Meziroční inflace (bez vládního zkreslení) klesla na 5,8 %

Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu října narostly oproti předchozímu měsíci o 0,1 %. Meziroční srovnání (8,5 %) je momentálně významně zkresleno loňským zavedením vládního „úsporného tarifu“, který byl tehdy započítán jako zlevnění energií. Tím došlo ke snížení srovnávací základny a letošní cena energií se tak v tomto porovnání jeví jako výrazně dražší. Po očištění o tento efekt dosáhla ve skutečnosti říjnová meziroční inflace hodnoty 5,8 % a oproti září (6,9 %) tedy poměrně výrazně poklesla. Říjnová oficiální inflační statistika (8,5 %) byla nepatrně nad odhadem naším a tržním (8,4 %) i České národní banky (8,3 %).

Meziměsíčně narostly ceny nejvíce v oddíle odívání a obuvi (2,4 %), potravin (0,8 %) a zdraví (0,6 %), naopak pokles cen hlásí kategorie bydlení (-0,5 %), dopravy (-0,4 %) či alkoholických nápojů a tabáku (-0,3 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých kategorií ve spotřebním koši tak byla meziměsíční inflace tažena hlavně potravinami a odíváním a obuví (příspěvek shodně 0,1 procentního bodu), směrem dolů ji naopak stahovalo hlavně bydlení (-0,1pb).

Meziročnímu srovnání dominuje z důvodu zkreslené srovnávací základny kategorie bydlení – která zahrnuje právě energie i s jejich „úsporným tarifem“ – s inflací 19,6 %. Následuje stravování a ubytování (9,2 %) a odívání a obuv (7,9 %). Levněji je meziročně pouze u dopravy (-2,2 %), kde loni panovala tržní panika u pohonných hmot v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Relativně umírněné pak meziročně byly ceny u pošt a telekomunikací (3,3 %) či potravin a nealkoholických nápojů (3,7 %). Po zohlednění významu jednotlivých kategorií ve spotřebním koši byla meziroční inflace logicky tažena zkreslenou statistikou u bydlení (příspěvek 5,2 procentního bodu), dále pak potravinami (0,7pb), rekreacemi a kulturou a také stravováním a ubytováním (shodně 0,6pb).

Říjen větší inflační překvapení nepřinesl, byť konečný výsledek kosmeticky překonal odhad trhu i ČNB. Ačkoliv oficiální statistika hlásí nárůst meziroční inflace na 8,5 %, jedná se výhradně o efekt snížené srovnávací základny z loňského října, kdy byly energie uměle „zlevněny“ vládním úsporným tarifem. Skutečná meziroční inflace – očištěná o tento efekt – dosáhla hodnoty 5,8 % a oproti zářijovým 6,9 % tak poměrně výrazně poklesla. Meziměsíční růst cen na úrovni 0,1 % pak lze v českém kontextu označit za zcela normální, odpovídající letům, kdy inflace nepředstavovala makroekonomický problém. Na aktuálních datech je mrzuté hlavně opětovné zdražení potravin, kde navzdory kontinuálním poklesu cen výrobců spotřebitelé velkou úlevu nepocítili. Právě potraviny ovšem patří mezi silně volatilní položky a o skutečné síle inflačních tlaků tedy mnoho nevypovídají. V tomto ohledu jsou více směrodatné například ceny ve stravování a ubytování, které meziměsíčně již rostly zcela „normálně“, tedy bez inflační mánie. Totéž lze říci i o mírném zlevnění rekreací a kultury či o standardním sezónním zdražení oděvů a obuvi. V tuto chvíli tedy poptávková inflace příliš varovné hodnoty nevykazuje a oproti „běžným“ letům se neliší vůbec či zcela marginálně. Ve zbytku roku lze počítat s meziroční inflací lehce nad 7 procenty, což bude i nadále dáno hlavně nízkou srovnávací základnou z loňského roku. Vzhledem ke slábnoucím poptávkovým tlakům se tak jeví čím dál realističtěji, že začátkem roku 2024, kdy ze srovnání vypadne „levný“ rok 2022, inflace spadne do okolí 3 až 4 procent. Z pohledu České národní banky dnešní data na věci mnoho nemění. Čistě mechanicky i nadále umožňují zahájit proces snižování úrokových sazeb, ovšem nejistota ohledně intenzity novoročního přecenění zboží a služeb přetrvává.

Vít Hradil
hlavní ekonom