708,3 km), se nacházel Moravskoslezský kraj při srovnání délky komunikací k rozloze území, když na 1 000 km² rozlohy kraje připadalo 643,5 km silnic a dálnic.

V celé republice bylo na silnicích a dálnicích celkem 17 971 mostů o celkové délce 442 586 m. Průměrný silniční most v České republice byl tedy 24,6 m dlouhý. Na území Moravskoslezského kraje se nacházelo 1 929 mostů (10,7 % z ČR celkem) o celkové délce 73 733 m. Průměrná délka mostu tak činila 38,2 m. V mezikrajském srovnání se jednalo o nadprůměrný údaj, delší mosty se nacházely pouze v Praze (121,2 m), nejkratší mosty pak byly na Vysočině (15,3 m).

V celém Česku bylo 1 948 dálničních mostů, přičemž průměrná délka dálničního mostu činila 77,9 m. V Moravskoslezském kraji se nacházelo 257 dálničních mostů, což byl po Středočeském kraji (413 mostů) druhý nejvyšší počet v republice. Most na dálnici na území Moravskoslezského kraji měřil průměrně 96,6 m. Přes sto metrů v průměru dosahovaly dálniční mosty v Ústeckém kraji (152,3 m), Karlovarském kraji (143,5 m) a v Praze (129,6 m). Raritou byl Liberecký kraj s jediným dálničním mostem o délce 4 m.

V rámci Moravskoslezského kraje se nejvíce silničních mostů nacházelo v okrese Frýdek-Místek (530 mostů), převážně však šlo o mosty kratší (v průměru 41,0 m). Nejdelší mosty s průměrnou délkou 72,2 m najdeme v okrese Ostrava-město (329 mostů). Nejméně mostů bylo v okrese Karviná (175 mostů), nejkratší mosty s průměrnou délkou 10,8 m nalezneme v okrese Bruntál.

Jistou zvláštností Moravskoslezského kraje v porovnání s průměrem Česka je vyšší počet dlouhých silničních mostů. V kraji bylo 18,7 % mostů delších než 50 m, zatímco v celé republice činil jejich podíl 11,3 %. Z ostatních krajů se nejvyšším počtem dlouhých mostů vyznačovalo pouze hlavní město Praha (51,6 %), Moravskoslezskému kraji se s podílem 17,0 % blížil Karlovarský kraj.

Na území Moravskoslezského kraje byly k 1. 1. 2024 v nejlepší kondici mosty v okresech Karviná, kde 92,0 % mostů bylo vyhodnoceno ve stavu bezvadný až uspokojivý. Těsně za ním skončily okresy Ostrava-město s 91,8 % a Opava s 90,9 %. Naopak v okresech Bruntál a Frýdek-Místek byl jeden z pěti mostů špatný nebo velmi špatný. V havarijním stavu nebyl v kraji ani jediný most. V případě dalších 14 mostů nebyl jejich stav určen.

Porovnáme-li stav mostů (podle stavu nosné konstrukce či spodní stavby) v kraji s mosty v celém Česku, je vidět, že v Moravskoslezském kraji bylo 69,4 % mostů ve stavu bezvadný až dobrý, což bylo o 13,0 procentního bodu více než v celé republice. Ve špatném až havarijním stavu se nacházelo 12,6 % krajských mostů proti 18,1 % v celé České republice.

Pozn.: Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, vč. pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnost. Dělí se na:

Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly a budovaná bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a se směrově oddělenými jízdními pásy. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují na dálnice I. třídy a II. třídy.

Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují do těchto tříd:
a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu
b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy
c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

Dále pak rozeznáváme ještě místní komunikace, což jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce, a účelové komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků .