USA zůstávají největší ekonomikou, trůnu se nevzdávají

USA zůstávají největší ekonomikou, New York si drží pozici globálního finančního centra. Foto: Shutterstock

Ekonomika Spojených států ve třetím čtvrtletí rostla o úctyhodných 4,9 %. Americká administrativa se pomocí svých legislativních nástrojů snaží hospodářský náskok země uhájit. Vysoká inflace z minulého roku, kdy se vyšplhala na 8,2 %, se nyní vrací na přijatelných 3,7 %. Nezaměstnanost na konci září dosahovala optimistických 3,8 %.

Mezi hlavní tahouny americké ekonomiky v minulém roce patřilo odvětví finančnictví, pojišťovnictví a pronájmu nemovitostí. Naopak například stavebnictví se na tvorbě hrubého domácího produktu podílelo pouhými 4 %.

DYNAMICKÝ OBOR ICT

V roce 2021 přispěl technologický sektor k celkovému HDP Spojených států přibližně dvěma biliony amerických dolarů, což představuje 9,3 %. Od roku 2018 zůstává tento podíl relativně konzistentní. Na rozdíl od většiny sektorů získal obor informačních a komunikačních technologií (ICT) značnou výhodu během pandemie covidu. Urychlilo se zavádění digitálních technologií, což vedlo ke zvýšené poptávce po produktech a službách ICT. V současné době by se české firmy měly v tomto odvětví soustředit na oblasti s vyšším potenciálem růstu a ziskovosti.

První z těchto oblastí je cloud computing – rychle rostoucí oblast, která má potenciál změnit způsob, jakým podniky a jednotlivci využívají technologie. Společnosti, které vyvíjejí nové inovativní technologie cloud computingu, jako jsou cloudová úložiště, aplikace a cloudové zabezpečení, budou mít pravděpodobně silný růstový potenciál.

Druhou oblastí jsou umělá inteligence (AI) a strojové učení, které hrají stále větší roli v celé řadě průmyslových odvětví, od zdravotnictví po finance. Obrovský skok ve vývoji AI v posledních měsících přiměl americkou exekutivu v čele s americkým prezidentem Joe Bidenem, aby přijala exekutivní nařízení, které má nastavit jasné mantinely užívání umělé inteligence. Toto nařízení je výsledkem široké spolupráce jak napříč státní správou, tak se soukromým sektorem. Na pozadí příprav stál také závazek 15 významných amerických technologických firem (Nvidia, Adobe, IBM, Salesforce, Palantir, Alphabet, Meta Platform, Microsoft, OpenAI a další), který směřuje k bezpečnému a důvěryhodnému vývoji v oblasti umělé inteligence.

Třetí oblastí s velkým potenciálem je internet věcí (IoT). Za zmínku stojí určitě i 5G technologie, které jsou další generací bezdrátových sítí a nabízí vyšší rychlost, nižší latenci a větší kapacitu. Význam všech zmíněných oblastí dle odhadů v následujících letech poroste.

Nadějné příležitosti se rýsují také v ochraně kyberprostoru. V loňském roce česká ambasáda v rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) zorganizovala kybernetické fórum (Cyber Security Forum) za přítomnosti českých firem, univerzit a amerických partnerů ze soukromého i veřejného sektoru. Kybernetická bezpečnost čelila obrovské výzvě právě během pandemie, kdy se práce z domova stávala běžným standardem. V současné době musí zase celý obor reagovat na rychlý vývoj v oblasti AI a hlavně kvantových počítačů, které budou stále častěji přepisovat standardy kryptografické ochrany.

Obranný průmysl je v USA jedním z největších odvětví. Foto: Shutterstock

ČESKÁ STOPA V OBRANNÉM PRŮMYSLU

Významné příležitosti pro české firmy se také nabízejí v oblasti obranného průmyslu. Současná geopolitická situace nutí většinu světových vlád ke značným investicím do vlastní obranyschopnosti. Obranný průmysl je jedním z největších průmyslových odvětví ve Spojených státech. Obranně-průmysloví giganti jako Boeing, Lockheed Martin, Northrop Grumman nebo Raytheon Technologies mají své dodavatelské řetězce po celém světě a často zde můžeme nalézt i českou stopu.

Podle statistik amerického ministerstva obrany dosáhl trh tohoto odvětví v USA hodnoty téměř 650 miliard dolarů. V nejbližších letech se očekává jeho postupný růst v souvislosti s rostoucí světovou poptávkou. Americký obranný průmysl je znám svou neustálou inovací a výzkumem. Spolupracuje s vládou a akademickou sférou na vývoji pokročilých technologií a zabezpečení obranných systémů. Právě ministerstvo obrany je významným investorem do vývoje produktů řady startupů a spin-offů. Ročně tak americké ministerstvo obrany financuje projekty v hodnotě 95 miliard dolarů. Obranný průmysl má v USA dlouholetou tradici a také je významným ekonomickým faktorem, který přináší příjmy, zaměstnanost a vytváří desetitisíce pracovních míst.

S americkým obranným průmyslem jsou také spjaty nedávné významné české investice. Společnost Colt CZ Group SE před dvěma lety ještě jako Česká zbrojovka učinila významnou akvizici v hodnotě 220 milionů dolarů, když koupila americký Colt se sídlem v Hartfordu ve státě Connectitut.

Letos v říjnu pak byla ohlášena největší česká investice v USA – skupina Czechoslovak Group se dohodla na koupi za téměř 2 miliardy dolarů muniční divize americké firmy Vista Outdoor se sídlem ve městě Anoka v americké Minnesotě.

ENERGETICKÉ OTŘESY I NADĚJE

Globální trh s energiemi zažil několik otřesů, mimo jiné i v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Komoditní trhy již nyní čelí různým tlakům a zvýšila se například cena ropy. Jedním z důvodů bylo rozhodnutí skupiny zemí vyvážejících ropu OPEC+ snížit její produkci. K tomu se přidala situace na Blízkém východě, která by při další eskalaci mohla ovlivnit i trhy s komoditami. Spojené státy jako součást globálního trhu samozřejmě nezůstávají těchto výkyvů ušetřeny. Krize ovšem jako obvykle představuje i příležitost.

Omezení odběru surovin z Ruska zvýšilo poptávku po americkém zkapalněném zemním plynu LNG ve světě. V rámci řady projektů na vývoz LNG hledají americké subjekty odběratele i investory, zejména se zaměřením na dlouhodobé kontrakty. Kromě velkých nadnárodních hráčů lze například v Texasu nalézt i hráče střední velikosti, s nimiž se může vyplatit jednat o zajímavých podmínkách.

Kromě energetické krize se rýsují také příležitosti v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, který ohlásila administrativa prezidenta Joe Bidena. Americké vládní programy na podporu čisté energetiky nabízejí byznysu mnoho šancí díky loni schválenému zákonu, jehož hlavním deklarovaným cílem byl boj proti inflaci – Inflation Reduction Act. Ten obsahuje pro evropské výrobce řadu diskriminačních prvků, pokračují nicméně snahy Evropské unie (a českých orgánů) alespoň některé překážky odbourat. Samotný zákon je mixem různých cílů a nástrojů; týká se mimo jiné ochrany klimatu, daní či zdravotní péče.

Na ochranu klimatu a energetiku by mělo být vyčleněno 369 miliard dolarů, které mají podpořit zachycování uhlíku, výrobu zeleného vodíku, solárních panelů, větrných elektráren či pokročilých baterií. Pro přechod k čisté energetice je pozitivní, že se USA podařilo ochranu klimatu kodifikovat a pozitivně podpořit obřími zdroji. Součástí zákona jsou ovšem podpory, mimo jiné pro elektrická vozidla, v podobě, která znevýhodňuje evropské a další zahraniční výrobce.

Místo, kde se zrodilo Silicon Valley. V této garáži v kalifornském Palo Alto původně vznikla proslulá firma Hewlett-Packard. Foto: Shutterstock

ELEKTROMOBILY S OBCHODNÍ BARIÉROU

Obchodní bariéra spočívá v kvalifikačních podmínkách pro získání spotřebitelské dotace pro nákup elektroaut, která může dosáhnout až výše 7500 dolarů na vozidlo. Podmínkou je minimální podíl kritických minerálů obsažených v elektromobilu, které musí být vytěženy či zpracovány v USA nebo v zemi, s níž mají USA uzavřenu dohodu o volném obchodě, případně recyklovány v „Severní Americe“.

Tento podíl má přitom v letech 2024-2028 postupně narůstat o 10 %, tedy ze 40 % až na 80 %. Vyroben či sestaven v Severní Americe musí být rovněž určitý minimální podíl hodnoty komponentů baterií. Tento podíl začíná na 50 % v roce 2024 a roste po 10 % až do roku 2028, přičemž po tomto roce by již měl dosáhnout 100 %. Z podoby zákona plyne, že v podpoře budou zvýhodněny země, které mají dostatek vzácných minerálů. Znevýhodnění tak postihne například produkty, jejichž baterie budou vyrobeny v Evropě.

Evropská unie ovšem intenzivně pracuje na nápravě některých diskriminačních ustanovení mimo jiné uzavřením dohody s USA, která by umožnila EU statut oblasti, která má uzavřenu dohodu o volném obchodě. Znevýhodnění evropských vozidel pro dotace se navíc podařilo omezit v sektoru komerčních (leasingových) vozidel.

Mezi významné zdroje dotací patří i programy na základě zákona o infrastruktuře (Infrastructure Act), který podporuje mimo jiné investice do veřejné dopravy a železniční infrastruktury (66 miliard dolarů), do dobíjecí infrastruktury pro elektroauta (7,5 miliardy dolarů) či pro elektrobusy.

FOSILNÍ PALIVA NEZMIZÍ

Navzdory vládní snaze o dekarbonizaci energetiky a dalších sektorů průmyslu a dopravy ovšem podle všeho zůstanou fosilní paliva klíčovou součástí americké energetiky i do budoucna. Společnost ExxonMobil například v říjnu oznámila, že hodlá koupit firmu Pioneer Natural Resources za 59,9 miliardy dolarů. Jednalo by se o největší akvizici Exxonu od převzetí Mobilu v roce 1999. ExxonMobil zjevně očekává, že cena ropy zůstane na relativně vysoké úrovni, a poptávka spíše poroste.

Po případném převzetí Pioneer Natural Resources by se ExxonMobil stal dominantní společnosti v oblasti Permian Basin na jihu USA. Sloučení pozemků by mohlo vést mimo jiné k rozšíření těžby břidličného plynu v oblasti a celkově k zefektivnění těžby. Transakce ještě nicméně podléhá schválení regulačních orgánů. Mezi další významné transakce, rovněž z října, patří převzetí společnost Hess ze strany Chevronu za 57 miliard dolarů. Akvizice v USA jdou ruku v ruce se současnými či možnými budoucími prodeji v Evropě a s tím souvisejícími příležitostmi. ExxonMobil například v závěru října oznámil prodej svého podílu v německé rafinerii MiRo u Karlsruhe.

ŠANCE PRO JADERNÝ PRŮMYSL

Přechod k čisté energetice a příležitosti s tím spojené se týkají i jaderného průmyslu, ať již v rámci dodavatelských řetězců pro velké atomové bloky či spolupráce v oblasti malých modulárních reaktorů. V USA se nabízejí příležitosti jak pro společnosti, které hledají technologického partnera, tak i firmy, které jsou zatím ve fázi studií proveditelnosti u projektů malých modulárních reaktorů. Vzhledem k procesu hledání dodavatelů nového jaderného zdroje v Dukovanech i nezbytnosti rozvoje malých modulárních reaktorů (i ve světle cestovní mapy pro rozvoj malých modulárních reaktorů, kterou na začátku listopadu schválila česká vláda) existují v USA i v Česku ideální podmínky pro rozvoj spolupráce.

Ekonomika Spojených států již po 250 let ukazuje, že je schopna se neustále přizpůsobovat novým trendům. Co do počtu patentů se v posledních letech Spojené státy ocitly až na druhém místě za Čínou. V rámci investic do výzkumu a vývoje (v roce 2022 činily 660 miliard dolarů) však USA zaujímají první příčku. Rozsáhlé investice do inovací a již po staletí aplikovaný ekonomický koncept kreativní destrukce, kdy jsou zastaralé procesy rychle nahrazovány novými bez přílišného sentimentu, zůstávají dlouhodobým základem úspěchu americké ekonomiky. Zahraniční společnosti, které mají v úmyslu uspět v USA, musí toto brát v potaz a přizpůsobit tomu svůj obchodní model.

JAN HLADÍK, vedoucí obchodně-ekonomického úseku

MARTIN FOTT, energetický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu