Demografický vývoj v Olomouckém kraji v roce 2023: v kraji bylo celkem 632 864 obyvatel

20. 3. 2024

Na konci roku 2023 měl Olomoucký kraj celkem 632 864 obyvatel. Během loňského roku se počet obyvatel kraje zvýšil o 1 062 osob zásluhou vyššího počtu přistěhovalých. Počet živě narozených dětí byl rekordně nízký, nejnižší za dobu existence Olomouckého kraje. Počet zemřelých se vrátil na hodnoty před Covidem. V porovnání s minulým rokem se snížil počet sňatků, naopak počet rozvodů zaznamenal mírné navýšení. Ačkoliv se počet přistěhovalých meziročně snížil, ve srovnání s předcházejícími roky zůstal stále vysoký. Meziročně vyšší byl počet vystěhovalých.

V Olomouckém kraji mělo k 31. 12. 2023 bydliště 632 864 osob (předběžné údaje), z toho bylo 323 484 žen (tj. 51,1 %). Počet obyvatel kraje ve srovnání se stavem na konci roku 2022 vzrostl o 1 062 osob. Zvýšení počtu obyvatel se týkalo především okresu Olomouc (nárůst o 903 osob), v menší míře okresů Prostějov a Přerov (nárůst o 213, resp. o 124 osob). V okresech Jeseník a Šumperk se počet obyvatel snížil (pokles o 42, resp. o 136 osob). V České republice žilo na konci loňského roku 10,9 mil. obyvatel, tj. meziročně o 73,0 tis. osob více. Počet obyvatel se zvýšil ve všech krajích s výjimkou Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Zvýšení počtu obyvatel v kraji bylo zapříčiněno přírůstkem stěhováním. Olomouckému kraji přirozenou měnou ubývá obyvatel již třináctým rokem v řadě. V roce 2023 zemřelo o 1 659 obyvatel více, než se živě narodilo dětí. V relativním vyjádření to představovalo úbytek 2,6 osob z 1 000 obyvatel kraje, což převýšilo republikový průměr (-2,0 ‰). Jediným krajem s kladnou hodnotou tohoto ukazatele bylo hlavní město Praha. Přírůstkem stěhováním se počet obyvatel Olomouckého kraje zvýšil o 2 721 osob, tj. o 4,3 osob na 1 000 obyvatel. Relativně to bylo méně než v České republice (8,7 ‰) s tím, že přírůstek stěhováním byl vykázán ve všech krajích. Celkově se počet obyvatel kraje navýšil o 1,7 osob na 1 000 obyvatel (v ČR 6,7 ‰).

Všechny okresy Olomouckého kraje zaznamenaly úbytek obyvatel přirozenou měnou, který se v relativním vyjádření pohyboval od 4,3 ‰ v okrese Jeseník po 1,6 ‰ v okrese Olomouc. Ve všech okresech kraje byl zjištěn přírůstek počtu obyvatel stěhováním. Ten se pohyboval od 5,4 ‰ v okrese Olomouc po 1,6 ‰ v okrese Šumperk. Celkový přírůstek obyvatel v okrese Olomouc činil 3,8 ‰, v okrese Prostějov 2,0 ‰ a v okrese Přerov 1,0 ‰. Na Jesenicku a Šumpersku byl naopak evidován celkový úbytek obyvatel, a to shodně -1,1 osob na 1 000 obyvatel.

Podle předběžných údajů se v kraji během roku 2023 narodilo o více než desetinu dětí méně než v roce předcházejícím. Celkem se narodilo 5 340 dětí, z toho 18 dětí bylo mrtvě narozených. Živě narozených dětí bylo 5 322, z toho 2 711 chlapců (50,9 %). Nejvíce dětí bylo prvorozených (44,9 %), jednoho sourozence mělo 39,5 % narozených dětí a více sourozenců mělo pouze 831 narozených dětí. V porovnání s počtem živě narozených v roce 2022 se narodilo o 663 dětí méně (tj. o 11,1 %). Nejvýraznější pokles počtu narozených byl evidován v okrese Olomouc (o 13,9 %) a Šumperk (o 12,6 %). Pouze ženám z Jesenicka se narodilo více dětí (o 9 dětí více než v roce 2022). Okres Jeseník patří k okresům s nejvyšším podílem dětí narozených neprovdaným matkám (60,8 % z živě narozených). V celém kraji se sezdaným rodičům narodilo 51,0 % dětí (v ČR 52,9 %). Po přepočtu na 1 000 obyvatel Olomouckého kraje se živě narodilo 8,4 dětí, což souhlasilo s republikovou hodnotou. Mezi okresy kraje se hodnota pohybovala od 7,9 ‰ na Jesenicku po 8,7 ‰ na Olomoucku

V roce 2023 zemřelo 6 981 obyvatel kraje, což bylo o 500 mrtvých méně než v roce 2022 (o 6,7 % méně). Snížení počtu zemřelých bylo zaznamenáno ve všech okresech kraje. Celkem zemřelo 3 601 mužů (tj. 51,6 %). Tři čtvrtiny zemřelých mělo 70 a více let (74,8 % ze zemřelých) a 1 028 zemřelých bylo starších 90 let (14,7 % ze zemřelých). Krajská hodnota počtu zemřelých na 1 000 obyvatel (11,0 ‰) byla vyšší než za Českou republiku (10,4 ‰). Mezi okresy byla nejvyšší v okrese Jeseník (12,2 ‰) a nejnižší v okrese Olomouc (10,3 ‰).

V Olomouckém kraji bylo evidováno celkem 2 774 sňatků, což bylo meziročně o 468 sňatků méně (tj. o 14,4 %). K meziročnímu poklesu počtu sňatků došlo ve všech okresech kraje. Stejně jako v České republice připadalo na 1 000 obyvatel v kraji 4,4 sňatků. Nejméně svateb bylo na Prostějovsku (4,0 ‰) a Šumpersku (4,3 ‰), v ostatních okresech bylo uzavřeno 4,5 svateb na 1 000 obyvatel daného okresu. U dvou třetin svateb vstupovali do manželství svobodní ženiši i nevěsty (66,8 % svateb), v ostatních případech již měl některý ze snoubenců nebo oba snoubenci zkušenost z předchozích svazků.

Podle předběžných údajů vydaly věcně příslušné soudy v kraji v průběhu roku 2023 rozhodnutí o 1 121 rozvodech, což bylo o 17 rozvodů více než v roce 2022. V počtu rozvodů na 1 000 obyvatel bylo v kraji dosaženo stejné hodnoty jako za celou Českou republiku (1,8 ‰). V meziokresním srovnání bylo nejvíce rozvodů v okrese Olomouc (1,9 ‰) a naopak nejméně v okrese Přerov (1,6 ‰). Většina rozvodů byla první v pořadí, a to jak pro muže (83,4 %), tak pro ženy (83,1 %). V 655 případech byla rozvedena manželství s nezletilými dětmi (tj. 58,4 % z celkového počtu rozvodů).

V roce 2023 se do Olomouckého kraje přistěhovalo a úředně přihlásilo 9 169 obyvatel, z toho bylo 4 329 mužů (tj. 47,2 %). Více osob se přistěhovalo z jiných krajů (54,4 %) než z ciziny (45,6 %). Oproti roku 2022 se počet přistěhovalých snížil o více než jednu třetinu (o 38,2 % méně). Na 1 000 obyvatel kraje se přistěhovalo 14,5 osob, což bylo v mezikrajském srovnání nejméně po krajích Moravskoslezském a Zlínském. Z okresů kraje bylo nejvíce přistěhovalých na 1 000 obyvatel v okrese Přerov (20,1 ‰) a nejméně v okrese Šumperk (15,0 ‰). Absolutně nejvíce obyvatel se z ostatních okresů a z ciziny přistěhovalo do okresu Olomouc (4 685 osob). Nejméně obyvatel se přistěhovalo do okresu Jeseník (636 osob).

Z Olomouckého kraje se v roce 2023 vystěhovalo a úředně odhlásilo 6 448 obyvatel, z toho bylo 3 099 mužů (tj. 48,1 %). Většina směřovala do jiných krajů České republiky (79,3 % z počtu vystěhovalých). Meziročně se počet vystěhovalých zvýšil o 44,3 %. V relativním vyjádření se vystěhovalo 10,2 osob na 1 000 obyvatel kraje. Relativně nejvíce vystěhovalých vykázal okres Přerov (15,5 ‰) a nejméně okres Prostějov (12,5 ‰).

Více informací naleznete v Rychlé informaci.

 

Kontakt:
Jamila Benešová
Oddělení informačních služeb
E-mail: jarmila.benesova@czso.cz

 

^*) Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2023 jsou předběžné.