Balíček týkající se konektivity (Otázky a odpovědi)

Otázky a odpovědi: Balíček týkající se konektivity

Jaké jsou výzvy pro budoucnost konektivity?

Bílá kniha uvádí řadu výzev pro budoucnost konektivity:

Technologické výzvy: Rychlý vývoj komunikačních a počítačových technologií vede ke vzniku nových obchodních modelů a síťových aplikací. Vyžadují neustálý exponenciální nárůst zpracování, ukládání a přenosu dat, ale také technologické kapacity.
Investiční potřeby: Evropa potřebuje značné a koordinované investice ve výši více než 200 miliard EUR ze soukromého a veřejného sektoru, aby zajistila zavádění vysokokapacitních digitálních sítí, což nám pomůže splnit cíle stanovené v politickém programu Digitální dekáda 2030. Úspěšná transformace předních telekomunikačních operátorů na poskytovatele síťových a cloudových služeb by navíc vyžadovala další významné investiční kapacity.
Neexistence plně integrovaného jednotného telekomunikačního trhu: v současné době existuje v EU 27 vnitrostátních telekomunikačních trhů s různými podmínkami nabídky a poptávky, architekturami sítí, úrovněmi pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou, regulačními přístupy k postupům, vnitrostátními postupy pro udělování oprávnění ke spektru, různými (částečně harmonizovanými) regulačními přístupy.
Roztříštěný přístup ke správě rádiového spektra: Dřívější pokusy o zavedení větší koordinace na úrovni EU v oblasti správy spektra nebyly zcela úspěšné a současně byly zjištěny nesrovnalosti a zpoždění, pokud jde o načasování přidělení spektra a zavádění síťové infrastruktury ve všech členských státech.
Neexistence rovných podmínek: Stávající regulační rámec EU pro sítě a služby elektronických komunikací v současné době neodráží sbližování mezi poskytovateli cloud computingu a telekomunikací a nezajišťuje rovné podmínky v oblasti regulace a rovnocenná práva a povinnosti pro všechny subjekty a koncové uživatele digitálních sítí, a to jak veřejných, tak soukromých.
Rizika nadměrné závislosti: Moderní technologie vedou k novým trhům a obchodním modelům, jako je sdílení sítí. Toto otevření tradičně „uzavřených“ sítí elektronických komunikací přináší příležitosti, ale také s sebou nese riziko nadměrné závislosti EU na velkých poskytovatelích ze zemí mimo EU.
Potřeba více inovačních a průmyslových kapacit v celém telekomunikačním hodnotovém řetězci: Aby EU zajistila hospodářskou bezpečnost svých síťových infrastruktur, musí posílit a lépe koordinovat výzkumné úsilí a víceoborovou spolupráci a zlepšit přístup subjektů EU k financování, mimo jiné koordinací veřejných a soukromých investic.
Udržitelnost: Odvětví IKT představuje přibližně 7–9 % celosvětové spotřeby elektřiny, přibližně 3 % celosvětových emisí skleníkových plynů a rostoucí množství elektronického odpadu. Řádně používané digitální technologie mohou převážit své emise a pomoci snížit celosvětové emise, to však znamená potřebu dalších investic ze strany provozovatelů.
Bezpečnost: V geopolitickém prostředí, které se stále více vyznačuje napětím a konflikty, by bezpečnost a odolnost kritické infrastruktury měly být založeny na důvěryhodných dodavatelích, na vývoji bezpečnostních norem pro spojení mezi koncovými body a na vyšší úrovni odolnosti a integrace na všech úrovních: pozemní, jiné než pozemní, přístupové a páteřní sítě, včetně podmořských kabelových infrastruktur.

Jaké jsou hlavní technologické výzvy pro infrastrukturu pro digitální konektivitu?

Nové obchodní modely a trhy se objevují z technologického vývoje v oblasti ekonomiky aplikací, internetu věcí, analýzy dat, umělé inteligence nebo nových forem poskytování obsahu, jako je vysoce kvalitní video streaming.

Tyto aplikace vyžadují neustálý exponenciální nárůst zpracování, uchovávání a přenosu dat. To vedlo k virtualizaci funkcí sítí elektronických komunikací v softwaru a k přesunu těchto funkcí do cloudu nebo okraje.

Tento nový model poskytování sítí a služeb se opírá nejen o tradiční elektronické komunikační zařízení, sítě a poskytovatele služeb, ale také o komplexní výpočetní kontinuum dodavatelů cloudu, edgeu, obsahu, softwaru a komponentů, přičemž hranice mezi těmito různými subjekty se stále více stírá.

Toto nevyhnutelné otevření tradičně „uzavřené“ sítě elektronických komunikací v rámci přístupu „síť jako služba“ však vystavuje kapacity sítě třetím stranám a zvyšuje vyhlídku na to, že se v těchto ekosystémech stanou hlavními aktéry velkých poskytovatelů ze zemí mimo EU.

V současném geopolitickém kontextu existuje riziko pro naši hospodářskou bezpečnost, zejména pokud to povede k další nadměrné závislosti na subjektech ze zemí mimo EU v celém odvětví digitálních služeb. Je proto klíčové, aby evropští aktéři rozvíjeli kapacity a rozsah nezbytné k tomu, aby se stali poskytovateli služeb.

Co je síť „Propojený kolaborativní Computing“ (síť 3C)?

Síť 3C je budoucí ekosystém, který zahrnuje celý počítačový kontinuum, od polovodičů a rádiových technologií až po infrastrukturu pro konektivitu, správu dat a aplikace.

Zahájení řady rozsáhlých pilotních projektů je klíčovým krokem k vytvoření sítě 3C, která vytvoří integrované infrastruktury a platformy mezi koncovými body a sdružuje subjekty z různých segmentů hodnotového řetězce konektivity i mimo ně.

Při provádění sítě 3C může Komise zvážit navržení rozsáhlých pilotních projektů, které vytvoří integrované infrastruktury a platformy mezi koncovými body a spojí subjekty z různých segmentů hodnotového řetězce konektivity i mimo něj.

Tyto pilotní infrastruktury by se využívaly k testování inovativních technologií a aplikací (včetně demosu, ověřování koncepcí a včasného zavádění technologií). Mohly by být případně propojeny s evropskou sítí kompetenčních center pro polovodiče, která maximalizují synergie s evropskými centry pro digitální inovace. První pilotní projekty by se mohly zaměřit na koridory 5G, elektronické zdravotnictví a inteligentní komunity.

Jaké výhody budou mít tyto iniciativy pro občany EU?

Větší konektivita a technologie, které s ní souvisejí, přinesou lidem v EU mnoho výhod.

Lepší konektivita spolu s lepší rychlostí připojení, bezpečností a pokrytím znamená:

Bezpečnější a energeticky účinnější pracoviště, která využívají inteligentní energetické sítě a senzory v budovách ke zlepšení využívání zdrojů;
Levnější a čistší doprava prostřednictvím propojené a automatizované mobility založené na 5G, která zlepší bezpečnost silničního provozu a silniční dopravu a sníží_emise CO2;
Lepší zdravotní péče s doporučeními personalizované medicíny; rychlejší vývoj léčiv, neboť superpočítače mají rychlejší přístup k údajům; a snazší sledování pacientů díky telemedicíně;
Meziodvětvové snížení environmentální stopy v digitální oblasti, budování udržitelnější budoucnosti pro nás a naše děti.

Jak zvýšená konektivita podpoří přijetí nových aplikací s vysokou společenskou hodnotou?

Větší konektivita a infrastruktury digitálních sítí, které ji podporují, pomohou podpořit vznik nových technologií a integrovat a zlepšit stávající technologie, což následně podpoří budoucí konkurenceschopnost Evropy. Lepší konektivita může
například usnadnit:

Automatizované řízení;
Inteligentní výroba;
Personalizovaná zdravotní péče;
Umělá inteligence (UI);
Internet věcí;
Web 4.0.

Kde vypínáme měď?

V současné době se proces vypnutí mědi v EU značně liší. Do roku 2023 oznámili přední provozovatelé pevných linek plány na vypnutí svých kovových sítí v 16 členských státech (BE, EE, EL, ES, FI, FR, HU, IE, IT, LU, MT, PL, PT, SE, SI, SK), zatímco skutečné vyřazování z provozu již bylo zahájeno v deseti členských státech (BE, EE, ES, FI, LU, MT, PL, PT, SE, SI). Pokrok v těchto členských státech se však značně liší.

Jaké iniciativy k posílení konektivity již existují?

Komise již přijala několik iniciativ na posílení našich sítí konektivity.

Podpořila regulační rámec, například prostřednictvím aktu o gigabitové infrastruktuře a doporučení o gigabitových sítích, s cílem podpořit zavádění gigabitových sítí, jako jsou optická vlákna a 5G.

Zavedla rovněž nové iniciativy pro směrování veřejných a soukromých investic a podporu výroby a inovací v klíčových technologických oblastech, jako je společný podnik pro čipy nebo významný projekt společného evropského zájmu pro cloudovou infrastrukturu a služby nové generace.

Komise rovněž zahájila činnost společného podniku pro inteligentní sítě a služby (SNS) s finančními prostředky EU ve výši 900 milionů EUR, který provádí výzkum a inovace v oblasti pokročilých sítí 5G a 6G a v konečném důsledku podporuje vedoucí postavení Evropy v budoucích sítích.

Programy financování, jako je Nástroj pro propojení Evropy (CEF) nebo program Digitální Evropa, navíc přispívají k překlenutí propasti mezi výzkumem digitálních technologií a uváděním na trh, z čehož mají prospěch evropští občané a podniky.

Jaké jsou příští kroky?

Po předložení balíčku týkajícího se konektivity zahájila Komise veřejnou konzultaci o scénářích možných politických opatření uvedených v bílé knize. Konzultace má být ukončena dne 30. června 2024.

Doporučení o bezpečnosti a odolnosti podmořských kabelů bylo přijato dne 21. února 2024 a je určeno členským státům. Určuje řadu cílených opatření, která mohou členské státy provádět na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, pokud jde o:

Posouzení a zlepšení bezpečnosti a odolnosti stávajících a nových podmořských kabelových infrastruktur vytvořením nového souboru nástrojů pro zabezpečení kabelových kabelů;
Podpora zavádění nebo významné modernizace podmořských kabelových infrastruktur prostřednictvím kabelových projektů evropského zájmu za určitých podmínek.