Auta táhla průmyslovou výrobu i zahraniční obchod (Analýza makroindikátorů)

Zmírnění problémů v subdodavatelských řetězcích výrazně pomohlo českému automobilovému průmyslu. To se pak odrazilo i ve výsledcích říjnové průmyslové produkce a zahraničního obchodu, které výrazně překonaly tržní očekávání. Známky mírného oživení přinesly i výsledky českého stavebnictví.

Po slabém výkonu ve třetím letošním čtvrtletí byla průmyslová produkce při vstupu do závěrečného kvartálu roku silnější, když v říjnu meziměsíčně vzrostla o 2,8 %. V meziročním vyjádření byla vyšší o 1,9 % po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní, respektive bez něj byla vyšší dokonce o 8,0 %, což bylo v souladu s naším odhadem ve výši 8,3 %.

Výroba ve zpracovatelském odvětví meziměsíčně vzrostla o 2,9 % poté, co v každém měsíci třetího čtvrtletí zaznamenala meziměsíční pokles. K říjnovému nárůstu významně přispěla obnova výroby v automobilovém sektoru, která byla v předchozích měsících významně omezena vlivem obnovených problémů v dodavatelských řetězcích, které postihly tuzemské automobilky. S ohledem na zmírnění vzniklých problémů výroba motorových vozidel v říjnu meziměsíčně vzrostla o výrazných 11 %, čímž k přispěla 1,9 pb k růstu celkové průmyslové produkce. Na říjnovém růstu se významně podílela i výroba ostatních dopravních prostředků (+0,8 pb), která vzrostla o silných 40 %, což souviselo s dokončením dlouhodobých zakázek, dále také výroba elektrických zařízení (+0,2 pb). V ostatních zpracovatelských odvětvích však zůstala produkce vcelku slabá. Meziměsíčně opět klesla výroba elektronických zařízení, kovových konstrukcí či strojů a zařízení.

Na pozitivním výkonu průmyslové produkce se podepsala i meziměsíčně vyšší výroba energetického průmyslu, která v říjnu vzrostla o 4,9 % po poklesu o 7,1 % v září. Přesto její úroveň zůstává nízká, což zřejmě souvisí s nižší poptávkou zejména s ohledem na snahy o energetické úspory firem. Růst průmyslové produkce naopak tlumil váhově méně významný sektor těžby a dobývaní, kde produkce v říjnu meziměsíčně klesla o více jak 10 % (příspěvek 0,3 pb).

Vzhledem k zažehnání problémů v dodavatelských řetězcích by automobilový průmysl měl nadále těžit z dokončování předchozích zakázek, které nahromadil v posledních dvou letech. To by mělo podpořit výrobu v závěrečném letošním čtvrtletí. S postupným plněním těchto zakázek by se však měl více projevovat současný přetrvávající problém slabší poptávky, zejména té zahraniční. Hodnota nových průmyslových zakázek ovšem jak v září, tak i říjnu meziměsíčně vzrostla, přičemž zejména v automobilovém sektoru je poptávka značně silnější ve srovnání s ostatními odvětvími.

Zahraničnímu obchodu pomohla auta

Říjnový zahraniční obchod překvapil přebytkem 12,8 mld. CZK. Náš odhad byl sice vyšší než tržní očekávání (6,4 mld. CZK vs. konsenzus 4,7 mld. CZK), i tak ale za výsledkem zaostal. Celkové saldo příznivě ovlivnil především o téměř 17 mld. CZK vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly, když jejich vývoz vzrostl o 25,5 mld. CZK. Zvýšil se i přebytek se stroji a zařízeními (+2,2 mld. CZK). Vyšší vývozy automobilů naznačovaly údaje sdružení AutoSAP. Podle nich výroba aut v říjnu vzrostla meziměsíčně o 33 % v sezónně očištěném vyjádření a dosáhla tak druhé nejvyšší úrovně od začátku časové řady v roce 2012. Dobré výsledky umožnilo obnovení subdodávek, které byly v září narušeny povodněmi ve Slovinsku i pokračující uspokojování poptávky naakumulované v posledních dvou letech. Z ostatních kategorii se na říjnovém výsledku zahraničního obchodu pozitivně odrazil nižší schodek obchodu s ropou a zemním plynem (o 11 mld. CZK) a základními kovy (o 2,7 mld. CZK). Celkově se vývoz po sezónním očištění zvýšil o 0,6 %, dovoz naopak klesl o 1,0 %.

Drobné náznaky lepšícího se vývoje stavební produkce

Tuzemská stavební produkce v říjnu meziměsíčně vzrostla o 1,2 % po stagnaci v září. Nová data však zároveň přinesla zhoršení předchozích údajů. To se týkalo především srpnové stavební produkce. Ta podle původních dat vzrostla meziměsíčně o výrazná 2 %, po revizi však její růst činil pouze 0,5 %. Zatímco tedy původně data ukazovala na to, že stavebnictví se konečně vymanilo z meziročního poklesu, nyní už to neplatí. Vlivem vyšší základny naopak došlo k urychlení tempa meziročního poklesu ze zářijových -0,4 % na -0,9 % v říjnu (po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní). Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byla stavební produkce letos v říjnu nižší o 3,6 %.

Zvyšovala se produkce pozemního i inženýrského stavitelství. Pozemní stavitelství zaznamenalo v říjnu meziměsíční růst o 1 %, meziročně ale jeho produkce byla stále o 1,2 % nižší. Podobně inženýrské stavitelství vzrostlo meziměsíčně o 1,6 %, meziročně ale pokleslo o 0,2 %. Při srovnání s předpandemickým únorem 2020 je na tom hůře inženýrské stavitelství, které za touto úrovní zaostává o 4,8 %. Pozemní stavitelství ztrácí 3,1 % oproti své předcovidové produkci. Inženýrské stavitelství přitom zahrnuje i velké infrastrukturní stavby financované ze státního rozpočtu a jde tak o potvrzení utlumeného vývoje vládních investic. Pozitivní signálem ale v tomto ohledu může být rychle rostoucí hodnota stavebních povolení. Ta se navzdory nižšímu počtu povolení meziročně zvýšila o výrazných 36,8 %, což může značit přípravu finančně významnějších projektů. K podobnému vývoji přitom docházelo již v průběhu posledních třech měsíců.

Navzdory meziměsíčnímu nárůstu zůstává počet vydaných stavebních povolení oproti loňsku výrazně nižší. Meziměsíčně se počet vydaných stavebních povolení v říjnu zvýšil o 8,7 %, meziročně byl ale nižší o 7,4 %. V dosavadním průběhu roku bylo každý měsíc vydáno v průměru zhruba 6,5 tis. stavebních povolení, což je o přibližně 700 méně než v roce 2019. Podobné je potom srovnání i s loňským rokem.

Lepší čísla již vykazuje i developerská výstavba, avšak hlavně vlivem nízké statistické základny. V důsledku vysokých úrokových sazeb a s tím související nízké poptávky po nemovitostech se výstavba začala snižovat již v závěru minulého roku. Počet zahájených bytů byl v říjnu meziročně vyšší o 10 % a počet těch které byly dokončeny vzrostl o 7,2 %. Srovnáme-li však počet nově zahájených bytů za letošních deset měsíců se stejným obdobím loňského roku tak se stále jedná o výrazný pokles ve výši 12,7 %. Podobně počet dokončených bytů byl nižší o 2,3 %.

Stavebnictví již vykazuje známky oživení, o přesvědčivém obratu v trendu se ale zatím hovořit nedá. Vývoj ve stavebnictví pravděpodobně zůstane utlumený do doby než dojde k významnějšímu poklesu úrokových sazeb hypotečních úvěrů a zlepšení kupní síly obyvatelstva. V tomto ohledu však ale přeci jen příští rok nabízí lepší vyhlídky pro růst stavební produkce.