Sdělení o cíli Evropy v oblasti klimatu do roku 2040 a cesta ke klimatické neutralitě do roku 2050 - Otázky a odpovědi

Sdělení o cíli Evropy v oblasti klimatu do roku 2040

1. Proč Komise předkládá doporučení týkající se cíle v oblasti klimatu do roku 2040?

EU a její členské státy se v právním rámci EU pro klima zavázaly, že z EU do roku 2050 učiní první klimaticky neutrální kontinent. Právní rámec pro klima stanoví první průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a požaduje, aby Komise navrhla další průběžný cíl pro rok 2040. Právní rámec pro klima rovněž vyžaduje, aby Komise zveřejnila předpokládaný rozpočet EU na emise skleníkových plynů na období 2030–2050, který neohrozí závazky EU vyplývající z Pařížské dohody. Návrh cíle pro rok 2040 by měl být předložen do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení Pařížské dohody, které se uskutečnilo v prosinci 2023.

Komise dnes zveřejňuje sdělení, které zahajuje proces přípravy cíle pro rok 2040 a zahajuje širokou politickou diskusi a dialog se zúčastněnými stranami a občany. Komise rovněž zveřejnila podrobné posouzení dopadů možných cest k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, které bude podkladem pro tuto diskusi a budoucí legislativní a politická rozhodnutí. Na základě posouzení dopadů a doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu (ESABCC) Komise doporučuje 90 % snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2040. Právní návrh na předložení cíle v oblasti klimatu do roku 2040 bude odpovědností příští Komise, a to v návaznosti na volby do Evropského parlamentu a diskuse a dialog, které se uskuteční v nadcházejících měsících.

Včasné vymezení těchto cílů umožní EU zavést nezbytné politiky a investice s cílem zajistit, aby přechod ke klimatické neutralitě šel ruku v ruce se silnou a stabilní ekonomikou, konkurenceschopným průmyslem a pracovními místy, která obstojí i v budoucnu, s udržitelnou a cenově dostupnou energií, potravinami a materiály. Stručně řečeno, hospodářství, které je odolnější vůči budoucím krizím a cenovým otřesům, a silná, udržitelná a prosperující společnost v Evropě.

Na mezinárodní úrovni je EU povinna do roku 2025 předložit nový vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody. Tento nový mezinárodní závazek bude základem tohoto nového mezinárodního závazku, jakmile bude schválen cíl v oblasti klimatu do roku 2040. Měl by být stanoven na vhodné úrovni, aby byli další mezinárodní partneři motivováni k tomu, aby se spravedlivě podíleli, a nastaví svět na trajektorii, která je slučitelná s teplotním limitem 1,5 °C podle Pařížské dohody, aby se zabránilo nejhorším dopadům a nákladům změny klimatu. Problém je strmý, neboť svět v roce 2023 zažil rekordně vysoké teploty, které se již této prahové hodnotě blíží.

2. Za jakých podmínek může Evropa do roku 2040 snížit emise o 90 %?

Komise vydala své doporučení na základě důkladného posouzení dopadů, které se podrobně zabývalo socioekonomickými a environmentálními důsledky řady způsobů snižování emisí. Legislativní návrh na zavedení cíle pro rok 2040 bude součástí příští Komise a vypracuje závěry široké politické diskuse, která byla dnes zahájena tímto sdělením. Tento návrh bude předmětem obvyklých interinstitucionálních jednání s oběma normotvůrci EU a povede ke změně evropského právního rámce pro klima.

Jakmile bude přijat právně závazný cíl pro rok 2040, budou zahájeny přípravy politického rámce na období po roce 2030. Současný politický rámec a práce vykonané v tomto desetiletí budou utvářet cestu Evropy k roku 2040 a ke klimatické neutralitě do roku 2050. Příští Evropská komise bude odpovědná za předložení legislativních návrhů na tomto základě a za zajištění vyváženého a nákladově efektivního příspěvku všech odvětví ke snižování emisí skleníkových plynů a pohlcování uhlíku.

Dosažení doporučeného cíle pro rok 2040 předloženého v tomto sdělení s nezbytným snížením emisí skleníkových plynů a pohlcováním uhlíku bude vyžadovat řadu základních podmínek, včetně plného provedení dohodnutého rámce do roku 2030, zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu, většího zaměření na spravedlivou transformaci, která nikoho neopomíjí, rovných podmínek s mezinárodními partnery a strategického dialogu o rámci pro období po roce 2030, a to i s průmyslem a zemědělským odvětvím.

Posouzením několika možností pro dosažení klimatické neutrality a cílů pro rok 2040 toto sdělení a jeho posouzení dopadů objasňují, co bude zapotřebí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, a druhy transformace, které budou vyžadovány do roku 2040. Zdůrazňuje, že je třeba zvýšit úroveň ambicí na úrovni členských států v rámci aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

Musíme využít všechna řešení s nulovými a nízkými emisemi uhlíku k dekarbonizaci energetického systému do roku 2040, včetně obnovitelných zdrojů energie, jaderné a bioenergie, energetické účinnosti a ukládání energie, využívání a ukládání uhlíku (CCU a CCS), pohlcování uhlíku, geotermální energie, hydroenergie a všech ostatních současných a budoucích technologií pro nulové čisté emise. V oblasti obnovitelných zdrojů energie bylo dosaženo značného pokroku, včetně doprovodných opatření k nedávným akčním plánům pro větrnou energii a sítě. To by mělo vzrůst, zatímco spotřeba fosilních paliv pro energii by se měla do roku 2040 snížit přibližně o 80 % ve srovnání s rokem 2021 a uhlí bude postupně ukončováno.

Odvětví energetiky, zejména odvětví energetiky, je hnací silou dekarbonizace EU. To bylo možné díky předvídatelnému a ambicióznímu politickému rámci vytvořenému v posledních letech. Doporučený cíl v oblasti klimatu pro rok 2040 odpovídá téměř úplné dekarbonizaci elektřiny ve druhé polovině desetiletí 2031–2040 s inteligentnějšími sítěmi, integrací systému, flexibilitou poptávky a řešeními skladování. Za tímto účelem bude zásadní elektrifikace fondu budov a odvětví dopravy. Další důraz bude v odvětví energetiky kladen na zajištění rychlého zavádění veškeré energie z obnovitelných zdrojů, jakož i řešení s nulovými a nízkými emisemi uhlíku a na další rozvoj energetické účinnosti.

Doporučený cíl pro rok 2040 rovněž zahrnuje dřívější zavedení zachycování uhlíku, které povede k průmyslovému pohlcování uhlíku a doplní pohlcování uhlíku v půdě pohlcující uhlík v biomase a půdě a přirozené pohlcování uhlíku. Spolu se sdělením Komise rovněž předkládá zvláštnísdělení o průmyslovém hospodaření s uhlíkem s vizí budoucího politického rámce a investic s cílem uvolnit tento potenciál. Komise rovněž zahajuje průmyslovou alianci s cílem usnadnit spolupráci zúčastněných stran na úrovni EU s cílem urychlit zaváděnímalých modulárních reaktorů.

Pokud jde o další odvětví, průmysl projde také hlubokou transformací, aby byl splněn doporučený cíl pro rok 2040. Toho bude dosaženo poptávkou po čisté energii prostřednictvím elektrifikace, přechodu na nefosilní paliva a zaváděním nových technologických procesů a opatření oběhového hospodářství. Odvětví dopravy bude dekarbonizovatprostřednictvímkombinace technologických řešení a stanovování cen uhlíku, jakož i účinného a propojeného multimodálního dopravního systému, a to jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu. Předpokládá se, že emise z dopravy se do roku 2040 sníží téměř o 80 %. Zemědělství může rovněž hrát zásadní úlohu při transformaci. Toto odvětví má klíčový význam pro zajištění potravin v Evropě a prostřednictvím účinných politik, které odměňují osvědčené postupy a odpovídající podporu, může rovněž pomoci snížit emise a poskytnout další životně důležité služby, jako je zvýšení schopnosti půdy a lesů ukládat více uhlíku.

Cesta do roku 2040 a tyto transformace na odvětvové úrovni budou muset být podpořeny vhodným politickým rámcem. To by se mělo skládat z odpovídajícího souboru pobídek, mechanismů tvorby cen a podpůrného příznivého prostředí pro usnadnění soukromých a veřejných investic. Měla by zajistit dostupnost kvalifikované pracovní síly, rozvíjet výrobní základnu čistých technologií v EU a utvářet sociálně spravedlivý přechod. Zvýšení investic do dekarbonizace bude mít zásadní význam ve všech odvětvích hospodářství, včetně výroby energie, průmyslu, budov a dopravy.

3. Jaké jsou ekonomické přínosy stanovení cíle pro rok 2040 a snížení emisí o 90 %?

Včasné stanovení cíle pro rok 2040 poskytne základní informace, předvídatelnost a důvěru, které občané, podniky a veřejné orgány potřebují k tomu, aby dnes učinili správná investiční a politická rozhodnutí a připravili se na ekonomiku budoucnosti. Patří mezi ně rozhodnutí o veřejné politice a financování s významným počtem rozsáhlých investic plánovaných do dekarbonizace energetického systému a výroby energie, průmyslu a dopravy a systémů vytápění a chlazení pro energeticky účinnější budovy.

Stanovení cíle pro rok 2040 zabrání plýtvání omezenými zdroji, například tím, že vyšle jasné signály, že investice do technologií s vysokými emisemi uhlíku nejsou slučitelné s trajektorií, kterou EU zabere v nadcházejících desetiletích. Místo toho vyšle průmyslu a podnikům jasné signály o budoucích příležitostech v odvětvích čistých technologií, včetně výroby, a jednotlivcům o tom, kde vzniknou budoucí pracovní příležitosti a jaké dovednosti budou vyžadovány. Pokročilé plánování minimalizuje rizika uzamčení škodlivých investic a vytváření uvízlých aktiv.

S tím, jak více zemí postupuje v přechodu na čistou energii, rychle poroste celosvětová poptávka po technologiích s nulovými a nízkými emisemi a udržitelných výrobcích a službách, a proto bude konkurence o rozvoj těchto technologií intenzivní. Jen v oblasti výroby čistých technologií se trh do roku 2030 ztrojnásobí na 650 miliard USD. EU musí v tomto závodě převzít vedoucí úlohu tím, že se ujme našich hlavních silných stránek a zároveň zlepší další faktory, které jsou vodítkem pro rozhodování podniků o investicích a udržení výrobní přítomnosti v Evropě. Silné stránky EU spočívají mimo jiné v její stabilitě, předvídatelných politikách a dlouhé historii uvádění vysoce kvalitních a inovativních průmyslových řešení na trhy. Tím, že bude jednat nyní a vytvoří vhodný podpůrný rámec a podmínky pro dekarbonizaci průmyslu v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody, posílí EU své vedoucí postavení a konkurenceschopnost v řadě čistých technologií a v budoucnu vybuduje nové. Zvláštní pozornost bude věnována malým a středním podnikům, které mohou potřebovat dodatečnou podporu, aby přizpůsobily své výrobní procesy provádění rámce Zelené dohody.

Investice do čisté energie rovněž pomohou snížit využívání dovážených fosilních paliv, učinit nás ekonomicky a politicky odolnějšími a izolovat EU před cenovými šoky z fosilních paliv a výzvami v oblasti bezpečnosti dodávek. Dosažení doporučeného cíle v roce 2040 a klimatické neutrality do roku 2050 by EU umožnilo snížit v období 2031–2050 náklady na dovoz fosilních paliv přibližně o 2,8 bilionu EUR ve srovnání s průměrným dovozem EU v letech 2011–2020.

Klimatická krize ohrožuje přírodu, vodní zdroje, zemědělství, produkci potravin a další základní služby, které jsou závislé na zdravých ekosystémech. Zvyšuje rizika pro jedinečnou biologickou rozmanitost Evropy a ohrožuje schopnost odvětví zemědělství a lesnictví zajistit potravinové zabezpečení a vstupní suroviny pro udržitelné a oběhové biohospodářství. Snížením emisí skleníkových plynů a větším pohlcováním uhlíku může EU zmírnit nejhorší dopady klimatické krize na životní prostředí a biologickou rozmanitost, které mají zásadní význam pro zmírňování změny klimatu a odolnost vůči ní, a zajistit, aby ekosystémy byly zdravější.

Udržení světa na dobré cestě k dodržování teplotního limitu 1,5 °C stanoveného Pařížskou dohodou je nezbytné pro zachování klimatu, které je příznivé pro prosperující a prosperující společnosti, a to nejen v EU, ale i na celém světě. Kumulativní dodatečné náklady HDP spojené s vyšším postupem globálního oteplování se odhadují na přibližně 2,4 bilionu EUR na období 2031–2050 ve srovnání s náklady v rámci cesty slučitelné s cílem 1,5 °C podle Pařížské dohody. Nečinnost by vedla k větším a rostoucím nákladům pro naše hospodářství. Náklady a dopad klimatické krize na člověka jsou již zřejmé a zintenzivňují se a ovlivňují všechny aspekty života, společnosti a hospodářství. Odhad nákladů na budoucí extrémní povětrnostní jevy je extrémně obtížné a podléhá velké nejistotě, konzervativní odhad je však takový, že HDP EU by mohl být do konce století přibližně o 7 % nižší, pokud nebude vyvinuto značné úsilí o zmírnění změny klimatu.

4. Co by znamenalo 90 % snížení emisí pro evropské občany?

Přechod ke klimatické neutralitě spočívá v zajištění prosperity a blahobytu občanů EU nyní i v dlouhodobém horizontu a zároveň zajištění spravedlivé transformace, která se bude zabývat dopady nezbytných změn na nejzranitelnější osoby. Spravedlnost, solidarita a sociální politiky jsou jádrem transformace a občané EU jsou ústředním prvkemZelené dohodypro Evropu. Klimatická transformace jde ruku v ruce s konkurenceschopným hospodářstvím a kvalitními pracovními místy v rychle rostoucích činnostech s nulovými čistými emisemi, od výroby evropských čistých technologií až po renovaci budov a dodávky zdravých a udržitelných potravin a uhlíkového zemědělství.

Životy a živobytí Evropanů jsou již stále více narušeny povodněmi, vlnami veder, lesními požáry, bouřemi nebo suchem a dalšími událostmi a změnami souvisejícími s klimatem. Snižování emisí je způsobem, jak těmto hrozbám předcházet a chránit před nimi.

Znečištění ovzduší ovlivňuje životy milionů lidí v městských a venkovských oblastech v EU. Omezením používání fosilních paliv v souladu s doporučeným cílem pro rok 2040 by se tato předčasná úmrtí snížila z 466.000 v roce 2015 na 196,000 ročně do roku 2040. Zlepšilo by to zdraví dýchacích cest většiny obyvatel EU a zajistilo by zdravější místa pro život ve městech. Kromě významných přínosů pro kvalitu ovzduší z odklonu od spalování fosilních paliv bude oběhové hospodářství stále důležitější v boji proti změně klimatu a vytváření nových hospodářských příležitostí a snižování využívání zdrojů a energie.

Transformace rovněž přinese nové příležitosti pro podnikání a tvorbu pracovních míst a pro pracovníky na všech úrovních dovedností, zejména v rychle rostoucích činnostech s nulovými čistými emisemi. To bude vyžadovat investice do lidí prostřednictvím rekvalifikace a prohlubování dovedností pracovní síly, podpory přechodů na trhu práce a cílených opatření na podporu příjmu. Spolu s těmito opatřeními bude klíčový účinný sociální dialog, do něhož budou zapojeny zúčastněné strany a občané.

Občané EU jsou rovněž důležitými hybateli změn v nadcházejících desetiletích, jako investoři a spotřebitelé. Dekarbonizované systémy vytápění a chlazení v odvětví bydlení zlepší energetickou účinnost budov. V důsledku toho se zlepší životní podmínky, a to jak z hlediska pohodlí, tak zdraví, ale také snížení výdajů na energii. Veřejná politika a fondy by měly podporovat investice do dekarbonizace ze strany domácností s nižšími příjmy a zranitelnými domácnostmi s cílem zajistit spravedlivý a cenově dostupný přístup ke kvalitnímu bydlení.

Dekarbonizace silniční dopravy, přechod na vozidla s nulovými emisemi a zlepšení mobility budou mít rovněž přímý dopad na kvalitu ovzduší, a tím i na zdraví všech Evropanů. Přechod na klimatickou neutralitu zahrnuje podporu udržitelné a cenově dostupné mobility prostřednictvím odpovídajícího městského a městského plánování, což bude důležité pro umožnění větší veřejné dopravy a aktivní mobility, jako je chůze a jízda na kole pro cesty na krátké vzdálenosti. Zásadní součástí transformace bude zaručení přístupu k cenově dostupným a přístupným řešením v oblasti energie s nulovými čistými emisemi a mobilitě pro všechny a lépe propojené venkovské a odlehlé regiony EU.

Zemědělci, lesníci a rybáři budou mít nové obchodní příležitosti, pokud jde o pohlcování uhlíku, biomasu a biologické materiály, například pro průmysl, stavebnictví, chemické látky, energetiku a dopravu. Větší využívání zbytků biomasy a odpadu, pokročilých biopaliv, bioenergie s technologiemi zachycování a ukládání uhlíku (BECCS) a produktů z biologického materiálu by měla doprovázet jasná pravidla pro udržitelnost.

5. Jaké jsou investice potřebné k dosažení cíle pro rok 2040?  

Přechod ke klimatické neutralitě vyžaduje komplexní investiční agendu v nadcházejících desetiletích s cílem zajistit rozsáhlé zlepšení kvality života a zajistit budoucí hospodářskou konkurenceschopnost Evropy. EU bude muset mobilizovat správnou kombinaci investic soukromého a veřejného sektoru, aby naše hospodářství bylo udržitelné i konkurenceschopné a aby zajistila, že Unie zůstane atraktivní destinací pro investice do výzkumu, inovací, zavádění nových technologií, oběhových řešení a infrastruktury. Zejména bude muset investovat do výroby čisté energie a do dekarbonizace průmyslových procesů, vytápění a chlazení v budovách a všech druzích dopravy. Kromě toho budou zapotřebí velké investice do zlepšení energetické účinnosti hospodářství EU, zejména budov.

Všechny možnosti zkoumané v posouzení dopadů vyžadují k dosažení klimatické neutrality podobnou úroveň investic v období 2031–2050. Všechny z nich rovněž vyžadují přesměrování zdrojů, které by jinak bylo třeba investovat do technologií s vyšší uhlíkovou náročností, aby byly uspokojeny energetické potřeby hospodářství.

Do transformace by mělo být každoročně investováno dalších 1,5 % HDP ve srovnání s desetiletím 2011–2020 – přesun zdrojů od méně udržitelného využívání, jako jsou dotace na fosilní paliva. Předpokladem pro to bude silná mobilizace soukromého sektoru. Soukromý sektor bude většinu těchto investic realizovat, pokud politický rámec motivuje k investicím do nízkouhlíkových technologií a odrazuje od investic s vysokými emisemi uhlíku, za předpokladu, že pro tyto investice budou existovat pádné obchodní důvody.

Komise ve svém posouzení dopadů na podporu sdělení odhaduje, že průměrné roční investice do energetického systému, s výjimkou dopravy, se budou muset v letech 2031–2050 zvýšit na přibližně 660 miliard EUR ročně. Ve srovnání s nízkou úrovní investic do energetického systému v letech 2011–2020 to představuje nárůst z 1,7 % HDP v letech 2011–2020 na 3,2 % v roce 2031–2050. V odvětví dopravy se očekává, že roční investice vzrostou přibližně na 870 miliard EUR, ale jejich podíl na HDP zůstane víceméně konstantní a bude činit přibližně 4,2 %.

Dekarbonizace energetického systému EU vyžaduje zintenzivnění úsilí o nahrazení fosilních paliv obnovitelnými a nízkouhlíkovými zdroji energie, dosažení významných úspor energie a zavádění inovativních procesů v průmyslu. Stávající kapitálová aktiva (například elektrárny založené na fosilních palivech, systémy vytápění a chlazení nebo průmyslové procesy) budou nahrazena obnovitelnými, nízkouhlíkovými nebo elektrickými aktivy, jejichž kapitálová náročnost je vyšší než aktiva založená na fosilních palivech.

Na straně poptávky bude dekarbonizace průmyslových procesů a zlepšení energetické účinnosti vyžadovat značné investice, zejména do energeticky náročných průmyslových odvětví. Posun směrem k elektřině jako hlavnímu nosiči energie a výroba udržitelnějších alternativních paliv k pohonu v odvětví dopravy budou v nadcházejících desetiletích rovněž vyžadovat značné investice.

Investice povedou k novým obchodním příležitostem, ale budou rovněž vyžadovat, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro přilákání potřebných finančních prostředků ve velkém měřítku. V tomto procesu bude proto třeba plně mobilizovat rozpočet EU a příjmy z stanovování cen uhlíku by měly být důležitým zdrojem finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu. Musí být vytvořeny podmínky pro usnadnění této úrovně investic, s účinnou koordinací a co nejlepším využitím veřejných finančních zdrojů s cílem přilákat soukromé investice a vyhnout se investičním rozhodnutím, která nejsou slučitelná s přechodem. K mobilizaci soukromých investic potřebuje EU významné politické a finanční pobídky, aby mohla pokračovat v rozvoji svého rámce pro udržitelné financování, prohloubit unii kapitálových trhů EU, posílit svou schopnost usnadňovat projekty a budovat argumenty pro nové obchodní modely v klíčových odvětvích pro transformaci.

Podpora veřejného sektoru a přímé investice by měly být strategicky zaváděny, mimo jiné prostřednictvím předsunutí a maximalizace stávajících zdrojů prostřednictvím rozsáhlého sdružování finančních prostředků, jejich co nejrychlejším a nejjednodušším způsobem a usnadněním součinnosti mezi různými nástroji. Inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi poskytne strategický nástroj na podporu a rozšíření inovativních technologií a stane se klíčovým nástrojem pro zavedení průmyslového plánu Zelené dohody.

Pro více informací

Tisková zpráva o plánu cílů v oblasti klimatu do roku 2040