Ministři obrany EU jednali v Bruselu, na programu byla vojenská pomoc Ukrajině i další bezpečnostní problémy současnosti

Autor: redakce (ob), SOPS MO

V Bruselu se dnes uskutečnilo formální zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) ve formátu ministrů obrany EU. Jednání předcházelo neformální setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a zasedání řídícího výboru Evropské obranné agentury. Českou republiku zastupovala ministryně obrany Jana Černochová.

Během úvodního setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem proběhla diskuze k říjnovému poškození plynovodu a telekomunikačního kabelu mezi Finskem a Estonskem a s tím související ochranou evropské kritické infrastruktury. Odolnost kritické infrastruktury a čelení hybridnímu působení je tématem, které ČR tradičně akcentuje, jedná se rovněž o důležitou oblast spolupráce mezi EU a NATO.

Ministři obrany následně schválili revidovaný plán rozvoje schopností EU a rozpočet Evropské obranné agentury, který reaguje mimo jiné na zhoršení bezpečnostního prostředí zapříčiněné ruskou agresí. Expertízu EDA využívá ČR při modernizaci svých ozbrojených sil a podle ministryně Černochové tak bude činit i nadále. Ministři také vydali společné prohlášení, v němž apelují na to, aby měl evropský obranný průmysl snadnější přístup k veřejným i soukromým financím. Ministři vyzývají banky a další finanční instituce, aby poskytovaly půjčky a investice evropským zbrojovkám, protože rozvoj robustního obranného průmyslu je předpokladem naší bezpečnosti a prosperity. Ministryně Černochová se o uznání společenské prospěšnosti obranného průmyslu ze strany EU dlouhodobě zasazuje a dnes přijaté prohlášení ministrů je výsledkem české iniciativy.

Efektivnější podpora Ukrajiny

Hlavním bodem ministerského zasedání byla vojenská podpora Ukrajině. Unie má zemi zasažené válkou nabídnout závazky konkrétní pomoci, kam spadá i další podpora z Evropského mírového nástroje (EPF). Svou pozornost EU také čím dál více směřuje na nutnost rozvíjet obranný průmysl, a to jak členských zemí EU, tak Ukrajiny samotné.

Ministryně Černochová tento přístup, i vzhledem ke ztenčování skladových zásob jednotlivých členských zemí, na jednání kvitovala. V posilování vazeb s ukrajinským obranným průmyslem jde ČR příkladem. „Mnoho českých subjektů, včetně univerzit a výzkumných center, již s ukrajinskými partnery spolupracuje. Jejich cílem je naplnit potřeby ukrajinských ozbrojených sil,“ upozornila v diskuzi.

V souvislosti s podporou Ukrajiny Jana Černochová dále vyzdvihla, že ČR neustále hledá další možnosti, jak tuto zemi podpořit. „Stali jsme se součástí koalice F-16 a litevské iniciativy k odminování. Do výcviku ukrajinských vojáků v rámci evropské mise EUMAM se plánujeme zapojit v roce 2024 s ještě většími kapacitami,“ sdělila s tím, že v budoucnu by měla tato výcviková mise přispět k transformaci ozbrojených sil Ukrajiny.

Ministři diskutovali rovněž o dalších bezpečnostních výzvách. Ohledně situace na Blízkém východě ministryně obrany zdůraznila nutnost zabránit rozšíření konfliktu do širšího regionu. Vyzvala také k dalším diskuzím o působení EU v Sahelu. Vyjádřila se i k záměru ustavit Schopnost rychlé reakce EU (RDC), k němuž chceme jako ČR přistoupit zodpovědně. Naše konkrétní účast je proto úzce spjata s dokončením prací na novém modelu sil NATO.