Výzkumem a vývojem se v Pardubickém kraji v roce 2022 zabývalo téměř 2,7 tis. osob a bylo na něj vynaloženo 3,7 mld. Kč
6. 2. 2024
Výzkumem a vývojem se v Pardubickém kraji v roce 2022 zabývalo téměř 2,7 tis. osob a bylo na něj vynaloženo 3,7 mld. Kč. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v kraji tvořily 1,4 % regionálního hrubého domácího produktu vytvořeného v kraji. V oblasti ICT bylo v kraji zaměstnáno 8,9 tis. odborníků (tříletý průměr z let 2020, 2021 a 2022), z toho 57,2 % tvořili ICT technici a 42,8 % ICT specialisté. Mezi všemi 14 kraji se Pardubický kraj vyznačoval třetím nejnižším podílem domácností s připojením na internet a pátým nejnižším podílem domácností vybavených počítačem.
Výzkum a vývoj
Výzkumem a vývojem se v České republice v roce 2022 zabývalo 86 125 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu věnovanou činnostem ve výzkumu a vývoji). V dlouhodobém pohledu se počet těchto zaměstnanců v České republice zvyšuje, ve srovnání s rokem 2021 došlo k nárůstu o 1,7 %, oproti stavu z roku 2013 činil nárůst 39,0 %. V Pardubickém kraji se počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v posledních letech příliš neměnil. V roce 2020 se výzkumem a vývojem v kraji zabývalo 2 677 osob, o rok později 2 676 osob a o dva roky později 2 665 osob. V komparaci se stavem z roku 2013 vzrostl počet těchto pracovníků v Pardubickém kraji pouze o 4,0 %, což znamenalo nejnižší nárůst mezi kraji (při nejvyšším procentuálním růstu o 105,1 % v Karlovarském kraji).
Výdaje na výzkum a vývoj podle krajů v roce 2022
Více než polovina z celkového počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji je dlouhodobě soustředěna do dvou oblastí, do Hlavního města Prahy a do Jihomoravského kraje. Zatímco na Hlavní město Prahu připadala v roce 2022 více než třetina těchto pracovníků (36,6 %), na Jihomoravský kraj připadala pětina ze všech zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v České republice (20,3 %). V Pardubickém kraji působilo 3,1 % ze všech těchto pracovníků, což znamenalo šestou nejnižší hodnotu mezi kraji (při minimu 0,3 % v Karlovarském kraji).
Na výzkum a vývoj bylo v České republice v roce 2022 vynaloženo 133,3 miliardy Kč, tj. o 9,3 % více než v roce 2021. Meziroční nárůst celkového objemu výdajů na výzkum a vývoj evidujeme ve všech krajích, k nejvyššímu došlo v Karlovarském kraji (o 43,2 %), k nejnižšímu v Pardubickém kraji (o 3,4 %). Na celkové výdaje na výzkum a vývoj v roce 2022 připadalo v Pardubickém kraji 3,7 miliardy Kč, což znamenalo 2,8 % ze všech výdajů na výzkum a vývoj v ČR a zároveň šestou nejnižší hodnotu v mezikrajském žebříčku. Hlavním centrem českého výzkumu a vývoje zůstává nadále Praha, ve které bylo v roce 2022 realizováno 38,8 % ze všech výdajů na výzkum a vývoj v ČR (konkrétně šlo o částku 51,7 mld. Kč). S velkým odstupem za ní následoval Jihomoravský kraj a Středočeský kraj (17,2 %, respektive 13,2 %). Při přepočtu na regionální hrubý domácí produkt dosáhl nejvyšší hodnoty Jihomoravský kraj (3,1 %), následovala Praha (2,7 %) a Středočeský kraj (2,3 %). V Pardubickém kraji tvořily celkové výdaje na výzkum a vývoj 1,4 % regionálního hrubého domácího produktu vytvořeného v kraji.
Stejně jako v předchozích letech byla i v roce 2022 vynaložena většina z prostředků na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru. Celostátně připadalo na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru 85,6 mld. Kč, v Pardubickém kraji pak 3,1 mld. Kč, tj. 3,7 % ze všech prostředků na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru v ČR. Ve vysokoškolském sektoru bylo celorepublikově vynaloženo 25,9 mld. Kč (z toho 1,9 %, tj. 0,5 mld. Kč připadalo na Pardubický kraj) a ve vládním sektoru 21,3 mld. Kč (z toho 0,4 %, tj. 0,1 mld. Kč v Pardubickém kraji).
Informační a komunikační technologie
V oblasti ICT bylo v České republice v roce 2021 (pro zvýšení spolehlivosti dat z výběrového šetření počítáno jako tříletý průměr z let 2020, 2021 a 2022) zaměstnáno 226,3 tisíc odborníků (fyzických osob), z toho 55,3 % tvořili ICT specialisté (včetně manažerů a inženýrů), zbývající část pak ICT technici (44,7 %). Největší převahu ICT specialistů můžeme zaznamenat v Hlavním městě Praze, kde připadalo na ICT techniky (včetně mechaniků a opravářů v ICT) pouze 31,4 % ze všech zaměstnanců v oblasti ICT. Ve většině krajů byli ovšem ICT specialisté v menšině (v 9 krajích). Mezi tyto kraje patřil i Pardubický kraj, kde z celkového počtu 8,9 tis. ICT odborníků připadalo 42,8 % na ICT specialisty a 57,2 % na ICT techniky. Ve srovnání s předchozím rokem se zvýšil počet odborníků v oblasti ICT ve většině krajů, přičemž celostátní nárůst činil 3,0 %. Zatímco nejvíce se počet těchto odborníků zvýšil v Královéhradeckém kraji (o 20,2 %), k nejvyššímu poklesu došlo v Kraji Vysočina (o 11,3 %). Počet odborníků v oblasti ICT se snížil celkem ve 4 krajích, přičemž nejnižší pokles mezi nimi měl Pardubický kraj (o 3,3 %).
Podíl domácností vybavených počítačem se v posledních letech stále mírně zvyšuje, celorepublikový průměr je od roku 2015 vyšší než v Pardubickém kraji. V roce 2022 mělo počítač 78,4 % domácností v Pardubickém kraji (tj. tříletý průměr z let 2021, 2022 a 2023), což znamenalo pátou nejnižší hodnotu v mezikrajském žebříčku (při celostátním průměru 80,7 %). Zatímco nejvyšší podíl domácností vybavených počítačem má dlouhodobě Praha, nejnižší podíl náležel v posledních deseti letech každoročně Ústeckému kraji. V roce 2022 dosáhla nejvyšší hodnota mezi kraji 87,5 %, nejnižší hodnota pak 72,0 %.
Rychlejším tempem než podíl domácností vybavených počítačem se v posledních letech zvyšuje podíl domácností s připojením na internet. V roce 2022 dosáhl tento podíl v celorepublikovém průměru 85,3 %, přičemž nejvyšší byl v Praze (88,8 %) a nejnižší v Olomouckém kraji (80,5 %). V Pardubickém kraji je tento podíl v posledních osmi letech pod celostátním průměrem, v roce 2022 mělo připojení k internetu 82,5 % domácností v kraji, což znamenalo stejně jako v předchozích dvou letech třetí nejnižší hodnotu v mezikrajském žebříčku.
Uživatelé internetu ve věku 16 a více let v Pardubickém kraji a ČR*)
Z obyvatelstva České republiky ve věku 16 a více let využívalo internet v roce 2022 celkem 84,4 % obyvatel této věkové kategorie. Tato hodnota se každoročně mírně zvyšuje. Poslední meziroční nárůst v ČR činil 1,5 procentního bodu, v Pardubickém kraji potom 1,2 procentního bodu. V roce 2022 tak patřilo mezi uživatele internetu v Pardubickém kraji 82,7 % osob starších 16 let, což znamenalo čtvrtou nejnižší hodnotu v mezikrajském srovnání (při minimu 79,5 % v Libereckém kraji a maximu 89,1 % v Hlavním městě Praze). V posledních letech přibývá uživatelů internetu zejména mezi důchodci (vč. invalidních). V kraji se meziročně zvýšil podíl důchodců, kteří používají internet, téměř o čtyři procentní body (na 48,4 %), celorepublikově pak o 1,2 procentního bodu (na 49,3 %).
Po značném nárůstu v předchozích letech nadále roste podíl osob, které používají internet na mobilním telefonu. Ve srovnání s rokem 2021 se podíl osob využívajících internet na mobilním telefonu v ČR zvýšil o 3,6 procentního bodu na 75,7 % v roce 2022. V Pardubickém kraji došlo ve stejném období k nárůstu o 1,8 procentního bodu na 73,8 % v roce 2022. V mezikrajském žebříčku stačila tato hodnota na pátou nejnižší pozici, přičemž nejnižší hodnota v roce 2022 náležela Libereckému kraji (71,9 %) a nejvyšší Hlavnímu městu Praha (79,4 %).
V roce 2022 využívalo internetové bankovnictví v České republice 70,3 % osob starších 16 let, tj. o 3,1 procentního bodu více, než v předchozím roce (při krajském růstu o 0,5 procentního bodu). Mezi uživatele internetového bankovnictví v Pardubickém kraji patřilo 69,3 % osob ve věku 16 a více let, což znamenalo sedmý nejvyšší podíl mezi kraji. Zatímco nejvyšší podíl evidujeme v Hlavním městě Praze (76,9 %), nejnižší náležel Ústeckému kraji (66,2 %).
V posledních letech má Pardubický kraj v komparaci s ostatními kraji celkem vysoký podíl uživatelů sociálních sítí. Tato skutečnost však neplatí z dlouhodobějšího hlediska, ještě v roce 2016 (připomínáme, že se jedná o tříletý průměr z let 2015, 2016 a 2017) měl kraj třetí nejnižší podíl uživatelů sociálních sítí a v roce 2014 (průměr z let 2013, 2014 a 2015) dokonce nejnižší mezi všemi 14 kraji ČR. Mezi uživatele sociálních sítí patřilo v roce 2022 celkem 60,0 % obyvatel Pardubického kraje ve věku 16 a více let, což byl pátý nejvyšší podíl po Moravskoslezském kraji (63,9 %), Ústeckém kraji (63,5 %), Hlavním městě Praze (61,7 %) a Kraji Vysočina (60,9 %). Naopak nejnižším podílem mezi kraji se prezentoval sousední Královéhradecký kraj (51,6 %), druhý nejnižší podíl pak evidujeme v Karlovarském kraji (52,8 %).
Podíl osob využívajících internetové bankovnictví na obyvatelstvu ve věku 16 a více let je od roku 2019 ve všech krajích vyšší než podíl uživatelů sociálních sítí. V roce 2022 byl tento podíl celostátně vyšší o 11,6 procentního bodu, v Pardubickém kraji pak o 9,3 procentního bodu. Zatímco nejmenší rozdíl mezi těmito hodnotami měl Ústecký kraj (o 2,6 procentního bodu), největší rozdíl evidujeme v Královéhradeckém kraji, kde byl podíl uživatelů internetového bankovnictví o 19,3 procentního bodu vyšší než podíl uživatelů sociálních sítí.
Přílohy
-
Mnoho dalších informací najdete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu, vývoje, informačních technologií a jejich využívání, který je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů je zde rovněž zobrazen vývoj v posledních letech.
-
Výzkum a vývoj v mezikrajském srovnání - tabulky Odkaz [nové okno]
-
Informační technologie v mezikrajském srovnání - tabulky Odkaz [nové okno]
-
Další poznatky z těchto oblastí můžete získat zde:
-
Věda, výzkum a inovace Odkaz [nové okno]
-
Informační technologie Odkaz [nové okno]
-
Kontakt:
Oddělení informačních služeb KS ČSÚ v Pardubicích
Mgr. Bc. Aleš Trpík, Tel: 466 743 415, E-mail: ales.trpik@czso.cz
Ing. Hedvika Fialová, Tel.: 466 743 418, 737 857 459, E-mail: hedvika.fialova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Tekuté zlato pod tlakem: Ceny olivového oleje na rekordních hodnotách
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři