Povolování staveb v Česku zkolabovalo. Doslova

Stavebnictví patří k hlavním pilířům české ekonomiky. Rozvoj je závislý na dostatečné infrastruktuře, demografický vývoj s sebou nese potřebu nových škol, nemocnic či domovů pro seniory. Zásadní je také bytová výstavba, protože někde bydlet potřebuje každý. O to smutnější je sledovat stav, do kterého se české stavebnictví dostalo. Ceny zásadně vzrostly a stavební produkce každým novým měsícem hledá ještě hlubší dno. Největší překážkou je složitá legislativa, kvůli které trvá povolování nových staveb v Česku neúměrně dlouho. Z hlediska komplikovanosti povolovacího procesu patří ČR dokonce k nejhorším zemím na celém světě, jak pravidelně upozorňuje Světová banka. Pomyslný direkt tomu všemu zasadila aktuální zpráva, že jsou digitální systémy stavebního a územního řízení úplně mimo provoz. Naprostá ostuda. Jinak se tento šlendrián nazvat nedá.

Získat stavební povolení na středně velký bytový projekt, který je v souladu s územním plánem, trvá mnoho let. Zažili jsme bohužel i řízení táhnoucí se osm let. Průměrně povolujeme stavbu, která je v souladu s platným územním plánem, kolem tří let. Reálně tak navrhujeme něco, co už za pár let nikdo nemusí chtít. Developer tak těžko může pružně reagovat na aktuální změny poptávky a preferencí klientů.

V takovém systému, kdy se musí plánovat na dlouhé roky dopředu, je důležitá hlavně kontinuita a předvídatelnost. Tedy přesný opak toho, jak vypadá česká stavební legislativa. Ta je totiž stejně chaotická jako celý povolovací proces. Stačí se podívat na minulý stavební zákon, který byl tak často novelizován, že změny už nikdo ani nedokázal spočítat. Není divu, když jich bylo na tři desítky a to včetně velmi zásadních změn. Než se nová pravidla stačila dostat do praxe, už platila nová. To působilo zmatky nejen investorům, ale i pracovníkům stavebních úřadů.

Smutnou ironií je to, že změny se nevyhnuly ani novému stavebnímu zákonu, který sliboval změnu kurzu a zásadní zjednodušení povolování nových staveb. Jeho první novela dokonce přišla ještě v době, kdy nový zákon ještě ani nebyl účinný. Přinesla přitom spoustu zásadních změn včetně odsunutí účinnosti zákona či zrušení navrhované soustavy státních stavebních úřadů.

Nezvládnuté spuštění digitalizace stavebnictví znamenalo nejen změnu na postu ministra pro místní rozvoj, ale také přijetí legislativního kočkopsa. Kvůli nepřestávajícím problémům s novým systémem spuštěným od letošního července se narychlo schvalovalo takzvané přechodné období, během nějž mohou úředníci stavebních úřadů používat nové systémy zároveň s těmi starými. Tedy až do posledního listopadového pátku mohli, byť s velkými problémy. Podle ministerstva pro místní rozvoj nové systémy zcela zkolabovaly.

Jaké problémy to přinese stavebním investorům a developerům, netřeba říkat. Jak mají zodpovědně připravovat nové potřebné stavby, když netuší, jaký systém bude zrovna fungovat? Nehledě na to, že přechodné období může trvat až do roku 2028, tedy další dlouhé tři roky. Stavebnictví tak čekají další tři roky legislativního pekla. Po celou tu dobu budeme povolovat stavby v jakémsi přechodném období, kdy nikdo přesně nedokáže říct, jak přesně to bude fungovat. A po dnešku už ani nelze garantovat, zda to vůbec bude fungovat. Cenově dostupných bytů, dokončení chybějící dopravní infrastruktury a vybudování potřebné občanské vybavenosti se jen tak nedočkáme.

RNDr. Evžen Korec, CSc.
Generální ředitel a předseda představenstva
EKOSPOL a. s.