Prožívá Německo kocovinu z elektroaut?

Ještě v průběhu minulého roku si mohli šéfové největších německých automobilových společností ve svých centrálách mnout ruce. Díky velkorysé dotaci vlády na nákup elektromobilu ve výši takřka 5.000 € došlo k tomu, že se ve Spolkové republice prodalo poprvé v historii více elektroaut než vozů na dieselový pohon. Pak ovšem přišel náhlý konec – spolková vláda v Berlíně doslova přes noc v rámci úsporných opatření štědrý příspěvek od 1.1.2024 škrtla, čímž srazila elektromobilový boom tvrdě na dno. Podle různých odhadů na produkčních parkovištích nyní zbývá 50 – 100 tisíc elektromobilů, které čekají na své kupce. Téměř okamžitě také došlo k cenové válce, neboť noční můrou každého výrobce je mít plné sklady neprodaného zboží. VW promptně nabídl na své modely ID.4 a ID.5 slevy až ve výši 7.700 €, lowcostové značce společnosti Renault Dacii cenovka v SRN zhubla o 10.000 €. Olej do cenové bitvy výrazně přilila i americká společnosti Tesla, která svou ambiciózní slevovou politikou dostala pod tlak zástupce tzv. Velké trojky, tedy Mercedes, BMW a Audi (z koncernu VW).

Paradoxně ani toto cenové šílenství nevede k nějakému zvýšenému zájmu o automobily s elektrickým pohonem. Právě naopak. Německý spotřebitel je v otázce výběru aut tradičně vysoce konzervativní a každý trabl kolem všudypřítomné reklamy na elektromobilitu vnímá velmi citlivě. Anekdotickou legendou se v tomto směru stal příběh, který se udál prvnímu starostovi Hanzovního města Hamburk Peterovi Tschentscherovi (SPÖ), jež v rámci leasingu nechal vyměnit svou luxusní elektrolimuzínu Mercedes EQE 500 v ceně 120.000 €, neboť během zimního období nezvládl její elektromotor cestu z Hamburku do Berlína a zpět na jeden zátah. Pan starosta se nakonec vrátil zpět k plug-in hybridu ovšem jiné značky.

Důvody k úsměvům však absentují. Platí totiž, že je-li metaforická kocovina z elektroaut problém pro světový automobilový průmysl, pak pro ten německý jde doslova o hororové drama. V EU přijatá doktrína o konci výroby spalovacích motorů do roku 2035 nutí rodinné stříbro německého průmyslu k změnám, jež nemají v jeho staleté historii obdoby. Je pravdou, že celá Velká trojka se již zhruba desetiletí věnuje výzkumu a vývoji elektroautomobilů, na druhé straně ovšem stále platí, že 9 z 10 prodaných aut z její produkce jezdí na benzínový potažmo dieselový pohon. Za minulý rok si sice u Velké trojky přišli všichni na tučné prémie, ovšem jejich rozdělení bylo možno jen díky ziskům, na které si Mercedes BMW a VW přišly díky velmi slušným prodejům aut se spalovacími motory.

Rovněž aktuální statistiky potvrzují drtivou převahu německých „petrolheadů“ nad nadšenci z elektroaut. Kupříkladu nejnovější průzkum poradenské společnosti Deloitte ukazuje, že elektromobil jako své příští auto by si za stávající situace zvolilo necelých 13 % Němců. Naproti tomu auto s vůní benzínu či nafty by preferoval každý druhý. Zbytek by si, po vzoru hamburského starosty, zvolil hybrid. Konzervativní přístup ovšem není jenom o emocích, ale stvrzují jej i účetní výsledovky. Společnost pro strategická poradenství Oliver Wyman v uvedené souvislosti takto potvrzuje veřejné tajemství německého autoprůmyslu, že na elektroautech lze stěží vydělat na „jakýs takýs“ profit, naproti tomu „spalováky“ generují v posledních pár letech zisky jako nikdy předtím. A to i přesto, že na ně evropská legislativa klade čím dál více tvrdší podmínky. Již příští rok budou muset autoproducenti zredukovat u nově vyrobených vozů množství CO₂ z průměrných 116 g na 94 g, pokud jde o emise produkované na 1 km. Na konci této dekády se mají dostat dokonce na číslo 49 g. Za cíl mají uvedené drakonické normy jedno – přinutit výrobce automobilů prodávat elektroauta.

Nejde však jen o opatření regulatorního charakteru, nýbrž i o světovou konkurenci. Nu a zde vyvstal pro Německo strašák č. 1 – Čína. V „Říši středu“ se totiž elektromobilita stala mainstreamovou záležitostí. V roce 2023 zde bylo prodáno 5,6 milionů vozů na elektrický pohon, což je nárůst o více než 38 % oproti předcházejícímu období. Byly-li dříve trojcípá hvězda či symbol roztočené letecké vrtule znakem vysokého společenského statusu jejich čínského majitele, dnes je situace naprosto opačná. Elektromobily německé produkce zaujímají na čínském trhu upocených 5 %. Pány trhu jsou domácí autoprůmyslová esa jako BYD, Great Wall, Xpeng a Tesla. Kromě posledně jmenované značky ucho v autech znalého Evropana sotva kdy o třech předchozích firmách slyšelo. Přesto tomu může být brzy jinak, neboť největší čínská elektroautomobilka BYD v Singapuru oznámila začátek své produktové ofenzívy pro Evropu a ihned z tohoto strategického přímořského státu vyexpedovala panenskou sérii 5.449 elektrovozů, které už očekávají v brémském přístavu. Že SRN hraje ve elektromobilitě vůči Číně druhé housle, jen potvrzují následující skutečnosti: Mercedes přenechal kompletně vývoj elektroplatformy své dceřinné společnosti Smart (výroba miniaut) jinému čínskému gigantovi, firmě Geely, od firmy Great Wall již pár let odebírá elektrobaterie do svých vozů Mini mnichovské BMW, BYD zase dodává totéž zboží Mercedesu.

Opět citujeme z výsledků průzkumu Oliver Wyman: „Aby se německé automobilky staly vůči činským producentům konkurenceschopné, musí snížit své výrobní náklady u elektromobilů o 3.000 – 5.000 €. K dosažení tohoto cíle je třeba zredukovat počet pracovních míst“. Uvedené již nastalo například u společnosti Mercedes-Benz, kdy předseda správní rady Ergun Lümali oznámil, že v letech 2029-2035 firma škrtne většinu ze 115.000 pracovních míst v Německu. Doby, kdy ve Stuttgartu pracovali vedle sebe dědeček, otec a vnuk jsou tak nenávratně pryč.

A bude hůř, dalo by se říci opět na základě statistických výsledků. Kvůli malátnosti v produkci elektroaut ztrácí na významu německý autoprůmysl jako celek. Například ještě v roce 2019 směrovalo ke svým zákazníkům 5,7 milionů nových vozů z německé autoprodukce. Loni to bylo již jen 4,1 milionu. Šéf koncernu VW Dr. Thomas Schäfer přímo hovoří o tom, že německý automobilový průmysl je nemocný. Není se co divit. Výměra výrobních ploch u VW je stejná, ne-li větší, jako rozloha monackého knížectví. Budou se na ní i nadále produkovat světoznámá auta, nebo postihne fabriku ve Wolfsburgu (a vedle ní i konkurenci od Mercedesu či BMV) v důsledku čínské expanze osud kdysi ikonických evropských značek jakými byly například Grundig, Nokia nebo Telefunken?

Další směřování elektromobility, které je zásadní i pro celou řadu českých dodavatelů, bude tématem řady letošních veletrhů v tomto oboru. Mezi nejvýznamnější patří:

eMOBILITY WORLD 2024, 20.-24.03.2024, Friedrichshafen,

https://www.ibo-messe.de/

Power2Drive Europe, 19.-21.06.2024, München

https://www.powertodrive.de/home

eMove360° Europe 2024, 15.-17.10.2024, München

https://www.emove360.com/de/events/fachmessen/europe-2024/ - /shop/pricelist/097f8e08-c822-ed11-b83d-000d3a2d2028https://www.emove360.com/de/events/fachmessen/europe-2024/#/shop/pricelist/097f8e08-c822-ed11-b83d-000d3a2d2028

Autor: Jaroslav Knot, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Berlíně