Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí

Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.

Výsledný schodek za loňský rok tak poskytuje silnou naději, že vládě se letos podaří základním způsobem zastabilizovat veřejné finance a že tedy letošní deficit státního rozpočtu skončí pod úrovní tří procent HDP. Pravděpodobnost, že se tak stane, je vskutku značná. Česko by v takovém případě vykázalo násobně nižší deficit v poměru k HDP, než jaký vykáží například sousední země Polsko a Slovensko. Na rozdíl od loňska vládě letos pomůže veřejné finance zastabilizovat konsolidační balíček a také skutečnost, že oproti loňsku dramaticky klesnou její výdaje spojené s finanční úlevou od drahých energií, poskytovanou domácnostem i firmám.

Zlepšení výhledu českých veřejných financí reflektují již i ratingové agentury. Ratingová agentura Moody's loni koncem listopadu zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.

Předloni v srpnu přitom Moody's zhoršila ratingový výhled ze „stabilního“ na „negativní“ zejména proto, že se obávala dopadu možné nezvládnuté topné sezóny let 2022 až 2023, kdy hrozila závažná energetická krize s fatálním důsledkem pro celkový výkon české ekonomiky a tím pádem také pro její veřejné finance. Loňské listopadové zlepšení ratingového výhledu tak pramení zejména ze zlepšení celkové energetické země po evidentně zvládnutém odstřižení od ruských dodávek plynu a jejich nahrazení dodávkami z Norska či z terminálu na zkapalněný plyn v Nizozemsku, resp. v dalších letech v Německu. Z menší části odráží zlepšení ratingu také snahu Fialovy vlády o stabilizaci veřejných financí zejména prostřednictvím zmíněného konsolidačního balíčku.

V roce 2025, kdy se mají konat řádné sněmovní volby, pak deficit veřejných financí podle České národní banky klesne na pouhé jedno procento HDP. Základní zastabilizování veřejných financí, které má nastat letos, jak dle ČNB, tak tedy dle Moody's , se tím pádem dále upevní.

Loni v říjnu ratingová agentura Standard & Poor’s označila stav tuzemských veřejných financí za „solidní“ a úroveň zadlužení za „přiměřenou“. Rating ponechala na úrovni, jež je neměnná od roku 2011, a nezměnila ani ratingový výhled – ten má stále za „stabilní“. Rating ani ratingový výhled loni už Česku nezhoršila ani další světově významná ratingová agentury, Fitch Ratings.

Fialova vláda by tak do voleb roku 2025 měla splnit svůj klíčový slib, jímž je právě stabilizace tuzemských veřejných financí. ČNB vlastně ve své nejnovější prognóze praví, a ratingové agentury s ní, že vládní strany budou moci před volbami říkat, že „zastavily prudké zadlužování země“ – a že budou mít pravdu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na facebooku