Auta táhla zahraniční obchod, průmysl naopak potopila (Analýza makroindikátorů)

Listopadová data z reálné ekonomiky vyzněla spíše negativně. Česká průmyslová produkce vlivem nižší výroby automobilů výrazně poklesla, stejně tak i stavební produkce, na kterou dopadlo nadprůměrně deštivé počastí i vysoké ceny stavebních prací a materiálů. Překvapivě pozitivním výsledkem skončil naopak zahraniční obchod, kterému pomohl vývoz automobilů a nižší a levnější nákupy ropy a zemního plynu. Celkově tedy čtvrté čtvrtletí nevyznívá pro českou ekonomiku zatím příliš dobře.

Průmyslová produkce v listopadu výrazně klesla a korigovala tak silný nárůst v předcházejícím měsíci. Meziměsíčně poklesla o 1,4 %, poté co v říjnu vzrostla o 2,8 %. V meziročním srovnání byla průmyslová produkce v listopadu nižší o 2,7 %. To představovalo výrazně silnější pokles , než s kterým počítal tržní konsensus, který činil -1,5 %.

Ve zpracovatelském průmyslu klesla výroba v listopadu meziměsíčně o 1,5 %. K tomu nejvíce přispěly poklesy ve výrobě motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků, které však korigovaly výrazné nárůsty v předchozím měsíci. Výroba v odvětví motorových vozidel, přívěsu a návěsu v listopadu meziměsíčně klesla o 4,5 % a přispěla tak 0,8 pb k meziměsíčnímu poklesu průmyslové výroby, zatímco výroba ostatních dopravních prostředků po říjnovém nárůstu o více jak 40 % se v listopadu snížila o téměř 20 % (-0,4 pb).

Oproti našemu očekávání však ostatní zpracovatelská odvětvi nedokázala významně kompenzovat slabší výrobu v automobilovém sektoru. Průmyslová výroba zůstala napříč odvětvími v listopadu vcelku slabá. Ke zmírnění meziměsíčního poklesu citelněji přispěla jen vyšší výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (+0,2 pb), elektronických zařízení (+0,2 pb) či elektrických zařízení (+0,1 pb). Průmyslová produkce zůstala slabá i mimo zpracovatelská odvětví. V sektoru těžby a dobývání meziměsíčně klesla o 3,2 % a v energetickém průmyslu téměř stagnovala (-0,1 %). Pozitivní je, že hodnota nových zakázek již tři měsíce v řadě meziměsíčně roste (v listopadu o 1,5 % m/m). Růst hodnoty nových zakázek je v posledních měsících navíc ještě výraznější v klíčovém automobilovém průmyslu.

Slabá listopadová data průmyslové výroby potvrzují, že si tuzemská ekonomika v závěrečném loňském čtvrtletí příliš dobře nevedla. Ovšem i přes listopadové snížení by za předpokladu meziměsíční stagnace v prosinci byla průmyslová výroba ve Q4 23 mezičtvrtletně o 0,9 % vyšší. To by mělo primárně odrážet obnovení výroby aut, když se producenti aut vrátí k finalizaci předchozích nevyřízených objednávek díky zlepšení subdodávek, které v Q3 23 byly dočasně narušeny.

Zahraničnímu obchodu opět pomohla auta

Listopadový zahraniční obchod překvapil přebytkem 30,8 mld. CZK. Náš odhad byl sice vyšší než tržní konsenzus (16,6 mld. CZK vs. konsenzus 10,1 mld. CZK), i tak ale za výsledkem zaostal. Celkové saldo příznivě ovlivnil především meziročně o 15,1 mld. CZK vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly. Zde se promítá dokončování rozpracované výroby z minulých období, vyřizování neuspokojené poptávky a vyskladňování dokončených výrobků. Tento efekt se ale podle našeho názoru v nadcházejících měsících bude postupně vyčerpávat. Přechodem z pasiva do aktiva se také zlepšila bilance obchodu s elektrickými zařízeními, a to o 11,4 mld. CZK. Zde byl výsledek dán poklesem jejich dovozu o 30 %. Z ostatních kategorii se na listopadovém výsledku zahraničního obchodu pozitivně odrazil nižší schodek obchodu s ropou a zemním plynem (meziročně o 11,4 mld. CZK) a to v důsledku nižších cen i objemu dováženého zboží. Ten meziročně poklesl dokonce o 46 %. Celkově se vývoz po sezónním očištění meziročně snížil o 2,6 %, dovoz pak o 15,4 %.

Za jedenáct měsíců letošního roku dosáhl přebytek obchodní bilance 120,8 mld. CZK ve srovnání s deficitem 202,4 mld. CZK ve stejném období předchozího roku. Za celý letošní rok náš odhad počítal s přebytkem na úrovni 100 mld. CZK. Vzhledem k dnešnímu pozitivnímu překvapení však výsledek bude zřejmě o něco lepší.

Stavebnictví pod vodou

Listopadová stavební produkce výrazně zklamala. Meziměsíční pokles činil silných 3,8 %, což znamenalo, že říjnový meziroční pokles o 0,6 % se v listopadu prohloubil až na -6,5 %. Stavebnictví dlouhodobě trpí nízkou investiční aktivitou, roli hrají vysoké náklady financování a neposlední řadě i vysoké ceny stavebních prací a materiálů, které není slabá koupěschopná poptávka ochotná akceptovat. V samotném listopadu pak výraznou roli sehrálo i deštivé počasí. Podle ČSÚ byl listopadový úhrn srážek nejvyšší od roku 1961.

Výrazněji klesala produkce v pozemním stavitelství, kde reálná produkce během listopadu spadla o 4,3 % m/m. Meziroční propad se tak prohloubil na 7,7 % z říjnových 1,3 %. V inženýrském stavitelství byl vykázán během listopadu pokles o 2,4 % m/m. Z meziročního pohledu to znamenalo -3,9 %, když ještě v říjnu zde výstup klesal pouze o nepatrných 0,2 %. Nicméně zaměstnanost v sektoru jako celku byla v listopadu vyšší o 0,6 %, průměrná hrubá měsíční nominální mzda byla meziročně vyšší o 7,6 %.

Příliš povzbudivé nejsou ani statistiky za rezidenční sektor. Počet dokončených bytů byl v listopadu o 19,2 % meziročně nižší, a to hlavně kvůli propadu v rodinných domech (-22,3 %); naopak v bytových domech byl počet o 18,0 % meziročně vyšší. Vpředhledící ukazatele ale optimistické nejsou. Počet zahájených bytů byl v listopadu meziročně nižší o výrazných 40,7 %, z toho v bytových domech dokonce o -63,5 %. Počet vydaných stavebních povolení byl nižší o 11,7 %. Nicméně alespoň se zvedla orientační hodnota vydaných stavebních povolení, i když meziročně o pouhé 0,2 %.

Reálná hodnota stavební produkce tak vloni klesla. Naše prognóza z konce října přepokládala celoroční snížení o 1,6 %. Za prvních jedenáct měsíců tohoto roku přitom pokles činil 2,4 %. S oživením lednové ekonomické aktivity, investic a postupného snižování úrokových sazeb a tedy nákladů financování předpokládáme, že se letos stavební produkce vrátí k reálnému růstu.