Tuzemská inflace by měla zůstat v tolerančním pásmu cíle i po zbytek roku (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Z domácí ekonomiky bude hlavním údajem tohoto týdne dnes zveřejněná inflace za únor. Ta se podle nás v meziročním vyjádření dále snížila a mohla by se dokonce dočasně dostat pod 2% inflační cíl. Data z USA pravděpodobně nenabídnou příliš důvodů, aby Fed začal trhy připravovat na brzké snížení úrokových sazeb. Očekáváme, totiž, že inflace v únoru zůstala lehce nad 3 % y/y a solidní výsledek pravděpodobně zaznamenají také maloobchodní tržby. Statistiky průmyslové produkce v eurozóně budou i v únoru poznamenané enormní volatilitou dat z Irska. Ani bez tohoto vlivu se ale průmyslu v eurozóně na začátku letoška nedařilo, a to zejména v energeticky náročných odvětvích. Hlavní událostí z pohledu finančních trhů by však v tomto týdnu v eurozóně mělo být zveřejnění revize operačního rámce ECB.

Setrvačná inflace v USA udrží Fed v opatrném módu

Domácí inflace v únoru dále klesla. Podle našeho odhadu se meziroční růst spotřebitelských cen snížil z 2,3 % na 1,8 %. V rámci struktury očekáváme, že oproti loňsku byly levnější potraviny, kde se odráží vysoká srovnávací základna roku 2023, ale i jejich další meziměsíční zlevnění. Ceny pohonných hmot meziměsíčně vlivem dražší ropy a slabší koruny vzrostly o zhruba 4 %, což znamená, že meziročně zhruba stagnovaly. Dynamika regulovaných cen by se měla i nadále udržet kolem 6 % y/y, zejména vlivem jejich předchozího lednového přecenění. Jádrové ceny se v lednu po sezónním očištění víceméně nezměnily, což byl překvapivě prudký pokles jejich dynamiky. Očekáváme, že cenové tlaky v tomto oddíle v únoru mírně zesílily v důsledku částečného oživení spotřebitelské poptávky. Meziroční jádrová inflace by tak měla zpomalit z lednových 2,9 % na 2,4 %. Pro zbytek roku očekáváme, že celková i jádrová inflace zůstanou v tolerančním pásmu ČNB a v průměru dosáhnou 2,1 %, resp. 2,3 %. Podrobněji náš výhled popisujeme ve speciálním reportu zde: https://bit.ly/Update_02_2024_CZ.

Pokračující růst reálných mezd by letos měl podpořit tuzemskou poptávku. Odhadujeme, že maloobchodní tržby bez aut se v lednu zvýšily o 0,5 % m/m, přičemž růst prodejů aut byl pravděpodobně ještě výraznější. Průmyslová výroba naproti tomu podle nás v lednu zůstala meziměsíčně beze změny, když nárůst výroby automobilů pravděpodobně kompenzoval pokles v ostatních odvětvích.

V eurozóně budou tento týden trhy sledovat průmyslovou produkci a informace z ECB. Průmysl v eurozóně podle našeho odhadu na základě již zveřejněných národních statistik nevstoupil do letošního roku dobře a jeho slabost zejména v energeticky náročných odvětvích bude pravděpodobně dále přetrvávat. Střednědobý výhled ale již vnímáme pozitivně mimo jiné v souvislosti s očekávaným oživením poptávky po průmyslovém zboží. Zvýšená volatilita statistik průmyslové produkce jde primárně na vrub datům z Irska, kde po prosincovém meziměsíčním nárůstu o 23 % v lednu výroba naopak poklesla o 29 %. I proto pro eurozónu jako celek očekáváme propad o 3 % m/m po zvýšení o 2,6 % m/m o měsíc dříve. Finanční trhy budou v tomto týdnu sledovat také vyjádření několika představitelů z ECB (Lane, Schnabelová, De Guindos), kteří by mohli upřesnit, zda červnovému zasedání přikládají stejný význam jako prezidentka Lagardeová (více níže). Pravděpodobně ve středu bychom se také měli dočkat zveřejnění revize operačního rámce ECB.

Bohatý na data je v tomto týdnu zámořský kalendář. Vše v úterý odstartuje únorová inflace, která podle našeho odhadu setrvala na 3,1 % y/y při zvýšení meziměsíčního růstu cen z lednových 0,3 % na 0,4 %. Poměrně silné by podle našeho odhadu měly být i americké maloobchodní tržby za únor, které jsou na programu ve čtvrtek. Určité zvolnění pak čekáme u zámořských PPI, kde se domníváme, že v rámci jádrové složky došlo k většině přecenění již v lednu. U průmyslové produkce bychom se mohli dočkat podobně jako v lednu opět nepatrného poklesu. Celkově by setrvačnost inflace v kombinaci s odolností americké ekonomiky měly i po tomto týdnu udržovat trhy v nejistotě ohledně termínu zahájení snižování úrokových sazeb americkým Fedem.

Koruna po celý minulý týden setrvala v úzkém pásmu

Tuzemské reálné mzdy v závěrečném čtvrtletí minulého roku dále rostly, stále ale velmi pozvolně. Jejich nárůst, který je příslibem pro postupné oživování spotřeby domácností, tak trvá již třičtvrtě roku. V porovnání se závěrem roku 2022 sice byla v Q4 23 kupní síla mezd stále nižší o 1,2 %, mezičtvrtletně se však po růstu o 0,2 % v Q3 23 zvýšila o 0,4 %. Na finančních trzích tyto statistiky viditelnou reakci nevyvolaly, jelikož zhruba odpovídaly tržnímu konsenzu i únorové prognóze ČNB. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/Wages_4q23_CZ.

První snížení sazeb ECB by mohlo přijít v červnu. ECB na čtvrtečním zasedání podle očekávání ponechala úrokové sazby opět beze změny. Nová prognóza přináší nižší výhled inflace v letošním (z 2,7 % na 2,3 %) i příštím roce (z 2,1 % na 2,0 %). Zčásti je ale za přehodnocením této prognózy pokles cen energií. Fundamentální inflační tlaky z trhu práce zůstávají na výhledu stále poměrně robustní, když ECB opět zvýšila odhad růstu jednotkových mzdových nákladů pro letošní rok (o 0,3 pb na 4,4 %). Před snížením úrokových sazeb si podle prezidentky Lagardeové chce centrální banka počkat na více příznivých (dezinflačních) dat. V souvislosti s tím uvedla, že na dubnovém zasedání zřejmě nebude informační množina výrazně širší, než je nyní. Naznačeno ale bylo, že potřebná data by mohla mít ECB k dispozici v červnu, kdy by podle nás i trhu mohl být zahájen cyklus snižování měnověpolitických sazeb ECB „cutem“ o 25 bb.

Únorový NFP report indikuje mírné ochlazování trhu práce v USA. Přestože samotný údaj počtu nových pracovních míst za únor překvapil pozitivně (275 tis. oproti očekávaným 200 tis.), leden byl naopak revidován výrazně směrem dolů z původních 353 tis na 229 tis. Meziměsíční růst výdělků navíc zpomalil z 0,5 % na 0,1 %. Míra nezaměstnanosti současně vzrostla na 3,9 %, tedy nejvýše za dva roky, čímž o dvě desetiny překonala tržní konsenzus. Holubičí vyznění mělo z pohledu finančních trhů i čtvrteční vystoupení šéfa Fedu J. Powella před americkým Senátem, kde uvedl, že bude chtít před úpravou sazeb více důkazů o tom, že inflace míří udržitelně ke 2 %. Zároveň však připustil, že získání potřebné míry důvěry k zahájení snižování úrokových sazeb „není daleko“. Dolar v mezitýdenním srovnání oslabil o necelé 1 % na 1,094 USD/EUR.

Koruna se po většinu týdne držela v pásmu 25,30-25,40 CZK/EUR. Tam se stabilizovala již před zhruba dvěma týdny. Její předchozí oslabení přitom podle nás souviselo primárně se zužováním diferenciálu korunových a eurových tržních úrokových sazeb s kratší splatností, které se od té doby zastavilo. V závěru týdne se koruna přiblížila hladině 25,30 CZK/EUR, což patně souviselo s mírným oslabením amerického po zveřejnění statistik z tamního trhu práce.