Bankovní rada na svém květnovém zasedání opět snížila úrokové sazby o půl procentního bodu: repo sazbu na úroveň 5,25 %

Šlo o stejný rozsah snížení úroků jako na letošních předchozích zasedání bankovní rady v únoru a březnu, a finanční trh snížení sazeb ČNB o půl procentního bodu očekával.

Inflace v únoru i březnu dosáhla úroveň dvouprocentního inflačního cíle ČNB a pohybuje se tak pod únorovou prognózou centrální banky.

Kurz koruny je naopak slabší, než centrální banka ve své prognóze předpokládala a snižování úroků stabilním tempem o půl procentního bodu v jednom kroku v celkovém kontextu dává smysl.

Snížení repo sazby ČNB o půl procentního bodu na úroveň 5,25 % odpovídá očekáváním na finančním trhu.

Pro snižování úroků hovoří nízká inflace: ta se již v únoru dostala na dvouprocentní inflační cíl centrální banky a v březnu na této úrovni setrvala.

Vývoj cenových očekávání v jednotlivých sektorech české ekonomiky, zejména pokles inflačních očekávání mezi spotřebiteli, a stejně tak dostupné údaje o vývoji mezd, naznačují, že se nenaplnilo riziko roztočení tzv. mzdově-inflační spirály.

Mírné proinflační riziko může představovat vývoj kurzu koruny: česká měna je slabší, než ČNB předpokládala ve své prognóze zveřejněné počátkem února.

Kurz koruny jako takový ale nepředstavuje hráz, jež by měla proces snižování úroků zastavit: spíše jde o argument proti tomu, aby ČNB proces snižování úroků urychlila z předchozího snižování o půl procentního bodu v jednom kroku.

Předběžný údaj o HDP za letošní první čtvrtletí zároveň hlásí silnější růst české ekonomiky, než jaký předpokládala prognóza ČNB z počátku února.

Silnější růst české ekonomiky je sám o sobě také argumentem proti urychlení procesu snižování úroků české centrální banky.

Lepší výkon HDP je však zároveň dobrou zprávou pro českou měnu a koruna v reakci na údaj o HDP za letošní první čtvrtletí posílila – a silnější koruna dává bankovní radě v rámci procesu snižování úroků větší jistotu.

Dnešní snížení úrokových sazeb ČNB je zcela v souladu s očekáváním analytické obce.

Finanční trh, vyjádřeno vývojem výnosové křivky, v předvečer dnešního zasedání signalizoval kolísání očekávání mezi scénářem snížení úroků o půl procentního bodu anebo o čtvrt procentního bodu.

Snížení úroků o půl procentního bodu možná povede k mírně negativní reakci kurzu koruny.

Lze předpokládat, že ČNB bude úroky snižovat i na dalších zasedáních, což povede k poklesu úroků tuzemských bank – jak na vklady, tak na úvěry.

Změkčování měnových podmínek skrze pokles úroků tak bude impulsem pro vyšší čerpání úvěrů a oživení domácí poptávky v české ekonomice.

Vždy je ale potřeba mít na paměti, že změna úroků centrální banky se v ekonomice naplno projeví se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí, standardně se hovoří o čtyřech až šesti kalendářních čtvrtletích.

Jinými slovy: snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila od počátku letošního roku, se v české ekonomice začne naplno projevovat až počínaje prvním čtvrtletím 2025.

Trh nyní bude vyčkávat na tiskovou konferenci bankovní rady, na níž budou prezentovány také hlavní závěry čerstvé čtvrtletní prognózy z dílny ČNB.

Osobně očekávám, že ČNB sníží své úroky o půl procentního bodu ještě alespoň na zasedání v červnu.

V průběhu druhého pololetí lze čekat pomyslné přeřazení na pomalejší rychlostní stupeň, co se snižování úroků týče, tedy na čtvrt procentního bodu v jednom kroku.

Pro závěr letošního roku očekávám repo sazbu na úrovni 3,50 % s prostorem pro mírný pokles, na 3 %, v prvních měsících roku 2025.

Na konkrétní rozhodování ČNB bude mít vliv nejen vývoj a výhled inflace v české ekonomice, ale také vývoj kurzu koruny a měnově-politické kroky ECB a amerického Fedu.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.