Vyšší inflace jako další překážka pro březnové snížení sazeb Fedu

Data o spotřebitelských cenách v USA skončila nad odhady. Rozdíl je sice drobný, ale to je v případě těchto statistik pravidlem a neznamená to, že tržní reakce nemůže být významná. Sentiment se však před daty zlepšil a mohl by tak být přece jen odolnější než třeba hned zkraje roku.

Růst cen za prosinec dosáhl 0,3 procenta meziměsíčně, zatímco se čekalo 0,2. Meziroční inflace zrychlila na 3,4 z 3,1 pct, přičemž konsensus byl nastaven na 3,2 procenta. V jádrovém vyjádření (bez energií a potravin) činil meziměsíční růst 0,3 pct (podle očekávání), zatímco meziroční jádrová inflace mírně klesla na 3,9 z 4,0 procenta. Tržní očekávání byla nastavena na pokles až na 3,8 pct.

Ve struktuře stojí jistě za zmínku, že se přerušil pokles cen energií, které naopak mírně stouply. Ceny potravin pak držely tempo. Zboží, na které se sázelo jako klíčový faktor pro dezinflaci, nepokračovalo v poklesu cen a za prosinec zde naopak vidíme nepatrný nárůst. Významnější ale je, že se drží tempo růstu cen služeb, a to včetně bydlení. Právě zde přitom nejvíc hrozí setrvačnost cen, která by bránila dosažení inflačního cíle.

Data jsou pro nás po trhu práce dalším signálem, že na březnové snížení sazeb Fedu se nedá spoléhat. Centrální banka sice posunula rétoriku holubičím směrem a připouští uvolnění politiky během roku, trh je však v očekáváních napřed. Tato očekávání se snaží brzdit jak bankéři svými komentáři, tak nyní i makrodata. Fed Funds futures však stále naznačují, že březový cut je v cenách započítán asi ze 60 procent.

Korekci ovšem sledujeme na dluhopisech, jejichž výnosy na data reagují růstem, zatímco dolar posiluje a akciová Wall Street vypadá na mírně červený start.

Okomentovat na Facebooku