ČNB snižuje sazby opět o 50 bb, i přes slabou ekonomiku a inflaci na cíli (Tématické reporty)

Česká národní banka na březnovém zasedání snížila úrokové sazby opět o 50 bb a potvrdila odhodlání nadále pokračovat v pouze pozvolném uvolňování měnové politiky. Hlavními důvody jsou slabší koruna a přetrvávající rychlý růst cen služeb. Oba tyto faktory budou podle guvernéra Michla rozhodující pro další vývoj úrokových sazeb. Na každém ze zasedání v květnu, červnu a srpnu očekáváme jejich snížení o 50 bb, čímž by se zmírnil současný nesoulad mezi výši úrokových sazeb a vývojem ekonomiky a inflace. Do konce roku by podle naší prognózy měla repo sazba klesnout na 3,5 %. Bankovní rada nadále označuje politicky neutrální úroveň sazeb ve výši 3 % za příliš nízkou. V této souvislosti by centrální banka měla v květnu zveřejnit analýzu, která se neutrální úrovni bude věnovat.

Česká národní banka dnes podruhé v řadě snížila úrokové sazby o 50 bb. Základní repo sazba tak klesla na 5,75 %. Toto rozhodnutí bylo zejména po výrocích od některých centrálních bankéřů z minulého týdne poměrně široce očekáváno. Pro snížení sazeb o 50 bb hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco zbylí dva byli pro výraznější pokles o 75 bb.

Pro výraznější pokles sazeb než o 50 bb hovoří vývoj ekonomiky a inflace. Ekonomika se jako jediná v EU stále nachází hluboko pod svou předpandemickou úrovní, když tuzemský HDP byl při srovnání s koncem roku 2019 v posledním loňském čtvrtletí nižší o 1,4 %. Důvodem byla hlavně domácí poptávka, která i přes drobné oživení zůstává slabá. Po loňském poklesu ekonomiky o 0,4 % pro letošek očekáváme pouze mírný růst o 0,8 %. Meziroční inflace v únoru klesla na dvouprocentní cíl centrální banky. Ta jádrová sice zůstala nad ním, i tak se ale nacházela v tolerančním pásmu ČNB, tedy pod 3 %. Celková i jádrová inflace podle naší prognózy pravděpodobně setrvají v tolerančním pásmu až do konce roku.

Bankovní rada chce zůstat opatrná a pokračovat v pouze pozvolném snižování sazeb. Podle centrálních bankéřů není kam spěchat, když k uvolnění měnových podmínek podle jejich výroků přispělo nedávné oslabení české koruny. Její případné další znehodnocení by podle guvernéra Michla bylo proinflačním rizikem a pravděpodobně by se promítlo v pomalejším poklesu sazeb. Ten zároveň uvedl, že bankovní rada vývoj koruny na dnešním zasedání široce diskutovala.

Argumentem pro obezřetný přístup je podle centrálních bankéřů zejména pokračující rychlý růst cen služeb. Ten v únoru v meziročním vyjádření přesáhl 5 %, zatímco ceny zboží zhruba stagnovaly. Právě ceny služeb jsou důvodem, proč jádrová inflace zůstává nad dvouprocentním cílem centrální banky. Podle guvernéra Michla není současné tempo růstu cen služeb konzistentní s naplňováním dvouprocentního cíle na horizontu prognózy a je jedním z proinflačních rizik, která v jeho projevu nadále hrála významnou roli. Rizikem je v tomto kontextu napjatý trh práce, na který jsou ceny služeb kvůli vysokému podílu mzdových nákladů většinou silně navázány. Navzdory němu a předešlé vysoké inflaci ale mzdy zatím rostou relativně umírněným tempem. Rychlý růst cen služeb a napjatý trh práce jsou relevantní argumenty pro přísnější měnovou politiku po delší dobu, ne nutně ale pro setrvání úrokových sazeb poblíž vysokých šesti procent.

Snížení o 50 bb očekáváme rovněž na následujících třech zasedáních ČNB, tedy v květnu, červnu a srpnu. Tím by mělo dojít ke zmírnění současného nesouladu mezi výší úrokových sazeb a vývojem ekonomiky a inflace. Z dosavadních výroků centrálních bankéřů lze usuzovat, že k výraznějšímu jednorázovému snížení o více než 50 bb pravděpodobně nedojde. Další zasedání by pak podle nás už měla být ve znamení snížení sazeb o standardních 25 bb. Na konci roku tedy očekáváme základní repo sazbu na úrovni 3,5 % a politicky neutrální hladiny 3 % by podle naší prognózy měla dosáhnout v březnu příštího roku. Guvernér Michl zopakoval, že další kroky centrální banky budou záviset na nově zveřejněných datech. Zvláštní důležitost přitom kladl na již zmíněný vývoj cen služeb.

Bankovní rada dlouhodobě uvádí, že politicky neutrální hladina sazeb ve výši 3 % je z jejího úhlu pohledu příliš nízká. Tuto úroveň přitom v současnosti využívá odborný aparát centrální banky při přípravě makroekonomických prognóz. Ohledně samotné výše politicky neutrální sazby ovšem podle guvernéra Michla v bankovní radě nepanuje jednoznačná shoda. Ten zároveň uvedl, že centrální banka by v květnu měla zveřejnit výsledky analýzy, která by měla napovědět, kde se podle ČNB neutrální úroveň nyní nachází. Ve výsledku je tak možné, že pokles tuzemských měnověpolitických sazeb se nakonec zastaví na 3,5 % či dokonce na 4 %, jak indikují dosavadní výroky centrálních bankéřů. Tak či onak ale vše nasvědčuje tomu, že snižování úrokových sazeb bude oproti prognóze ČNB pomalejší, než by podle ní bylo optimální. To opět potvrdil i guvernér Michl. Poslední prognóza ČNB ze začátku února na přelomu prvního a druhého letošního čtvrtletí očekávala repo sazbu poblíž 5 % a do konce roku její pokles na 3 %. Opatrný přístup ke snižování sazeb se ve výsledku může projevit v pozvolnějším oživení ekonomiky či v poklesu celkové inflace pod 2 %.