Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Investice  |  20.11.2023 07:47:32

Důvěra evropských podnikatelů by se měla odrážet ode dna (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Z hlediska nově zveřejněných dat tento týden přinese především indikátory sentimentu za listopad. Publikovány budou předběžné odhady PMI a IFO index. Navzdory tomu, že očekáváme mírné zlepšení, úroveň podnikatelské důvěry by měla nadále zůstat nízká. Finální odhad německého HDP by pak měl potvrdit mezičtvrtletní pokles tamní ekonomiky v Q3 o 0,1 %. Důvodem by měla být nižší spotřeba domácností a slabší čistý vývoz. Maďarská centrální banka podle nás tento týden sníží základní úrokovou sazbu o 100 bb. ECB i Fed pak zveřejní zápis z posledního zasedání. Likvidita na finančních trzích bude ale omezená kvůli oslavám Dne díkůvzdání v USA.

Pokles německého HDP souvisel s nižší spotřebou domácností

Navzdory své stále nízké úrovni by měl evropský podnikatelský sentiment doznat pouze mírného zlepšení. Očekáváme, že předběžné odhady PMI v eurozóně za listopad ukáží na zlepšení ve zpracovatelském průmyslu ze 43,1 b. na 43,6 b. a v oblasti služeb ze 47,8 b. na 48,1 b. Pro samotné Německo pak odhadujeme rovněž mírné zvýšení PMI ze zpracovatelského průmyslu, avšak drobný pokles v případě služeb, když útlum tamní spotřebitelské poptávky je oproti ostatním zemím eurozóny výraznější. Celkově ale všechny zmíněné ukazatele setrvají v pásmu kontrakce. Důvodem je hlavně nižší poptávka, která se dotýká jak spotřebitelského, tak i průmyslového zboží. Její pokles jde ruku v ruce se snižující se kupní silou domácností. Inflace však postupně odeznívá, zatímco vyšší růst nominálních mezd by měl pokračovat. To by mělo v kombinaci s vysokou mírou nahromaděných úspor pomoci k oživení poptávky a pozvolnému zlepšování předstihových indikátorů. V průmyslu by pak měl být zřetelný pozitivní vliv oživení čínské ekonomiky podpořený podpůrnými opatřeními tamní vlády. Zlepšení na straně průmyslového PMI bude ale nadále pravděpodobně brzdit inverzní způsob zachycení zkracujících se dodavatelských lhůt. Zmíněné faktory by ve výsledku měly pomoci i k mírnému nárůstu německého IFO indexu, který bude zveřejněn rovněž za listopad.

Finální odhad německého HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní pokles ekonomiky o 0,1 %, který pravděpodobně souvisel s nižší spotřebou domácností a slabším čistým vývozem. Již komentář tamního statistického úřadu k předběžnému odhadu předestřel záporný příspěvek spotřeby domácností k mezičtvrtletní dynamice HDP, investice firem však podle tohoto komentáře pokračovaly v růstu. K poklesu spotřeby v Německu dochází i přes napjatý trh práce a vysokou míru úspor. Jedná se tak o obdobnou situaci jako v ČR, když se do kupní síly domácností zakousává vysoká inflace. V ČR je však propad reálných mezd výraznější. Vliv ale pravděpodobně mají i vyšší úrokové sazby či obavy o budoucí vývoj německé ekonomiky ve vztahu ke strukturálním výzvám, jimž nyní čelí především tamní průmysl. Část vytvářených úspor tak může být z obezřetnostních důvodů. Z ostatních složek očekáváme kladný příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP v Q3 ze strany zásob, a naopak záporný v případě čistého vývozu, a to právě v souvislosti se slabým výkonem průmyslu.

Maďarská centrální banka (MNB) bude pravděpodobně pokračovat se snižováním sazeb, ECB i Fed zveřejní zápis z posledního zasedání. Likvidita na trzích bude ale oslabená kvůli oslavám Dne díkůvzdání v USA. Po říjnovém snížení základní úrokové sazby o 75 bb čekáme, že MNB urychlí tempo uvolňování měnové politiky a na úterním zasedání provede snížení o 100 bb. V prosinci by podle nás měla sazba klesnout o 75 bb a ke konci roku by tak měla činit 10,5 %. Viceguvernér Virag ve svém vyjádření označil pokles základní sazby do blízkosti 11 % do konce letošního roku za realistický. Inflace navíc v říjnu překvapila výrazným poklesem – v případě celku z 12,2 % y/y na 9,9 %, zatímco jádrová složka se snížila z 13,1 % y/y na 10,9 %. Ústup inflace by měl pokračovat také v dalších měsících a s tím pravděpodobně i pokles úrokových sazeb. Na konci roku 2024 očekáváme, že se inflace dostane pod 5 % y/y a základní úroková sazba klesne na 5,5 %. Tempo poklesu úrokových sazeb však bude významně podmíněno vývojem maďarského forintu. Ze zápisů ECB i Fedu by mělo být nadále zřetelné balancování mezi možným zhoršením výkonu ekonomik a inflačními riziky. Ačkoliv další zvyšování úrokových sazeb je již u obou bank pravděpodobně pasé, s jejich snižováním také spěchat nebudou. Fed by podle nás mohl začít snižovat sazby zhruba v polovině příštího roku, zatímco u ECB to čekáme až v roce 2025. Na programu je tento týden také řada vystoupení evropských centrálních bankéřů. V USA bude v tomto ohledu program výrazně chudší, a to v důsledku oslav Dne díkůvzdání.

Americká inflace ukázala na ústup poptávkových tlaků

Hlavními ekonomickými údaji minulého týdne byly ty z USA. Americká inflace byla v říjnu oproti očekávání mírně nižší. V meziročním vyjádření došlo k jejímu poklesu ze zářijových 3,7 % na 3,2 %, zatímco tržní konsensus činil 3,3 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v USA stagnovaly. Na nižší cenovou dynamiku působil především meziměsíční pokles cen energií ovlivněný zlevněním surové ropy, a částečně také mírně nižší ceny zboží. Ceny ojetých automobilů se nadále snižovaly. To však bylo na druhou stranu kompenzováno pokračujícím a stále poměrně rychlým růstem cen služeb a v menší míře pak také zdražením potravin. Na růstu cen služeb se velkou měrou nadále podílely položky spojené s bydlením. I tak ale jádrová inflace skončila ve srovnání s konsensem o desetinu níže, což se týkalo jak meziměsíční, tak i meziroční dynamiky. Meziroční jádrová inflace zpomalila ze zářijových 4,1 % na 4,0 % v říjnu. Bez kategorie bydlení však byla meziměsíční dynamika cen (jádrových) služeb nejnižší od letošního července a oproti září byla třetinová. To je dobrá zpráva pro americký Fed, když právě oblast služeb v kombinaci se stále silným, ač postupně chladnoucím trhem práce představuje pro tamní centrální banku největší riziko z hlediska jejího úsilí o návrat inflace na dvouprocentní cíl. O poznání nižší dynamiku ve srovnání s odhady navíc v říjnu vykázaly také ceny průmyslových výrobců. Dílčí ochlazení poptávky je již patrné i ve vývoji maloobchodních tržeb. Navzdory tomu ale jejich říjnový vývoj pozitivně překvapil. Meziměsíčně byly celkové tržby nižší o 0,1 %, když byl očekáván hlubší pokles o 0,3 %. Údaj za září byl navíc revidován směrem vzhůru, a to z již tak výrazných +0,7 % m/m na 0,9 %. Americká průmyslová produkce se pak v říjnu meziměsíčně propadla o 0,6 %, když se čekal pokles o 0,4 %. Na to působily zejména stávky v automobilovém průmyslu.

Zpřesněný odhad HDP potvrdil mezičtvrtletní pokles ekonomiky eurozóny v Q3 o 0,1 %, na čemž se podílel i slabý výkon průmyslu, který v září meziměsíčně klesl o 1,1 %. Data z jednotlivých členských států ukázala na mírný mezičtvrtletní růst ekonomiky Španělska (+0,3 %) a Francie (+0,1 %), zatímco ekonomika Itálie oproti Q2 stagnovala a ta německá klesla (-0,1 %). Struktura HDP eurozóny bude dostupná až 7. prosince, očekáváme však, že k jeho poklesu přispěla mezičtvrtletně nižší změna stavu zásob (-0,4 pb). Příspěvek spotřeby domácností, fixních investic a čistého vývozu by měl být naopak kladný (ve všech třech případech čekáme +0,1 pb). V následujících kvartálech růst ekonomiky zůstane podle nás umírněný. Spotřeba domácností by měla vlivem obnoveného růstu reálných mezd a vysokých úspor oživit. Produkci však na druhou stranu bude brzdit nedostatek pracovních sil, drahé energie či slabší poptávka ze zahraničí. Investiční výdaje pak budou nadále negativně ovlivněny vyššími úrokovými sazbami. Minulý týden zveřejněný německý ZEW index za listopad pozitivně překvapil ve složce očekávání analytiků, v případě hodnocení současné situace ale naopak zklamal.

Tuzemské ceny průmyslových výrobců byly v říjnu meziměsíčně nižší v průměru o 0,1 % po předchozích dvou měsících mírného růstu podpořeného vyššími cenami surové ropy. V meziročním srovnání byly ceny v průmyslu v říjnu vyšší o 0,2 %, zatímco tržní konsensus počítal s růstem o 0,6 %. Až na výjimky v odvětví výroby pokračoval utlumený cenový vývoj. Ten pravděpodobně souvisel s nižší poptávkou po průmyslovém zboží ale i se snižujícími se cenami energií. V tomto kontextu zůstává otázkou, jaký vliv na výrobní ceny bude mít případný výrazný nárůst regulovaných složek cen energií na začátku příštího roku. Strukturu vývoje cen průmyslových výrobců jsme podrobně komentovali zde: https://bit.ly/PPI_Oct23.

Minulý týden, pro nás v ČR kvůli státnímu svátku zkrácený, byl ve znamení slabšího amerického dolaru. Jeho výrazné oslabení oproti euru o zhruba 1,8 % se téměř zcela odehrálo během úterního odpoledne, kdy byla zveřejněna americká inflace. Trhy tak pravděpodobně reflektovaly výše zmíněný ústup poptávkových tlaků v USA a zmírnění cenové dynamiky napříč spotřebitelským košem. V ostatních dnech týdne hlavní měnový kurz vykazoval již jen mírné výkyvy. Slábnoucí dolar byl zřejmě hlavním faktorem posílení všech tří měn středoevropského regionu. Česká koruna zpevnila v mezitýdenním srovnání o přibližně 0,4 % k 24,45 CZK/EUR, maďarský forint o 0,3 % a polský zlotý o 1,4 %. Z tuzemských centrálních bankéřů minulý týden promluvil pouze viceguvernér Jan Frait. Ten pro Seznam Zprávy řekl, že snižování sazeb ze strany ČNB se bude odvíjet o dat zveřejněných v následujících týdnech. Hlavní jistotu o tom, že inflace příští rok spadne pod 3 % y/y, však podle něj bankovní rada získá s inflací za leden (ta bude zveřejněna 15. února 2024). Už na začátku února, ale podle viceguvernéra Fraita bude mít ČNB dostatek signálů o tom, jak silné bylo tradiční lednové přecenění. Myslíme si, že tyto výroky jsou v souladu s naší prognózou prvního snížení úrokových sazeb v únoru příštího roku. Centrální banka tento týden zveřejnila kalendář měnověpolitických zasedání pro rok 2024, z kterého vyplývá, že únorové zasedání se bude konat dne 8. 2., tudíž před zveřejněním lednové inflace.

Autor: Martin Gürtler

Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Investice:

Út 17:14  Mastercard se DeFi nebojí! Spouští svůj vlastní vývoj blockchainu Ing. Zbyněk Kalousek (Coinbank)
Út 16:43  Akciové trhy: Praha na červené nule - Komentář Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Út 16:28  Ethereum získává tento týden více než 20 % X-Trade Brokers (XTB)
Út 15:18  Maďarská centrální banka pokračuje ve snižování sazeb (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688