Mzdy na papíře rostou, ale v reálu klesají: Ekonomický paradox 3. čtvrtletí
Podle dnes
zveřejněné statistiky vzrostla ve 3. čtvrtletí 2023 průměrná hrubá měsíční
nominální mzda meziročně o 7,1 %. Nicméně inflace ještě neřekla poslední slovo
a stále je vysoká. Když tedy od růstu mezd odečteme inflaci, mzdy nerostly ale
naopak reálně klesaly o 0,8 %.
Po celý rok
tak mzdy reálně klesají. To je pro domácnosti velmi špatná zpráva. Špatná
zpráva to je i pro ekonomiku, protože naší největší bolístkou je klesající
spotřeba. Dokud reálné mzdy klesají, nemůžeme čekat růst reálné spotřeby. Na
druhou stranu je vidět, že se vývoj zlepšuje. Zatímco v prvním kvartále mzdy
reálně klesaly o téměř 7 %, nynější pokles je už marginální.
V každém
případě chápu rozladění společnosti. Reálné mzdy klesaly i v roce 2022 a
dokonce i koncem roku 2021. To znamená, že životní úroveň domácností poklesla
velmi razantně a pro mnohé to je už neúnosné. Takto velkou dietu našich
peněženek asi nikdo před dvěma lety nečekal. To je něco, co jsme viděli
naposledy v 90. letech. Člověk by nejraději řekl, že to je pochopitelné kvůli
vývoji ve světě. Bohužel ty samé podmínky mají i okolní státy a těžko hledáme
zem, kde reálné mzdy poklesly tak radikálně.
Ve 3.
čtvrtletí 2023 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda 42 658 Kč, což je o
2 810 Kč více než ve stejném období roku 2022. Z makroekonomického pohledu je
pro prognózu inflace důležité, kolik peněz z mezd přibylo v ekonomice. Objem
mezd se zvýšil o 7,5 %. To je hodně.
Možná mi
řeknete, že neznáte nikoho, kdo bere tyto peníze. To je dáno tím, že mluvíme o
průměru, který může být vychýlen extrémně vysokými mzdami. Někdy je proto lepší
mluvit o mediánu. Ten získáme tak, že seřadíme všechny mzdy v ekonomice od
nejnižší po nejvyšší a zabodneme prst doprostřed. Medián mužů přitom činil 40
153 Kč, zatímco medián žen 34 705 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo
mzdu mezi 19 835 Kč a 66 998 Kč.
Struktura
mezd za první tři kvartály ukazuje, jaké velké rozdíly u nás panují. Nejnižší
mzdy jsou v gastronomii. Tam činí průměrná mzda 25 tisíc, což je dáno tím, že
mnozí dostávají peníze bokem na ruku. Stávkující učitelé berou v průměru 41
tisíc a jsou skoro na průměru celé ekonomiky, což jim trochu bere při stávce
vítr z plachet. Naopak téměř nejvyšší mzdy jsou v peněžnictví, kde průměr činí
73 tisíc. Tak jako vždy na vrcholu je IT, kde průměr činí 77 tisíc.
Zatímco
dnešní čísla vyznívají dost špatně, čísla za rok 2024 budou podstatně lepší.
Inflace v roce 2024 bude totiž významně nižší, zatímco růst nominálních mezd
bude podobný jako nyní. Můžeme proto příští rok čekat reálný růst průměrné mzdy
mezi 4 až 5 procenty. To pomůže spotřebě k růstu, což znovu nastartuje
ekonomiku, a tak přejde z mírného poklesu do mírného růstu. Vláda vlastně
nemusí dělat nic. Bude za to moci ekonomika, která má sama od sebe tendenci
vracet se do rovnováhy. To je skvělá zpráva. Skutečně špatně už bylo.
Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista
Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.
Dluhopisomat
Dluhopisomat je tržiště prověřených českých dluhopisů. Propojujeme investory s českými firmami, kterým pomáháme růst.
Více na www.dluhopisomat.cz/.
Poslední zprávy z rubriky Okénko BIG EXPERT:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz