Ve světle nižší inflace, ale i horších makro dat trh přehodnocuje výrazně výhled na centrální banky a to je vidět na dluhopisech

Ve světle nižší inflace, ale i horších makro dat trh přehodnocuje výrazně výhled na centrální banky. A je to vidět na cenách dluhopisů, které vzrostly. Od začátku roku jsou ty české +10%, EMU +3%. A v USA -3%, ale ještě v říjnu to bylo -9%.

Detail vývoje desetiletého výnosu státního dluhopisů ukazuje, že například v USA klesá jak očekáváná inflace (cca -20 bodů od konce října), tak reálný výnos (dokonce -40 bodů). To naznačuje, že trh očekává zpomalení americké ekonomiky s dopady do inflace.

Ještě před pár týdny trh čekal, že Fed sníží sazby v létě a spekuloval, jestli mezitím ještě může dojít ke zvýšení sazeb. Aktuálně zvýšení sazeb trh vylučuje. A první snížení sazeb by mohlo přijít už v březnu (60% pravděpodobnost). Trh také přehodnotil propad sazeb, v příštím roce pokles na 4% a ve 2025 na 3,5%. U ECB posun snížení sazeb taky na březen a na konci roku 2,75.

ČSÚ revidoval odhad růstu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí a ukázal strukturu. Jak to dopadlo? Ekonomika mezičtvrtletně propadá více, než činil první odhad: -0,5 % q/q a -0,7 % y/y. Detail neznáme ještě za všechny země EU, ale nic to nemění na faktu, že ČR je jediná ekonomika, která nepřekonala úroveň z konce roku 2019. V polovině roku jsme byli procento pod, teď už procento a půl.



Když porovnáme vývoj u nás například s Dánskem, tak je vidět, že u nás došlo k brutálnímu destrukci poptávkových tlaků. Ale rozdíl je vidět také v u vývozů a investic.



Český spotřebitel dokonce odcestoval časem do na konec roku 2016. V průměru.

S výjimkou spotřeby vlády poklesly mezičtvrtletně všechny ostatní složky HDP. U spotřeby domácností šlo o relativně malou hodnotu, což může indikovat, že vývoj spotřeby by se mohl blížit dnu, od něhož by se v příštím roce mohla spolu s poklesem inflace odrazit. Výrazně poklesl objem exportů, což souviselo s útlumem poptávky z Německa a dalších zemí eurozóny. Konzistentně s tím se ale snížil i dovoz, takže zahraniční obchod jako celek stále přispíval kladně k růstu HDP, byť oproti minulým čtvrtletím výrazně méně. Ve třetím čtvrtletí v české ekonomice také pokračovalo rozpouštění dříve nahromaděných zásob, jejichž velikost byla v nedávné minulosti výrazně nad tím, co by odpovídalo ekonomickému vývoji.

Ke zlepšení vývoje ekonomické aktivity by mělo dojít až příští rok, a to navíc jen pozvolně. Na jedné straně se oživí spotřeba domácností, kterou kladně ovlivní pokles inflace a obnovení reálného mzdového růstu. Na straně druhé pak zesílí také zahraniční poptávka v souvislosti se zlepšeným vývojem v eurozóně, což se přenese do českého exportu a investic. Rizika zůstávají zvýšená a vychýlená směrem k nižšímu růstu HDP (geopolitická rizika, výraznější ochlazení globální ekonomiky, příliš dlouhé období vysokých sazeb ČNB apod.).

Ano, data jsou jasně protiinflační a potvrzují silnou potřebu začít v české ekonomice snižovat úrokové sazby. První snížení sazeb čekáme v prosinci, a to o 25 bodů. Hlavním důvodem jsou právě nepříznivá makro data, která signalizují výraznější zhoršení ekonomického vývoje, než se ještě nedávno čekalo. Rizika jsou oboustranná ve smyslu buď možného prvního poklesu sazeb až v únoru, který může část bankovní rady preferovat, nebo možného výraznějšího prosincového snížení sazeb (například o 50 bodů), pokud by přicházela další nepříznivá ekonomická data.

David Navrátil