ECB sníží sazby poprvé v září (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Americká ekonomika vzrostla podle našeho odhadu v závěrečném čtvrtletí loňského roku o necelá dvě procenta mezikvartálně anualizovaně. V eurozóně bude klíčovou událostí zasedání Evropské centrální banky. Ta se očekávání ohledně prvního snížení úroků zatím snažila spíše mírnit. Naše prognóza počítá s prvním uvolněním měnových podmínek v září letošního roku. Datům budou tento týden dominovat předstihové indikátory. Zatímco indexy PMI by se měly v eurozóně dále mírně zlepšovat, a to jak v průmyslu, tak i ve službách, německý IFO index čeká ve složce očekávání zřejmě mírné zhoršení. S jakou náladou vstoupily do letošního roku české domácnosti a podnikatelé, by měl ukázat ve středu zveřejněný konjunkturální průzkum.

Americký HDP potáhne spotřeba

Americký HDP v závěrečném čtvrtletí loňského roku dosáhl podle naší prognózy dynamiky 1,9 % mezikvartálně anualizovaně. K výsledku by měl přispět růst reálných spotřebitelských výdajů, jehož tempo v Q4 odhadujeme na 2,5 % q/q. Naznačuje to alespoň vývoj maloobchodních tržeb, které v prosinci v kontrolní skupině důležité pro vypočet HP vrostly o 0,8 % m/m. Solidní byly i prodeje automobilů. Největší nejistotu představuje vývoj zásob, které kvůli očekávaným stávkám a nákupům ropy vzrostly v Q3 o 77 mld. USD, což se v Q4 zřejmě nebude opakovat (očekáváme růst o 20 mld. USD). Zároveň budou tento týden zveřejněny objednávky dlouhodobé spotřeby, které kvůli poklesu nákupů letadel poklesnou. Osobní příjmy a výdaje Američanů za prosinec by pak měly vykázat solidní dynamiku.

Klíčovou událostí bude zasedání Evropské centrální banky. Ta se minulý týden snažila přesvědčit finanční trhy, že snižování sazeb zatím není na pořadu dne a v tomto duchu se zřejmě ponese i její čtvrteční zasedání. Pozornost bude směřovat na ekonomický vývoj v letošním roce, kde se toho od jejího prosincového zasedání nicméně příliš nezměnilo. Diskuze se může točit i kolem optimální výše bilanční sumy, kde však zásadnější prohlášení neočekáváme před březnem/dubnem, kdy budou zveřejněny výsledky revize jejích strategických nástrojů. Ty by podle našeho názoru měly ukázat na nutnost pokračovat ve snižování bilanční sumy k úrovním okolo 20-25 % HDP, a to i v období, kdy ECB již bude snižovat úrokové sazby. Začátek cyklu uvolňování měnové politiky jsme posunuli z prosince na září. Toto první 25bodové snížení pak bude následovat kroky ve stejném rozsahu každé čtvrtletí, a to až do poloviny roku 2026, kdy klíčová sazba dosáhne rovnovážné úrovně.

Z dat zaslouží pozornost předstihové indikátory. PMI indexy dosáhly svého dna v říjnu a od té doby se mírně zlepšují. Nejinak by tomu mělo být v lednu, kdy jak v průmyslu, tak i ve službách očekáváme zlepšení o 0,4 pb. Celkově však stále zůstávají hluboko pod svým dlouhodobým průměrem. Negativně se zde mohou navíc odrazit problémy s námořní dopravou v Rudém moři. Opatrný zlepšující se trend by měl nicméně v následujících měsících pokračovat. Německý IFO index by se mohl v důsledku potíží v Rudém moři, stávek tamních zemědělců, poklesu ekonomiky v Q4 naopak v lednu mírně zhoršit.

Regionální měny se v pátek snažily korigovat ztráty

Společná evropská měna minulý týden ztrácela. Z pondělních úrovní okolo 1,096 USD/EUR se posunula na pátečních 1,088 USD/EUR. Dolaru nahrávala zveřejňovaná data, která překvapovala ve směru nahoru. Pozitivní vývoj zaznamenaly především prosincové maloobchodní tržby. Ty v kontrolní skupině, která je důležitá z hlediska vývoje spotřeby domácností v HDP, vzrostly o 0,8 % m/m. Nad očekávání dopadly i pravidelné statistiky z trhu práce. Finanční trhy tak částečně zkorigovaly svá očekávání, že by americký Fed měl ke snížení sazeb přistoupit již v březnu. Do konce roku nyní zaceňují 125bodovou redukci sazeb. Podobný vývoj byl i u evropských sazeb, kde se vyhlídky na uvolnění měnové politiky snažila tlumit řada centrálních bankéřů, včetně prezidentky ECB Lagardeové. Ta připustila, že by k prvnímu takovémuto kroku ECB mohla přistoupit v polovině letošního roku.

V Česku byl zveřejněn prosincový vývoj cen průmyslových výrobců. Ty v prosinci meziměsíčně klesly o 0,5 %. S drobnou přestávkou v srpnu a září tak ceny v průmyslu setrvale klesají již od února loňského roku. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3tXWgqW. Z centrálních bankéřů promluvila minulý týden viceguvernérka ČNB Zamrazilová. Ta zopakovala, že na nadcházejících zasedáních očekává pokračování snižování úrokových sazeb. Rozsah uvolnění měnové politiky bude podle ní záviset na tempu dezinflace.

Sentiment minulý týden regionálním měnám nepřál. Všechny ztrácely, a to včetně české koruny. Ta oslabila až k úrovním okolo 24,82 CZK/EUR. V závěru týdne své ztráty nicméně částečně zkorigovala a její kurz se pohyboval kolem 24,77 CZK/EUR. Podobný osud postihl i maďarský forint a polský zlotý. Obě měny v průběhu týdne oslabovaly, v pátek se však snažily ztráty umazávat. Polský zlotý se z výšin okolo 4,41 PLN/EUR vrátil na 4,36 PLN/EUR, maďarský forint z hladiny 383,5 HUF/EUR na 382 HUF/EUR.