Jihlava zná podobu pávovského terminálu budoucí vysokorychlostní trati

Jihlava zná podobu terminálu budoucí vysokorychlostní trati (VRT), který vznikne v Pávově. Správa železnic v úterý 26. března vyhlásila vítěze a v DKO ho představila veřejnosti. Stalo se jím francouzsko-české sdružení AREP ARCHITECTES – monom, který má bohaté zkušenosti se stavbou terminálů v zahraničí.

Porota u vítězného návrhu ocenila způsob, jakým se nový dopravní uzel zapojuje do krajiny. Z dopravního hlediska potom vyzdvihla přehlednost všech přestupních vazeb v terminálu a velmi dobře vyřešené autobusové nádraží.

Vzhledem k předpokládané kapacitě terminálu až 6 000 cestujících denně, tedy až 300 cestujících za hodinu ve špičce, ocenila porota krátké trasy přestupu mezi jednotlivými druhy dopravy, které návrh efektivně řeší. „Chtěl bych Správě železnic poděkovat za to, že Jihlavu vzala jako svého partnera, který se může na tomto projektu podílet, a můžeme se vyjadřovat k důležitým věcem. Byli jsme přizváni k samotnému hodnocení návrhů porotou, která vítězný návrh terminálu vybírala, a určitě jsme tam nebyli jen do počtu. Naše názory Správa železnic vnímala, potřeby města brala v potaz a zohledňovala je,“ řekl při představování vítěze v DKO primátor Jihlavy Petr Ryška.

Vernisáže návrhů se v Jihlavě zúčastnil i ministr dopravy Martin Kupka (uprostřed).

Místopředsedou poroty, která rozhodovala o nové podobě terminálu v Pávově, byl radní David Beke, kterému Správa železnic postoupila své jedno místo ze tří v závislé části poroty a umožnila tak městu jeho prostřednictvím výrazně aktivně zasáhnout do hodnocení návrhů. „Byla pro mě obrovská pocta být zástupcem nejen města, ale i regionu u hodnocení takto významného projektu, který může velmi významně změnit rozvoj Jihlavy, ale i dalších měst a obcí v kraji. Jde o mimořádný historický moment, který věřím, že výrazně ocení další generace obyvatel,“ uvedl radní.

Hodnocení bylo podle něj náročné. „Bylo potřeba se na něj dopředu připravit individuálně a návrhy si nastudovat. Finální hodnocení s ostatními členy poroty a přizvanými odborníky, mezi kterými byl primátor Petr Ryška, náměstek Martin Laštovička a radní Petr Piáček, trvalo dva dny. Byli jsme u tvorby zadání, byli jsme i u samotného hodnocení a věřím, že dál budeme tento projekt podporovat až do realizace,“ dodal David Beke.

Terminál v Pávově bude sloužit jako přestupní uzel mezi VRT, regionálními vlaky, autobusy i MHD. Se stavbou, která počítá i s parkovištěm až pro 3 000 aut, by se mělo začít v roce 2029 a o pět let později by měl být v provozu. Jihlava bude mít zároveň terminál i na dnešním městském nádraží, kam bude část z plánovaných vlaků na VRT také zajíždět. Správa železnic počítá, že jednou za půl hodiny pojede spoj buď z terminálu Pávov, nebo z dnešního městského nádraží. „Zatímco pávovský terminál budou využívat hlavně lidé z okolních obcí, městské nádraží bude sloužit především obyvatelům Jihlavy, kteří se tam snadno dostanou například trolejbusem a nemusí jezdit autem až na Pávov,“ vysvětlil Matyáš Hron ze Správy železnic, který měl přípravu architektonické soutěže na starosti.

Terminálem by mělo denně projíždět až 118 vlaků včetně mezinárodních. Cesta z Jihlavy do Prahy by pak měla trvat 40 až 50 minut a z Jihlavy do Brna cca 40 minut.

Otevřená architektonicko-urbanistická soutěž začala loni v září, zúčastnilo se jí 25 architektonických ateliérů. Soutěžní návrhy na jihlavský přestupní terminál jsou vystavené v Domě kultury odborů. Veřejnost si je může prohlížet do 17. dubna.

Zhodnocení pozitiv vítězného návrhu porotou

Porota tento návrh hodnotí jako zcela komplexní řešení soutěžního zadání z urbanistického, architektonického, dopravního i krajinářského pohledu.

Z pohledu širších vztahů návrh velmi vhodně reaguje na technické i přírodní limity a jeho základní urbanistický koncept člení území takovým způsobem, aby navržené řešení byl funkční ve všech hlavních parametrech. Umístění objektu i nástupišť respektuje zadání a řešení souvisejících zpevněných a nezpevněných ploch terminál vhodně začleňuje do okolní situace, tedy dálnice D1, výrobního areálu a přírodních biokoridorů.

Samotný objekt terminálu představuje z architektonického i technického pohledu jasné a srozumitelné řešení, které odpovídá dané funkci. Zároveň jde o přiměřenou odpověď na unikátní a zapamatovatelný výraz, který je efektní a zároveň efektivní v měřítku celku i detailu. Funkčně jde o intuitivní řešení pro budoucí uživatele, s krátkými přestupními vazbami všech druhů dopravy. Předprostor terminálu, řešení interiéru i platformy nástupiště je uživatelsky přívětivé a přehledné.

Dopravní napojení na stávající infrastrukturu je zcela bezkolizní a přehledné a nevyžaduje výraznější úpravy současného stavu, včetně dálnice. Návrh se také velmi dobře vyrovnává s požadavkem na kapacitní parkování, které je rozděleno do několika sekcí a etap. Parkovací dům je vhodně umístěn přímo pod estakádu nástupiště, povrchové parkoviště je pak navrženo kultivovaným dopravně-krajinářským řešením. Kromě samotné estakády a nutných přemostění a tunelů návrh nevyžaduje žádné další výraznější infrastrukturní stavby.

Řešení mostní konstrukce vychází z prostorových limitů daných šikmým vedením tratě přes dálnici a je v návrhu dostatečně odůvodněno jak z pohledu stavby, tak provozu. Z architektonického pohledu jde o elegantní obloukový most se vzájemně posunutými nosníky.

Za výraznou kvalitu tohoto návrhu lze považovat zohlednění geomorfologie terénu, významných krajinných prvků kolem Zlatého potoka a okolních rybníků a celkový koncept zapojení celého areálu do krajiny v širším okolí řešeného území.

Vernisáž a projednání návrhů VRT