Tuzemská průmyslová výroba v září zklamala, když vykázala meziměsíční pokles 1,8 % a meziročně se po očištění o vliv počtu pracovních dní propadla o 5,0 %

Výrazný pokles hlásí výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, dále také těžba a dobývání.

Zpracovatelský průmysl hlásí po očištění o vliv počtu pracovních dní meziroční pokles výroby o 3,8 %.

Zpracovatelský průmysl i nadále hlásí meziroční pokles výroby ve většině odvětví, tentokrát i u motorových vozidel, kde ovšem někteří výrobci po část září museli omezit výrobu kvůli nedostatku potřebných dílů.

Výrazně pozitivní meziroční růst výroby hlásí za letošní září jen odvětví farmacie.

Pokračuje pokles nových zakázek v průmyslu: meziroční pokles nových zakázek v září činil 5,2 %, přičemž klesly především tuzemské zakázky.

Celkově lze konstatovat, že zářijová data z tuzemského průmyslu přinesla zklamání, například u automobilek byl ale tento nepříznivý obrázek zesílen neplánovanými odstávkami výroby v souvislosti s problémy na straně dodávek potřebných dílů.

Průmyslová výroba v září po očištění o vliv počtu pracovních dní meziročně klesla o 5,0 %, sezónně očištěná data hlásí pro letošní září meziměsíční pokles průmyslové výroby o 1,8 %.

Výsledek neočištěný o vliv počtu pracovních dní hlásí dokonce meziroční propad výroby o 7,8 %, když trh očekával pokles o 5,4 %.

Ve zpracovatelském průmyslu klesla výroba meziročně o 3,8 % (výsledek očištěný o vliv počtu pracovních dní).

Bližší pohled na zpracovatelský průmysl obecně již řadu měsíců ukazuje, že výroba ve většině odvětví stále meziročně klesá.

Tentokrát vykázala pokles i výroba motorových vozidel, po očištění o vliv počtu pracovních dní klesla meziročně o 1,3 %.

V září byla výroba motorových vozidel negativně poznamenána výpadky v dodávkách potřebných dílů, což u některých automobilek vedlo k odstávce výroby.

Jinými slovy, meziroční pokles výroby motorových vozidel byl v září částečně ovlivněn přechodnými faktory.

Těžba a dobývání hlásí pokles o 6,6 % a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu e meziročně propadla o 17,4 % - zde měly vliv plánované odstávky v elektrárnách a také teplé počasí.

Průzkumy PMI již od loňského června naznačují pokles aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu, nepříznivé signály v tomto ohledu přišly i v PMI průzkumu za letošní říjen.

Z průzkumů PMI v tuzemském zpracovatelském průmyslu je patrná přetrvávající slabost na straně výroby i nových objednávek.

Nové objednávky v tuzemském zpracovatelském průmyslu v září dle dnes zveřejněných oficiálních údajů meziročně klesly o 5,2 %, když pokles vykázaly především tuzemské nové zakázky, o 12,2 %, zatímco exportní zakázky klesly o 1,5 %.

Slabost v sektoru zpracovatelského průmyslu včetně výroby a objednávek hlásí též průzkumy z eurozóny včetně Německa, což pro tuzemský zpracovatelský průmysl představuje nepříznivě prostředí.

Zároveň je ale u výše uvedených oficiálních údajů ohledně vývoje zakázek v tuzemském zpracovatelském průmyslu dobré připomenout, že jde o meziroční srovnání nominální hodnoty nových zakázek, a že meziroční pokles tedy zřejmě reflektuje jak pokles objemu objednávek, tak pokles cen.

Pokles tuzemské průmyslové výroby byl v září výraznější, než se čekalo, jakkoliv v případě výroby motorových vozidel částečně zaúřadovaly přechodné negativní faktory.

Stále platí konstatování, že většina odvětví zpracovatelského průmyslu hlásí pokračující meziroční pokles výroby, a že meziročně klesají i nové zakázky, což není povzbudivé zjištění.

Průzkumy sentimentu ze zpracovatelského průmyslu jak z české ekonomiky, tak z Německa a řady dalších evropských zemí, dávají signál, že výraznější zlepšení situace se pro tento sektor ekonomiky pro nejbližší měsíce zatím nerýsuje.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.