Královéhradecký kraj měl k 30. 9. 2023 celkem 556 652 obyvatel - Počet obyvatel v kraji se od počátku roku zvýšil o 1 385 obyvatel vlivem stěhování

Počet obyvatel v kraji se od počátku roku zvýšil o 1 385 obyvatel vlivem stěhování. Kladné migrační saldo měly všechny okresy kraje a ve všech i více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Počet živě narozených dětí, zemřelých obyvatel i sňatků se meziročně snížil.

Podle bilance ČSÚ k 30. září dosáhl počet obyvatel Královéhradeckého kraje 556 652 osob, včetně těch, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ženy tvořily 50,9 % populace kraje v celkovém počtu 283 144 osob. Od počátku roku se počet obyvatel zvýšil o 1 385 osob, obyvatel ubylo pouze v okrese Trutnov. Přirozenou měnou ubylo v kraji 925 obyvatel, v žádném okrese kraje nebylo v prvním až třetím čtvrtletí zaznamenáno více narozených než zemřelých. Nárůst obyvatel v důsledku stěhování činil v kraji 2 310 osob, kladné migrační saldo měly všechny okresy.

Animovaný graf: Přírůstek / úbytek počtu obyvatel Královéhradeckého kraje v letech 1995 až 1.-3. čtvrtletí 2023

V průběhu prvních třech čtvrtletí se v Královéhradeckém krajiživě narodilo 3 507 dětí, tj. 8,4 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (1 776 chlapců a 1 731 dívek). V porovnání se stejným obdobím roku 2022 je to o 366 dětí, tj. o 9,5 % méně. V manželství se narodilo 1 720 dětí, tj. 49,0 %. Nejvíce dětí (1 577, tj. 45,0 %) se narodilo jako prvorozených, 1 415 dětí, tj. 40,3 % se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 515 dětí, tj. 14,7 % se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se narodilo v okrese Hradec Králové, a to celkem 1 093 dětí, v relativním vyjádření se nejvíce dětí (8,8 ‰) narodilo v okrese Rychnov nad Kněžnou.

V kraji zemřelo v prvních devíti měsících roku celkem 4 432 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 10,7 ‰. Proti stejnému období roku 2022 se počet zemřelých snížil o 95 osob, tj. o 2,1 %. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (1 276 osob), relativně v okrese Trutnov (11,4 ‰).

Animovaný graf: Pohyb obyvatelstva v okresech Královéhradeckého kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2023

Za devět měsíců roku 2023 bylo v kraji uzavřeno 2 164 sňatků, což bylo o 361 sňatků, tj. o 14,3 % meziročně méně. V relativním vyjádření to bylo 5,2 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu. Z hlediska meziokresního srovnání bylo absolutně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Hradec Králové (619 sňatků), relativně v okrese Rychnov nad Kněžnou (5,5 ‰).

V prvním až třetím čtvrtletí v kraji celkově přibylo 1 385 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 3,3 osob. Počet obyvatel se snížil pouze v okrese Trutnov. Absolutně přibylo nejvíce obyvatel v okrese Hradec Králové (635 osob), relativně v okrese Rychnov nad Kněžnou (9,6 ‰).

Přirozenou měnou v kraji ubylo 925 obyvatel, relativně 2,2 ‰, v prvních třech čtvrtletích 2022 byl evidován přirozený úbytek 654 osob. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Důsledkem přirozené měny ubylo absolutně i relativně nejvíce obyvatel v okrese Trutnov (úbytek 313 obyvatel, tj. 3,6 ‰).

Za první až třetí čtvrtletí byl v kraji zaznamenán přírůstek 2 310 obyvatel důsledkem stěhování, relativně to bylo 5,6 ‰. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2022, kdy do kraje přišla migrační vlna z Ukrajiny, byl zhruba pětinový. Přírůstek obyvatel stěhováním byl zaznamenán ve všech okresech kraje, nejvyšší byl v okrese Hradec Králové (818 osob), v relativním vyjádření v okrese Rychnov nad Kněžnou (10,4 ‰).

Z kraje se v průběhu ledna až září vystěhovalo celkem 6 808 obyvatel, z toho 5 084 do ostatních krajů ČR a 1 724 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo méně mužů než žen (47,4 %). Do kraje se přistěhovalo 9 118 obyvatel, z toho 4 556 z jiných krajů ČR a 4 562 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl mírně nižší než podíl přistěhovalých žen (muži 49,5 %).

Animovaný graf: Demografické události v Královéhradeckém kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2021, 2022 a 2023

V mezikrajském srovnání, v přepočtu základních demografických událostí na 1 000 obyvatel středního stavu, zaujal Královéhradecký kraj relativním počtem sňatků 5,2 ‰ páté místo, nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel bylo uzavřeno v Jihočeském kraji (5,4 ‰). Relativní počet živě narozených dětí (8,4 ‰) byl o 0,1 procentního bodu pod republikovým průměrem a zařadil Královéhradecký kraj na osmé místo. Relativně nejvíce dětí se narodilo v hl. m. Praze (9,1 ‰) a nejméně v Karlovarském kraji (7,4 ‰). Relativní počet zemřelých v kraji dosáhl 10,7 ‰, zaujal páté místo mezi kraji. Nejméně zemřelých obyvatel na 1 000 obyvatel středního stavu bylo zjištěno v hl. m. Praze (8,7 ‰), nejvíce osob v relativním vyjádření zemřelo v Ústeckém kraji (11,5 ‰).

V pořadí přirozených přírůstků obyvatel Královéhradecký kraj s úbytkem 2,2 ‰ obsadil desáté místo, kladný přirozený přírůstek obyvatel byl ve sledovaném období pouze v hl. m. Praze. Nejvyšší úbytek obyvatel přirozenou měnou byl v Karlovarském kraji (-3,8 ‰). V pořadí krajů z hlediska přírůstku obyvatel stěhováním zaujal Královéhradecký kraj deváté místo (přírůstek 5,6 ‰), hl. m. Praha s přírůstkem 18,9 ‰ první místo. Úbytek obyvatel v důsledku stěhování nebyl zaznamenán v žádném kraji. Při porovnání celkového přírůstku se Královéhradecký kraj s hodnotou 3,3 ‰ umístil na desátém místě, nejvyšší celkový přírůstek obyvatel byl evidován v hl. m. Praze (19,3 ‰), celkový úbytek obyvatel byl pouze v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (-3,5 ‰, resp. -0,1 ‰).

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.