Informační technologie a Pražané v roce 2022
6. 2. 2024
V roce 2022 bylo počítačem vybaveno 87,5 % pražských domácností. Internet obecně využívalo 89,1 % a internet v mobilu 79,4 % osob ve věku 16 a více let. Přestože rozdíly mezi chováním mužů a žen nejsou velké, muži celkově využívali internet o něco více, častěji přes internet nakupovali a komunikovali s bankou. Ženy byly naopak aktivnější na sociálních sítích. Míra využívání informačních technologií je v první řadě závislá na věku, typu domácnosti a ekonomické aktivitě, o něco méně na dosaženém vzdělání.
Internetová infrastruktura v pevné síti
Z dat Českého telekomunikačního úřadu za rok 2022 vyplývá, že v Praze existovalo v tomto období 1,74 mil. nainstalovaných pevných přípojek k internetu. K zabezpečení přístupu k internetu jsou v pevné síti využívány tři typy technologií – připojení přes pevnou telefonní síť (vedení xDSL), připojení přes kabelovou TV (CATV) a připojení přes optickou síť (FTTB/H). Přípojek k internetu meziročně ve všech krajích přibylo, v Praze o 6,6 %, ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina dokonce o 20,5 %. Připojení přes pevnou telefonní síť v Praze (41 %) i ve všech ostatních krajích (podíl od 46,6 % do 70,8 %) zatím převažuje.
V Praze byla v roce 2022 aktivně používána méně než jedna třetina (28,6 %) nainstalovaných pevných přípojek k internetu. U aktivních přípojek v hlavním městě se nejčastěji vyskytovalo připojení přes kabelovou televizi (47,5 %), což je mezi kraji ojedinělé. Naopak, připojení přes optickou síť bylo v Praze nejméně využívanou variantou (18,4 %). V ostatních krajích převažovalo buď připojení přes pevnou telefonní síť (nejvíce v Plzeňském a Středočeském kraji) nebo přes optickou síť (na Moravě a v Jihočeském kraji).
Naprostou většinu z aktivně využívaných internetových pevných přípojek v Praze využívaly domácnosti (83 %), pouze 17 % podniky.
Informační technologie v domácnostech
Každým rokem přibývá domácností, které využívají internet a počítače. Vzhledem ke změnám v charakteru práce, studia, či úřední a osobní komunikace se staly informační technologie v domácnostech nezbytným standardem. Určité technické vybavení vyžadují samozřejmě i činnosti, jako jsou bankovní operace, vyhledávání služeb, nákupy nebo zábava.
Vybavenost domácností počítačem
V roce 2022 bylo v Praze počítačem vybaveno 87,5 % domácností, celorepublikově 80,7 %. Vybavenost počítačem v hlavním městě je v mezikrajském porovnání dlouhodobě nejvyšší, nejvíce v tomto směru zaostává pravidelně kraj Ústecký (vybavenost v roce 2022 – 72 %).
Vliv na vybavenost počítačem a způsoby jeho využívání má řada faktorů, k nimž patří zejména typ domácnosti, věk a úroveň vzdělání jejích členů či jejich ekonomické postavení.
Při hodnocení vybavenosti počítačem podle typu domácnosti je zřejmé, že 98,7 % domácností s dětmi disponovalo v roce 2022 v Praze počítačem, ale u domácností osob starších 65 let to platilo jen pro 62,3 % z nich. Tento trend platil ve všech krajích, přičemž domácnosti osob nad 65 let byly v ostatních krajích vybaveny počítačem ještě méně než v hlavním městě (nejvíce v krajích Plzeňském – 50,8 % a Královéhradeckém – 50 %, nejméně v kraji Ústeckém – 35,2 %). Výraznou převahu měly celorepublikově počítače přenosné (71,8 %) nad stolními (33,6 %). V Praze využívalo přenosný počítač 79,1 % domácností, stolní počítač 40,7 %.
Graf 1: Domácnosti vybavené počítačem podle krajů
Domácnosti s připojením k internetu
Procento domácností připojených k internetu bylo ještě o něco vyšší než procento domácností vybavených počítačem, což vyplývá z používání i dalších zařízení (kromě počítače) využívajících internet. V roce 2022 bylo 88,8 % pražských domácností připojeno k internetu, v ostatních krajích se podíl takto vybavených domácností pohyboval mezi 80,5 % (Olomoucký kraj) a 87,5 % (Plzeňský kraj).
Za posledních deset let vzrostl počet pražských domácností s připojením k internetu o 19,5 p. b.
I v této otázce ovšem vykrystalizovaly velké rozdíly mezi jednotlivými typy domácností. Zatímco v Praze veškeré domácnosti s dětmi a téměř všechny bezdětné domácnosti osob mladších 40 let měly v roce 2022 internetové připojení, pro domácnosti osob starších 65 let to platilo jen v 63,1 %. V deseti ze čtrnácti krajů České republiky neměla připojení k internetu ani polovina domácností osob starších 65 let, nejhůře na tom byly kraje Jihomoravský (41 % s připojením) a Ústecký (41,2 %).
Uživatelé internetu
V Praze se v roce 2022 označilo 89,1 % osob ve věku 16 let a více za uživatele internetu (celorepublikově 84,4 %). Muži používali internet ve všech krajích o něco častěji než ženy, i když rozdíly nejsou většinou velké. V Praze se hlásilo k využívání internetu 90,3 % mužů a 88 % žen, největší rozdíl mezi pohlavími byl patrný v Jihočeském kraji (89,2 % mužů a 82,4 % žen používalo internet). Vliv na používání internetu měl i věk, dosažené vzdělání a ekonomická aktivita. Až do věku 54 let bylo využití internetu v Praze téměř stoprocentní, v kategorii 55 let a více už ho využívalo jen 71,4 % osob. Internet používali téměř všichni vysokoškoláci, 98,9 % osob se středním vzděláním a 94,3 % osob se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity. Podle ekonomické aktivity využívali internet všichni pražští studenti, 98,8 % zaměstnaných a 62 % důchodců. Přestože senioři využívají internet v porovnání s mladší generací méně, i v této kategorii uživatelů rychle přibývá (meziroční nárůst o 6,7 p. b.).
Graf 2: Domácnosti s připojením k internetu podle krajů
Internet na mobilním telefonu
Internet na mobilním telefonu používalo v roce 2022 celkem 79,4 % obyvatel Prahy ve věku 16 let a více. Praha měla v roce 2022 v porovnání s ostatním regiony stále ještě nejvyšší podíl uživatelů internetu na mobilním telefonu, ale ostatní kraje ji rychle dohánějí. V otázce využívání internetu na mobilním telefonu platí stejné zákonitosti jako u využívání internetu obecně. I internet v mobilu o něco častěji oslovoval muže (81,2 %) než ženy (77,7 %), osoby mladší, s vyšším vzděláním. Ve věkové kategorii 16-34 let používalo internet v mobilu 98,3 % osob, ve věku 35-54 let 96,9 % osob, ale v kategorii 55 let a více již jen necelá polovina (49,6 %). Internet na mobilním telefonu využívalo 97,7 % osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním (posuzována věková kategorie 25-64 let) v porovnání s 85,7 % osob se základní školou nebo střední školou bez maturity. Podle ekonomické aktivity bylo využívání internetu na mobilním telefonu nejrozšířenější u studentů (97,9 % používalo) a nejméně zastoupené u seniorů (36,6 % používalo). V celé České republice využívalo internet na mobilním telefonu 29,5 % důchodců, v Jihomoravském kraji dokonce jen 22,8 % z nich.
Graf 3: Uživatelé internetu na mobilním telefonu ve věku 16 let a více podle krajů
Nakupování přes internet
Podíl osob, které během roku 2022 alespoň jednou nakoupily přes internet jakékoliv zboží či službu, dosáhl na 78,5 % a zůstal tak v podstatě na hodnotě předchozího roku. V roce 2012 nakupovalo přes internet v Praze pouze 34 % osob, v roce 2017 více než polovina. Přestože je v Praze nabídka zboží a služeb v kamenných obchodech velice široká a dobře dostupná, nakupují Pražané přes internet, v porovnání s obyvateli ostatních krajů, nejvíce (průměr České republiky 70,3 %). Důvodem internetových nákupů může být úspora času, větší nabídka zboží na jednom místě, možnost využití nejrůznějších slev a porovnání cen od více prodávajících, možnost zboží bez udání důvodu vrátit či varianta doručení na libovolné místo. V Praze v roce 2022 přes internet o něco častěji nakupovali muži (79,9 %), ale rozdíl není velký (ženy 77,2 %). Zájem o tyto služby klesal spolu s věkem, kdy alespoň jeden nákup přes internet realizovalo 98,6 % mladých lidí ve věkovém rozmezí 16-34 let, ale jen 49,6 % osob ve věku 55 a více let. Podle dosaženého vzdělání nakupovali přes internet nejčastěji vysokoškoláci (98,4 %) a nejméně často osoby se základní školou či střední školou bez maturity (74,2 %). Alespoň jednou v uplynulém roce přes internet nakoupilo 93,1 % zaměstnaných, ale pouze 37,2 % důchodců.
Graf 4: Nakupující na internetu ve věku 16 let a více podle krajů
Uživatelé internetového bankovnictví
Rostoucí tendenci má i množství uživatelů internetového bankovnictví. Tato služba jednak přináší svým uživatelům celou řadu výhod, jako je možnost zajišťovat platby odkudkoliv v libovolném čase nebo plná a okamžitá kontrola nad správou svého účtu, jednak je bankami do značné míry vynucována znevýhodňováním operací prováděných na přepážkách kamenných poboček bank.
V roce 2022 spravovalo svůj účet prostřednictvím internetového bankovnictví 76,9 % Pražanů ve věku 16 let a více. I v této oblasti Praha předčila ostatní kraje. Internetové bankovnictví využívalo 79,9 % mužů a 74,3 % žen, více než 92 % osob ve věku 16-54 let, ale jen 51,6 % občanů ve věku 55 let a více. Z pohledu dosaženého vzdělání využívali internetové bankovnictví nejvíce lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním (96,3 % z věkové kategorie 25-64 let) a výrazně častěji osoby zaměstnané (91,9 %) než důchodci (39,2 %).
Uživatelé sociálních sítí
I v oblasti využívání sociálních sítí se Praha, kde bylo v roce 2022 na sociálních sítích aktivních 61,7 % osob ve věku 16 let a více, octla nad celorepublikovým průměrem (58,7 %). Ještě o něco aktivnější než v Praze byli obyvatelé v Moravskoslezském (63,9 %) a Ústeckém kraji (63,5 %), naopak podprůměrný zájem o sociální sítě projevovali rezidenti Královéhradeckého kraje (51,6 %).
Pražanky (63,8 %) v ohledu využívání sociálních sítí předčily Pražany (59,2 %). Aktivní na těchto sítích byla zejména mladá generace. Ve věku 16-34 let se na nich pohybovalo 92,7 % obyvatel Prahy, po 55. roce věku už jen 27 %. Sociální sítě sledovaly zejména osoby s ukončeným vysokoškolským vzděláním (81,8 % z nich) a studenti (94,4 %). Věnovalo se jim ale pouze 17,5 % pražských důchodců a dokonce jen 7,7 % penzistů ve Středočeském kraji a 8,6 % seniorů v kraji Plzeňském.
Využívání informačních technologií ve školství
Počítačová gramotnost se pochopitelně vyučuje již na základních školách. Patrné je v této souvislosti dlouhodobé zaostávání Prahy za ostatními kraji z hlediska počtu počítačů na 100 žáků v základních školách. Na prvním stupni připadalo v roce 2022 v Praze pouze 23 počítačů na 100 žáků, celorepublikový průměr činil 32,9 počítačů a rekord v Karlovarském kraji 44,7 počítačů. Podle typu mírně převažovaly přenosné počítače nad stolními.
Na druhém stupni základních škol připadalo v České republice v průměru 40,6 počítačů na 100 žáků. V Praze se jednalo jen o 33,3 počítače na 100 žáků, což je v celokrajském porovnání opět nejnižší hodnota. Na špici ve vybavenosti výpočetní technikou stál Karlovarský kraj s 55,4 počítači na 100 žáků.
Využívání informačních technologií ve zdravotnictví – v samostatných ordinacích lékaře
Samostatné ordinace lékaře, které se zúčastnily šetření, byly vybaveny internetem v naprosté většině. V Praze v roce 2022 disponovalo internetem 93,8 % ordinací, průměr za Českou republiku dosáhnul dokonce na 95,6 %. V hlavním městě mělo ordinaci vybavenou internetem 98,4 % praktických lékařů pro děti a dorost, 97,2 % praktických lékařů pro dospělé, 95,5 % stomatologů a 95,4 % gynekologů.
Internetové stránky provozovalo v roce 2022 v Praze 58,6 % samostatných ordinací lékaře, v ČR 51,5 %. Takto vybavených ordinací postupně přibývá. Informace na vlastních webových stránkách nabízelo 78,8 % praktických lékařů pro děti a dorost, 70,9 % gynekologů nebo 69 % praktických lékařů pro dospělé. Menší ochota či potřeba provozovat vlastní internetové stránky byla patrná u zubních lékařů (Praha - 48,8 %, ČR – 35,6 %).
Online objednání fungovalo u 24,1 % samostatných ordinací pražských lékařů. Nejčastěji se jednalo o praktické lékaře pro dospělé (38,7 %), praktické lékaře pro děti a dorost (37 %) a gynekology (35,1 %), pouze velmi omezeně o zubní lékaře (14 %).
Konzultaci přes webový formulář nabízelo celkově pouze 17,9 % ordinací, ponejvíce opět praktičtí lékaři pro děti a dorost (35,4 %), praktičtí lékaři pro dospělé (31,6 %) a gynekologové (31,1 %).
Údaje o ICT v domácnostech a jejich využívání jednotlivci vycházejí z Výběrového šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, které se provádí v rámci Integrovaných šetření v domácnostech (IŠD).
Údaje o vybavenosti škol informačními technologiemi pocházejí z datových zdrojů MŠMT.
Údaje o vybavenosti a využívání informačních technologií v samostatných ordinacích lékaře pocházejí ze šetření ÚZIS ČR.
Další informace je možné najít zde:
ICT v mezikrajském srovnání | ČSÚ v hl. m. Praze (czso.cz)
Kontakt:
Ing. Martina Kuřitková
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 163; E-mail: martina.kuritkova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Benzín poprvé od začátku roku zlevňuje! Kam až ceny klesnou?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Udržitelné elektromobily? Ani náhodou. Mechaniků je nedostatek a vozidla končí na vrakovištích
Mgr. Timur Barotov, BHS
Nejdůležitejší body z letošního sjezdu akcionářů Berkshire Hathaway
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři