Nejen vodík, ale i e-metan. Finsko rozvíjí alternativní paliva

Finsko rozvíjí plány na výrobu zeleného vodíku, zaměřuje se ale také na další alternativní paliva, jako je například syntetický e-metan. Byť se Finsko své ambice snaží naplnit zejména prostřednictvím domácích firem, je zřejmé, že je zde mimořádný potenciál pro zahraniční společnosti a širší mezinárodní spolupráci.

Ilustrační foto Shutterstock

Letos v únoru ve svém závodu v Harjavaltě finská společnost P2X Solutions instalovala první velký průmyslový elektrolyzér v zemi s výkonem 20 MW. Jedná se o tlakový alkalický elektrolyzér dodaný německou firmou Sunfire a v rámci Finska jde o významný milník na cestě k průmyslové produkci zeleného vodíku. Soustředit se bude na dodávky zeleného vodíku pro chemický průmysl, pro který bude schopen vyrábět asi 400 kg vodíku za hodinu. Odběratelskou smlouvu již nyní podepsala firma Danisco Sweeteners, která si takto chce snížit svou uhlíkovou stopu při výrobě xylitolu. Nový závod by měl být uveden do provozu již v druhé polovině tohoto roku, a kromě soukromých prostředků byl podpořen i ze strany finské vlády částkou 36 mil. eur.

Náhrada za LNG. I v plynovodech

Finská státní společnost Gasum nedávno uzavřela smlouvu s firmou Ren-Gas, která jí bude od roku 2026 dodávat synteticky vyrobený e-metan, jenž bude využit jako palivo pro námořní a silniční nákladní dopravu. E-metan Ren-Gas bude vyrábět výhradně s využitím větrné energie, za jejíž pomoci vyrobí zelený vodík, a biogenního oxidu uhličitého vzniklého provozem spalovny energetické společnosti Tampereen Energia. E-metanu by mělo zpočátku být vyráběno 160 GW hodin ročně a měl by být v běžném provozu plně zaměnitelný za zemní plyn či bioplyn a ve zkapalněné podobě za LNG, díky čemuž odpadnou náklady na novou infrastrukturu. Tepelná energie jako vedlejší produkt by pak měla být plně využita v rámci městského vytápění v Tampere. Zelená syntetická výroba e-metanu se zdá zajímavou a poměrně lehce prosaditelnou alternativou, a to zejména proto, že pro jeho přepravu lze využít již existující infrastrukturu a že bude primárně využíván v sektorech, kde se plná elektrifikace minimálně nyní nezdá jako technicky proveditelná a udržitelná možnost.

Další plány má P2X Solutions s energetickou společností Oulun Energia, se kterou by měla vybudovat výrobnu vodíku s výkonem 100 MW, závod pro zachytávání a skladování oxidu uhličitého a další závod na zpracování metanu a metanolu. Hlavní cílovou skupinou jsou společnosti v oblasti námořní, silniční nákladní a letecké dopravy, které budou přecházet na nefosilní alternativní paliva. Vedlejším produktem bude cca 200–400 GW hodin tepelné energie, která bude použita v rámci dálkového vytápění v regionu Oulu. Tento záměr je významný nejen ve finském, ale i v celoevropském měřítku. Projekt je aktuálně ve fázi plánování a očekává se, že během roku 2025 bude otevřen i zahraničním firmám a investorům.

Nepochybně zajímavá je rovněž technologie společnosti Hycamite založená na pyrolýze metanu, jehož štěpením se produkuje vodík, a to pouze s 13 % potřebné energie ve srovnání s výrobou pomocí elektrolyzéru. Štěpením metanu vzniká kromě vodíku uhlík v pevné průmyslově využitelné podobě, využitelný například při výrobě baterií, elektroniky či kompozitních materiálů.

Uhlíková neutralita do roku 2035

Jak je vidět, Finsko i přes sílící skeptické hlasy nevzdává svůj velmi ambiciózní cíl dosáhnout uhlíkové neutrality již v roce 2035. S masovým rozvojem výroby obnovitelné energie, včetně skokového nárůstu produkce větrné energie, u jejíchž objemů se brzy předpokládá násobný převis nad současnou poptávkou po elektřině, úzce souvisí rozvoj právě vodíkového klastru, ale i dalších alternativních paliv. Finsko má do roku 2030 ambici vypracovat se na dodavatele minimálně 14 % veškerého zeleného vodíku v rámci EU. Vodíkový sektor je tudíž i jednou z významných vládních priorit a finský stát řadu slibných projektů finančně podporuje. Využití vodíku je zaměřeno zejména na oblast průmyslu, dopravy a energetiky. Nemalé úsilí je věnováno nejen výrobě samotného vodíku a jeho budoucímu exportu, ale i souvisejícím technologiím, které mají do budoucna rovněž tvořit významný finský vývozní artikl.

Daniel Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Helsinkách