Vláda mohla o tom, že mimořádná valorizace roku 2023 bude značná, vědět už v listopadu 2022, přesto se penze rozhodla osekat až v únoru 2023. Ústavní soud zítra vynese verdikt o důchodech

I kvůli kontroverznímu snížení mimořádné valorizace, které nyní projednává Ústavní soud, zchudli loni důchodci nejvýrazněji za více než deset let. Vláda osekání valorizace zdůvodňuje překvapivě vysokou inflací, jež ale až tak překvapivá nebyla.

Poprvé od roku 2013 loni nastala situace, kdy roční změna starobních penzí nepřevýšila roční míru inflace, které jsou vystaveni právě senioři. Zatímco totiž se průměrný starobní důchod navýšil loni o 12,4 procenta, důchodcovská průměrná celoroční míra inflace činila 13,6 procenta. Reálně si tak důchodci pohoršili o 1,2 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 2012.

ČSÚ měří specificky právě i inflaci, které jsou vystaveni důchodci, tedy inflaci důchodcovskou. Spotřební koš seniorů se totiž podstatně odlišuje od spotřebního koše běžné populace. Důchodci například více utrácejí za léky. Současně jsou omezené jejich možnosti investovat do energeticky úspornějších řešení vytápění. Přitom nezřídka obývají, často již jen jako samostatně žijící osoby, energeticky náročná, nezateplená venkovská stavení.

Důchodci jsou proto relativně citlivější také na růst cen energií, které mají v jejich spotřebním koši vyšší váhu než v koši běžné populace. Na druhou stranu zase senioři utrácejí relativně méně než běžná populace za oděvy, obuv, elektroniku nebo třeba i cestování a dopravu. Loňský výrazný růst cen energií tak má zásadní podíl na tom, že míra inflace, které čelí důchodci, byla vyšší než míra inflace běžné populace, tedy než obecná míra inflace.

Dalším zásadním důvodem, proč si důchodci loni pohoršili nejvýrazněji za více než deset let, je pochopitelně fakt, že vláda loni v únoru kontroverzně rozhodla o snížení mimořádné valorizace jejich penzí. Tento zásah, jímž "erár" jen loni ušetřil zhruba 20 miliard korun, napadli poslanci opozičního hnutí ANO a nyní jej projednává Ústavní soud. Není tedy vyloučeno, že seniorům bude ponížení valorizace na základě verdiktu ústavních soudců tak či onak kompenzováno.

Vládě se dá stran ponížení mimořádné valorizace vytknout zejména jedno – a je otázka, zda to bude ústavním soudcům stačit k tomu, aby dali poslancům hnutí ANO za pravdu. To, že mimořádná valorizace roku 2023 bude skutečně enormně vysoká, mohla vědět už nejpozději od podzimu 2022.

Přesto ještě 5. února 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka veřejně a jednoznačně prohlašoval, že změnu způsobu navyšování důchodů sice plánuje, ale až od roku 2024.

Když ovšem Jurečka svá zmíněná slova pronášel, bylo více než zřejmé, že nárůst hladiny spotřebitelských cen mezi prosincem 2022 a lednem 2023 bude vskutku enormní, ba extrémní. Meziměsíční inflace v lednu 2023 činila rovných šest procent. Jednalo se o nejvyšší meziměsíční inflaci v historii České republiky. Těžko však mohlo jít o úplné překvapení.

Vždyť například analytici Komerční banky zveřejnili dne 2. února 2023 prostřednictvím agentury Bloomberg svoji prognózu, že lednová meziměsíční inflace bude dokonce ještě vyšší, a to 7,1procentní. Analytik tuzemské UniCredit Bank dokonce mínil, a to 3. února, že bude činit 7,2 procenta. Experti ČSOB zase 2. února prognózovali hodnotu 6,2 procenta. Střední hodnota všech expertních odhadů zveřejněných agenturou Bloomberg – v drtivé většině případů ve dnech 2. a 3. února – činila 5,8 procenta. Příliš se tedy nelišila od zmíněné skutečné hodnoty rovných šesti procent, kterou ČSÚ zveřejnil 10. února 2023.

Důchodcovská inflace vyskočila loni v lednu meziměsíčně ještě výrazněji, dokonce o 8,6 procenta, a byla tak tedy rozhodující pro stanovení výše mimořádné valorizace. S tím však například experti ministerstva práce a sociálních věcí mohli počítat, když je zřejmé, že zdražení energií se do důchodcovské inflace, jak už víme, promítá ještě výrazněji než do té obecné.

Takže už v době, kdy ministr Jurečka veřejně prohlašoval, že letní mimořádné valorizace se změny nedotknou, tuzemská expertní obec se prakticky jednomyslně shodovala na tom, že lednová meziměsíční inflace bude vskutku enormní – a historicky rekordní.

Třetího listopadu 2022 zveřejnila ČNB čtvrtletní prognózu, v níž prognózovala průměrnou meziroční inflaci ve čtvrtém čtvrtletí 2022 na úrovni 18,4 procenta. Pro první čtvrtletí roku 2023 pak v téže prognóze uváděla údaj 14,9 procenta. V ní ještě ČNB nemohla zohlednit dopad energetického úsporného tarifu, platného předloni od října do prosince, protože ji zveřejnila o týden dříve, než ČSÚ ozřejmil, jak se s tarifem metodicky popasuje.

Teprve v další prognóze ČNB, zveřejněné loni 2. února, už je tedy metodické uchopení energetického úsporného tarifu statistiky ČSÚ zohledněno. V této prognóze se konstatuje, že inflace posledního čtvrtletí roku 2022 byla nižší, než předpokládala zmíněná prognóza ze začátku listopadu 2022. Namísto tehdy předpokládaných zmíněných 18,4 procenta činila inflace v posledních třech měsících roku 2022 jen 15,7 procenta. Byla nižší zejména kvůli energetickému úspornému tarifu. Zatímco ovšem tarif snížil inflaci v posledních třech měsících roku, jeho ukončení zásadně přispělo k historicky rekordnímu meziměsíčnímu navýšení inflace; tomu mezi prosincem 2022 a lednem 2023.

Z hlediska diskutovaného snížení mimořádné valorizace je ale podstatné to, že souhrnné inflační údaje v kritickém půlročním období od října 2022 do března 2023 se v prognóze ČNB z 2. února 2023 nijak nenavýšily oproti těm z prognózy ČNB z 3. listopadu 2022. Naopak. Vždyť v prognóze z listopadu 2022 počítala ČNB pro poslední kvartál roku 2022 s inflací 18,4 procenta a pro první kvartál 2023 s inflací 14,9 procenta. Čistě orientační součet těchto svou cifer je 33,3. V prognóze ČNB z 2. února 2023 už byla známa průměrná inflace posledního kvartálu 2022, zmíněných 15,7 procenta. ČNB přitom pro první čtvrtletí 2023 prognózovala inflaci 16,3 procenta (jež se takřka "do puntíku" stala skutečností). Orientační součet těchto dvou cifer je tedy 32. Cifra 32 je nižší než údaj 33,3. Z toho plyne, že celková inflační "nálož" pro poslední kvartál 2022 a první kvartál 2023, jak ji prognózovala ČNB už začátkem listopadu 2022, byla vyšší, než jakou ji centrální banka prognózovala pro stejné období začátkem února 2023.

I z tohoto tedy plyne, že těžko mohla být inflační čísla z února 2023 tak překvapivě vysoká, že na jejich základě vláda rozhodla o snížení valorizace penzí. Ano, ta čísla vysoká byla. Ale ne až tak překvapivě.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank